Téma Covid-19 strana 2 z 5

Jedna otázka spustila důležitý právní spor. Investigativní novinář Alexander Fanta se před čtyřmi lety začal zajímat o textové zprávy mezi předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a šéfem Pfizeru Albertem Bourlou. Tyto zprávy dle The New York Times souvisely s nákupy vakcín za desítky miliard eur. Unijní soud ve středu nařídil Evropské komisi, aby vysvětlila, proč zprávy odmítla vydat a jak po nich pátrala. Výpověď novináře Fanty exkluzivně zazněla v reportáži pořadu Newsroom ČT24.

Evropská komise pochybila, když zamítla žádost novinářky o přístup k textovým zprávám její předsedkyně Ursuly von der Leyenové s generálním ředitelem společnosti Pfizer Albertem Bourlou, rozhodl unijní soud. Biofarmaceutická firma s EU uzavřela smlouvu o nákupu vakcín v hodnotě několika miliard eur. Unijní exekutiva sdělila, že rozhodnutí tribunálu bere na vědomí, důkladně ho prostuduje a přijme nové rozhodnutí s podrobnějším vysvětlením svých kroků.

Když lidé dostávají posilující dávku vakcíny, mnohdy si ji nenechají dát do stejné ruky jako tu první. Nový výzkum popsal, že vhodnější je očkovat do stejného místa. Výsledky by se podle autorů daly využít zejména během pandemií, během nichž je nutné očkovat v průběhu epidemické situace.

Na stresory a následně i duševní zdraví mají vliv celospolečenské trendy, jako je například přechod společnosti do digitálního světa, míní ředitel Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) Petr Winkler. V Interview ČT24 popsal, že v Česku stejně jako v ostatních vyspělých zemích dochází v posledních letech k nárůstu duševních problémů a onemocnění u dětí a adolescentů. Podle něj tento trend ještě urychlila pandemie covidu-19, avšak zdůraznil, že existoval ještě před jejím vypuknutím.

Členové Světové zdravotnické organizace (WHO) ve středu v noci schválili přelomovou dohodu o společném postupu při řešení pandemií, informovala agentura AFP. Dohoda, k jejímuž uzavření dala podnět nákaza covidu-19, se rodila přes tři roky. Má přispět k záchraně životů prostřednictvím rychlejší a koordinovanější reakce na pandemie, než tomu bylo při šíření koronaviru. Aby smlouva vstoupila v platnost, musí ji v květnu schválit členské státy WHO.

Členové Světové zdravotnické organizace (WHO) dosáhli po třech letech diskusí předběžné dohody o způsobu řešení budoucích pandemií, řekla agentuře AFP spolupředsedkyně vyjednávacího orgánu, která je zároveň francouzskou velvyslankyní pro světové zdravotnictví, Anne-Claire Amprouová.

Slovenský parlament ve středu schválil zákon o odškodnění lidí, kteří dostali pokuty za nedodržování epidemických restrikcí v době pandemie covidu-19 nebo v tomto období platili za stravování v karanténních zařízeních. Náklady kabinet premiéra Roberta Fica (Smer) odhadl na více než tři miliony eur (přes 75 milionů korun). Opozice zákon nepodpořila, podle ní sněmovna „dala facku“ lidem, kteří restrikce dodržovali.

Pět let poté, co Světová zdravotnická organizace vyhlásila šíření covidu-19 za celosvětovou pandemii, Evropa stále bilancuje, co se změnilo a co nikoli. Tato reportáž a interaktivní mapa od projektu A European Perspective* sleduje, jak veřejnoprávní média na celém kontinentu reflektují dopad pandemie –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ptá se: Mohou nové hrozby Evropu zastihnout stejně zranitelnou?

Vakcína proti covidu-19 snižuje riziko vzniku takzvaného dlouhého covidu u plně očkovaných dospělých přibližně o čtvrtinu, uvádí studie Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC).

Koronavirová omezení v Německu dávno skončila, covid-19 ale z veřejné debaty nezmizel. Otázky si kladou média, politici i veřejnost. Jedna aktuálně přibyla. Veřejnost se ptá, proč se vláda už na začátku pandemie nepodělila s poslanci o tehdejší zjištění Spolkové zpravodajské služby (BND), že virus mohl s velkou pravděpodobností uniknout z laboratoře v čínském Wu-chanu. BND o tajných výsledcích pátrání informovala již v roce 2020 nejbližší spolupracovníky kancléřky Angely Merkelové. Na konci roku 2021 pak i jejího nástupce Olafa Scholze.

Uvědomili jsme si, že pandemie je celospolečenská záležitost a musí do ní mluvit ekonomové, sociologové, politici, lidé, kteří jsou odborníci na komunikaci a další, uvedl v Událostech, komentářích epidemiolog a infektolog z IKEMu Petr Smejkal v souvislosti s pětiletým výročím pandemie covidu. „My jsme z toho udělali trošku lékařskou záležitost, a to nebylo dobře,“ dodal.

