Maláčová zvažuje minimální zaručený důchod. Financovala by jej daň z příjmů právnických osob

Nahrávám video
Otázky Václava Moravce: Komu pomůže stát?
Zdroj: ČT24

Zavedení nultého důchodového pilíře, tedy státem zaručené minimální penze, zvažuje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Mohl by podle ní být financován zejména z daní právnických osob (firem), „protože ty jsou u nás velmi nízké“.  Uvedla to v Otázkách Václava Moravce. Ekonomka Helena Horská na to reagovala upozorněním, že právnické osoby mají „rychlé nohy“ a budou-li příliš zdaňovány, utečou.

Reformu důchodů chce ministryně Maláčová představit letos v prosinci. Připustila, že se vrací k pojmu reforma, zatímco dříve upřednostňovala slovo adaptace. Jednou ze změn má být to, že Česká správa sociálního zabezpečení bude posílat lidem ke kulatým (40., 50., 60.) narozeninám dopis, ve kterém je bude informovat o přibližné výši jejich důchodu. Vzniknout by také mohl národní (státní) důchodový fond.

Současný první důchodový pilíř, průběžný, by tak mohl být rozdělen na nultý (zaručený minimální důchod po odpracování zatím neurčeného počtu let, bez ohledu na výši odvodů) a  první, financovaný ze sociálního pojištění (tedy zásluhový, podle délky a výše odvodů). Druhý pilíř, který zavedla vláda Petra Nečase, byl již zrušen. Třetí pilíř nyní tvoří penzijní připojištění. 

Zvýšení důchodů
Zdroj: ČT24

Maláčová zdůraznila, že návrh nechce prosazovat „na sílu“ jako Nečasova vláda, a ráda by dosáhla shody napříč politickými stranami. I vzhledem k dlouhodobosti navržených změn, které přesahují funkční období politiků.  

Nyní se nejnižší důchody v Česku pohybuji kolem čtyř tisíc korun. Ministryně nechtěla uvést žádná čísla, jak vysoký by státem garantovaný minimální důchod mohl být. 

První místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová se domnívá, že daň z příjmů právnických osob je neúměrně nízká, a o tom se Piráti chtějí bavit. Připomněla i velký odliv zisků do zahraničí. 

Zatím nevidí konkrétní dopad chystaných opatření, jak je Maláčová připravuje, na jednotlivé důchodce. Její strana by chtěla motivovat lidi k tomu, aby dobrovolně pracovali i v seniorském věku. 

Ekonomka Horská se v pořadu několikrát ministryně ptala, jak vše ufinancuje. Připomněla, že už nyní přes státní rozpočet protéká (je přerozdělováno) více než 40 procent ekonomiky. Bude-li to pokračovat, vzroste to přes polovinu a stále, stále výš. „To jsme, s prominutím, zpátky v socialismu.“

Maláčová uvedla, že přes vznik Národního rozvojového fondu, domluveného premiérem Andrejem Babišem (ANO) se čtyřmi největšími bankami, je stále příznivkyní zavedení bankovní daně. Je připravena ji podat i jako poslanecký návrh vzhledem k tomu, že koaliční partner, hnutí ANO, ji zásadně odmítá. 

Ministryně zdůraznila, že zdanění práce a spotřeby je v Česku neúměrně vysoké - což zatěžuje nejnižší příjmové skupiny. Sociální demokracie si podle ní nemyslí, že by obrovské výdaje v sociální oblasti měli financovat ti nejslabší, ale že musí být spravedlivé rozdělení břemene. Dodala, že sociální demokracií zvažovaná sektorová daň není jen o bankách, ale i o dalších odvětvích. 

Národní rozvojový fond považuje ministryně Maláčová za výsměch: „Neměli bychom se plazit před bankami,“ uvedla. Kladně odpověděla na otázku moderátora, zda souhlasí, že se premiér tímto nápadem vysmál české veřejnosti.  

Maláčová poukázala také na různé nesmyslné daňové výjimky, jejichž odbouráváním by mohl vzniknout důležitý zdroj peněz pro státní rozpočet. Dodala rovněž, že zatímco žijeme v 21. století, daňový systém máme jako z 90. let minulého století. 

Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská
Zdroj: ČT24

Podle Maláčové „bychom se měli systémově podívat na strukturu daní v Česku“. Na to Horská uvedla, že sektorová daň není systémový pohled na dění. Podle ekonomky se hospodářství rychle mění a stát přestává umět zdanit nové ekonomické transfery. Se skutečně systémovou změnou, která by modernizovala současný systém, by proto souhlasila.

Horská: Banky také investují do technologického pokroku, což stát nedělá

Horská souhlasila, že banky mají rekordní zisky a velkou část odvádějí do zahraničí, ale dodala, že také výrazně investují  do české ekonomiky. „Do rozvoje, do jejího technologického pokroku, což stát nedělá“. Horská pracuje jako hlavní ekonomka Raiffeisenbank. 

