Evropa nedává dostatek peněz do vědy, upozorňuje šéfka Evropské výzkumné rady

Evropa má v porovnání s Čínou nebo Spojenými státy odborníky i instituce a univerzity na velice dobré vědecké úrovni. Je ale pozadu v tom, kolik do vědy dává peněz. Mohla by sice být lídrem v oboru, ale z tohoto důvodu není, upozornila při návštěvě Prahy Maria Leptinová, která je prezidentkou Evropské výzkumné rady (ERC). To je agentura Evropské unie pro financování vědy pomocí grantů.

„Slyšíme mnoho různých doporučení pro špičkovou vědu ze stran juniorních i seniorních vědců. Je hodně možností, jakým způsobem podpořit dobrý výzkum. Prvním klíčovým faktorem jsou peníze, které umožňují realizovat výzkum nebo například zaměstnat potřebné odborníky,“ uvedla Leptinová.

Z mnoha studií a názorů odborníků podle ní vyplývá, že pro dobrý výzkum potřebují vědci několik podmínek. Jednou z nich je svoboda. „Když mají nápad a ví, jak ho uskutečnit, tak musí mít možnosti to udělat. S tím je spojený prostor, samozřejmě ne nekonečný, ale aby se po dobu alespoň pár let nikdo vědce nedotazoval, zda už něco objevil, a on tak mohl v klidu pracovat. Svoboda znamená nejen svobodu dělat si, co chci, ale mít čas a prostor to dělat,“ zdůraznila Leptinová.

Zmínila, že potřebná je také dobrá infrastruktura, která tkví v přístupu ke knihovnám, muzeím nebo třeba přístrojům. „Posledním faktorem je dobré intelektuální prostředí, vědci rádi mluví s jinými vědci a vedou diskuze nebo debaty. Jako výzkumník chcete dobré kolegy, kteří umí být kritičtí,“ dodala.

Prestižní granty pomáhají Evropě

Granty ERC jsou považovány celosvětově za velmi prestižní, většina takto financovaných projektů navíc přinesla zásadní objevy. „Dopad ERC grantu zprostředkovává některé ze zmíněných věcí, které jsou potřeba pro dobrý výzkum. Život vědce to ovlivní samozřejmě i z hlediska mezinárodního uznání ve vědecké komunitě, kterého se mu díky prestižnímu grantu dostane,“ zmínila Leptinová.

Aby dotyčný grant získal, musí přesvědčit hodnoticí panel vědců. Ten je rozdělen do 28 týmů, přičemž každý se zaměřuje na trochu jiný obor – kupříkladu na humanitní, přírodní nebo fyzikální vědy. „Žadatel je musí přesvědčit, že jeho nápad je nejen skvělý, ale kreativní, jedinečný, originální a také, že nejde o pouhou myšlenku, ale je možné ji realizovat. Není na to žádný recept. Kdysi jsem také bývala v hodnoticím panelu ERC. Čtete inovativní nápady, u kterých si řeknete ‚proč to nenapadlo mě, to je skvělé‘. A přesně nápady a výzkumy, které v nás vyvolají takový pocit, hledáme," nastínila Leptinová.

Češi a evropské granty

Agentura, kterou vede, je v Evropě výjimečně úspěšná, poptávka po grantech vysoce převyšuje nabídku. V současné době tedy nemá agentura dost peněz, aby sponzorovala všechny projekty. „Nápadů máme nespočet, ale financemi jsme limitováni,“ podotkla prezidentka rady.

Česká republika má v získávání grantů ERC dlouhodobě podprůměrné výsledky. Pro projekty, které získaly ze strany ERC dobré hodnocení, ale nebyly financovány, je určen národní program ministerstva školství nazvaný ERC CZ.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali 230 neznámých obřích virů

Skupina obřích virů patří k tomu nejpodivnějšímu, co věda zná. Ví o nich ale jen velmi málo. Teď se podařilo popsat dvě stovky nových, zatím neznámých zástupců této skupiny.
před 15 hhodinami

Loňská mořská vlna veder postihla oblast pětkrát větší než Austrálie

Světová meteorologická organizace zveřejnila výsledky měření teplot v Tichomoří. Podle dat se tam stále silněji projevovaly dopady klimatických změn.
před 17 hhodinami

Peru výrazně zmenšilo chráněnou plochu na planině Nazca

Peruánská vláda téměř o polovinu zmenšila chráněné území kolem záhadných obřích obrazců, takzvaných geoglyfů, na planině Nazca, které jsou od roku 1994 zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a jejichž stáří se odhaduje na dva tisíce let. Za tento krok čelí kabinet kritice od archeologů, kteří se obávají, že památku ohrozí těžaři. Ti už v oblasti Nazca na jihu Peru řadu let nelegálně působí.
před 20 hhodinami

Červi staví věže z vlastních těl, mohou tak i vzlétnout

Hlístice jsou prastará skupina tvorů, kteří připomínají červy. Patří mezi ně například roupi, tasemnice nebo škrkavky, ale také mnohem menší červíci. Němečtí biologové teď poprvé popsali, že jeden druh hlístic, hádě Caenorhabditis, dokáže něco, co u nich nikdy dříve v přírodě nepozorovali. Splétají svá těla tak, že z nich umí postavit věž, kterou pak využijí k tomu, aby překonávali překážky.
před 20 hhodinami

Lidi s depresí by mohla již brzy vytáhnout „ze dna“ i psychedelika

V Česku aktuálně chybí některá antidepresiva včetně přípravku Anafranil. Ten pomáhá i pacientům se záchvaty paniky, fóbiemi či obsedantně-kompulzivní poruchou. Lidí s duševními obtížemi přibývá, brzy se jim ale mohou otevřít nové možnosti. Poslanci totiž schválili léčbu pomocí psilocybinu – halucinogenní látky, která se vyskytuje v lysohlávkách. Substance některým pacientům pomáhá v tuzemsku už nyní v rámci různých studií.
před 23 hhodinami

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
8. 6. 2025

Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.
7. 6. 2025

Teorie, že náraz planetky vedl k vyhynutí dinosaurů, zprvu vyvolávala skepsi

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.
6. 6. 2025
Načítání...