Evropa nedává dostatek peněz do vědy, upozorňuje šéfka Evropské výzkumné rady

Evropa má v porovnání s Čínou nebo Spojenými státy odborníky i instituce a univerzity na velice dobré vědecké úrovni. Je ale pozadu v tom, kolik do vědy dává peněz. Mohla by sice být lídrem v oboru, ale z tohoto důvodu není, upozornila při návštěvě Prahy Maria Leptinová, která je prezidentkou Evropské výzkumné rady (ERC). To je agentura Evropské unie pro financování vědy pomocí grantů.

„Slyšíme mnoho různých doporučení pro špičkovou vědu ze stran juniorních i seniorních vědců. Je hodně možností, jakým způsobem podpořit dobrý výzkum. Prvním klíčovým faktorem jsou peníze, které umožňují realizovat výzkum nebo například zaměstnat potřebné odborníky,“ uvedla Leptinová.

Z mnoha studií a názorů odborníků podle ní vyplývá, že pro dobrý výzkum potřebují vědci několik podmínek. Jednou z nich je svoboda. „Když mají nápad a ví, jak ho uskutečnit, tak musí mít možnosti to udělat. S tím je spojený prostor, samozřejmě ne nekonečný, ale aby se po dobu alespoň pár let nikdo vědce nedotazoval, zda už něco objevil, a on tak mohl v klidu pracovat. Svoboda znamená nejen svobodu dělat si, co chci, ale mít čas a prostor to dělat,“ zdůraznila Leptinová.

Zmínila, že potřebná je také dobrá infrastruktura, která tkví v přístupu ke knihovnám, muzeím nebo třeba přístrojům. „Posledním faktorem je dobré intelektuální prostředí, vědci rádi mluví s jinými vědci a vedou diskuze nebo debaty. Jako výzkumník chcete dobré kolegy, kteří umí být kritičtí,“ dodala.

Prestižní granty pomáhají Evropě

Granty ERC jsou považovány celosvětově za velmi prestižní, většina takto financovaných projektů navíc přinesla zásadní objevy. „Dopad ERC grantu zprostředkovává některé ze zmíněných věcí, které jsou potřeba pro dobrý výzkum. Život vědce to ovlivní samozřejmě i z hlediska mezinárodního uznání ve vědecké komunitě, kterého se mu díky prestižnímu grantu dostane,“ zmínila Leptinová.

Aby dotyčný grant získal, musí přesvědčit hodnoticí panel vědců. Ten je rozdělen do 28 týmů, přičemž každý se zaměřuje na trochu jiný obor – kupříkladu na humanitní, přírodní nebo fyzikální vědy. „Žadatel je musí přesvědčit, že jeho nápad je nejen skvělý, ale kreativní, jedinečný, originální a také, že nejde o pouhou myšlenku, ale je možné ji realizovat. Není na to žádný recept. Kdysi jsem také bývala v hodnoticím panelu ERC. Čtete inovativní nápady, u kterých si řeknete ‚proč to nenapadlo mě, to je skvělé‘. A přesně nápady a výzkumy, které v nás vyvolají takový pocit, hledáme," nastínila Leptinová.

Češi a evropské granty

Agentura, kterou vede, je v Evropě výjimečně úspěšná, poptávka po grantech vysoce převyšuje nabídku. V současné době tedy nemá agentura dost peněz, aby sponzorovala všechny projekty. „Nápadů máme nespočet, ale financemi jsme limitováni,“ podotkla prezidentka rady.

Česká republika má v získávání grantů ERC dlouhodobě podprůměrné výsledky. Pro projekty, které získaly ze strany ERC dobré hodnocení, ale nebyly financovány, je určen národní program ministerstva školství nazvaný ERC CZ.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 21 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...