K možnosti zavedení sektorové daně Richterová uvedla, že je to rozhodně něco, o čem se Piráti chtějí bavit. Jako příklad zmínila možnost zdanění těžby nerostných surovin.   

První místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová poslance požádala o podporu rozpočtu. Opozice návrh kritizuje

Poslance čeká schvalování návrhu státního rozpočtu na letošní rok. Jeho základní parametry se schodkem 310 miliard korun už podpořili a ve středu budou rozhodovat o návrzích na přesuny uvnitř rozpočtu a pak ho schvalovat jako celek. Vládní koalice složená z ANO, SPD a Motoristů má dostatek hlasů, aby svůj první rozpočet prosadila. Opozice kritizuje mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) poslance požádala, aby návrh podpořili.
06:00Aktualizovánopřed 23 mminutami

Ceny ropy rostou, nafta v Česku je nad 40 korunami za litr

Ceny ropy ve středu smazaly počáteční ztráty způsobené zprávou, že Mezinárodní agentura pro energii (IEA) chystá rekordní uvolnění strategických ropných rezerv. Investoři začali pochybovat, zda plán IEA dokáže vyrovnat možné výpadky dodávek související s konfliktem na Blízkém východě. Průměrná cena nafty v Česku v úterý stoupla nad 40 korun za litr.
před 59 mminutami

Jen žádost nestačí. U Nové zelené úsporám teď bude potřeba renovační pas

Nová zelená úsporám (NZÚ) bude pokračovat, program se ale dočká změn. Zájemci třeba budou potřebovat takzvaný renovační pas. Odborníci v tomto dokumentu popíší, jaký je stav budovy a co s ní udělat. Stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí bezúročný úvěr. Na dotace budou mít nárok jen nízkopříjmové domácnosti.
před 16 hhodinami

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Slovenský úřad uložil českým a slovenským výrobcům kabelů rekordní pokutu

Slovenský antimonopolní úřad uložil desítce českých a slovenských výrobců a dodavatelů kabelů a jejich asociaci rekordní pokutu v celkové výši 97,4 milionu eur (2,4 miliardy korun) za kartelovou dohodu při stanovování cen zboží. Rozhodnutí v případu zatím není pravomocné. Podobný případ řeší i český antimonopolní úřad.
včera v 11:36

Škoda Auto zůstává hvězdou poblikávajícího koncernu Volkswagen

Automobilka Škoda Auto v úterý oznámila, že v loňském roce zvýšila provozní zisk o 8,5 procenta na 2,5 miliardy eur (60,85 miliardy korun). Naopak její mateřský koncern Volkswagen reportoval propad provozního zisku o 53 procent na 8,9 miliardy eur (216,6 miliardy korun) a čistého zisku o 44 procent na 6,9 miliardy eur (167,9 miliardy korun).
včera v 10:03

VideoSvárovská volá po obnovitelných zdrojích energie. Podle Ševčíka ničí přírodu

Hosté Událostí, komentářů probrali důsledky stoupajících cen ropy a plynu pro světovou ekonomiku a životní prostředí. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) a členka výboru pro životní prostředí Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) se shodli na tom, že snížení spotřební daně na pohonné hmoty není vhodným řešením aktuální krize. Dle Ševčíka je jedinou cestou ukončení konfliktu na Blízkém východě a přechod k diplomacii. Svárovská míní, že se podobným krizím musí předcházet pomocí dlouhodobých opatření, například snižováním závislosti na fosilních palivech. „Závislost na ropě z Ruska nebo z Blízkého východu je pro Evropu významné bezpečnostní riziko, proto by se měla přeorientovat na obnovitelné zdroje,“ sdělila. Podle Ševčíka naopak obnovitelné zdroje energie ničí životní prostředí. „Například fotovoltaika zvyšuje teplotu okolního prostředí a vysušuje půdu,“ tvrdí. Diskuzi moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 08:22

Ceny ropy prudce rostly. Po skončení obchodování ale začaly výrazně klesat

Ceny ropy zahájily nový týden prudkým růstem a dostaly se až na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2022. Posléze část zisků smazaly a vrátily se pod tuto hranici. Po skončení obchodování začala ropa dokonce výrazně oslabovat. Někteří významní producenti omezili dodávky a trh ovládly obavy z dlouhodobého přerušení dodávek kvůli eskalaci války USA a Izraele s Íránem. Energetické trhy jsou obzvláště nervózní, protože krize se odehrává v okolí Hormuzského průlivu, kterým normálně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy. Kvůli konfliktu na Blízkém východě prudce roste také cena plynu.
9. 3. 2026Aktualizováno9. 3. 2026
Načítání...