Obavy z vývoje akcií vyhnaly cenu zlata na rekordní korunovou úroveň

Cena zlata v korunách v úterý dosáhla rekordní hodnoty více než 43 tisíc korun za unci. Důvodem je růst zájmu investorů způsobený zejména výraznou nestabilitou akciových trhů kvůli šíření viru COVID-19 a klesající kurz české měny. Korunová cena zlata je tak o více než 30 procent vyšší než před začátkem krize související s šířením koronaviru. Evropské akcie v úterý vzrostly. Výrazně se jim dařilo i v pondělí. Naopak americké akcie skončily s mírnou ztrátou.

„Momentálně hrozí další propady akciových titulů, investoři proto využívají kapitál z jiných aktiv, jako jsou například akcie, a přesouvají jej do bezpečných přístavů, jako je právě zlato. Investoři hledají zabezpečení portfolia a využívají k tomu nákup zejména fyzického zlata a stříbra,“ řekl agentuře ČTK analytik Golden Gate CZ Marek Brávník.

„Obě tyto komodity v dobách nestability a propadů na finančních trzích významně rostou na ceně, čímž kompenzují propad ostatních aktiv v portfoliu,“ dodal.

Analytik Wood and Company Radim Krejčí je překvapen, že zlato neroste nijak závratně. Zatímco například americké akcie ztratily od února až 30 procent, cena zlata za stejné období vzrostla jen o sedm procent. Žlutý kov je spíše uchovatelem hodnoty, i když v růstových dobách, posledních deset let, spíše ztrácel na hodnotě. Zlato do portfolií investorů podle něj patří jako jakýsi stabilizační prvek, nicméně žádné zázraky od něj nečeká.

Zlato coby pojistka proti panice na trzích

Na ceně ztrácí i česká koruna, připomněl analytik Czech Fund Lukáš Kovanda. To částečně vysvětluje, proč je korunová cena zlata o téměř třetinu výše než v době propuknutí koronavirové nákazy. V dolarech si zlato od začátku prosince připisuje přes devět, v eurech bezmála třináct procent. Pro českého investora je tedy podle něj zlato pojistkou jak proti panice na trzích, tentokrát způsobené právě koronavirem, tak proti povážlivému slábnutí koruny, které paniku trhů často doprovází.

Zlato je komodita, ke které investoři utíkají v dobách nejistot, souhlasil analytik Raiffeisen investiční společnosti Jaromír Sladkovský. Cenu zlata podle něj tlačí nahoru několik faktorů. Jedním z nich je ten, že si těžaři zlata také udělali ,COVID prázdniny', čímž se snížila nabídka a tím roste cena. Ve chvíli, kdy se trhy uklidní, dá se očekávat pohyb zlata opačným směrem, podotkl.

Jaký bude další vývoj?

Brávník míní, že cena zlata výrazně poroste i v dalších měsících. Pokud se podaří obrátit vývoj akciového trhu, bude růst hnán zejména důsledky gigantického množství peněz, které bude třeba pro záchranu trhů vytisknout. Pokud se akciové trhy zachránit nepodaří, bude cena zlata na historických maximech kolem dvou tisíc dolarů za trojskou unci už v létě 2020, odhadl.

Kovanda upozornil, že už v roce 2019 patřilo zlato mezi nejlépe vynášející investice. V korunách loni zhodnotilo bezmála o dvacet procent. V tomto roce může zhodnotit obdobně. Letos ještě před pandemickým úderem koronaviru se objem zlata drženého celosvětově příslušnými fondy, takzvanými veřejně obchodovanými fondy, vyhoupl na své historické maximum, poznamenal.

Evropské akcie stouply

Celoevropský akciový index Stoxx 600 stoupl v úterý o 1,88 procenta, britský FTSE 100 o 2,19 procenta, francouzský CAC 40 pak o 2,12 a německý DAX o 2,79.

Přidala i pražská burza, její index PX stoupl o 1,53 procenta na 820,33 bodu. Výrazně zhodnotily akcie všech bank, dařilo se také elektrárenské společnosti ČEZ. Burzu naopak brzdily cenné papíry Avastu nebo operátora O2. Finančním titulům dominovala Moneta Money Bank, které zhodnotila o 7,62 procenta na 57,90 Kč. Komerční banka si polepšila o 3,26 procenta na 539 korun a Erste Bank o 2,69 procenta na 488,80 Kč. Pojišťovna VIG pak rostla o 2,92 procenta na 510,50 korun. Nejúspěšnějším titulem dne se stala likérka Stock, jejíž akcie zdražily o 8,40 procenta na 52,90 koruny. ČEZ zavřel silnější o 2,27 procenta na 427,50 Kč. O více než čtyři procenta rostla nápojářská Kofola.

Poraženým dne se staly akcie technologické společnosti Avast, které odepsaly 4,76 procenta na 119 korun. Operátor O2 klesl o 0,48 procenta na 208 korun. V červeném skončily také cenné papíry mediální CME, textilky Pegas Nonwovens a tabákové společnosti Philip Morris ČR.

Americké akcie sice většinu obchodovacího dne rostly, nakonec však uzavřely s mírnou ztrátou.  Index Dow Jones klesl o 0,12 procenta, S&P 500 pak o 0,16 % a Nasdaq ztratil 0,33 procenta.

Ceny ropy stagnovaly

Ceny ropy se v úterý pohybovaly v blízkosti závěru z předchozího dne. Na jedné straně je tlačila vzhůru naděje, že se ropný kartel OPEC a jeho spojenci v čele s Ruskem dohodnou na snížení těžby. Na druhé straně se ale analytici obávali, že globální recese způsobená koronavirem bude mnohem horší, než se nyní čeká, což způsobí ještě větší pokles poptávky po ropě.

V 18:10 SELČ cena severomořské ropy Brent klesla o 0,1 procenta na 33,02 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu naopak zdražila o 0,9 procenta na 26,32 dolaru za barel.

Skupina nazvaná OPEC+ bude jednat o další těžbě ve čtvrtek. Analytici očekávají, že se dohodne na snížení těžby o deset milionů barelů denně, což odpovídá zhruba deseti procentům celkových dodávek na trhy. Země však podle agentury Reuters daly najevo, že výše snížení těžby bude záviset i na tom, zda se připojí i Spojené státy. Koordinovaná akce těžařů v USA by však byla v zemi nezákonná. Americký prezident Donald Trump v pondělí uvedl, že ho OPEC nepožádal o snížení domácí těžby. Dodal však, že těžba v USA se kvůli poklesu cen ropy snižuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 5 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...