Před pěti lety vláda kvůli epidemii covidu vyhlásila nouzový stav. Ještě o den dřív uzavřela školy. Studenti se pak na dálku vzdělávali zhruba osm měsíců. Výuka se tím posunula v digitalizaci, kvůli přerušeným kontaktům a osamocení ale zároveň přibylo dětí s psychickými problémy.

Přesně před pěti lety, tedy 12. března 2020, byl poprvé v souvislosti s covidem-19 vyhlášen nouzový stav. Tedy státní krizové opatření, které se stalo jedním ze symbolů pandemie i předmětem politického boje. Nouzový stav platil velkou část doby, během níž se Česko potýkalo s pandemií koronaviru. Celkem krizové opatření kvůli virovému onemocnění platilo 284 dní.

Pandemie koronaviru zvýšila regionální nerovnosti v úmrtnosti. Nejvíce při ní úmrtnost postihla stejné regiony jako před pandemií, zejména tedy severozápadní Čechy a východní Moravu. Naopak velká města jako Praha a Brno dopadla nejlépe, vyplývá z výzkumu vědkyň Národního institutu SYRI, který vyšel v časopise Applied Geography. Hlavní roli podle nich hraje struktura obyvatelstva a také přijímání, respektive odmítání preventivních zdravotních opatření, konkrétně očkování.

Před pěti lety zaznamenalo Česko první potvrzené případy covidu-19. Virus se v tu chvíli už rozšířil do velké části světa. Začalo dlouhé období, kdy se střídavě omezoval a znovu rozvolňoval život společnosti. Tehdy se také do veřejného prostoru začaly ve velkém dostávat informace, které nebyly vždy založené na ověřených faktech. A to o samotném viru, ale také o možnostech předcházení nákaze či o léčbě onemocnění.

Měly se během pandemie zavírat školy? Neuškodilo to víc, než to pomohlo? Odpovědi na tyto otázky se budou hledat ještě roky, nyní přišli s částečnými výsledky australští vědci. Jsou podle nich velmi nejednoznačné.

V neděli 1. března 2020 se potvrdily první tři případy nákazy koronavirem SARS-CoV-2 na území Česka. Následovala razantní protipandemická opatření, která proměnila život většiny společnosti. Snímky zachycují nejvýraznější z těchto proměn.

Ministerstvo zdravotnictví přiznalo rodině odškodné tři miliony korun kvůli prokázanému úmrtí ročního dítěte po očkování, upozornily na to server Seznam Zprávy i Deník N. Šlo o extrémně vzácnou reakci na hexavakcínu nebo vakcínu proti pneumokokům. Má jít o první případ, kdy stát poškozené očkováním odškodnil. Informaci následně potvrdil vedoucí tiskového oddělení resortu Jan Řežábek.

Přesně před pěti lety americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí oznámilo první případy dosud neznámého onemocnění dýchacích cest v čínském Wu-chanu. O tři měsíce později byl v Česku vyhlášen nouzový stav. Redakce vědy ČT24 připravila dokument s názvem Lekce covid. Ve vysílání 90' ČT24 se pak Daniel Stach ptal politiků a vědců, jak je Česko pět let od prvních případů koronaviru připraveno na případnou příští pandemii.

Obvodní soud pro Prahu 2 uložil Pavlu Zítkovi roční podmíněný trest kvůli předloňskému incidentu na pražském městském soudu při jednání s bývalou novinářkou Janou Peterkovou. Muž spojovaný s českou dezinformační scénou dostal také dvouletý zákaz pobytu na území Prahy, informoval web iDNES.cz. Verdikt je nepravomocný. Podmíněnými tresty potrestaly soudy za stejný čin už loni tři další muže. Jejich rozhodnutí už soudní moci nabylo.

Po čtyřech letech se rýsuje možnost prvního odškodnění za zdravotní újmu po očkování proti covidu. Rozhodnutí městského soudu v Praze ale zatím není pravomocné. Ministerstvo zdravotnictví České televizi sdělilo, že se pravděpodobně dovolá. Na stát se obrátilo téměř 150 lidí z milionů očkovaných.

V Česku se loni ubytovalo asi 22,8 milionu turistů, meziročně je to o 3,8 procenta více, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Stoupl také počet přenocování, a to o 2,6 procenta na 57,3 milionu nocí. Počet turistů poprvé překonal rok 2019 před začátkem pandemie nemoci covid-19, která značně omezila cestování.

Česko se podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nachází poblíž vrcholu chřipkové epidemie. Nemocných bylo minulý týden více než 2200 na sto tisíc obyvatel, za týden jejich počet vzrostl o šestnáct procent. Zatímco v předcházejících týdnech přibývalo hlavně nemocných dětí, minulý týden se nemocnost zvyšovala ve všech věkových skupinách, informoval SZÚ.

První Hispánec ve funkci amerického ministra zahraničí Marco Rubio vyráží na svou první zahraniční cestu. Ta povede symbolicky hned do pětice zemí Střední Ameriky. S tamními lídry bude vyjednávat o prioritách administrativy prezidenta Donalda Trumpa – navracení migrantů či omezení čínského vlivu v Latinské Americe. Prvním cílem cesty je Panama, tamní strategický průplav by chtěl Trump získat zpět pod americkou kontrolu.