Věda strana 2 z 5

Jaderní vědci z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) představili návrhy na výstavbu nového, většího urychlovače částic, píše stanice BBC. Obvod nového zařízení by byl téměř 3,5krát větší než u toho už existujícího nedaleko Ženevy. Jen jeho výstavba by přišla asi na 350 miliard korun a vědci doufají, že by přispěl k odhalení dosud neznámých částic a přinesl revoluci v chápání současné fyziky.

Západonilská horečka je nemoc, která už svým jménem naznačuje, že je spojená s Afrikou. Jenže v posledních letech se stále častěji objevuje i v Evropě a proniká i do středoevropských zemí. Vědci teď popsali, jak je to možné.

Japonský modul SLIM, který před deseti dny přistál na Měsíci, začal znovu fungovat. Napsala to agentura Kjódó s odvoláním na japonskou vesmírnou agenturu JAXA, podle níž jsou nyní v provozu solární panely, které po přistání nefungovaly.

Některé druhy ptáků mají přirozeně vysokou hladinu cukru v krvi a nepůsobí jim to problémy. Vyvinuly si přirozenou obranu proti jejím škodlivým účinkům. Ukázala to mezinárodní studie, kterou provedli vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (AV ČR).

V posledních letech zažíváme v souvislosti s prohlubující se změnou klimatu stále častější výskyt extrémních jevů. Nicméně jeden extrém, který Česko zažilo v minulém století, dosud překonán nebyl. V těchto dnech je to právě 45 let, kdy Československo zažilo naprosto bezprecedentní ochlazení. Během několika hodin, často navíc v průběhu silvestrovské noci, teplota spadla z hodnot kolem 10 stupňů nad nulou hluboko pod bod mrazu. Co se vlastně tehdy odehrávalo z meteorologického pohledu?

Kunsthistorikům se s pomocí umělé inteligence (AI) zřejmě povedlo rozluštit záhadu týkající se slavného obrazu renesančního mistra Raffaela, který má ve sbírkách madridské muzeum Prado. Odborníci se léta nemohli shodnout na tom, zda některé části olejomalby nazvané Madona s růží nejsou dílem jiného malíře. Algoritmus vyvinutý vědci z univerzity v britském Bradfordu nyní tuto verzi potvrdil – podle něj postavu svatého Josefa namalovala jiná ruka než Raffaelova.

Na jednom velmi odlehlém místě se možná už brzy střetnou komerční zájmy s těmi vědeckými. Tím místem je Měsíc, kde má v blízké budoucnosti přistát řada průzkumných misí a také astronauti vyslaní v rámci programu Artemis amerického Úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Většina odborníků se kvůli tomu připravuje na nový zlatý věk průzkumu vesmíru a vědecké práce, jiní jsou ale obezřetní a upozorňují i na očekávaná rizika, napsal magazín Science.

Pokud vláda nebude investovat do vzdělání a výzkumu, zadělává si na problémy do budoucna, uvedla v pořadu Interview ČT24 ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09). Zdůraznila, že současný návrh rozpočtu je teprve začátek politické diskuse.

Musí se hledat další opatření, která půjdou souběžně s úsporným balíčkem a která usnadní podnikání v České republice a odstraní zbytečné regulace, řekl v pořadu Události, komentáře prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Dodal, že je zároveň potřeba, aby vznikl vládní výbor, který by řešil strategické investice státu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zmínil, že úsporná opatření strategické investice nezasáhnou. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly by se mělo nejvíce investovat do infrastruktury, například do energetiky či zdravotnictví.

V Izraeli se v sobotu opět demonstruje proti justiční reformě prosazované vládou premiéra Benjamina Netanjahua. Podle odhadu místních médií se jen v Tel Avivu sešlo na 200 tisíc lidí. V tomto městě se protesty konají už 17. týden, tedy od začátku ledna. Proti sérii zákonů, které mají dát vládě větší pravomoc při jmenování soudců a omezit pravomoce nejvyššího soudu, v sobotu podle serveru The Times of Israel protestovali Izraelci na 150 místech v zemi.

Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) bude o navýšení rozpočtu vysokých škol v úterý mluvit s premiérem Petrem Fialou (ODS), ve středu by měla záležitost projednat vláda, řekl ministr po jednání se zástupci škol. Zdaleka však nestačí jen opatření ze strany státu, upozornil. Spolupracovat podle něj musí i samy vysoké školy. Do úterního protestu proti podfinancování humanitních a společenskovědních oborů se zapojí devět vysokých škol. Univerzita Palackého v Olomouci vedle přednášek a shromáždění uspořádá hodinovou výstražnou stávku. Podle dokumentu resortu by se měl rozpočet univerzit letos mimořádně navýšit o zhruba 900 milionů korun.

Věda, výzkum, ochrana přírody i safari jsou v plánu pro budoucnost bývalého vojenského prostoru ve středočeských Milovicích. Zastupitelé zrušili stavební uzávěru pro někdejší vojenský prostor, a tak se tam může začít stavět. Je to 32 let poté, co Milovice v roce 1991 opustila okupační sovětská armáda.

Nově zvolený prezident Petr Pavel v pondělí v telefonátu ujistil tchajwanskou prezidentku Cchaj Jing-wen, že Tchaj-wan a Česko sdílí hodnoty svobody, demokracie a lidských práv a že budou dále posilovat partnerství. Čínské ministerstvo zahraničí dříve kvůli hovoru kontaktovalo českou ambasádu v Pekingu.

