Návrh evropského rozpočtu vzbuzuje na české politické scéně otázky

Nahrávám video

Evropská komise představila návrh, jak vybrat a rozdělit peníze v rozpočtovém období mezi lety 2028 a 2034. Zásadní navýšení prostředků plánuje v oblasti obrany, dekarbonizace nebo digitalizace. Členské státy chtějí, aby se Brusel zapojil do posilování obrany nebo konkurenceschopnosti. Česká politická scéna reaguje různě. Někteří oslovení politici oceňují závazek posilovat obranyschopnost, další hovoří o nutnosti hledat úspory.

Nový rozpočet musí podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) zejména počítat se splácením dluhů. Vláda podle jeho slov už zahájila debatu o národních prioritách. Česká republika bude prosazovat, aby byly dostatečně zohledněny tradiční oblasti jako zemědělství, ale i nové priority jako třeba obrana.

„My bychom byli rádi, aby se zdroje soustředily na dvě oblasti. První je obranyschopnost a bezpečnost Evropy včetně členských států a České republiky. Druhá je konkurenceschopnost evropské ekonomiky,“ říká Stanjura.

Aktuální rozpočet EU má objem přes bilion eur, asi jedno procento hospodářského výkonu sedmadvacítky. To je podstatně méně, než kolik spolknou národní rozpočty. Třeba ten český představuje v poměru k HDP 44 procent. Komise navrhuje nárůst na skoro dva biliony eur, tedy asi procento a čtvrt unijní ekonomiky.

Komise slibuje zjednodušení dotačních programů pro chudší regiony nebo farmáře. Každý stát si domluví národní plán, se kterým bude hospodařit. Peníze z Bruselu ale přijdou jen tehdy, pokud členské země reformují své ekonomiky a budou dodržovat zásady právního státu.

„Stavím se pozitivně k tomu, že to bude za reformy. Na druhou stranu je tam velmi malá vazba na regiony a je to přílišná pravomoc pro národní vlády,“ míní europoslankyně Danuše Nerudová (STAN).

ANO hovoří o překvapení

Takzvané národní obálky má doplnit Fond konkurenceschopnosti v objemu 400 miliard eur. Z něj se budou financovat na evropské úrovni čisté technologie, digitalizace, obrana nebo výzkum.

ANO mluví o překvapení. „Jsou tam nové příjmy, které by znamenaly převážně nové daňové zatížení. Chci připomenout, že na to zatím není žádná legislativa,“ varuje předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

Podle europoslankyně Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO) je třeba hledat úspory uvnitř. „Větším problémem pro Evropskou unii je, že nejsme schopni konkurovat z hlediska regulace, z různých jiných důvodů, s Green Dealem,“ myslí si.

SPD: Unie si lehkovážně půjčovala

Otázkou je, kdo nárůst zaplatí. Příspěvky členských států se zvyšovat nemají, místo toho Komise navrhuje nové poplatky, které by šly přímo do unijní pokladny. Třeba za emise, elektronický odpad nebo tabák. Kvůli zaměření na dlouhodobé programy plánuje EU rozpočet v sedmiletých cyklech. Ten příští začne v roce 2028.

Podle předsedy SPD Radima Fialy si Evropská unie brala v minulosti „lehkovážně“ úvěry a půjčky na financování „všeho možného“. „Všichni pochopili, že (jejich splacení) nebude tak jednoduché, a tak potřebují někde sehnat peníze. Budou to platit lidé a firmy,“ tvrdí.

Motoristé podle europoslance Filipa Turka nesouhlasí s „nadměrným přerozdělováním na unijní úrovni“. „Proto bychom byli pro snížení celkového rozpočtu a omezování výdajů EU s důrazem na efektivitu a úspornost,“ nastiňuje.

„Místo toho, aby bylo navrženo navýšení rozpočtu na zemědělskou politiku a konkurenceschopnost adekvátním způsobem k vyššímu rozpočtu, tak by měly (podle návrhu) naše peníze jít na Ukrajinu, nebo přímo do kapes zbrojařů,“ napsala ČT předsedkyně KSČM Kateřina Konečná.

Společná zemědělská politika vzbuzuje dle Gregorové otázky

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová oceňuje navýšení rozpočtu na konkurenceschopnost či závazek posilovat obranyschopnost, otázky podle ní vzbuzuje společná zemědělská politika. Je prý možné, že se omezí, odčerpává „třetinu rozpočtu“.

„Mnoha lidem a státům, kteří neberou ze zemědělské politiky tolik nebo nemají velké koncerny, které čerpaly dotace, to vadí. Pak berou EU jako dotační projekt a ne společný projekt jednotného vnitřního trhu,“ říká Gregorová.

