V Česku se loni ubytovalo téměř 23 milionů turistů

Nahrávám video
Události: Turismus v Česku
Zdroj: ČT24

V Česku se loni ubytovalo asi 22,8 milionu turistů, meziročně je to o 3,8 procenta více, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Stoupl také počet přenocování, a to o 2,6 procenta na 57,3 milionu nocí. Počet turistů poprvé překonal rok 2019 před začátkem pandemie nemoci covid-19, která značně omezila cestování.

Proti roku 2019 bylo hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v Česku loni o 820 tisíc více a počet přenocování byl o 264 tisíc nocí vyšší. Původně ČSÚ uváděl, že už v roce 2023 byl počet turistů v Česku mírně vyšší než v posledním předcovidovém roce. Podle nyní zveřejněných aktuálních dat však byl počet turistů za rok 2023 mírně nižší než v roce 2019. Počet turistů ubytovaných v zemi za rok 2019 činil přibližně 22 milionů, z toho 11,1 milionu bylo domácích a 10,9 milionu z ciziny. V tuzemsku tehdy strávili asi 57,03 milionu nocí.

Většina z turistů ubytovaných loni v Česku – celkem 54 procent – byla domácích. Oproti roku 2023 počet jejich příjezdů klesl o 0,7 procenta na 12,33 milionu a množství přenocování se snížilo o 2,2 procenta. Podílel se na tom podle statistiků hlavně pokles ve třetím čtvrtletí roku 2024. K celkovému nárůstu počtu turistů v Česku tak přispěli hlavně zahraniční hosté, jejichž počet meziročně vzrostl o 9,7 procenta na 10,49 milionu a strávili v zemi o 9,2 procenta více nocí oproti roku 2023, celkem 25,51 milionu.

Nejvíce turistů loni zavítalo do Prahy, kde se ubytovalo přes osm milionů hostů. Naopak nejméně turistů – zhruba 530 tisíc – dorazilo do Pardubického kraje. Nejpočetnější turistickou skupinou byli stejně jako v předchozím roce Němci, podle ČSÚ jich přijelo 2,4 milionu. Dalšími nejpočetnějšími skupinami byli Slováci (899 tisíc) a Poláci (842 tisíc). V hotelech, motelech či botelech v třídě do čtyř hvězdiček se v roce 2024 ubytovalo asi 8,2 milionu hostů, v pětihvězdičkových hotelech 1,6 milionu, v penzionech 2,8 milionu a v kempech 1,6 milionu.

Turismus v závěru roku

Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2024 se celkový počet příjezdů do hromadných ubytovacích zařízení v Česku meziročně zvýšil o 7,1 procenta na zhruba 4,99 milionu. Počet přenocování vzrostl o rovných sedm procent na 11,7 milionu nocí. „Meziroční vývoj byl ovlivněn zvýšeným počtem příjezdů jak rezidentů, tak i nerezidentů,“ sdělil vedoucí oddělení statistiky cestovního ruchu a životního prostředí ČSÚ Roman Mikula. Větší zájem domácí i zahraniční klientely přispěl k nárůstu počtu turistů i přenocování.

Regionálně se počet ubytovaných hostů ve čtvrtém čtvrtletí meziročně snížil pouze v Olomouckém a Moravskoslezském kraji, ostatní regiony vykázaly růst. Přenocování se zvýšilo také ve většině krajů, pokles statistici evidovali pouze v povodněmi postiženém Olomouckém kraji. U zahraničních hostů počty příjezdů i strávených nocí ve všech regionech stouply. Zahraničních hostů se v posledním kvartále roku ubytovalo v Česku meziročně o 10,7 procenta více, a to 2,59 milionu. Nejvíce zahraničních turistů – téměř 600 tisíc – přijelo z Německa.

V zařízeních hotelového typu přenocovaly v posledním čtvrtletí loňského roku více než čtyři miliony hostů, kteří v Česku strávili devět milionů nocí. Návštěvnost těchto zařízení tak meziročně stoupla o 7,3 procenta a počet přenocování o osm procent. Penziony vykázaly nárůst počtu návštěvníků o 3,5 procenta na zhruba 525 tisíc a počet nocí vzrostl o 2,7 procenta na 1,1 milionu.

Nejvíc ubytovaných hlásí pravidelně Praha

Meziročně počet turistů za celý rok ve většině regionů Česka stoupl. Výjimkou byly Olomoucký, Pardubický a Zlínský kraj, kde oproti roku 2023 ubylo hostů i přenocování. Rovněž do Moravskoslezského kraje dorazilo loni méně turistů, ale ve srovnání s předchozím rokem v regionu strávili více nocí. Snížení množství přenocování navzdory většímu přílivu turistů zaznamenaly Jihomoravský, Královéhradecký, Liberecký a Plzeňský kraj.

V hromadných ubytovacích zařízeních v Praze se v roce 2024 ubytovalo 8,1 milionu hostů, meziročně o 8,6 procenta více. Počet hostů tak zhruba o 35 tisíc překonal předcovidový rok 2019. Přibylo ubytovaných cizinců, naopak domácích hostů ubylo. Celkový počet přenocování stoupl o 8,7 procenta.

V hotelech, penzionech, kempech a dalších hromadných zařízeních v Praze se v roce 2024 ubytovalo 1,57 milionu hostů z Česka. Jejich počet meziročně klesl o 0,3 procenta. Zahraničních turistů přijelo 6,5 milionu, v meziročním srovnání o 10,9 procenta více.

Druhé místo v počtu ubytovaných hlásí jižní Morava, tamní ubytovací zařízení hostila celkem 2 178 788 lidí, což je meziroční růst o 0,6 procenta. Proti předchozímu roku poměrně výrazně rostl počet zahraničních hostů, a to o 6,8 procenta na 736 927, naopak počet domácích hostů klesl o 2,3 procenta na 1 441 861.

V Jihočeském kraji se loni ubytovalo 1,75 milionu hostů, meziročně o 6,3 procenta více. Jde o třetí nejvyšší číslo v rámci českých krajů. Počet hostů se přiblížil počtu turistů před pandemií koronaviru, kdy se v roce 2019 ubytovalo na jihu Čech 1,79 milionu turistů. Přibylo hostů z ciziny i Česka. Celkový počet přenocování stoupl o 3,3 procenta.

Naopak nejméně ubytovaných zaznamenali statistici v Pardubickém kraji, konkrétně 529 479 hostů, meziročně o procento méně. Počet noclehů podle ČSÚ klesl o 3,3 procenta. Přibylo ubytovaných cizinců, naopak počet domácích hostů se snížil.

V hotelech, penzionech, kempech a dalších hromadných zařízeních v Pardubickém kraji se v roce 2024 ubytovalo 460 801 hostů z Česka. Jejich počet meziročně klesl o 1,5 procenta. Zahraničních turistů přijelo 68 678, o 2,4 procenta více než ve stejném období předchozího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 6 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 6 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...