CERN slaví sedmdesát. Dal lidstvu božskou částici či internet

Před sedmdesáti lety, 29. září 1954, vstoupila v platnost smlouva o založení Evropské organizace pro jaderný výzkum, známé pod zkratkou CERN. Od té doby tato instituce se sídlem v Ženevě představuje špičkové vědecké pracoviště, které se zabývá výzkumem v oblasti subatomárních částic. Pomáhá lidstvu poodhalit tajemství podstaty hmoty a složení vesmíru. CERN dal ale světu třeba i službu World Wide Web neboli internet.

Nejznámějším nástrojem, který vědci pracující v CERNu používají, je Velký hadronový urychlovač neboli LHC. Díky tomuto obřímu přístroji mohou simulovat podmínky panující v okamžiku těsně po zrodu vesmíru. A právě on pomohl k objevu do té doby jen hypotetické částice známé jako Higgsův boson.

V CERNu, který má v současnosti kolem dvou a půl tisíce zaměstnanců, se ale kromě jaderných interakcí například zkoumá také kosmické záření, vyvíjejí se technologie nebo se zde studují vlastnosti atmosféry pro klimatologii.

Nejhlubší tajemství vesmíru

Velký hadronový urychlovač tvoří kruhový tunel umístěný v hloubce až 175 metrů pod zemí. Nachází se na území mezi pohořím Jura ve Francii a Ženevským jezerem ve Švýcarsku. Principem fungování připomíná zařízení za téměř tři miliardy eur (asi 74 miliard korun) obří centrifugu, která dokáže pomocí silného magnetického pole udělit vysokou rychlost tenkému svazku iontů olova či protonů. Přesněji řečeno jde obvykle o dva svazky, z nichž každý obíhá opačným směrem.

Důležitým cílem při budování LHC bylo potvrdit existenci Higgsova bosonu, „božské částice“, která podle řady vědců hraje klíčovou roli ve vysvětlení původu hmotnosti ostatních elementárních částic. A zařízení opravdu přineslo výsledky. V létě 2012 vědci oznámili, že zachytili částici, která se podobá svými charakteristikami bosonu, který byl čtyřicet let předtím popsán jen teoreticky.

V březnu 2013 CERN objev na základě dalších experimentů potvrdil. A v dalších letech přinesl o této částici spoustu dalších zajímavých objevů.

Výzkum, který dal lidstvu internet

Kromě řady objevů v oblasti základního výzkumu má CERN zásluhu i na současné podobě internetu. Populární službu World Wide Web totiž na přelomu 80. a 90. let minulého století vyvinul jeden ze zaměstnanců tohoto ústavu, britský inženýr Tim Berners-Lee.

V srpnu 1991 byl do provozu uveden první webový server na světě. Řádkový prohlížeč, jehož emulátor si dnes mohou zájemci vyzkoušet na oživené adrese, dokázal zobrazit jen text a nešlo ho ovládat myší, na všechno byla potřeba klávesnice. Hlavní cíl, tedy funkčnost na všemožných operačních systémech, ale splněn byl. CERN posléze poskytl všem zájemcům možnost využívat tuto technologii zdarma, čímž změnil tvář internetu.

Drahá instituce

Na provozu LHC se podílí také Česko, a to nejen účastí vědců, kteří v Evropské laboratoři jaderného výzkumu působí, ale také finančním příspěvkem. V loňském roce dosáhl rekordní výše 450 milionů korun. Čeští vědci se v CERNu účastní mimo jiné projektu ATLAS, který se na LHC soustředí na studium srážek těžkých jader.

55 minut
Fabiola Gianottiová v Hyde Parku Civilizace
Zdroj: ČT24

CERN hospodaří s pravidelným ročním rozpočtem, na příspěvcích od členských států v letošním roce vybere 1255,4 milionu švýcarských franků (33,7 miliardy korun).

Ještě větší urychlovač

Podobně velkolepých výsledků jako s Higgsovým bosonem se ale zatím nepodařilo tamním výzkumníkům dosáhnout při pátrání po takzvané temné hmotě a temné energii – jevů, které podle současných teorií tvoří vesmír z větší části než nám známé atomy. Možná bude pro jejich objev zapotřebí ještě většího zařízení, přiznávají. A už na něm v rámci CERNu pracují.

Srovnání budoucího Future Circular Collider (FCC) se současným LHC
Zdroj: CERN

CERN na začátku letošního února představil návrhy na výstavbu nového stokilometrového urychlovače částic, který by byl téměř 3,5krát větší než ten současný nedaleko Ženevy. Jen jeho výstavba by přišla na asi 350 miliard korun a vědci doufají, že by přispěl k odhalení dosud neznámých částic a přinesl revoluci v chápání současné fyziky.

