Návrh evropského rozpočtu vzbuzuje na české politické scéně otázky

7 minut
Události: Návrh evropského rozpočtu
Zdroj: ČT24

Evropská komise představila návrh, jak vybrat a rozdělit peníze v rozpočtovém období mezi lety 2028 a 2034. Zásadní navýšení prostředků plánuje v oblasti obrany, dekarbonizace nebo digitalizace. Členské státy chtějí, aby se Brusel zapojil do posilování obrany nebo konkurenceschopnosti. Česká politická scéna reaguje různě. Někteří oslovení politici oceňují závazek posilovat obranyschopnost, další hovoří o nutnosti hledat úspory.

Nový rozpočet musí podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) zejména počítat se splácením dluhů. Vláda podle jeho slov už zahájila debatu o národních prioritách. Česká republika bude prosazovat, aby byly dostatečně zohledněny tradiční oblasti jako zemědělství, ale i nové priority jako třeba obrana.

„My bychom byli rádi, aby se zdroje soustředily na dvě oblasti. První je obranyschopnost a bezpečnost Evropy včetně členských států a České republiky. Druhá je konkurenceschopnost evropské ekonomiky,“ říká Stanjura.

Aktuální rozpočet EU má objem přes bilion eur, asi jedno procento hospodářského výkonu sedmadvacítky. To je podstatně méně, než kolik spolknou národní rozpočty. Třeba ten český představuje v poměru k HDP 44 procent. Komise navrhuje nárůst na skoro dva biliony eur, tedy asi procento a čtvrt unijní ekonomiky.

Komise slibuje zjednodušení dotačních programů pro chudší regiony nebo farmáře. Každý stát si domluví národní plán, se kterým bude hospodařit. Peníze z Bruselu ale přijdou jen tehdy, pokud členské země reformují své ekonomiky a budou dodržovat zásady právního státu.

„Stavím se pozitivně k tomu, že to bude za reformy. Na druhou stranu je tam velmi malá vazba na regiony a je to přílišná pravomoc pro národní vlády,“ míní europoslankyně Danuše Nerudová (STAN).

ANO hovoří o překvapení

Takzvané národní obálky má doplnit Fond konkurenceschopnosti v objemu 400 miliard eur. Z něj se budou financovat na evropské úrovni čisté technologie, digitalizace, obrana nebo výzkum.

ANO mluví o překvapení. „Jsou tam nové příjmy, které by znamenaly převážně nové daňové zatížení. Chci připomenout, že na to zatím není žádná legislativa,“ varuje předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

Podle europoslankyně Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO) je třeba hledat úspory uvnitř. „Větším problémem pro Evropskou unii je, že nejsme schopni konkurovat z hlediska regulace, z různých jiných důvodů, s Green Dealem,“ myslí si.

SPD: Unie si lehkovážně půjčovala

Otázkou je, kdo nárůst zaplatí. Příspěvky členských států se zvyšovat nemají, místo toho Komise navrhuje nové poplatky, které by šly přímo do unijní pokladny. Třeba za emise, elektronický odpad nebo tabák. Kvůli zaměření na dlouhodobé programy plánuje EU rozpočet v sedmiletých cyklech. Ten příští začne v roce 2028.

Podle předsedy SPD Radima Fialy si Evropská unie brala v minulosti „lehkovážně“ úvěry a půjčky na financování „všeho možného“. „Všichni pochopili, že (jejich splacení) nebude tak jednoduché, a tak potřebují někde sehnat peníze. Budou to platit lidé a firmy,“ tvrdí.

Motoristé podle europoslance Filipa Turka nesouhlasí s „nadměrným přerozdělováním na unijní úrovni“. „Proto bychom byli pro snížení celkového rozpočtu a omezování výdajů EU s důrazem na efektivitu a úspornost,“ nastiňuje.

„Místo toho, aby bylo navrženo navýšení rozpočtu na zemědělskou politiku a konkurenceschopnost adekvátním způsobem k vyššímu rozpočtu, tak by měly (podle návrhu) naše peníze jít na Ukrajinu, nebo přímo do kapes zbrojařů,“ napsala ČT předsedkyně KSČM Kateřina Konečná.

Společná zemědělská politika vzbuzuje dle Gregorové otázky

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová oceňuje navýšení rozpočtu na konkurenceschopnost či závazek posilovat obranyschopnost, otázky podle ní vzbuzuje společná zemědělská politika. Je prý možné, že se omezí, odčerpává „třetinu rozpočtu“.

„Mnoha lidem a státům, kteří neberou ze zemědělské politiky tolik nebo nemají velké koncerny, které čerpaly dotace, to vadí. Pak berou EU jako dotační projekt a ne společný projekt jednotného vnitřního trhu,“ říká Gregorová.

9 minut
Studio ČT24: Reakce europoslankyně Markéty Gregorové (Piráti) k novému evropskému rozpočtu
Zdroj: ČT24

STAN: Česko urazilo „obrovský kus cesty“

V období od roku 2021 do 2027 je pro Českou republiku vyčleněno více než 500 miliard korun. Teď, tedy za půlkou tohoto víceletého rámce, je už ve schválených projektech alokováno přes tři sta miliard. Česko přitom patří k lepším státům v čerpání. Obecně bohatne a bude tak dostávat zhruba o polovinu míň unijních dotací. I tak v příštím programovém období získá přes 260 miliard korun.

„Česká republika urazila obrovský kus cesty ve svém rozvoji kvalitativně vzhůru a logicky tedy může být příjemcem, který nebude dostávat takový objem finančních prostředků. Druhou rovinou je ovšem výraznější příklon k finančním nástrojům, což je podle nás daleko efektivnější,“ říká ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 6 hhodinami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...