Evropa nedává dostatek peněz do vědy, upozorňuje šéfka Evropské výzkumné rady

Evropa má v porovnání s Čínou nebo Spojenými státy odborníky i instituce a univerzity na velice dobré vědecké úrovni. Je ale pozadu v tom, kolik do vědy dává peněz. Mohla by sice být lídrem v oboru, ale z tohoto důvodu není, upozornila při návštěvě Prahy Maria Leptinová, která je prezidentkou Evropské výzkumné rady (ERC). To je agentura Evropské unie pro financování vědy pomocí grantů.

„Slyšíme mnoho různých doporučení pro špičkovou vědu ze stran juniorních i seniorních vědců. Je hodně možností, jakým způsobem podpořit dobrý výzkum. Prvním klíčovým faktorem jsou peníze, které umožňují realizovat výzkum nebo například zaměstnat potřebné odborníky,“ uvedla Leptinová.

Z mnoha studií a názorů odborníků podle ní vyplývá, že pro dobrý výzkum potřebují vědci několik podmínek. Jednou z nich je svoboda. „Když mají nápad a ví, jak ho uskutečnit, tak musí mít možnosti to udělat. S tím je spojený prostor, samozřejmě ne nekonečný, ale aby se po dobu alespoň pár let nikdo vědce nedotazoval, zda už něco objevil, a on tak mohl v klidu pracovat. Svoboda znamená nejen svobodu dělat si, co chci, ale mít čas a prostor to dělat,“ zdůraznila Leptinová.

Zmínila, že potřebná je také dobrá infrastruktura, která tkví v přístupu ke knihovnám, muzeím nebo třeba přístrojům. „Posledním faktorem je dobré intelektuální prostředí, vědci rádi mluví s jinými vědci a vedou diskuze nebo debaty. Jako výzkumník chcete dobré kolegy, kteří umí být kritičtí,“ dodala.

Prestižní granty pomáhají Evropě

Granty ERC jsou považovány celosvětově za velmi prestižní, většina takto financovaných projektů navíc přinesla zásadní objevy. „Dopad ERC grantu zprostředkovává některé ze zmíněných věcí, které jsou potřeba pro dobrý výzkum. Život vědce to ovlivní samozřejmě i z hlediska mezinárodního uznání ve vědecké komunitě, kterého se mu díky prestižnímu grantu dostane,“ zmínila Leptinová.

Aby dotyčný grant získal, musí přesvědčit hodnoticí panel vědců. Ten je rozdělen do 28 týmů, přičemž každý se zaměřuje na trochu jiný obor – kupříkladu na humanitní, přírodní nebo fyzikální vědy. „Žadatel je musí přesvědčit, že jeho nápad je nejen skvělý, ale kreativní, jedinečný, originální a také, že nejde o pouhou myšlenku, ale je možné ji realizovat. Není na to žádný recept. Kdysi jsem také bývala v hodnoticím panelu ERC. Čtete inovativní nápady, u kterých si řeknete ‚proč to nenapadlo mě, to je skvělé‘. A přesně nápady a výzkumy, které v nás vyvolají takový pocit, hledáme," nastínila Leptinová.

Češi a evropské granty

Agentura, kterou vede, je v Evropě výjimečně úspěšná, poptávka po grantech vysoce převyšuje nabídku. V současné době tedy nemá agentura dost peněz, aby sponzorovala všechny projekty. „Nápadů máme nespočet, ale financemi jsme limitováni,“ podotkla prezidentka rady.

Česká republika má v získávání grantů ERC dlouhodobě podprůměrné výsledky. Pro projekty, které získaly ze strany ERC dobré hodnocení, ale nebyly financovány, je určen národní program ministerstva školství nazvaný ERC CZ.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
před 1 hhodinou

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
před 19 hhodinami

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
před 21 hhodinami

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
před 22 hhodinami

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
včera v 07:00

Porno, sítě, hry. Hyde Park Civilizace řešil digitální hrozby

Stále mladší děti tráví stále více času na sociálních sítích. Ty jim poskytují spoustu zábavy, poznání i sociálních vazeb, ale také skýtají mnoho nástrah. Pro rodiče může být složité tato rizika pochopit, protože v jejich mládí nebyla lidská identita natolik propojená s tou digitální a většina takových hrozeb nebyla tak rozšířená. Tématu se věnoval Hyde Park Civilizace.
včera v 06:30

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
23. 2. 2026

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
23. 2. 2026
Načítání...