Státní zastupitelství podle Ústavního soudu chybovalo, když ustanovilo obci Ladná na Břeclavsku opatrovníka v trestním řízení. Představitelé samosprávy měli dostat příležitost, aby si sami určili zmocněnce, a to přesto, že starostka i zastupitelé figurují v trestní věci jako podezřelí. Ustanovení opatrovníka je podle nálezu soudu krajním prostředkem pro situace, kdy zmocněnec upřednostňuje zájmy podezřelých nebo je nedostupný.
Obce mají mít podle soudu možnost vybrat si zmocněnce. Stanovení opatrovníka je až krajní prostředek
Ústavní soud zrušil usnesení Krajského státního zastupitelství v Brně, které nyní musí znovu rozhodnout o stížnosti starostky Renáty Priesterrathové proti postupu Okresního státního zastupitelství v Břeclavi.
Policisté starostku a další zastupitele prověřují kvůli podezření z porušení povinnosti při správě cizího majetku. Obec jako právnická osoba figuruje v trestním řízení jako poškozená. Právě zmocněnec či opatrovník mohou za obec uplatnit nárok na náhradu škody.
Kvůli domnělému konfliktu zájmů dali policisté podnět státnímu zastupitelství, aby obci ustanovilo opatrovníka z řad advokátů. Podle ústavních soudců si ale obec měla určit zmocněnce podle vlastní úvahy.
Ustanovení opatrovníka je krajním prostředkem pro situace, kdy zmocněnec upřednostňuje zájmy podezřelých nebo je nedostupný. „Jen v takových případech je možné právnické osobě přesto, že jí byl zvolen zmocněnec, ustanovit opatrovníka,“ uvedl soudce zpravodaj Pavel Šámal.
Presumpce neviny
Zdůraznil, že v době, kdy státní zastupitelství ustanovilo opatrovníka, byla starostka stále jen v pozici podezřelé. S ohledem na presumpci neviny nelze automaticky předpokládat, že není schopná vybrat obci nestranného zmocněnce.
„Je zřejmé, že starostka ani další členové zastupitelstva jako podezřelí v daném trestním řízení nemohli za stěžovatelku (obec) z důvodu kolize zájmů v předmětném trestním řízení vystupovat, mohli však stěžovatelce jako poškozené právnické osobě sjednat zastoupení zmocněncem,“ stojí v nálezu.
Priesterrathová řekla, že prověřování se týká prodeje pozemků, o kterém rozhodlo před několika lety zastupitelstvo. Stavební firma pozemky získala za šest milionů korun a postavila na nich domy. Podle policie mohly mít pozemky vyšší cenu. Starostka uvedla, že vyšší částku nikdo nenabídl a že obec vycházela ze znaleckého posudku. V jaké fázi se trestní řízení nachází, policie odmítla komentovat, vyjádřit se nechtěl ani státní zástupce.