Návrh vystavět nový a větší urychlovač s anglickým názvem Future Circular Collider (FCC) (Budoucí kruhový urychlovač) je rozdělený do dvou projektů: první počítá se spuštěním urychlovače ve 40. letech tohoto století tak, aby bylo možné provádět srážky elektronů, z nichž vznikne větší množství bosonů pro jejich podrobnější studium. Druhá fáze by měla začít v 70. letech našeho století. Pátrání po nových částicích by pak mělo probíhat za pomoci srážení těžších protonů, což bude vyžadovat vynalezení silnějších a pokročilejších magnetů, které zatím neexistují, uvádí stanice BBC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na Měsíci přistál modul Blue Ghost, bude sbírat vzorky a provádět experimenty

Na Měsíci v neděli přistál modul Blue Ghost americké společnosti Firefly Aerospace, který se tak stal teprve druhým takovým zařízením soukromé firmy, které úspěšně dosedlo na povrch přirozené družice Země. Stroj bude sbírat vzorky měsíčního prachu, měřit teplotu pod povrchem a provádět další experimenty pro americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
před 16 hhodinami

AI pomáhá části obcí s úřední rutinou i komunikací

S přepsáním záznamů z jednání zastupitelstva, sestavením tiskové zprávy nebo s odpovídáním na otázky místních pomáhá některým obcím umělá inteligence (AI). V různé míře ji využívá zatím přibližně pětina obcí, vyplývá z posledního průzkumu Sdružení místních samospráv, který má ČT k dispozici. Úředníkům podle starostů šetří AI stovky hodin práce a pomáhá zefektivnit fungování úřadů.
před 18 hhodinami

Pandemie covidu zvýšila regionální nerovnosti v úmrtnosti, zjistily české vědkyně

Pandemie koronaviru zvýšila regionální nerovnosti v úmrtnosti. Nejvíce při ní úmrtnost postihla stejné regiony jako před pandemií, zejména tedy severozápadní Čechy a východní Moravu. Naopak velká města jako Praha a Brno dopadla nejlépe, vyplývá z výzkumu vědkyň Národního institutu SYRI, který vyšel v časopise Applied Geography. Hlavní roli podle nich hraje struktura obyvatelstva a také přijímání, respektive odmítání preventivních zdravotních opatření, konkrétně očkování.
1. 3. 2025

Sucho na Slovensku vypilo vodu z půdy i přehrad. Předpověď na jaro není optimistická

Letošní zima se v Česku zapíše jako nadprůměrně teplá a srážkově podprůměrná. V české krajině je nyní vody nedostatek a nemá příliš šanci se doplit – sníh totiž leží jen na horách. Ještě horší je ale situace u našich východních sousedů, na Slovensku.
1. 3. 2025

Americká komise k očkování se nesešla. USA nemusí mít vliv na výběr vakcíny proti chřipce

Jaké bude očkování proti chřipce, se rozhoduje už měsíce předem. Jenže ve Spojených státech se nesešla klíčová komise, která doporučuje, jak by měla tato vakcína vypadat.
1. 3. 2025

Čeští vědci popsali příčinu havárií britských jaderných elektráren. Je jí entropie

Když Britové vyšetřovali několik havárií jaderných elektráren, které se v zemi staly ve druhé polovině dvacátého století, domnívali se, že jde o konstrukční vady. Nový výzkum českých vědců ale ukazuje, že problém byl hlubší, ležel až v jádru hmoty.
28. 2. 2025

Čápi se letos do Česka vrátili dřív. Jejich zvyky mění klima

Do Česka se vrátili první čápi bílí, letos rekordně brzy. Zpět jsou nejméně v pěti hnízdech, třeba v Horažďovicích na Klatovsku. Úplně první letošní čáp přiletěl do Kdyně na Domažlicku už třetího února – běžně se tito ptáci přitom v Česku objevují až od poloviny března do poloviny dubna.
28. 2. 2025

Influenceři vyvolávají strach, aby prodali kontroverzní lékařské testy, tvrdí výzkum

Takzvaní influenceři se stali v posledních letech fenoménem sociálních sítí. Propagují celou řadu přípravků, a protože jsou pro svou cílovou skupinu velmi důvěryhodní, marketingově to velmi dobře funguje. Vědci v nové studii ale varují, že když influenceři propagují prostředky související se zdravím, bývají jejich doporučení spíše nebezpečná než užitečná.
27. 2. 2025
Načítání...