Evropské akcie jsou nejvýše od první poloviny března. Dařilo se i pražské burze

Pražská burza je nejsilnější od začátku března, kdy se v Česku objevily první případy nákazy koronavirem. Index PX v úterý stoupl o 1,56 procenta na 921,82 bodu. Vyšší byl naposledy 6. března. První potvrzené případy nemoci covid-19 způsobované koronavirem se v Česku objevily 1. března. Vláda poté kvůli šíření koronaviru začala omezovat volný pohyb, obchod a podnikání, na což reagovala burza prudkým propadem. Také evropské akcie se v úterý vyšplhaly na úroveň z první poloviny března.

Pád po začátku koronavirové krize v České republice srazil index pražské burzy z více než tisícovky bodů na začátku března až na 690 bodů zhruba v polovině března. V následujících měsících index PX kolísal, ale postupně se vyšplhal až nad 900 bodů na přelomu května a června.

K úternímu růstu přispěly akcie bankovní skupiny Erste, které zaznamenaly největší objem obchodů a nejvýraznější posílení z hlavních emisí pražské burzy. Zdražily o 5,47 procenta na 574,80 koruny, což je jejich nejvyšší cena od 13. března.

obrázek
Zdroj: ČT24

Výrazně v úterý posílila burza ve Frankfurtu, německé automobilky totiž těží z nadějí na státní podporu prodeje. Panevropský akciový index STOXX 600 obchodování uzavřel růstem o 1,57 procenta na 359,77 bodu. Od březnového propadu tak posílil o 34 procent.

Hlavní index německých akcií DAX připsal 3,75 procenta na 12 021,28 bodu. STOXX 600 se dostal nejvýše od 9. března a DAX nejvýše od 5. března, napsala agentura Reuters. Výrazně stouply akcie německých automobilek Volkswagen (o 5,74 procenta), Daimler (o 7,73 procenta) a BMW (o 5,23 procenta). Agentura Reuters v neděli s odvoláním na své zdroje uvedla, že německé ministerstvo hospodářství navrhuje program na podporu prodeje automobilů v hodnotě pěti miliard eur (133 miliard korun). Zpevnily rovněž akcie německé letecké společnosti Lufthansa, a to o 3,41 procenta. Dozorčí rada firmy v pondělí schválila přijetí vládní pomoci v hodnotě devíti miliard eur.

Na nejvyšší úrovni od začátku března uzavřel úterý též hlavní index londýnské burzy FTSE 100. Burza v Paříži si podle indexu CAC 40 připsala dvě procenta. Kolem dvou a půl procenta si připsaly hlavní indexy burz v Miláně a Madridu.

Podle analytiků ze společnosti UniCredit se nyní investoři soustředí na příznivější hospodářské vyhlídky, které jsou důsledkem toho, že čím dál více států uvolňuje opatření zavedená v rámci boje proti šíření koronaviru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 14 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 21 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 21 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...