Návrh evropského rozpočtu vzbuzuje na české politické scéně otázky

Nahrávám video
Události: Návrh evropského rozpočtu
Zdroj: ČT24

Evropská komise představila návrh, jak vybrat a rozdělit peníze v rozpočtovém období mezi lety 2028 a 2034. Zásadní navýšení prostředků plánuje v oblasti obrany, dekarbonizace nebo digitalizace. Členské státy chtějí, aby se Brusel zapojil do posilování obrany nebo konkurenceschopnosti. Česká politická scéna reaguje různě. Někteří oslovení politici oceňují závazek posilovat obranyschopnost, další hovoří o nutnosti hledat úspory.

Nový rozpočet musí podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) zejména počítat se splácením dluhů. Vláda podle jeho slov už zahájila debatu o národních prioritách. Česká republika bude prosazovat, aby byly dostatečně zohledněny tradiční oblasti jako zemědělství, ale i nové priority jako třeba obrana.

„My bychom byli rádi, aby se zdroje soustředily na dvě oblasti. První je obranyschopnost a bezpečnost Evropy včetně členských států a České republiky. Druhá je konkurenceschopnost evropské ekonomiky,“ říká Stanjura.

Aktuální rozpočet EU má objem přes bilion eur, asi jedno procento hospodářského výkonu sedmadvacítky. To je podstatně méně, než kolik spolknou národní rozpočty. Třeba ten český představuje v poměru k HDP 44 procent. Komise navrhuje nárůst na skoro dva biliony eur, tedy asi procento a čtvrt unijní ekonomiky.

Komise slibuje zjednodušení dotačních programů pro chudší regiony nebo farmáře. Každý stát si domluví národní plán, se kterým bude hospodařit. Peníze z Bruselu ale přijdou jen tehdy, pokud členské země reformují své ekonomiky a budou dodržovat zásady právního státu.

„Stavím se pozitivně k tomu, že to bude za reformy. Na druhou stranu je tam velmi malá vazba na regiony a je to přílišná pravomoc pro národní vlády,“ míní europoslankyně Danuše Nerudová (STAN).

ANO hovoří o překvapení

Takzvané národní obálky má doplnit Fond konkurenceschopnosti v objemu 400 miliard eur. Z něj se budou financovat na evropské úrovni čisté technologie, digitalizace, obrana nebo výzkum.

ANO mluví o překvapení. „Jsou tam nové příjmy, které by znamenaly převážně nové daňové zatížení. Chci připomenout, že na to zatím není žádná legislativa,“ varuje předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

Podle europoslankyně Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO) je třeba hledat úspory uvnitř. „Větším problémem pro Evropskou unii je, že nejsme schopni konkurovat z hlediska regulace, z různých jiných důvodů, s Green Dealem,“ myslí si.

SPD: Unie si lehkovážně půjčovala

Otázkou je, kdo nárůst zaplatí. Příspěvky členských států se zvyšovat nemají, místo toho Komise navrhuje nové poplatky, které by šly přímo do unijní pokladny. Třeba za emise, elektronický odpad nebo tabák. Kvůli zaměření na dlouhodobé programy plánuje EU rozpočet v sedmiletých cyklech. Ten příští začne v roce 2028.

Podle předsedy SPD Radima Fialy si Evropská unie brala v minulosti „lehkovážně“ úvěry a půjčky na financování „všeho možného“. „Všichni pochopili, že (jejich splacení) nebude tak jednoduché, a tak potřebují někde sehnat peníze. Budou to platit lidé a firmy,“ tvrdí.

Motoristé podle europoslance Filipa Turka nesouhlasí s „nadměrným přerozdělováním na unijní úrovni“. „Proto bychom byli pro snížení celkového rozpočtu a omezování výdajů EU s důrazem na efektivitu a úspornost,“ nastiňuje.

„Místo toho, aby bylo navrženo navýšení rozpočtu na zemědělskou politiku a konkurenceschopnost adekvátním způsobem k vyššímu rozpočtu, tak by měly (podle návrhu) naše peníze jít na Ukrajinu, nebo přímo do kapes zbrojařů,“ napsala ČT předsedkyně KSČM Kateřina Konečná.

Společná zemědělská politika vzbuzuje dle Gregorové otázky

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová oceňuje navýšení rozpočtu na konkurenceschopnost či závazek posilovat obranyschopnost, otázky podle ní vzbuzuje společná zemědělská politika. Je prý možné, že se omezí, odčerpává „třetinu rozpočtu“.

„Mnoha lidem a státům, kteří neberou ze zemědělské politiky tolik nebo nemají velké koncerny, které čerpaly dotace, to vadí. Pak berou EU jako dotační projekt a ne společný projekt jednotného vnitřního trhu,“ říká Gregorová.

