CERN oznámil další úspěch: dokázal rozpad Higgsova bosonu

Říká se mu „Božská částice“ – existence Higgsova bosonu je totiž pro fyziku zásadní v tom, aby fungoval takzvaný standardní fyzikální model. Vědci nyní dosáhli dalšího mezníku, když dokázali rozpad Higgsova bosonu na elementární částice.

Před šesti lety se fyzikům v Ženevě podařil senzační důkaz existence Higgsova bosonu, která byla téměř pět desetiletí předtím teoreticky předpokládána. Nyní Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) ve středu oznámila, že se jí podařilo dokázat rozpad Higgsova bosonu na dva takzvané kvarky b, neboli spodní kvarky. Informovala o tom agentura DPA.

„Toto pozorování je milníkem ve zkoumání Higgsova bosonu,“ řekl Karl Jakobs, vedoucí experimentálního programu Atlas ve výzkumném centru CERNu. Podle organizace nový důkaz potvrzuje standardní model částicové fyziky.

Nahrávám video

Božská částice

Subatomární částice zvaná Higgsův boson, jejíž objev byl potvrzen v roce 2013, byla posledním chybějícím článkem ve standardním modelu částicové fyziky, jenž popisuje základní stavební kameny vesmíru. „Božská částice“ vysvětluje, jak získaly ostatní částice hmotnost. Ostatní  částice, které model předpokládá, bylo nalezeno už dříve. 

Existenci částice předpověděl v roce 1964 britský fyzik Peter Higgs, který teorii rozpracoval s Philipem Andersonem. Od té doby tuto částici hledala v urychlovačích celá řada experimentů. Vzniká například na urychlovači LHC v současných experimentech v interakcích protonů s protony. Higgsův boson existuje velmi krátkou dobu a okamžitě se rozpadá. 

Bez existence Higgsova bosonu by podle vědců částice létaly vesmírem rychlostí světla a nikdy by nevznikly atomy, hvězdy a planety. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 16 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 17 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
před 20 hhodinami

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
před 21 hhodinami
Načítání...