Čeští vědci popsali, jak řepka reaguje na stres. Může to pomoci s úrodou

Některé procesy, kterými se rostliny vyrovnávají se stresem způsobeným například chladem a které dosud vědci prokázali u experimentální rostliny huseníčku, fungují také u běžných rostlin, jako je třeba hospodářsky důležitá řepka olejka. Zjistil to tým z institutu CEITEC Masarykovy univerzity pod vedením Jana Hejátka. Výsledky by mohly pomoci při hledání způsobů, jak zvýšit odolnost rostlin v nepříznivých podmínkách.

Podmínky pro zemědělské rostliny, na nichž je lidstvo závislé, se stále zhoršují. Trápí je extrémy v počasí způsobené klimatickou změnou, ale také příliš chemie, horšící se kvalita půdy a řada dalších faktorů. Pochopit, jak se dají plodiny před těmito faktory ochránit, může být pro lidstvo zásadní.

Vědci z brněnského CEITEC zkoumali, jak rostliny reagují na stres způsobený nízkými teplotami a zasolenými půdami. Jádrem jejich objevu jsou speciální geny, kterým se říká regulátory odpovědi typu A (RRA). Tyto geny reagují velmi rychle produkcí speciálních proteinů, jež pomáhají rostlinám čelit právě výzvám, jako jsou nízké teploty nebo zvýšený obsah solí v půdě. Tyto geny, které byly dosud prokázány u laboratorní rostliny huseníčku, teď vědci našli také u řepky olejky.

Huseníček
Zdroj: ČT24

Jak rostliny reagují na chlad

Výzkum se zabýval také studiem další skupiny genů označovaných regulátory odpovědi typu B, které řídí reakci rostliny na podněty z okolí. „Spojili jsme síly s dalšími kolegy z CEITEC z výzkumné skupiny francouzské vědkyně Helene Robert Boisivonové, kteří dokázali zvládnout vysoce specializovaný a náročný proces a připravit pro naše experimenty transgenní řepku. Pomocí geneticky modifikovaných rostlin řepky jsme zjistili, že reakci na chladový stres zprostředkovává z velké části rostlinný hormon zvaný cytokinin,“ uvedla Katrina Leslie Nicolas Malá z výzkumné skupiny Jana Hejátka.

Když je řepka olejka vystavena chladovému stresu, cytokininy aktivují geny RRB, které zase hrají klíčovou roli tím, že spouštějí geny RRA. Aktivované geny RRA pak pomáhají rostlinám přizpůsobit se chladu a pokračovat v růstu. Prokázáním této souvislosti výzkum odhalil, jak se cytokininy podílejí na schopnosti rostlin vyrovnat se se stresovými podmínkami prostředí.

„Na vědeckých konferencích často hovoříme o tom, že je třeba najít způsoby, jak naše laboratorní výsledky využít v reálném světě. Považuji proto za obrovský úspěch, že se nám podařilo ověřit regulační mechanismus popsaný u huseníčku na tak hospodářsky významné plodině, jako je řepka olejka,“ dodal Hejátko. Výsledky jeho výzkumu tak mohou pomoci vyvinout v budoucnosti odolnější odrůdy rostlin, které třeba lépe odolají jarním mrazíkům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ekologie vzkříšení. Vědci po 7000 letech probudili pravěkou rozsivku

Němečtí ekologové dokázali oživit pravěký organismus, který se před sedmi tisíci lety uložil do stavu, ve kterém přečkal věky. Po probuzení dokázala řasa fungovat jako normální zdravý jedinec.
před 1 hhodinou

Tetování může být spojené s rakovinou, naznačuje studie na dvojčatech

Dvojčata, která byla tetovaná, měla větší pravděpodobnost vzniku rakoviny než ta, jež se takto nezdobila, ukázala vědecká studie. Podle vědců to platilo zejména u těch, která měla tetování větší než plocha dlaně. Tetovací barva totiž nezůstává jenom na místech, kam ji tatér dá, a její částečky mohou migrovat do lymfatických uzlin, kde se hromadí.
před 3 hhodinami

Populace vlků v EU za deset let stoupla o 58 procent

Populace vlků v zemích Evropské unie se za deset let zvýšila o 58 procent – z dvanácti tisíc na přibližně devatenáct tisíc jedinců. V zemích jako Itálie, Německo, Bulharsko, Řecko, Polsko, Španělsko a Rumunsko žije nyní přes tisíc vlků, uvádí studie vedená italskou vědkyní Cecilií Di Bernardiovou. Šelmy ale trápí zemědělce. Škody na hospodářských zvířatech dosahují téměř dvou desítek milionů eur, píše agentura APA
před 7 hhodinami

Žloutenky A letos v Česku výrazně přibývá

Žloutenka typu A se letos v Česku šíří velmi rychle, upozorňuje Státní zdravotní ústav (SZÚ). Zranitelným skupinám doporučují hygienici i očkování, dodržovat jen mytí rukou už totiž nemusí stačit.
před 7 hhodinami

Otázky a odpovědi: Jak se slintavka šíří a proč musejí být zvířata utracena

Slintavka a kulhavka (SLAK) je extrémně nakažlivá nemoc, která může způsobit obrovské hospodářské škody. Není snadné s ní bojovat a její zkrocení vyžaduje rozsáhlejší opatření. Ústřední veterinární správa připravila odpovědi na ty nejdůležitější otázky spojené s touto chorobou.
před 8 hhodinami

Studenti si vyzkoušeli stav beztíže. Hráli karty nebo pili vodu

Stav beztíže, jaký znají astronauti z Mezinárodní vesmírné stanice, si vyzkoušelo 26 studentů a dalších osobností při misi Zero-G. V rámci projektu Česká cesta do vesmíru letěli speciálním letadlem nad Krkonošemi a Orlickými horami. Vědci dělají při takovém letu často různé pokusy, studenti si tak mohli cestu naplno užít. Projekt zaměřený na propagaci technického vzdělávání a přírodních oborů začal loni v září. A let v Airbusu A310 vyvolávajícím stav beztíže byl jeho vyvrcholením, na začátku se do výběrového řízení v přihlásilo 861 zájemců.
před 23 hhodinami

Z kontinentální Evropy odstartovala orbitální raketa. Po několika sekundách spadla

Z kosmodromu Andöya Spaceport na severu Norska v neděli po několika odkladech odstartovala ke zkušebnímu letu raketa Spectrum německé startupové firmy Isar Aerospace, která odvysílala živé záběry ze startu na portálu YouTube. Let ale trval jen několik sekund, raketa se brzy zřítila zpět na zemský povrch, uvedla agentura AFP. I tak šlo o první start orbitální rakety z kontinentální Evropy mimo Rusko.
včeraAktualizovánovčera v 18:18

Slintavka bývala v českých chlévech častým hostem. Farmáři podceňovali její šíření

Už když se slintavka a kulhavka šířila v českých zemích v 19. století, znamenala pro hospodáře velkou hrozbu. Dobový tisk ukazuje, že lidé podceňovali to, jak extrémně nakažlivá nákaza je.
včera v 10:00
Načítání...