Nahrávám video

STAN: Česko urazilo „obrovský kus cesty“

V období od roku 2021 do 2027 je pro Českou republiku vyčleněno více než 500 miliard korun. Teď, tedy za půlkou tohoto víceletého rámce, je už ve schválených projektech alokováno přes tři sta miliard. Česko přitom patří k lepším státům v čerpání. Obecně bohatne a bude tak dostávat zhruba o polovinu míň unijních dotací. I tak v příštím programovém období získá přes 260 miliard korun.

„Česká republika urazila obrovský kus cesty ve svém rozvoji kvalitativně vzhůru a logicky tedy může být příjemcem, který nebude dostávat takový objem finančních prostředků. Druhou rovinou je ovšem výraznější příklon k finančním nástrojům, což je podle nás daleko efektivnější,“ říká ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po vlně zatýkání se turecká opozice štěpí. Předák Özel založil novou stranu

Turecká opozice čelí největší vlně zatýkání za poslední roky. Vládní represe odstartovaly také rozdělení opozičních sil. Z Republikánské lidové strany (CHP) koncem července odešlo 91 poslanců včetně sesazeného předsedy Özgüra Özela. Založili Yeni Parti – Novou stranu. Do dvou let chtějí být hlavními vyzyvateli dlouholetého prezidenta Recepa Erdogana v příštích volbách.
před 27 mminutami

Ukrajina udeřila na další sklad Wildberries, Rusko zasáhlo čerpací stanici

Největší ruský internetový prodejce Wildberries oznámil, že Ukrajina zaútočila na další jeho sklad. Cílem dronového útoku byl i okupovaný Krym a Bělgorodská státní technologická univerzita vyvíjející bezpilotní stroje. Několik mrtvých je po pádu dronu na pláž v ruském Krasnodarském kraji, je ale možné, že se tak stalo po zásahu protivzdušné obrany. Rusko zabilo několik lidí na čerpací stanici v Dněpropetrovské oblasti a bombardovalo obytnou oblast u Záporoží poté, co už v neděli svrhlo bomby přímo na toto město.
10:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA a Írán začnou znovu jednat, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
01:11Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Ceutě jsou stále tisíce migrantů, uvádí starosta

Ve španělském autonomním městě Ceuta na severoafrickém pobřeží je stále tři až pět tisíc migrantů, odhadl v pondělí starosta Juan Jesús Vivas. Podle španělských médií Vivas také zvýšil odhad počtu lidí, kteří ve čtvrtek přišli či připlavali nelegálně z Maroka do Ceuty, na osmdesát tisíc. Španělská vláda hovoří o asi padesáti tisících. Drtivá většina příchozích dobrovolně opustila město v pátek, ostatní odejít nechtějí. Vláda v Madridu v pondělí uvedla, že v Ceutě zůstává na 2,5 tisíce migrantů.
15:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trumpův vítězný oblouk by výrazně narušil panorama Washingtonu, varuje posudek

Vítězný oblouk vysoký 76 metrů, jehož výstavbu prosazuje americký prezident Donald Trump, by změnil panorama Washingtonu natolik, že by narušil výhled z desítek památek v metropoli. V úterý to napsal deník The New York Times (NYT) s odvoláním na nový posudek Správy národních parků (NPS).
před 3 hhodinami

Ukrajinští záchranáři dorazili do Francie pomáhat při hašení lesních požárů

Ukrajinská státní záchranná služba (SES) oznámila, že 2. srpna dorazil smíšený tým ukrajinských záchranářů do francouzského departementu Gironde, kde posoudil situaci v místě rozsáhlých lesních požárů. Zástupce hasičského a záchranného sboru departementu Gironde Aurélien Pétit uvedl, že odborníci z Ukrajiny budou vzhledem ke svým jedinečným zkušenostem s hašením rozsáhlých požárů působit v nejnáročnější oblasti.
před 6 hhodinami

Lesní požár poblíž Athén se zatím stále nedaří dostat pod kontrolu

Stovky řeckých hasičů již čtvrtý den bojují s hořícími lesy severozápadně od hlavního města. Jen v oblasti Attiky, historickém regionu Řecka, kde leží i Athény, již oheň pohltil přes sto domů a tisíce hektarů borových lesů a zemědělské půdy. Hašení ztěžují oblaka hustého kouře. Silný vítr, který plameny ještě více rozdmýchává, navíc znemožňuje specializovaným letounům nasávat mořskou vodu a hasit ze vzduchu, takže pozemní jednotky bojují s plameny samy. Předběžné vyšetřování naznačuje, že lesní požár byl způsoben jiskrami z vibrujících vodičů na soukromém elektrickém vedení přenášejícím elektřinu z větrných turbín. Dva lidé již kvůli tomu byli zatčeni a čelí obvinění ze žhářství. Víkendová srážka hasičských vrtulníků, při které zemřeli dva lidé, se nadále vyšetřuje.
před 6 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.