Koruna zůstává vůči euru slabá. Pomáhá to exportérům, prodražuje nákupy v zahraničí

Nahrávám video

S plány na otevírání hranic začíná lidi znovu více zajímat také kurz koruny. Ta zůstává slabá. Česká měna se už druhým týdnem pohybuje kolem hranice 27,60 koruny za euro. Tím klesá kupní síla zdejších obyvatel oproti zemím, kde se platí eurem nebo dolarem. Lidem se rovněž prodraží nákupy v zahraničí. Exportní firmy naopak vnímají slabou korunu jako výhodu.

Výrobce optiky Meopta vyváží 85 procent svého zboží. Poptávka v zahraničí ale klesá, až o 20 procent. Z velké části firma platí a inkasuje v eurech.

„Tak jak postupně covid-19 nebo celá ta epidemie jde světem, tak postupně dochází k omezování poptávky, ale i těch dodávek. Takže to zasahuje export,“ uvedl ředitel firmy Vítězslav Moťka. 

Dodal, že principiálně by oslabení koruny mělo být pro ně výhodné, ale protože mají kurz koruny fixovaný, neočekávají okamžitý dopad.

Kurz koruny nyní reaguje především na zprávy o ekonomice z celého světa. Ta evropská se třeba v prvním čtvrtletí propadla o více než tři procenta.

„Koruna během krize výrazně oslabila, takže to pomůže našim exportérům, ale bude hodně záležet na klimatu v Německu, v Itálii, ve Francii, jestli se ta výměna zboží podaří uskutečnit,“ přibližuje současnou situaci člen Národní rozpočtové rady Richard Hindls.

Jak slabou korunu lze čekat

Kdo však obvykle na slabé koruně tratí, jsou lidé. Jim zdraží dovolená i zboží z ciziny. Turistický ruch však nyní prakticky neexistuje. Zájem o výměnu peněz je mizivý. Jak ve směnárnách, tak v bankách.

„V průběhu března a dubna ten pokles byl zhruba 70 procent. Bylo to hlavně způsobeno tím, že naši klienti a občané obecně nevyjížděli na zimní dovolené, na jarní prázdniny,“ nastínil mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.

Tuzemská měna by podle prognózy ČNB měla nad hranicí 27 korun zůstat po zbytek letošního roku i celý příští rok. Guvernér Jiří Rusnok navíc upozornil, že centrální bankéři nebudou znovu intervenovat jako v roce 2013 a držet kurz uměle na předem dané úrovni.

ČNB si zpracovává různé scénáře dalšího vývoje, ten nejhorší model - počítající s druhou vlnou pandemie - počítá příští rok s oslabením koruny až na 31,6 koruny za euro. Rusnok ale tento týden označil za nepravděpodobné úvahy, že by koruna mohla skutečně oslabit až například na 32 korun za euro.

Je to úroveň (32 korun za euro), kterou si fakticky nedokážu představit po dobu mého mandátu jako guvernéra ČNB. To by muselo být spojené s nějakou apokalypsou.
Jiří Rusnok

„Slabší koruna spíše ekonomice pomáhá, není to nic, proč by Česká národní banka měla reagovat,“ řekla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.  

Koruna se v úterý večer obchodovala na 27,53 korunách za euro a k americké měně na 25,15 korunách za dolar.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
12:39Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Prázdný je každý desátý byt v Bratislavě, odhaduje centrální banka

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
před 3 hhodinami

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
včera v 16:04

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
včera v 11:37

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
včera v 06:30

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
včera v 06:00

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026
Načítání...