Počet stížností na směnárny loni klesl o polovinu

Česká národní banka loni obdržela 174 podání veřejnosti s výhradami k praktikám směnáren. Je to pokles o téměř padesát procent proti roku 2018, kdy evidovala 338 podání. Stížnosti se týkaly zejména nevydání dokladu o provedení směnárenského obchodu a porušení práva zákazníka na storno směnárenského obchodu, informovala ČNB.

Výraznější pokles počtu podání v roce 2019 lze dát do souvislosti s účinností novely zákona o směnárenské činnosti od 1. dubna 2019. „Touto novelou, jejíž přípravu ČNB iniciovala, se především stanovila práva zákazníků odstoupit od smlouvy o směnárenském obchodu do tří hodin od jeho provedení. Zároveň bylo směnárníkům zakázáno uveřejňovat konkrétní nabídku výhodnějších směnných kurzů a účtovat samostatný poplatek při výměně bankovek,“ uvedla mluvčí ČNB Petra Vodstrčilová.

ČNB průběžně po celý kalendářní rok zahajuje kontroly na místě u provozovatelů směnárenské činnosti. „Počet kontrol se každý rok pohybuje v řádech desítek, provádí se také stovky kontrolních směn. Výkon dohledu ČNB ve směnárenské činnosti nepředstavuje pouze kontroly na místě, ale zahrnuje také celou řadu dalších dohledových činností v rámci takzvaného dohledu na dálku,“ upozornila Vodstrčilová.

Obecně lze podle ní vysledovat mírný pokles počtu směnárníků v průběhu roku 2019 a 2020. Na trhu se také objevují on-line směnárny, které umožňují velmi rychlý převod peněz většinou s výhodným kurzem. S on-line bankovní směnárnou přišla například Moneta Money Bank.

Na několik kliknutí lze založit eurový nebo dolarový účet, ke kterému dostane uživatel bezplatně debetní kartu.

„Na účet si pak můžete převádět peníze z 'českého' účtu a směnit je tak na eura pouhým kliknutím. Zatímco bankovní kurzy jsou platné celý den, kurz v on-line směnárně je nabízen v reálném čase a aktualizuje se podle nabídky a poptávky na devizových trzích,“ vysvětlil šéf digitálního bankovnictví Monety Jakub Komenda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
před 14 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Video„Máme asi jinou kalkulačku.“ Šéf MOLu odmítl Babišova slova o vysokých maržích

Generální ředitel českého MOLu Ľuboš Dinka ve středu ráno – ještě před schůzkou největších provozovatelů čerpacích stanic v tuzemsku s premiérem Andrejem Babišem (ANO) – pro ČT odmítl dřívější slova předsedy vlády, že by čerpadláři měli na každém litru paliva až desetikorunovou marži. „Já o takových maržích nic nevím, my máme asi jinou kalkulačku,“ nechal se slyšet Dinka. Drahým palivům kvůli pokračující válce na Blízkém východě se bude ve čtvrtek na mimořádné schůzi věnovat vláda, probírat by měla například možnost snížení spotřební daně nebo regulaci marží. Šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) věří, že kabinet „dospěje k nějakému rozhodnutí“.
1. 4. 2026

VideoSituace na Blízkém východě může ovlivnit i ceny elektřiny, míní Vlček

V celé debatě o řešení rostoucích cen pohonných hmot chybí vládě cíl, myslí si bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). „To, že vláda tlačí na marže, je přirozená věc,“ konstatoval Vlček s tím, že prodejci pohonných hmot se dle něj zastropování marží velmi brání. Konflikt na Blízkém východě však může mít dalekosáhlé hospodářské důsledky, poznamenal Vlček v Interview ČT24. „Největším strašákem je dlouhotrvající, prohlubující a zvyšující se inflace – inflační šok, hospodářské šoky. Tam si osobně myslím, že by ten úkol měl být především prioritní,“ míní první místopředseda hnutí STAN. Vlček se také obává, že současná situace na Blízkém východě může mít do budoucna i negativní vliv na ceny elektrické energie. Pořad moderoval Daniel Takáč.
1. 4. 2026

Zásahy do cenotvorby mohou narušit trh s palivy, míní asociace petrolejářů

Administrativní zásahy do cenotvorby pohonných hmot mohou podle petrolejářů narušit tuzemský trh a zhoršit dostupnost a kvalitu jejich služeb. Vyplývá to z memoranda České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO), které zveřejnili ve středu. Zástupci největších distributorů paliv jednali během středečního dopoledne o cenách a maržích s premiérem Andrejem Babišem (ANO), výsledky schůzky po jejím skončení nekomentovali. Opatření ohledně paliv chce vláda projednat na čtvrtečním mimořádném zasedání.
1. 4. 2026Aktualizováno1. 4. 2026

Rozpočet měl ve čtvrtletí schodek 27,6 miliardy, výdaje tlumilo provizorium

Státní rozpočet v prvním čtvrtletí skončil v deficitu 27,6 miliardy korun, jeho výdaje omezovalo rozpočtové provizorium, informovalo ve středu ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu je nejlepší od roku 2019. Loni na konci března byl rozpočet ve schodku 91,2 miliardy. Analytici upozornili, že plnění státního rozpočtu mohou v příštích měsících negativně ovlivnit důsledky války v Íránu.
1. 4. 2026Aktualizováno1. 4. 2026
Načítání...