Ve čtvrtek se v pražském Lichtenštejnském paláci konal devátý ročník Národní konference transferu technologií 2022. Jedenáct vědeckých týmů tak soutěžilo s projekty pro komerční použití. Vítězným projektem se stalo magnetické čerpadlo Západočeské univerzity v Plzni. Ocenění autoři projektu převzali od ministryně pro vědu, výzkum a inovaci Heleny Langšádlové (TOP 09). Komerční potenciál projektů posuzovala porota složená například z investorů.

Očkování proti covidu ukázalo, jak rychle je věda schopna reagovat na náhlé výzvy, ale také na sílu dezinformací. Problémem je nedůvěra v autority, shodli se ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) a publicista Bohumil Kartous. V pondělí v Praze odstartovala dvoudenní konference v rámci českého předsednictví Evropské unii. Jejím cílem je zhodnocení zkušeností získaných během pandemie koronaviru. Experti a politici se na ní zabývají například odmítáním očkovávání i vlivem dezinformací.

Čtyřicet kilometrů nových dálnic ročně by chtěl otevírat kandidát na vedení ministerstva dopravy Martin Kupka (ODS). Řekl po jednání s prezidentem Milošem Zemanem na zámku v Lánech. Kromě Kupky navštívila v pondělí prezidenta i kandidátka na ministryni pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09).

Lídři států Visegrádské skupiny a Jižní Koreje po jednání v Budapešti vyzdvihovali spolupráci mezi V4 a asijskou zemí a avizovali další rozvoj tohoto partnerství. Mezi hlavní témata setkání patří boj proti změnám klimatu, zmírňování dopadů pandemie nebo vzájemná spolupráce v oblasti vědy a obchodu. Česko zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO), který měl s prezidentem Jižní Koreje Mun Če-inem i samostatnou schůzku.

Areál současné brněnské porodnice na Obilním trhu bude v budoucnu sloužit k výzkumu i k výuce. Dohodli se na tom rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš a ředitel Fakultní nemocnice Brno Jaroslav Štěrba. Společně podepsali memorandum o vzájemné spolupráci mezi oběma institucemi. Porodnice, které se v Brně neřekne jinak než „Obilňák“, se má v budoucnu stěhovat do připravovaných prostor v areálu bohunické nemocnice.

Pašovanou látkou, kvůli které koncem srpna 1991 zasahovalo na letišti v Mošnově zvláštní policejní komando, měla být podle zpravodajských informací takzvaná červená rtuť. Přestože se o složení a vojenském využití této látky hojně spekulovalo, její existenci se nikdy nepodařilo průkazně ověřit.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Televizní kanál Déčko vstupuje do devátého roku své existence. V nových zábavně-vzdělávacích pořadech se zaměří na rozvoj kompetencí, které jsou pro současné děti stěžejní, na finanční a digitální gramotnost, občanskou výchovu, kreativitu nebo zdravý životní styl. Poprvé také divákům představí výsledek mnohaleté, náročné práce, a to úvodní a původně černobílou sérii třinácti Pohádek z mechu a kapradí v barvě. Premiéru bude také mít nový večerníček Kdopak by se čerta bál, kterému hlas propůjčil Ivan Trojan. Novinky nabídnou i oblíbené weby Déčko.cz a ČT edu.

Koronavirová pandemie zasáhla život v celém Česku – negativní dopady má nejen na firmy a podnikatele, hospodaření měst a obcí, ale také na vzdělávání a vědu. V Olomouci se nachází Univerzita Palackého (UPOL), která se snaží pomáhat i místním firmám a drobným podnikatelům. Podporu živnostníkům zařídily také radnice měst, například odpuštěním nájmů. Ekonomickým dopadům na jednotlivé regiony se věnuje pořad SeČTeno, tentokrát z Olomouckého kraje.

E-mailové schránky českých novinářů plní výhrůžky, dopisy plné nenávisti a agrese. Podobnému čelí v diskuzích pod články a na sociálních sítích. Není to nic neobvyklého, shodují se žurnalisté, v posledním roce je ale takových zpráv tolik, že je nelze jen tak přejít. Podle mediálních odborníků a sociologů je to důsledek společenské nálady – lidé už jsou covidem unavení a z pandemie nevidí východisko. A novináři, které považují za nosiče negativních zpráv, jsou pro ně nejsnazším terčem. Téma zpracoval pořad Newsroom ČT24.

Studie Eco-Phoques, která se dlouhodobě zabývá ochranou přírody v oblasti Lamanšského průlivu, uvádí, že počty tuleňů obecných a kuželozubých se postupně zvyšují. Zvýšení stavu populace výrazně napomohlo vyhlášení tuleňů za chráněný druh v 80. letech minulého století. Do té doby se tuleni často stávali kořistí rybářů, kteří je při lovu považovali za škodnou. Zpráva uvádí, že v současnosti v oblasti Baie de Somme došlo k nárůstu populace až o dvacet procent. Celkově je v nejsevernějším francouzském regionu nyní pozorováno přes tisíc těchto vodních savců.

Prestižní časopis Time zvolil prvním dítětem roku patnáctiletou Američanku Gitanjali Raovou. List, který každoročně vybírá osobnost roku, se tak letos historicky poprvé letos zaměřil i na ty nejmenší. Mladou vědkyni umístil na titulní stranu za nemalé množství jejích vynálezů. Jedním z nich je například aplikace na detekci olova ve vodě.