Rusnok: ČNB nyní nemá k dispozici zisk pro převod do rozpočtu

Česká národní banka momentálně nemá k dispozici žádný zisk, který by mohla poslat do státního rozpočtu. Zároveň lze po odeznění pandemie očekávat, že česká ekonomika se začne opět přibližovat úrovni vyspělých západních zemí, což povede k posilování koruny. To přitom bude v hospodaření ČNB vytvářet ztrátu. V reakci na pondělní vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Rusnok dále upozornil, že ČNB, bankovní rada ani žádný člen bankovní rady ze zákona nesmějí přijímat ani vyžadovat pokyny od prezidenta, vlády, parlamentu, správních úřadů ani žádného jiného subjektu.

„O pohybu úrokových sazeb proto bankovní rada ČNB rozhodne podle svého vlastního uvážení, a to na základě výhledu ekonomiky, který je momentálně silně spjat s koncem pandemie nemoci covid-19,“ uvedl guvernér. Dodal, že při rozhodnutí o nastavení úrokových sazeb se rada řídí hlavním mandátem ČNB, kterým je zajištění cenové stability.

Premiér Babiš (ANO) v pondělí po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na zámku v Lánech uvedl, že Česká národní banka by měla přispět do státního rozpočtu podobně jako centrální banky Německa a Švýcarska. Dále premiér také uvedl, že by se neměly zvedat úrokové sazby.

Rekordní zisk národní banky

ČNB loni vykázala rekordní zisk 91,7 miliardy korun, o rok dříve měla zisk 57,9 miliardy korun. Loňský zisk banka využila na úhradu části účetní ztráty z minulých let. Minulý týden o tom rozhodla bankovní rada. Kumulovaná ztráta ČNB tak klesne na 37,5 miliardy korun.

„Česká republika je na rozdíl od Spolkové republiky Německo nebo Švýcarska zemí, jejíž hospodářství stále takzvaně konverguje, tedy přibližuje se ekonomické úrovni nejvyspělejších zemí. K tomuto trendu se česká ekonomika po odeznění pandemie pravděpodobně vrátí, což bude způsobovat tlak na posilování kurzu koruny a generovat účetní ztrátu ČNB z přecenění cizoměnových devizových rezerv do korun. Z toho důvodu je ČNB po uhrazení kumulované ztráty povinna naplnit rezervní fond, jehož zůstatek je nyní nulový,“ uvedl Rusnok.

Až poté může podle něj bankovní rada v budoucnu rozhodnout o odvedení zisku do státního rozpočtu. Rusnok také připomněl, že cílem ČNB není tvorba zisku, ale plnění jejího mandátu, kterým je zajištění cenové a finanční stability.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoJaro je ideální dobou pro revizi solárních panelů. Doporučuje se jednou za dva roky

Příchod jara je ideální dobou pro revize solárních panelů. Technici říkají, že zkontrolovat fotovoltaiku je potřeba hlavně kvůli bezpečnosti, ale také proto, aby fungovala na plný výkon. Rozdíl je přitom mezi servisem a revizí. „Servis děláme kvůli funkčnosti technologie, aby nám co nejlépe fungovala. Elektrorevizi děláme kvůli bezpečnosti a výstupem toho je revizní zpráva. Za nás by se měla provádět jednou za dva roky,“ říká vedoucí technické kontroly a standardizace z ČEZ Prodej Michal Kubín. Kolik za kontrolu lidé zaplatí, se liší – většinou je to mezi pěti až deseti tisíci korunami.
před 54 mminutami

Pět zemí EU požaduje zavedení mimořádné daně pro energetické firmy, píše Reuters

Pět zemí Evropské unie požaduje zavedení mimořádné daně ze zisků energetických společností. Reagují tak na rostoucí ceny pohonných hmot kvůli válce v Íránu, napsala v sobotu agentura Reuters s odvoláním na dopis ministrů financí těchto zemí adresovaný Evropské komisi (EK), do kterého měla možnost nahlédnout.
před 21 hhodinami

Rostoucí ceny plynu, elektřiny či dopravy pociťují firmy i spotřebitelé

Zdražování plynu a zčásti i elektřiny už podle provedeného šetření pociťuje většina společností sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy. Ekonomové předpokládají, že válka na Blízkém východě zbrzdí celé tuzemské hospodářství. Pokles HDP odhadují na několik desetin procentního bodu. Rozhodujícím faktorem nicméně bude délka konfliktu. První dodavatelé energií už také přistoupili ke zvýšení cen pro domácnosti.
včera v 08:00

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
3. 4. 2026

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
3. 4. 2026

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
3. 4. 2026

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
3. 4. 2026

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
3. 4. 2026
Načítání...