Věda strana 3 z 5

Už jen čtyři týdny zbývají do konce letošního roku a tím pádem i přechodného období, během něhož mají Velká Británie a Evropská unie na základě politického prohlášení z října 2019 dojednat podobu nového partnerství. Navzdory úsilí obou vyjednávacích týmů a soustavným ujišťováním, že obě strany mají na úspěšném výsledku vyjednávání zájem, zatím žádná dohoda na stole neleží. Avšak ani tehdy, podaří-li se dohodu schválit, nebude vyhráno. Dohoda totiž musí ještě projít schvalovacím a ratifikačním procesem na straně EU i Velké Británie. Co se změní od ledna 2021, analyzuje ve svém textu Monika Brusenbauch Meislová z Masarykovy univerzity v Brně.

Během cesty do Švýcarska vedl prezident Václav Havel s delegací mnohá jednání. Navštívil celou řadu institucí včetně Mezinárodního červeného kříže či Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN). V rozhovoru po návratu hovořil o půjčce, o kterou Československo svého švýcarského partnera požádalo, a také o nadcházejících komunálních volbách.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990. 

Při volbách do krajských zastupitelstev v roce 2016 získalo v Moravskoslezském kraji nejvíce křesel hnutí ANO. Společně s ODS a KDU-ČSL vytvořily koalici, která se v čele kraje udržela po celé čtyři roky. Vznikl i jejich společný program až do roku 2024. Tehdejším lídrem moravskoslezského hnutí ANO a dnešním hejtmanem je Ivo Vondrák. Při posledních krajských volbách se mu tak podařilo prolomit tehdejší koalici ČSSD a KSČM.

Stal se zakladatelem nového způsobu myšlení, který dostal název fenomenologie, a sám je jedinečným „fenoménem“ filozofie dvacátého století. Inspiroval mimo jiné Jeana-Paula Sartra nebo české filozofy Jana Patočku a Erazima Koháka. V díle Krize evropských věd ukázal, jak přetechnizovaná věda ohrožuje „přirozený svět“ lidského života. Narodil se 8. dubna 1859 v moravském Prostějově a zemřel 27. dubna 1938 ve Freiburgu. Víte, o kom je řeč?

Čína se v poslední době snaží oslovovat a získávat pro spolupráci příslušníky českých bezpečnostních složek. Pro Otázky Václava Moravce (OVM) to řekl mluvčí Bezpečnostní informační služby (BIS) Ladislav Šticha. Hlavní zájem ale mají čínští zpravodajci v Česku o průmyslové informace, uvedl. Ředitel BIS Michal Koudelka v říjnu označil tajné služby Číny a Ruska za nejpodstatnější dlouhodobá rizika pro bezpečnost ČR.

Poslanci ve středu v prvním čtení schválili základní parametry státního rozpočtu pro rok 2020. Ruku pro něj zvedli zástupci hnutí ANO, ČSSD a také komunistů, naopak pravicová opozice rozpočet kritizovala. 1. místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija označila rozpočet za málo ambiciózní, v době ekonomického boomu by se podle ní měly dělat klíčové ekonomické reformy včetně reformy důchodů: „V těchto letech, kdy by mohlo dojít k zásadní důchodové reformě, se v podstatě jen navyšují důchody a nic koncepčního se nedělá,“ kritizovala v Interview ČT24. Rozhovor vedl Daniel Takáč.

Interaktivní muzeum Pevnost poznání v Olomouci získalo díky spolupráci se špičkovými vědeckými pracovišti nové exponáty. Návštěvníci si mohou prohlédnout například unikátního robota, který vědcům pomáhá rozluštit genom pšenice, slepecké planetárium nebo model kůže s kožními chorobami. Robota Genetix Q-bot vystavuje Pevnost poznání jako jediné muzeum.

Američtí vědci z Yaleovy univerzity oznámili senzaci – laboratorně se jim podařilo částečně oživit mozky mrtvých vepřů. Otevřeli tím novou kapitolu debaty o hranici mezi životem a smrtí, která možná není tak ostrá. Od experimentu si výzkumníci navíc slibují nové směry při hledání léků na Alzheimerovu chorobu nebo mozkovou mrtvici.

Diplomová práce ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) není vědomým plagiátem. Po analýze to uvedla Ostravská univerzita, kde práce vznikla. Metnar v práci neuváděl přebírané citace. Ministr se na tiskové konferenci omluvil za chybu, uvedl, že nechtěl podvádět, a sdělil, že nehodlá rezignovat.

