Koronavirová nejistota sráží českou korunu. Pokud by zeslábla příliš, nevylučuje centrální banka zásah

Nahrávám video
Události: Oslabování české koruny
Zdroj: ČT24

Česká měna oslabuje a drží se nad hranicí 27 korun za euro. Může za to především nejistá situace kolem koronaviru. Podle analytiků může euro zdražovat dál. Guvernér České národní banky Jiří Rusnok nevyloučil, že by v takovém případě mohla zasáhnout.

Slabší koruna zdražuje zboží z dovozu. Je pak na prodejcích, jak se s tím vyrovnají. Například maloobchodní síť Etam importuje z Paříže. Francouzské spodní prádlo tu nakupují v eurech. Prodávají ale v korunách.

Konkrétně župan, který vyjde na 50 eur, by měl být po započtení změn kurzu jen z posledního měsíce o 50 korun dražší. Prodejce ale zatím měnit ceny nebude. „Kdyby to byl nějaký dlouhodobý problém, to, co pociťujeme tento měsíc, že se kurz zvýšil, tak by to bylo složitější,“ dodal však ředitel sítě Ladislav Pštros. 

Víc by lidé v Česku mohli platit za všechno zboží z dovozu –⁠ kromě oblečení například za elektroniku, jídlo ze zahraničí, ale i za dovolené.

ČNB si vyhrazuje právo zasáhnout

„Kdyby hrozila nějaká eskalace oslabování koruny nad nějaké limity, které bychom považovali již za vlastně kontraproduktivní ve smyslu optimálního nastavení měnové politiky, tak samozřejmě si vyhrazujeme právo vůči takové situaci případně zasáhnout,“ řekl k vývoji situace Rusnok. 

Podle analytiků by tak Česká národní banka mohla intervenovat ve chvíli, kdy by euro stálo 28 korun. Tím by chtěla českou měnu zase posílit. Přesně naopak se centrální banka chovala do dubna roku 2017, kdy korunu oslabovala na úroveň 27 korun za euro.  S těmito devizovými intervencemi začalo minulé vedení banky v listopadu 2013. 

„V tuto chvíli se nedá úplně vyloučit, že by koruna mohla oslabit ještě více, ta situace na trhu je značně nejistá. U 28 ještě v tuhle chvíli nebyla v rámci současné krize, ale nelze to úplně vyloučit,“ soudí hlavní ekonom ING pro ČR Jakub Seidler. 

Komu situace vyhovuje

Situace naopak vyhovuje exportérům. Například Brašnářství Tlustý, kde vyrábějí své produkty z kůže, může částečně díky slabé koruně vydělat. Už druhým rokem se snaží prodávat brašny nebo peněženky například na Slovensko. Tedy za eura.

„V tu chvíli vlastně tu práci, kterou tady odvedou Češi, můžeme zase prodat paradoxně za částečně více peněz do zemí mimo Česko,“ uvedl jednatel firmy Ivan Petrův. Naopak vstupní materiály ale v eurech zase kupují, a tak je teď vyjdou dráž.

Například ve středu bylo euro skoro za 27,10 koruny. Přitom ještě letos v únoru bylo za méně než 25 korun. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Celostátní sněm Hospodářské komory volí nové vedení, do čela kandiduje Zajíček

Celostátní sněm Hospodářské komory ČR ve středu zvolí nové vedení. Na funkci prezidenta je nominovaný pouze Zdeněk Zajíček (ODS), který pozici zastává od roku 2023. Kandidátů na šest viceprezidentských pozic je zatím devět, další mohou navrhnout delegáti přímo na sněmu. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
10:09Aktualizovánopřed 4 mminutami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 16 hhodinami

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
včera v 06:01

Íránská blokáda je podle Rubia jako ekonomická jaderná zbraň

Íránská blokáda Hormuzského průlivu je podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia ekvivalentem ekonomické jaderné zbraně. Podle agentur DPA a Reuters to v úterý uvedl ve vysílání televize Fox News jako důkaz toho, že by Teherán neměl vlastnit atomové zbraně. Podle dřívějších zpráv předložil Írán Spojeným státům nový návrh na otevření Hormuzského průlivu a ukončení války, podle kterého by se jaderné rozhovory odložily až na pozdější fázi jednání. Rubio i zdroje agentury Reuters naznačili, že USA nabídku odmítnou.
včera v 05:35

Kvůli dvěma blokádám klesla doprava v Hormuzském průlivu skoro k nule, píše Bloomberg

Mezinárodní lodní doprava v Hormuzském průlivu v tuto chvíli klesla prakticky na nulu v důsledku dvou souběžných blokád oblasti ze strany Teheránu a Washingtonu, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na data, která sestavila. Za pondělí agentura napočítala tři íránská plavidla opouštějící úžinou záliv, a to jeden tanker se zkapalněným ropným plynem a dvě lodi se sypkým nákladem.
27. 4. 2026
Načítání...