ČNB zhoršila odhad růstu ekonomiky na 1,2 procenta

Nahrávám video

Česká národní banka v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky v letošním roce, naopak pro příští rok odhad zlepšila. Nově tak letos počítá s růstem ekonomiky o 1,2 procenta a příští rok s růstem o 4,3 procenta. Po jednání bankovní rady o tom informoval guvernér ČNB Jiří Rusnok. V předchozí únorové prognóze centrální banka počítala letos s růstem o 2,2 procenta a v roce 2022 počítala s růstem o 3,8 procenta. Maloobchodní tržby v březnu přitom podle statistiků stouply o pět procent, dařilo se hlavně internetovým obchodům.

Rusnok uvedl, že s novou prognózou je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb následovaná jejich nárůstem zhruba od poloviny letošního roku.

Rada zároveň nechala úrokové sazby beze změny jednomyslně. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na 0,25 procenta.

„Předpokládám, že se k debatě o sazbách vrátíme již na příštím jednání. A kolik těch zvýšení bude, si netroufnu spekulovat, protože situace je stále rozkolísaná. Ale že k nějakému zvýšení letos dojde, jsem přesvědčen, a že zahájíme tu cestu k normálnějším úrokovým sazbám, jsem také přesvědčen,“ uvedl Rusnok. Dále k tomu řekl, že se zmírnila nejistota, kdy se zvyšováním úrokových sazeb začít. „Není potřeba odkládat začátek,“ dodal.

Nahrávám video

„Rusnok sice nevyloučil možnost, že k prvnímu zvýšení sazeb dojde již v červnu. Osobně se však domnívám, že na první zvýšení sazeb si budeme muset počkat až na srpnové zasedání, na kterém bude mít bankovní rada k dispozici novou makroekonomickou prognózu. A následně další zvýšení sazeb proběhne v listopadu,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Aktuální vývoj české i světové ekonomiky je podle guvernéra optimistický a bude spojen s tlaky na růst cen. „Proto jsme také navýšili prognózu inflace na nejbližší půlrok,“ uvedl guvernér. To podle něj bude podpořeno i silným růstem spotřeby a dalších ekonomických aktivit. „Máme zde 200 miliard korun vynucených úspor,“ upozornil.

Celková průměrná inflace by podle ČNB měla činit letos 2,7 procenta a příští rok 2,4 procenta. V předchozí únorové prognóze přitom centrální banka odhadovala letos průměrnou inflaci dvě procenta a příští rok 2,2 procenta.

Silnější kurz koruny

Zároveň v nových odhadech centrální banka počítá letos s mírně silnějším kurzem koruny. Nově čeká letos průměrný kurz 25,70 Kč/EUR. V únoru odhadovala pro letošek 25,80 koruny za euro. V roce 2022 by pak podle nových odhadů měla koruna dále posílit na průměrných 25,10 Kč/EUR. Únorové odhady centrální banky ovšem počítaly ještě se silnější korunou na 24,90 Kč/EUR.

Ministerstvo financí v dubnové prognóze ponechalo odhad letošního růstu ekonomiky na 3,1 procenta. Pro příští rok odhaduje především díky oživení soukromé spotřeby zrychlení tempa růstu ekonomiky na 3,7 procenta. Mezinárodní měnový fond čeká letos růst české ekonomiky o 4,2 procenta. Evropská komise počítá s 3,2procentním růstem. „V druhém pololetí by musel být výkon ekonomiky neuvěřitelně velký, aby byl celoroční růst kolem tří procent. My to nyní neočekáváme. Na naše další uvažování to ale zásadní vliv nemá,“ podotkl guvernér centrální banky.

Maloobchodní tržby rostly

Statistici zároveň vydali aktuální výsledky toho, jak lidé utráceli. Maloobchodní tržby v březnu v porovnání s loňskem vzrostly o pět procent. Právě v internetových obchodech tržby v březnu meziročně rostly o 36 procent. Naopak třeba prodejny s oděvy a obuví, hlavně kvůli vládním restrikcím, výrazně tratily.

„Skončilo zhruba deset procent obchodů, dalších 15 procent je hodně na hraně a tam bude záležet na tom, jestli lidé budou ochotni nakupovat,“ vysvětlil prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. 

Na zákazníky tak nedočkavě čekají obchodníci. Otevřít chtějí hned v pondělí. Doufají, že lidé přijdou a budou chtít utrácet své peníze. Ztráty se jim kvůli vládním opatřením totiž prohlubují každým dnem, kdy mají zavřeno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVoda kvůli suchu může zdražit

Letošní sucho zřejmě zdraží pitnou vodu. Mohou za to vysoké teploty i rekordně nízké průtoky řek, které vedly v létě ke koncentraci škodlivých látek. Náklady na úpravu vody tak rostou až o pětinu. Navíc přibývá obcí, které kvůli nedostatku tekutiny musí investovat do nových vodojemů a přípojek ke vzdáleným vodárenským řadům. A právě takové investice mohou zvednout ceny vodného a stočného. Kde a o kolik přesně si lidé budou muset připlatit, bude jasné nejpozději v prosinci.
před 10 hhodinami

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
před 23 hhodinami

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
27. 9. 2026Aktualizováno27. 9. 2026‌‌

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
27. 9. 2026‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.