Věda strana 2 z 5

Ve čtvrtek se v pražském Lichtenštejnském paláci konal devátý ročník Národní konference transferu technologií 2022. Jedenáct vědeckých týmů tak soutěžilo s projekty pro komerční použití. Vítězným projektem se stalo magnetické čerpadlo Západočeské univerzity v Plzni. Ocenění autoři projektu převzali od ministryně pro vědu, výzkum a inovaci Heleny Langšádlové (TOP 09). Komerční potenciál projektů posuzovala porota složená například z investorů.

Očkování proti covidu ukázalo, jak rychle je věda schopna reagovat na náhlé výzvy, ale také na sílu dezinformací. Problémem je nedůvěra v autority, shodli se ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) a publicista Bohumil Kartous. V pondělí v Praze odstartovala dvoudenní konference v rámci českého předsednictví Evropské unii. Jejím cílem je zhodnocení zkušeností získaných během pandemie koronaviru. Experti a politici se na ní zabývají například odmítáním očkovávání i vlivem dezinformací.

Čtyřicet kilometrů nových dálnic ročně by chtěl otevírat kandidát na vedení ministerstva dopravy Martin Kupka (ODS). Řekl po jednání s prezidentem Milošem Zemanem na zámku v Lánech. Kromě Kupky navštívila v pondělí prezidenta i kandidátka na ministryni pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09).

Lídři států Visegrádské skupiny a Jižní Koreje po jednání v Budapešti vyzdvihovali spolupráci mezi V4 a asijskou zemí a avizovali další rozvoj tohoto partnerství. Mezi hlavní témata setkání patří boj proti změnám klimatu, zmírňování dopadů pandemie nebo vzájemná spolupráce v oblasti vědy a obchodu. Česko zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO), který měl s prezidentem Jižní Koreje Mun Če-inem i samostatnou schůzku.

Areál současné brněnské porodnice na Obilním trhu bude v budoucnu sloužit k výzkumu i k výuce. Dohodli se na tom rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš a ředitel Fakultní nemocnice Brno Jaroslav Štěrba. Společně podepsali memorandum o vzájemné spolupráci mezi oběma institucemi. Porodnice, které se v Brně neřekne jinak než „Obilňák“, se má v budoucnu stěhovat do připravovaných prostor v areálu bohunické nemocnice.

Pašovanou látkou, kvůli které koncem srpna 1991 zasahovalo na letišti v Mošnově zvláštní policejní komando, měla být podle zpravodajských informací takzvaná červená rtuť. Přestože se o složení a vojenském využití této látky hojně spekulovalo, její existenci se nikdy nepodařilo průkazně ověřit.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Televizní kanál Déčko vstupuje do devátého roku své existence. V nových zábavně-vzdělávacích pořadech se zaměří na rozvoj kompetencí, které jsou pro současné děti stěžejní, na finanční a digitální gramotnost, občanskou výchovu, kreativitu nebo zdravý životní styl. Poprvé také divákům představí výsledek mnohaleté, náročné práce, a to úvodní a původně černobílou sérii třinácti Pohádek z mechu a kapradí v barvě. Premiéru bude také mít nový večerníček Kdopak by se čerta bál, kterému hlas propůjčil Ivan Trojan. Novinky nabídnou i oblíbené weby Déčko.cz a ČT edu.

Koronavirová pandemie zasáhla život v celém Česku – negativní dopady má nejen na firmy a podnikatele, hospodaření měst a obcí, ale také na vzdělávání a vědu. V Olomouci se nachází Univerzita Palackého (UPOL), která se snaží pomáhat i místním firmám a drobným podnikatelům. Podporu živnostníkům zařídily také radnice měst, například odpuštěním nájmů. Ekonomickým dopadům na jednotlivé regiony se věnuje pořad SeČTeno, tentokrát z Olomouckého kraje.

E-mailové schránky českých novinářů plní výhrůžky, dopisy plné nenávisti a agrese. Podobnému čelí v diskuzích pod články a na sociálních sítích. Není to nic neobvyklého, shodují se žurnalisté, v posledním roce je ale takových zpráv tolik, že je nelze jen tak přejít. Podle mediálních odborníků a sociologů je to důsledek společenské nálady – lidé už jsou covidem unavení a z pandemie nevidí východisko. A novináři, které považují za nosiče negativních zpráv, jsou pro ně nejsnazším terčem. Téma zpracoval pořad Newsroom ČT24.

Studie Eco-Phoques, která se dlouhodobě zabývá ochranou přírody v oblasti Lamanšského průlivu, uvádí, že počty tuleňů obecných a kuželozubých se postupně zvyšují. Zvýšení stavu populace výrazně napomohlo vyhlášení tuleňů za chráněný druh v 80. letech minulého století. Do té doby se tuleni často stávali kořistí rybářů, kteří je při lovu považovali za škodnou. Zpráva uvádí, že v současnosti v oblasti Baie de Somme došlo k nárůstu populace až o dvacet procent. Celkově je v nejsevernějším francouzském regionu nyní pozorováno přes tisíc těchto vodních savců.

Prestižní časopis Time zvolil prvním dítětem roku patnáctiletou Američanku Gitanjali Raovou. List, který každoročně vybírá osobnost roku, se tak letos historicky poprvé letos zaměřil i na ty nejmenší. Mladou vědkyni umístil na titulní stranu za nemalé množství jejích vynálezů. Jedním z nich je například aplikace na detekci olova ve vodě.

