ČNB zhoršila odhad růstu ekonomiky na 1,2 procenta

Nahrávám video

Česká národní banka v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky v letošním roce, naopak pro příští rok odhad zlepšila. Nově tak letos počítá s růstem ekonomiky o 1,2 procenta a příští rok s růstem o 4,3 procenta. Po jednání bankovní rady o tom informoval guvernér ČNB Jiří Rusnok. V předchozí únorové prognóze centrální banka počítala letos s růstem o 2,2 procenta a v roce 2022 počítala s růstem o 3,8 procenta. Maloobchodní tržby v březnu přitom podle statistiků stouply o pět procent, dařilo se hlavně internetovým obchodům.

Rusnok uvedl, že s novou prognózou je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb následovaná jejich nárůstem zhruba od poloviny letošního roku.

Rada zároveň nechala úrokové sazby beze změny jednomyslně. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na 0,25 procenta.

„Předpokládám, že se k debatě o sazbách vrátíme již na příštím jednání. A kolik těch zvýšení bude, si netroufnu spekulovat, protože situace je stále rozkolísaná. Ale že k nějakému zvýšení letos dojde, jsem přesvědčen, a že zahájíme tu cestu k normálnějším úrokovým sazbám, jsem také přesvědčen,“ uvedl Rusnok. Dále k tomu řekl, že se zmírnila nejistota, kdy se zvyšováním úrokových sazeb začít. „Není potřeba odkládat začátek,“ dodal.

Nahrávám video

„Rusnok sice nevyloučil možnost, že k prvnímu zvýšení sazeb dojde již v červnu. Osobně se však domnívám, že na první zvýšení sazeb si budeme muset počkat až na srpnové zasedání, na kterém bude mít bankovní rada k dispozici novou makroekonomickou prognózu. A následně další zvýšení sazeb proběhne v listopadu,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Aktuální vývoj české i světové ekonomiky je podle guvernéra optimistický a bude spojen s tlaky na růst cen. „Proto jsme také navýšili prognózu inflace na nejbližší půlrok,“ uvedl guvernér. To podle něj bude podpořeno i silným růstem spotřeby a dalších ekonomických aktivit. „Máme zde 200 miliard korun vynucených úspor,“ upozornil.

Celková průměrná inflace by podle ČNB měla činit letos 2,7 procenta a příští rok 2,4 procenta. V předchozí únorové prognóze přitom centrální banka odhadovala letos průměrnou inflaci dvě procenta a příští rok 2,2 procenta.

Silnější kurz koruny

Zároveň v nových odhadech centrální banka počítá letos s mírně silnějším kurzem koruny. Nově čeká letos průměrný kurz 25,70 Kč/EUR. V únoru odhadovala pro letošek 25,80 koruny za euro. V roce 2022 by pak podle nových odhadů měla koruna dále posílit na průměrných 25,10 Kč/EUR. Únorové odhady centrální banky ovšem počítaly ještě se silnější korunou na 24,90 Kč/EUR.

Ministerstvo financí v dubnové prognóze ponechalo odhad letošního růstu ekonomiky na 3,1 procenta. Pro příští rok odhaduje především díky oživení soukromé spotřeby zrychlení tempa růstu ekonomiky na 3,7 procenta. Mezinárodní měnový fond čeká letos růst české ekonomiky o 4,2 procenta. Evropská komise počítá s 3,2procentním růstem. „V druhém pololetí by musel být výkon ekonomiky neuvěřitelně velký, aby byl celoroční růst kolem tří procent. My to nyní neočekáváme. Na naše další uvažování to ale zásadní vliv nemá,“ podotkl guvernér centrální banky.

Maloobchodní tržby rostly

Statistici zároveň vydali aktuální výsledky toho, jak lidé utráceli. Maloobchodní tržby v březnu v porovnání s loňskem vzrostly o pět procent. Právě v internetových obchodech tržby v březnu meziročně rostly o 36 procent. Naopak třeba prodejny s oděvy a obuví, hlavně kvůli vládním restrikcím, výrazně tratily.

„Skončilo zhruba deset procent obchodů, dalších 15 procent je hodně na hraně a tam bude záležet na tom, jestli lidé budou ochotni nakupovat,“ vysvětlil prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. 

