Evropské akcie jsou nejvýše od první poloviny března. Dařilo se i pražské burze

Pražská burza je nejsilnější od začátku března, kdy se v Česku objevily první případy nákazy koronavirem. Index PX v úterý stoupl o 1,56 procenta na 921,82 bodu. Vyšší byl naposledy 6. března. První potvrzené případy nemoci covid-19 způsobované koronavirem se v Česku objevily 1. března. Vláda poté kvůli šíření koronaviru začala omezovat volný pohyb, obchod a podnikání, na což reagovala burza prudkým propadem. Také evropské akcie se v úterý vyšplhaly na úroveň z první poloviny března.

Pád po začátku koronavirové krize v České republice srazil index pražské burzy z více než tisícovky bodů na začátku března až na 690 bodů zhruba v polovině března. V následujících měsících index PX kolísal, ale postupně se vyšplhal až nad 900 bodů na přelomu května a června.

K úternímu růstu přispěly akcie bankovní skupiny Erste, které zaznamenaly největší objem obchodů a nejvýraznější posílení z hlavních emisí pražské burzy. Zdražily o 5,47 procenta na 574,80 koruny, což je jejich nejvyšší cena od 13. března.

obrázek
Zdroj: ČT24

Výrazně v úterý posílila burza ve Frankfurtu, německé automobilky totiž těží z nadějí na státní podporu prodeje. Panevropský akciový index STOXX 600 obchodování uzavřel růstem o 1,57 procenta na 359,77 bodu. Od březnového propadu tak posílil o 34 procent.

Hlavní index německých akcií DAX připsal 3,75 procenta na 12 021,28 bodu. STOXX 600 se dostal nejvýše od 9. března a DAX nejvýše od 5. března, napsala agentura Reuters. Výrazně stouply akcie německých automobilek Volkswagen (o 5,74 procenta), Daimler (o 7,73 procenta) a BMW (o 5,23 procenta). Agentura Reuters v neděli s odvoláním na své zdroje uvedla, že německé ministerstvo hospodářství navrhuje program na podporu prodeje automobilů v hodnotě pěti miliard eur (133 miliard korun). Zpevnily rovněž akcie německé letecké společnosti Lufthansa, a to o 3,41 procenta. Dozorčí rada firmy v pondělí schválila přijetí vládní pomoci v hodnotě devíti miliard eur.

Na nejvyšší úrovni od začátku března uzavřel úterý též hlavní index londýnské burzy FTSE 100. Burza v Paříži si podle indexu CAC 40 připsala dvě procenta. Kolem dvou a půl procenta si připsaly hlavní indexy burz v Miláně a Madridu.

Podle analytiků ze společnosti UniCredit se nyní investoři soustředí na příznivější hospodářské vyhlídky, které jsou důsledkem toho, že čím dál více států uvolňuje opatření zavedená v rámci boje proti šíření koronaviru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 10 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...