Evropa nedává dostatek peněz do vědy, upozorňuje šéfka Evropské výzkumné rady

Evropa má v porovnání s Čínou nebo Spojenými státy odborníky i instituce a univerzity na velice dobré vědecké úrovni. Je ale pozadu v tom, kolik do vědy dává peněz. Mohla by sice být lídrem v oboru, ale z tohoto důvodu není, upozornila při návštěvě Prahy Maria Leptinová, která je prezidentkou Evropské výzkumné rady (ERC). To je agentura Evropské unie pro financování vědy pomocí grantů.

„Slyšíme mnoho různých doporučení pro špičkovou vědu ze stran juniorních i seniorních vědců. Je hodně možností, jakým způsobem podpořit dobrý výzkum. Prvním klíčovým faktorem jsou peníze, které umožňují realizovat výzkum nebo například zaměstnat potřebné odborníky,“ uvedla Leptinová.

Z mnoha studií a názorů odborníků podle ní vyplývá, že pro dobrý výzkum potřebují vědci několik podmínek. Jednou z nich je svoboda. „Když mají nápad a ví, jak ho uskutečnit, tak musí mít možnosti to udělat. S tím je spojený prostor, samozřejmě ne nekonečný, ale aby se po dobu alespoň pár let nikdo vědce nedotazoval, zda už něco objevil, a on tak mohl v klidu pracovat. Svoboda znamená nejen svobodu dělat si, co chci, ale mít čas a prostor to dělat,“ zdůraznila Leptinová.

Zmínila, že potřebná je také dobrá infrastruktura, která tkví v přístupu ke knihovnám, muzeím nebo třeba přístrojům. „Posledním faktorem je dobré intelektuální prostředí, vědci rádi mluví s jinými vědci a vedou diskuze nebo debaty. Jako výzkumník chcete dobré kolegy, kteří umí být kritičtí,“ dodala.

Prestižní granty pomáhají Evropě

Granty ERC jsou považovány celosvětově za velmi prestižní, většina takto financovaných projektů navíc přinesla zásadní objevy. „Dopad ERC grantu zprostředkovává některé ze zmíněných věcí, které jsou potřeba pro dobrý výzkum. Život vědce to ovlivní samozřejmě i z hlediska mezinárodního uznání ve vědecké komunitě, kterého se mu díky prestižnímu grantu dostane,“ zmínila Leptinová.

Aby dotyčný grant získal, musí přesvědčit hodnoticí panel vědců. Ten je rozdělen do 28 týmů, přičemž každý se zaměřuje na trochu jiný obor – kupříkladu na humanitní, přírodní nebo fyzikální vědy. „Žadatel je musí přesvědčit, že jeho nápad je nejen skvělý, ale kreativní, jedinečný, originální a také, že nejde o pouhou myšlenku, ale je možné ji realizovat. Není na to žádný recept. Kdysi jsem také bývala v hodnoticím panelu ERC. Čtete inovativní nápady, u kterých si řeknete ‚proč to nenapadlo mě, to je skvělé‘. A přesně nápady a výzkumy, které v nás vyvolají takový pocit, hledáme," nastínila Leptinová.

Češi a evropské granty

Agentura, kterou vede, je v Evropě výjimečně úspěšná, poptávka po grantech vysoce převyšuje nabídku. V současné době tedy nemá agentura dost peněz, aby sponzorovala všechny projekty. „Nápadů máme nespočet, ale financemi jsme limitováni,“ podotkla prezidentka rady.

Česká republika má v získávání grantů ERC dlouhodobě podprůměrné výsledky. Pro projekty, které získaly ze strany ERC dobré hodnocení, ale nebyly financovány, je určen národní program ministerstva školství nazvaný ERC CZ.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 8 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
včera v 14:40

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
včera v 13:25

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
včera v 07:51

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
včera v 07:30

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.