Na zákazníky tak nedočkavě čekají obchodníci. Otevřít chtějí hned v pondělí. Doufají, že lidé přijdou a budou chtít utrácet své peníze. Ztráty se jim kvůli vládním opatřením totiž prohlubují každým dnem, kdy mají zavřeno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoFarmářům chybí voda i krmivo pro dobytek, někteří snižují stavy

Někteří farmáři se kvůli suchu potýkají s nedostatkem vody a krmení pro dobytek. Podobné problémy řeší velká část Evropy – krmiva je proto na trhu méně a jeho cena roste. Hospodářům, jako je Jiří Kunc, hrozí, že budou muset stavy dobytka postupně snižovat. Už dnes má ve stáji o dvacet kusů méně, aby zvířata uživil. Krávy navíc nemají co spásat a zimní zásoby krmení jim teď hospodář dát nemůže.
před 4 hhodinami

Trump zavedl až stoprocentní cla na drony

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal výnos, který zavádí až stoprocentní cla na dovoz bezpilotních letounů a jejich součástí. Na drony dovážené z Evropské unie a některých dalších zemí se bude vztahovat 15procentní clo. Bílý dům krok zdůvodňuje národní bezpečností a snahou snížit závislost Spojených států na zahraničních dodavatelích.
před 23 hhodinami

„Je to neopravitelné“. Novela stavebního zákona v Senátu zřejmě narazí

Rozsáhlé změny v povolování staveb nespíš neprojdou Senátem. Čtyři desítky členů horní komory se totiž kloní k zamítnutí novely stavebního zákona, řada dalších pak k jejím úpravám, vyplývá ze zjištění ČT. Zamítnutí doporučuje i trojice výborů, která se předlohou ve středu zabývala. Návrh, který zavádí jeden centrální úřad, cílí na zrychlení a zefektivnění stavebního řízení. Podle opozičních senátorů má ale zákon řadu nedostatků. Vadí jim i to, že jde o poslanecký návrh.
13. 8. 2026

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
12. 8. 2026

Státní podpora pro výrobu čipů v Rožnově je nejistá, resort s onsemi dál jedná

Vládní podpora 12 miliard korun pro americkou technologickou firmu onsemi je nejasná. Slíbená státní podpora totiž podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nesplňuje původní podmínky dohody. O dalším postupu se jedná. Firma však nadále potvrzuje zájem v tuzemsku investovat přes 40 miliard korun. Výrobce polovodičů ON Semiconductor Czech Republic, který pod onsemi spadá, loni navýšil zisk a tržby, letos ale propustil 200 zaměstnanců.
12. 8. 2026

Nezaměstnanost mladých loni vzrostla na 12,4 procenta. Vliv má i nástup AI

Celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí v loňském roce vzrostla o desetinu procentního bodu na 12,4 procenta. Bez práce tak bylo 67 milionů lidí ve věku 15 až 24 let. Nejvýraznější růst byl v zemích s vysokými příjmy, kde začíná trh práce měnit umělá inteligence (AI). Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO). V letech 2026 a 2027 by se míra nezaměstnanosti mohla podle předpokladů ustálit na 12,3 procenta.
12. 8. 2026

Miliardový investiční podvod míří před soud, státní zástupce obžaloval tři lidi

Státní zástupce obžaloval tři lidi z podvodu, porušení pravidel hospodářské soutěže a neoprávněného podnikání v souvislosti s údajným investičním podvodem prostřednictvím společnosti Cryfin. V tiskové zprávě zaslané České televizi to ve středu uvedl žalobce Tomáš Černý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Obvinění podle vyšetřovatelů způsobili 584 investorům škodu 1,1 miliardy korun. Obviněným hrozí až desetiletý pobyt za mřížemi.
12. 8. 2026Aktualizováno12. 8. 2026

Obalová revoluce „účtuje“ s věčnými chemikáliemi

Startuje velká obalová „revoluce“, od středy platí nová pravidla pro firmy i obchodníky. Přísné limity z obalů potravin prakticky vyloučí takzvané věčné chemikálie, které jsou známé i jako PFAS. Používaly se třeba pro balení jídla z fastfoodů, v krabicích na pizzu nebo v pečicím papíru. Nová pravidla se dotknou i výrobních procesů, což může zvýšit cenu zboží. Výrobci si navíc stěžují, že Evropská unie své technické předpisy pro plánované změny zveřejňuje pozdě.
11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.