Před sedmdesáti lety, 29. září 1954, vstoupila v platnost smlouva o založení Evropské organizace pro jaderný výzkum, známé pod zkratkou CERN. Od té doby tato instituce se sídlem v Ženevě představuje špičkové vědecké pracoviště, které se zabývá výzkumem v oblasti subatomárních částic. Pomáhá lidstvu poodhalit tajemství podstaty hmoty a složení vesmíru. CERN dal ale světu třeba i službu World Wide Web neboli internet.
CERN slaví sedmdesát. Dal lidstvu božskou částici či internet
Nejznámějším nástrojem, který vědci pracující v CERNu používají, je Velký hadronový urychlovač neboli LHC. Díky tomuto obřímu přístroji mohou simulovat podmínky panující v okamžiku těsně po zrodu vesmíru. A právě on pomohl k objevu do té doby jen hypotetické částice známé jako Higgsův boson.
V CERNu, který má v současnosti kolem dvou a půl tisíce zaměstnanců, se ale kromě jaderných interakcí například zkoumá také kosmické záření, vyvíjejí se technologie nebo se zde studují vlastnosti atmosféry pro klimatologii.
Nejhlubší tajemství vesmíru
Velký hadronový urychlovač tvoří kruhový tunel umístěný v hloubce až 175 metrů pod zemí. Nachází se na území mezi pohořím Jura ve Francii a Ženevským jezerem ve Švýcarsku. Principem fungování připomíná zařízení za téměř tři miliardy eur (asi 74 miliard korun) obří centrifugu, která dokáže pomocí silného magnetického pole udělit vysokou rychlost tenkému svazku iontů olova či protonů. Přesněji řečeno jde obvykle o dva svazky, z nichž každý obíhá opačným směrem.
Důležitým cílem při budování LHC bylo potvrdit existenci Higgsova bosonu, „božské částice“, která podle řady vědců hraje klíčovou roli ve vysvětlení původu hmotnosti ostatních elementárních částic. A zařízení opravdu přineslo výsledky. V létě 2012 vědci oznámili, že zachytili částici, která se podobá svými charakteristikami bosonu, který byl čtyřicet let předtím popsán jen teoreticky.
V březnu 2013 CERN objev na základě dalších experimentů potvrdil. A v dalších letech přinesl o této částici spoustu dalších zajímavých objevů.
Výzkum, který dal lidstvu internet
Kromě řady objevů v oblasti základního výzkumu má CERN zásluhu i na současné podobě internetu. Populární službu World Wide Web totiž na přelomu 80. a 90. let minulého století vyvinul jeden ze zaměstnanců tohoto ústavu, britský inženýr Tim Berners-Lee.
V srpnu 1991 byl do provozu uveden první webový server na světě. Řádkový prohlížeč, jehož emulátor si dnes mohou zájemci vyzkoušet na oživené adrese, dokázal zobrazit jen text a nešlo ho ovládat myší, na všechno byla potřeba klávesnice. Hlavní cíl, tedy funkčnost na všemožných operačních systémech, ale splněn byl. CERN posléze poskytl všem zájemcům možnost využívat tuto technologii zdarma, čímž změnil tvář internetu.
Drahá instituce
Na provozu LHC se podílí také Česko, a to nejen účastí vědců, kteří v Evropské laboratoři jaderného výzkumu působí, ale také finančním příspěvkem. V loňském roce dosáhl rekordní výše 450 milionů korun. Čeští vědci se v CERNu účastní mimo jiné projektu ATLAS, který se na LHC soustředí na studium srážek těžkých jader.
Fabiola Gianottiová v Hyde Parku Civilizace (zdroj: ČT24)
CERN hospodaří s pravidelným ročním rozpočtem, na příspěvcích od členských států v letošním roce vybere 1255,4 milionu švýcarských franků (33,7 miliardy korun).
Ještě větší urychlovač
Podobně velkolepých výsledků jako s Higgsovým bosonem se ale zatím nepodařilo tamním výzkumníkům dosáhnout při pátrání po takzvané temné hmotě a temné energii – jevů, které podle současných teorií tvoří vesmír z větší části než nám známé atomy. Možná bude pro jejich objev zapotřebí ještě většího zařízení, přiznávají. A už na něm v rámci CERNu pracují.
Srovnání budoucího Future Circular Collider (FCC) se současným LHC
CERN na začátku letošního února představil návrhy na výstavbu nového stokilometrového urychlovače částic, který by byl téměř 3,5krát větší než ten současný nedaleko Ženevy. Jen jeho výstavba by přišla na asi 350 miliard korun a vědci doufají, že by přispěl k odhalení dosud neznámých částic a přinesl revoluci v chápání současné fyziky.
Návrh vystavět nový a větší urychlovač s anglickým názvem Future Circular Collider (FCC) (Budoucí kruhový urychlovač) je rozdělený do dvou projektů: první počítá se spuštěním urychlovače ve 40. letech tohoto století tak, aby bylo možné provádět srážky elektronů, z nichž vznikne větší množství bosonů pro jejich podrobnější studium. Druhá fáze by měla začít v 70. letech našeho století. Pátrání po nových částicích by pak mělo probíhat za pomoci srážení těžších protonů, což bude vyžadovat vynalezení silnějších a pokročilejších magnetů, které zatím neexistují, uvádí stanice BBC.
