ČNB zhoršila odhad růstu ekonomiky na 1,2 procenta

Nahrávám video

Česká národní banka v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky v letošním roce, naopak pro příští rok odhad zlepšila. Nově tak letos počítá s růstem ekonomiky o 1,2 procenta a příští rok s růstem o 4,3 procenta. Po jednání bankovní rady o tom informoval guvernér ČNB Jiří Rusnok. V předchozí únorové prognóze centrální banka počítala letos s růstem o 2,2 procenta a v roce 2022 počítala s růstem o 3,8 procenta. Maloobchodní tržby v březnu přitom podle statistiků stouply o pět procent, dařilo se hlavně internetovým obchodům.

Rusnok uvedl, že s novou prognózou je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb následovaná jejich nárůstem zhruba od poloviny letošního roku.

Rada zároveň nechala úrokové sazby beze změny jednomyslně. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na 0,25 procenta.

„Předpokládám, že se k debatě o sazbách vrátíme již na příštím jednání. A kolik těch zvýšení bude, si netroufnu spekulovat, protože situace je stále rozkolísaná. Ale že k nějakému zvýšení letos dojde, jsem přesvědčen, a že zahájíme tu cestu k normálnějším úrokovým sazbám, jsem také přesvědčen,“ uvedl Rusnok. Dále k tomu řekl, že se zmírnila nejistota, kdy se zvyšováním úrokových sazeb začít. „Není potřeba odkládat začátek,“ dodal.

Nahrávám video

„Rusnok sice nevyloučil možnost, že k prvnímu zvýšení sazeb dojde již v červnu. Osobně se však domnívám, že na první zvýšení sazeb si budeme muset počkat až na srpnové zasedání, na kterém bude mít bankovní rada k dispozici novou makroekonomickou prognózu. A následně další zvýšení sazeb proběhne v listopadu,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Aktuální vývoj české i světové ekonomiky je podle guvernéra optimistický a bude spojen s tlaky na růst cen. „Proto jsme také navýšili prognózu inflace na nejbližší půlrok,“ uvedl guvernér. To podle něj bude podpořeno i silným růstem spotřeby a dalších ekonomických aktivit. „Máme zde 200 miliard korun vynucených úspor,“ upozornil.

Celková průměrná inflace by podle ČNB měla činit letos 2,7 procenta a příští rok 2,4 procenta. V předchozí únorové prognóze přitom centrální banka odhadovala letos průměrnou inflaci dvě procenta a příští rok 2,2 procenta.

Silnější kurz koruny

Zároveň v nových odhadech centrální banka počítá letos s mírně silnějším kurzem koruny. Nově čeká letos průměrný kurz 25,70 Kč/EUR. V únoru odhadovala pro letošek 25,80 koruny za euro. V roce 2022 by pak podle nových odhadů měla koruna dále posílit na průměrných 25,10 Kč/EUR. Únorové odhady centrální banky ovšem počítaly ještě se silnější korunou na 24,90 Kč/EUR.

Ministerstvo financí v dubnové prognóze ponechalo odhad letošního růstu ekonomiky na 3,1 procenta. Pro příští rok odhaduje především díky oživení soukromé spotřeby zrychlení tempa růstu ekonomiky na 3,7 procenta. Mezinárodní měnový fond čeká letos růst české ekonomiky o 4,2 procenta. Evropská komise počítá s 3,2procentním růstem. „V druhém pololetí by musel být výkon ekonomiky neuvěřitelně velký, aby byl celoroční růst kolem tří procent. My to nyní neočekáváme. Na naše další uvažování to ale zásadní vliv nemá,“ podotkl guvernér centrální banky.

Maloobchodní tržby rostly

Statistici zároveň vydali aktuální výsledky toho, jak lidé utráceli. Maloobchodní tržby v březnu v porovnání s loňskem vzrostly o pět procent. Právě v internetových obchodech tržby v březnu meziročně rostly o 36 procent. Naopak třeba prodejny s oděvy a obuví, hlavně kvůli vládním restrikcím, výrazně tratily.

„Skončilo zhruba deset procent obchodů, dalších 15 procent je hodně na hraně a tam bude záležet na tom, jestli lidé budou ochotni nakupovat,“ vysvětlil prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. 

Na zákazníky tak nedočkavě čekají obchodníci. Otevřít chtějí hned v pondělí. Doufají, že lidé přijdou a budou chtít utrácet své peníze. Ztráty se jim kvůli vládním opatřením totiž prohlubují každým dnem, kdy mají zavřeno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zemědělský fond: EU proplatila květnové dotace firmám z Agrofertu

Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila na dotaz ČTK mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je Unie zpětně proplatí. Posuzovala, zda premiér Andrej Babiš (ANO) vložením Agrofertu do svěřenského fondu vyhověl pravidlům zakazujícím střet zájmů. Evropská komise ale sdělila, že platby se vztahují k žádostem podaným ještě před jmenováním Babiše premiérem.
15:07Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Sněmovna opět nedokončila schvalování stavební novely

Dolní komora ve středu opět nedokončila schvalování stavební novely. Opozici rozhořčilo vystoupení vicepremiéra Karla Havlíčka, který ji vinil z toho, že při vládním působení v minulém volebním období zničila obdobný stavební zákon přijatý za minulé vlády Andreje Babiše (oba ANO). Předtím poslanci schválili vládní návrh na růst rodičovského příspěvku na 400 tisíc korun od příštího roku. Sněmovna také podpořila novelu o výraznějším růstu státních plateb do zdravotnictví za děti, důchodce nebo nezaměstnané v příštím roce.
09:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Sněmovna schválila růst rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Vládní novelu schválila sněmovna hlasy 158 ze 162 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Opoziční STAN, Piráti a KDU-ČSL neprosadili žádný ze čtveřice návrhů na zavedení valorizace rodičovské. Předlohu, kterou dolní komora upravila také takzvanou superdávku, dostane k posouzení Senát.
před 10 hhodinami

Sněmovna odmítla senátní podmínky pro zvyšování výdajů nad schválený rámec

Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Bytovou nouzi řeší nová kontaktní místa. Za první půlrok se vypořádala s téměř šesti tisíci problémy

Bydlení v nevyhovujících podmínkách, nejasnosti ohledně nájemní smlouvy nebo žádání o sociální podporu na kauci. V takových situacích lidem nově pomáhají takzvaná kontaktní místa pro bydlení. Od začátku roku, kdy služba začala fungovat, se na ně obrátilo přes 1500 lidí, navíc řešily další čtyři tisíce anonymních podnětů. České televizi to potvrdila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Veronika Lukášová. Kontaktní místa vznikla v lednu podle zákona o podpoře bydlení. Podle něj začala od prvního července platit i další opatření, jako například garance pro soukromé majitele bytů.
před 15 hhodinami

USA zrušily výjimku pro prodej íránské ropy po útocích na tankery

Americké ministerstvo financí v reakci na útoky na tankery v Hormuzském průlivu zrušilo výjimku, která umožňovala prodej íránské ropy. Informovala o tom agentura Bloomberg a dodala, že tím rezort ohrozil prozatímní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. Íránské ministerstvo zahraničí rozhodnutí USA odsoudilo. Podle Teheránu jde o porušení memoranda o ukončení války, kterou Spojené státy proti Íránu vedly od konce února do vyhlášení příměří v první polovině dubna.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
včeraAktualizovánovčera v 20:51

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
včeraAktualizovánovčera v 19:11

Evropský pohled