Další z ministrů Babišovy vlády má problém se svou závěrečnou prací na vysoké škole. Pochybnosti tentokrát vzbuzuje diplomová práce ministra obrany Lubomíra Metnara, ačkoliv podle odborníků nejde o typický plagiát. „Jde minimálně o neetické a neprofesionální přebírání cizích zdrojů. Zda to bylo úmyslné, či to reflektuje tehdejší kvalitu pedagogické fakulty, je obtížné říci,“ komentovala práci bývalá šéfka akreditační komise Vladimíra Dvořáková.

Ministryně spravedlnosti Taťána Malá (ANO) čelí podezření z plagiátorství. Po kritice diplomové práce z Panevropské vysoké školy v Bratislavě se nesrovnalosti objevily i u jejího druhého textu. Ten obhájila na Mendelově univerzitě v Brně. Téma: mikroklimatické podmínky v chovu králíků. Části teoretického bloku se velmi podobají jiné, o dva roky starší práci.

Co důležitého se stalo na konci června v české i světové vědě? Redakce ČT24 přináší pravidelný souhrn hlavních událostí. Pořad Věda 24 se v létě nevysílá.

Co důležitého se stalo v polovině června v české i světové vědě? Redakce ČT24 přináší pravidelný souhrn hlavních událostí. Souhrn je k vidění také v pořadu Věda 24, který uvidíte v neděli v 18:30 na ČT24.

Co důležitého se stalo v polovině června v české i světové vědě? Redakce ČT24 přináší pravidelný souhrn hlavních událostí. Souhrn je k vidění také v pořadu Věda 24, který uvidíte v neděli v 18:30 na ČT24.

Co důležitého se stalo na začátku června v české i světové vědě? Redakce ČT24 přináší pravidelný souhrn hlavních událostí. Souhrn je k vidění také v pořadu Věda 24, který uvidíte v neděli v 18:30 na ČT24.

Co důležitého se stalo v posledním květnovém týdnu v české i světové vědě? Redakce ČT24 přináší pravidelný souhrn hlavních událostí. Souhrn je k vidění také v pořadu Věda 24, který uvidíte v neděli v 18:30 na ČT24.

Co důležitého se stalo ve čtvrtém květnovém týdnu v české i světové vědě? Redakce ČT24 přináší pravidelný souhrn hlavních událostí. Souhrn je k vidění také v pořadu Věda 24, který uvidíte v neděli v 18:30 na ČT24.

Co důležitého se stalo v druhém květnovém týdnu v české i světové vědě? Redakce ČT24 přináší pravidelný souhrn hlavních událostí. Souhrn je k vidění také v pořadu Věda 24, který uvidíte v neděli v 18:30 na ČT24.

Co důležitého se stalo v prvním dubnovém týdnu v české i světové vědě? Redakce ČT24 přináší pravidelný souhrn hlavních událostí. Souhrn je k vidění také v pořadu Věda 24, který uvidíte v neděli v 18:30 na ČT24.

Co důležitého se stalo ve čtvrtém dubnovém týdnu v české i světové vědě? Redakce ČT24 přináší pravidelný souhrn hlavních událostí. Souhrn je k vidění také v pořadu Věda 24, který uvidíte v neděli v 18:30 na ČT24.

Co důležitého se stalo ve třetím dubnovém týdnu v české i světové vědě? Redakce ČT24 přináší pravidelný souhrn hlavních událostí. Souhrn je k vidění také v pořadu Věda 24, který uvidíte v neděli v 18:30 na ČT24.

Co důležitého se stalo v druhém dubnovém týdnu v české i světové vědě? Redakce ČT24 přináší pravidelný souhrn hlavních událostí. Souhrn je k vidění také v pořadu Věda 24, který uvidíte v neděli v 18:30 na ČT24.

Co důležitého se stalo v prvním dubnovém týdnu v české i světové vědě? Redakce ČT24 přináší pravidelný souhrn hlavních událostí. Souhrn je k vidění také v pořadu Věda 24, který se na obrazovkách tentokrát výjimečně neobjeví v neděli, ale v pondělí v 18:30 na ČT24.

Co důležitého se stalo v posledním březnovém týdnu v české i světové vědě? Redakce ČT24 přináší pravidelný souhrn hlavních událostí. Souhrn je k vidění také v pořadu Věda 24, který se na obrazovkách tentokrát výjimečně neobjeví v neděli, ale v pondělí v 18:30 na ČT24.