Nahrávám video
Studio ČT24: Reakce europoslankyně Markéty Gregorové (Piráti) k novému evropskému rozpočtu
Zdroj: ČT24

STAN: Česko urazilo „obrovský kus cesty“

V období od roku 2021 do 2027 je pro Českou republiku vyčleněno více než 500 miliard korun. Teď, tedy za půlkou tohoto víceletého rámce, je už ve schválených projektech alokováno přes tři sta miliard. Česko přitom patří k lepším státům v čerpání. Obecně bohatne a bude tak dostávat zhruba o polovinu míň unijních dotací. I tak v příštím programovém období získá přes 260 miliard korun.

„Česká republika urazila obrovský kus cesty ve svém rozvoji kvalitativně vzhůru a logicky tedy může být příjemcem, který nebude dostávat takový objem finančních prostředků. Druhou rovinou je ovšem výraznější příklon k finančním nástrojům, což je podle nás daleko efektivnější,“ říká ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael udeřil v centru Teheránu

Izraelská armáda zahájila v neděli ráno další vlnu vzdušných úderů v centru Teheránu proti íránskému režimu. Učinila tak několik hodin poté, co na města na jihu Izraele v blízkosti jaderného výzkumného centra dopadly dvě íránské balistické střely a zranily přes 100 lidí. Terčem útoku tří balistických střel se v noci stala také metropolitní oblast Rijádu, uvedly saúdskoarabské úřady. Aktivaci protivzdušné obrany po íránském útoku raketami i drony ohlásily také Spojené arabské emiráty (SAE).
03:47Aktualizovánopřed 23 mminutami

Trump hrozí Íránu zničením elektráren, pokud do 48 hodin neotevře Hormuzský průliv

Americký prezident Donald Trump dal v sobotu večer (v noci na neděli SEČ) 48hodinové ultimátum Íránu. Od Teheránu požadujeúplné otevření Hormuzského průlivu, v opačném případě podle něj začnou Spojené státy ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“. Trump to oznámil v příspěvku na své sociální síti Truth Social.
01:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kubu postihl další celostátní výpadek sítě

Kubu postihl v sobotu večer druhý celostátní výpadek elektrické rozvodné sítě za necelý týden. Bez elektřiny se ocitlo na deset milionů lidí. V noci na neděli o tom napsaly tiskové agentury s odvoláním na kubánské ministerstvo energetiky. Země se s výpadky energie, způsobenými mimo jiné aktuální americkou ropnou blokádou, potýká opakovaně. První celostátní „blackout“ za současné blokády zažila v pondělí a úterý, trval přes 24 hodin.
před 4 hhodinami

Dvě íránské balistické střely zranily ve městech na jihu Izraele na sto lidí

Dva útoky íránských balistických střel v sobotu večer zranily zhruba 100 lidí v jihoizraelských městech Dimona a Arad. Poblíž prvního z nich se nachází jaderné výzkumné centrum, které však zasaženo nebylo. Druhé město leží 30 kilometrů na sever. Je to poprvé, co se v americko-izraelské válce proti Íránu stalo terčem odvetného útoku Teheránu v Izraeli centrum jaderného výzkumu. Podle íránských médií jsou údery reakcí na ranní útok na zařízení na obohacování uranu v íránském Natanzu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

WHO: Útok na nemocnici v Súdánu zabil nejméně 64 lidí

Útok na nemocnici v súdánském státě Východní Dárfúr zabil nejméně 64 lidí, mezi nimi jsou i děti. Úder podle šéfa Světové zdravotnické organizace Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse, který o něm informoval, vyřadil zařízení z provozu. Mezi oběťmi pátečního útoku jsou podle něj lékařský personál i pacienti. Počet obětí spojených s útoky na zdravotnická zařízení během súdánské války překročil 2000.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Tusk se snaží obejít veto prezidenta a zbrojit s Evropou. Spor trvá už týden

Polská vláda se dál snaží zachránit část plánu na masivní modernizaci armády. Už týden v zemi totiž hoří politická bitva o veto prezidenta Karola Nawrockého, kterým zablokoval žádost o půjčku od Evropské komise. Kabinet Donalda Tuska chce posilovat evropskou spolupráci. Hlava státu spolu s opozicí naopak sází na Spojené státy.
před 9 hhodinami

Úředně mrtvý ukrajinský voják se vrátil domů ze zajetí. Na seznamu padlých zůstává

Podivný osud má ukrajinský voják, který byl tři roky oficiálně mrtvý. Kvůli chybě úřadů ho na začátku války rodina pohřbila. Po celou dobu byl přitom v ruském zajetí. Nyní je zpátky doma, oficiálně ale dál zůstává na seznamu padlých. Kvůli tomu nemá například doklady, ale ani nárok na pomoc.
před 9 hhodinami

Za kritiku Kremlu do léčebny. Rusko tvrdě potírá odpůrce i z vlastních řad

Ruské úřady se snaží potlačit dva nečekané kritické hlasy. Proti režimu se postavil vlivný a dříve prokremelský právník Ilja Remeslo. Sepsal manifest, proč nepodporuje šéfa Kremlu Vladimira Putina. A o několik dní později skončil v psychiatrické léčebně. Na odpor proti úřadům se staví i farmáři. Tvrdí, že jim místní správa bezdůvodně bere dobytek pod záminkou údajného šíření nemocí.
před 13 hhodinami
Načítání...