Je výhodou nebýt nyní součástí eurozóny, uvedl viceguvernér ČNB Marek Mora

Česko má v současné hospodářské situaci výhodu, že není součástí eurozóny. V rozhovoru poskytnutém německému listu Frankfurter Allgemeine Zeitung to řekl viceguvernér České národní banky (ČNB) Marek Mora.

„Výhody toho, že nejsme součástí eurozóny, výrazně převažují,“ uvedl viceguvernér Mora v rozhovoru. Krize, kterou způsobilo šíření koronaviru, podle něj bude mít dopad na soudržnost eurozóny. Viceguvernér počítá mimo jiné s tím, že „debata kolem takzvané fiskální unie znovu získá na intenzitě“.

Podobně se nedávno pro ČT24 vyjádřil i premiér Andrej Babiš (ANO): „Dneska když nám někdo vyčítá, že nejsme v eurozóně, tak se musím smát. Buďme rádi, že nejsme v eurozóně,“ řekl s narážkou na spory v měnové unii mezi „severem a jihem“ o takzvané koronavirové dluhopisy

V debatě, která později v ČT24 následovala, souhlasili s vyjádřením premiéra i další představitelé. 

Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý: „Asi ano, vždycky říkám a obzvlášť teď to říkám, že jsem rád, že jsme členy EU, ale říkal jsem od počátku, že euro bylo předčasně zavedený projekt a v daném okamžiku je výhodou, že máme vlastní měnu“.

Předseda odborové centrály Josef Středula pak dodal: „Já souhlasím, my dlouhodobě říkáme, že bychom měli být obezřetní ke vstupu do eurozóny a teď se projevuje možnost vlastní měny právě proto, abychom mohli regulovat situaci v ekonomice.“

Souhlasil i bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl nebo generální ředitel energetické firmy ČEZ Daniel Beneš. „Má to své výhody, samozřejmě, že máme svou měnu a svou centrální banku,“ uvedl šéf energetického gigantu. 

Na opačné straně příznivců eura stojí například současný prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a bývalý koordinátor pro zavedení eura v ČR Tomáš Prouza či viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar. 

Co si myslí veřejnost

V Česku dlouhodobě převažuje silná skepse veřejnosti k přijetí eura. 

Názory lidí na euro se loni zabýval i průzkum Eurobarometru. V Česku vidělo pozitivní dopad méně než polovina dotazovaných, informovala agentura ČTK. A 60 procent bylo proti zavedení eura, dodala. Nejvíce respondentů (38 procent) vidělo za nejpravděpodobnější přijetí eura za deset let.

Podle průzkumu CVVM z května 2019 si zavedení eura přálo 20 procent lidí, zatímco 75 % bylo proti a pět % nebylo rozhodnuto, uvedla Wikipedia. 

Mora v rozhovoru vyjádřil také nesouhlas s prognózami, které přirovnávají nadcházející hospodářský vývoj k písmenu V, a předpovídají tak, že po prudkém poklesu bude následovat prudký růst. „Nemyslím si, že je scénář V pravděpodobný. Myslím si spíše, že uvidíme něco mezi U a L, zhruba něco jako vlnovka firmy Nike,“ uvedl Mora. „Recese bude trvat déle a cesta zpět nahoru též,“ dodal.

K zavedení eura se Česko zavázalo přístupovou smlouvou do Evropské unie v roce 2003, dle níž by země měla vstoupit do eurozóny, pokud bude splňovat takzvaná konvergenční kritéria. Odpůrci zavedení eura dnes například argumentují tím, že se eurozóna od té doby výrazně změnila nebo že nechtějí, aby Česko ručilo za závazky kupříkladu Řecka. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česká pošta loni prohloubila ztrátu o půl miliardy

Česká pošta loni podle předběžných výsledků hospodařila se ztrátou kolem 1,25 miliardy korun, což je o půl miliardy více než o rok dříve. Důvodem zhoršení výsledku je především neuskutečněný plánovaný prodej budovy hlavní pošty v Praze, který měl vynést zhruba 1,4 miliardy korun, sdělil generální ředitel Miroslav Štěpán.
včera v 10:55

