Dva čeští vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy získali prestižní evropské granty. Z této finanční podpory ve výši desítek milionů korun mohou vybudovat své týmy a ještě tak zlepšit výzkum, který provádějí.
Jak vidí ryby? Čeští vědci získali prestižní granty, na jejich výzkum půjdou desítky milionů korun
Granty dostali zooložka Zuzana Musilová a biolog Matyáš Fendrych. Tyto Konsolidační granty (ERC Consolidator Grant) jsou spojené s částkou až do výše dvou milionů euro na dobu pěti let. Další milion může být poskytnutý na pokrytí nákladů pro vědce, kteří se musí za výzkumem stěhovat, anebo potřebují peníze na vybavení. Celkem tedy může každý z projektů dostat částku kolem 75 milionů korun.
Mohou hlubokomořské ryby vidět barevně?
Zuzana Musilová zkoumá hlubokomořské ryby, které se proslavily tím, jak jedinečně jsou jejich smysly adaptované na extrémy prostředí, ve kterém žijí. U některých se totiž vyvinul jedinečný zrak, který jim možná umožňuje vidět barvy.
„Budu studovat funkční evoluci tohoto zrakového systému a díky tomu se mohu zaměřit na limity obratlovčího oka v extrémním prostředí. Zaměřím se na zásadní otázku, zda mohou hlubokomořské ryby vidět barevně. Pro vnímání světla má sítnice obratlovců dva typy fotoreceptorů, tyčinky pro vidění za šera a čípky pro barevné vidění za denního světla. Mnoho hlubokomořských ryb ale čípky postrádá, což je činí barvoslepými. Nový zrakový systém u některých ryb je založený čistě na kombinaci různých tyčinkových opsinů a možná toto omezení překonává. Buď umožňuje rozlišovat barvy, nebo jde o ,supercitlivé‘ tyčinky vnímající jakékoliv světlo bez ohledu na jeho barvu. Ať tak či tak, takovýto zrakový systém se nevyskytuje u žádného jiného obratlovce,“ uvedla ke svému výzkumu Musilová.
Jak se kořeny rostlin orientují v půdě?
Rostlinný biolog Matyáš Fendrych z Přírodovědecké fakulty zase zkoumá zásadní fenomén rostlinné biologie – hormon auxin. „Auxin má naprosto ústřední roli v regulaci růstu rostlin. Bez něj by tu žádné rostliny, tak jak je dnes známe, nebyly,“ říká biolog, kterému se nedávno podařilo v kořenu modelové rostliny huseníčku objasnit takzvanou rychlou auxinovou odpověď. Ta rostlinám slouží mimo jiné k tomu, aby byly kořeny schopny rychle prorůstat půdou a dobře se v ní orientovat.
„Nyní chceme zjistit, zda je tato odpověď ,specialitou‘, která se vyvinula v kořenech huseníčku, nebo je to obecnější děj, který se odehrává i v jiných částech rostlin a u jiných druhů, jako jsou například trávy,“ popisuje svůj výzkum Matyáš Fendrych, jehož další výzkum bude možný právě díky prestižnímu Consolidator grantu (ERC).
„Udělení dvou ERC Consolidator grantů doktoru Fendrychovi a doktorce Musilové ukazuje, jak důležité je poznávání těch nejzákladnějších stavebních kamenů, z nichž je život na zemi složen. V době, kdy na vlastní kůži vnímáme křehkost našich ekosystémů, jsou poznatky z oblasti přírodních věd klíčové nejen k pochopení budoucnosti naší planety, ale mohou pozitivně ovlivnit i osud lidské populace,“ komentovala úspěch vědců rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková.