Už jen čtyři týdny zbývají do konce letošního roku a tím pádem i přechodného období, během něhož mají Velká Británie a Evropská unie na základě politického prohlášení z října 2019 dojednat podobu nového partnerství. Navzdory úsilí obou vyjednávacích týmů a soustavným ujišťováním, že obě strany mají na úspěšném výsledku vyjednávání zájem, zatím žádná dohoda na stole neleží. Avšak ani tehdy, podaří-li se dohodu schválit, nebude vyhráno. Dohoda totiž musí ještě projít schvalovacím a ratifikačním procesem na straně EU i Velké Británie. Co se změní od ledna 2021, analyzuje ve svém textu Monika Brusenbauch Meislová z Masarykovy univerzity v Brně.

Během cesty do Švýcarska vedl prezident Václav Havel s delegací mnohá jednání. Navštívil celou řadu institucí včetně Mezinárodního červeného kříže či Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN). V rozhovoru po návratu hovořil o půjčce, o kterou Československo svého švýcarského partnera požádalo, a také o nadcházejících komunálních volbách.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990. 

Při volbách do krajských zastupitelstev v roce 2016 získalo v Moravskoslezském kraji nejvíce křesel hnutí ANO. Společně s ODS a KDU-ČSL vytvořily koalici, která se v čele kraje udržela po celé čtyři roky. Vznikl i jejich společný program až do roku 2024. Tehdejším lídrem moravskoslezského hnutí ANO a dnešním hejtmanem je Ivo Vondrák. Při posledních krajských volbách se mu tak podařilo prolomit tehdejší koalici ČSSD a KSČM.

Stal se zakladatelem nového způsobu myšlení, který dostal název fenomenologie, a sám je jedinečným „fenoménem“ filozofie dvacátého století. Inspiroval mimo jiné Jeana-Paula Sartra nebo české filozofy Jana Patočku a Erazima Koháka. V díle Krize evropských věd ukázal, jak přetechnizovaná věda ohrožuje „přirozený svět“ lidského života. Narodil se 8. dubna 1859 v moravském Prostějově a zemřel 27. dubna 1938 ve Freiburgu. Víte, o kom je řeč?

Čína se v poslední době snaží oslovovat a získávat pro spolupráci příslušníky českých bezpečnostních složek. Pro Otázky Václava Moravce (OVM) to řekl mluvčí Bezpečnostní informační služby (BIS) Ladislav Šticha. Hlavní zájem ale mají čínští zpravodajci v Česku o průmyslové informace, uvedl. Ředitel BIS Michal Koudelka v říjnu označil tajné služby Číny a Ruska za nejpodstatnější dlouhodobá rizika pro bezpečnost ČR.

Poslanci ve středu v prvním čtení schválili základní parametry státního rozpočtu pro rok 2020. Ruku pro něj zvedli zástupci hnutí ANO, ČSSD a také komunistů, naopak pravicová opozice rozpočet kritizovala. 1. místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija označila rozpočet za málo ambiciózní, v době ekonomického boomu by se podle ní měly dělat klíčové ekonomické reformy včetně reformy důchodů: „V těchto letech, kdy by mohlo dojít k zásadní důchodové reformě, se v podstatě jen navyšují důchody a nic koncepčního se nedělá,“ kritizovala v Interview ČT24. Rozhovor vedl Daniel Takáč.

Interaktivní muzeum Pevnost poznání v Olomouci získalo díky spolupráci se špičkovými vědeckými pracovišti nové exponáty. Návštěvníci si mohou prohlédnout například unikátního robota, který vědcům pomáhá rozluštit genom pšenice, slepecké planetárium nebo model kůže s kožními chorobami. Robota Genetix Q-bot vystavuje Pevnost poznání jako jediné muzeum.

Američtí vědci z Yaleovy univerzity oznámili senzaci – laboratorně se jim podařilo částečně oživit mozky mrtvých vepřů. Otevřeli tím novou kapitolu debaty o hranici mezi životem a smrtí, která možná není tak ostrá. Od experimentu si výzkumníci navíc slibují nové směry při hledání léků na Alzheimerovu chorobu nebo mozkovou mrtvici.

Diplomová práce ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) není vědomým plagiátem. Po analýze to uvedla Ostravská univerzita, kde práce vznikla. Metnar v práci neuváděl přebírané citace. Ministr se na tiskové konferenci omluvil za chybu, uvedl, že nechtěl podvádět, a sdělil, že nehodlá rezignovat.

Další z ministrů Babišovy vlády má problém se svou závěrečnou prací na vysoké škole. Pochybnosti tentokrát vzbuzuje diplomová práce ministra obrany Lubomíra Metnara, ačkoliv podle odborníků nejde o typický plagiát. „Jde minimálně o neetické a neprofesionální přebírání cizích zdrojů. Zda to bylo úmyslné, či to reflektuje tehdejší kvalitu pedagogické fakulty, je obtížné říci,“ komentovala práci bývalá šéfka akreditační komise Vladimíra Dvořáková.

Ministryně spravedlnosti Taťána Malá (ANO) čelí podezření z plagiátorství. Po kritice diplomové práce z Panevropské vysoké školy v Bratislavě se nesrovnalosti objevily i u jejího druhého textu. Ten obhájila na Mendelově univerzitě v Brně. Téma: mikroklimatické podmínky v chovu králíků. Části teoretického bloku se velmi podobají jiné, o dva roky starší práci.

Co důležitého se stalo na konci června v české i světové vědě? Redakce ČT24 přináší pravidelný souhrn hlavních událostí. Pořad Věda 24 se v létě nevysílá.

Co důležitého se stalo v polovině června v české i světové vědě? Redakce ČT24 přináší pravidelný souhrn hlavních událostí. Souhrn je k vidění také v pořadu Věda 24, který uvidíte v neděli v 18:30 na ČT24.