Objem hypoték v únoru stoupl o třináct procent

Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypotéky za 25,5 miliardy korun, což je proti lednu nárůst o třináct procent. Nové úvěry bez refinancování stouply stejným tempem na 21,1 miliardy korun. Úrokové sazby v únoru pokračovaly v mírném poklesu a snížily se v průměru ze 4,78 procenta na 4,72 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
včeraAktualizovánovčera v 10:06

Růst tržeb obchodníků meziročně zpomalil

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel v lednu zpomalily meziroční růst na 2,8 procenta po prosincovém revidovaném růstu o 6,4 procenta, oznámil ve čtvrtek Český statistický úřad (ČSÚ). V lednu k růstu tržeb podle statistiků nejvíce přispěl internetový prodej a prodej pohonných hmot. V porovnání s loňským prosincem se tržby v maloobchodě o půl procenta snížily.
13. 3. 2025Aktualizováno13. 3. 2025

Pohonné hmoty zlevnily o desítky haléřů

Pohonné hmoty třetí týden v řadě zlevnily, tempo poklesu cen zrychlilo. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se u čerpacích stanic prodává v průměru za 35,42 koruny, před týdnem byl o 80 haléřů dražší. Nafta zlevnila o 65 haléřů, za litr řidiči dají průměrně 34,88 koruny, vyplývá z údajů společnosti CCS. Benzin byl naposledy levnější loni v říjnu, nafta na začátku letošního roku.
13. 3. 2025Aktualizováno13. 3. 2025

Za poklesem prodejů Tesly může být kromě politiky i obrat firmy k robotům

Zatímco po zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA akcie automobilky Tesla vystřelily vzhůru, v posledních měsících výrazně klesají. Také prodeje se snižují. Analytici to připisují mimo jiné nejistotě na trzích s ohledem na Trumpovo zavádění cel či odporu vůči majiteli Tesly Elonu Muskovi, který z pozice šéfa úřadu DOGE podniká na prezidentův příkaz rozsáhlé škrty ve federálním sektoru a vyjadřuje také podporu krajně pravicovým hnutím. Upozorňují ale i na další faktory, třeba na možnou změnu orientace samotné Tesly od aut směrem k robotice a většímu využívání umělé inteligence.
13. 3. 2025

Podpis smluv na jaderné bloky v Dukovanech se asi zpozdí, řekl Beneš

Podpis finálních smluv o výstavbě nových jaderných bloků v Dukovanech mezi společnostmi ČEZ a KHNP se oproti původním plánům zřejmě zpozdí, řekl generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Důvodem je dle něj čekání na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kromě toho zbývá také vyřešit zapojení českého průmyslu do projektu. Dohody měly být původně uzavřeny do konce března.
13. 3. 2025Aktualizováno13. 3. 2025

EU a Kanada zavedou odvetná cla na americké zboží, Trump reaguje

Evropská unie zavede v reakci na americká cla od příštího měsíce protiopatření vůči americkému zboží v hodnotě 26 miliard eur (650 miliard korun). K podobnému opatření přistoupila i Kanada, která od čtvrtka zavede odvetná cla na dovoz z USA v hodnotě 29,8 miliardy kanadských dolarů (zhruba 475 miliard korun). Ve Spojených státech začalo ve středu platit pětadvacetiprocentní clo na veškerý dovoz oceli a hliníku. O jeho navýšení rozhodl dříve americký prezident Donald Trump. Nově uvedl, že chystá odvetná opatření v reakci na evropské oznámení.
12. 3. 2025Aktualizováno12. 3. 2025

Celní válka může mít dopad na české firmy

Pro celý svět začala ve Spojených státech platit pětadvacetiprocentní cla na dovoz hliníku a oceli, o kterých rozhodl americký prezident Donald Trump. Evropská unie v reakci během dubna zavede zase cla na americké zboží a Trump už pohrozil, že protiopatření nenechá bez odpovědi. Situace může mít dopad i na české firmy. Tuzemský vývoz do Spojených států má hodnotu přes pět miliard dolarů.
12. 3. 2025
Načítání...