V posledních letech zažíváme v souvislosti s prohlubující se změnou klimatu stále častější výskyt extrémních jevů. Nicméně jeden extrém, který Česko zažilo v minulém století, dosud překonán nebyl. V těchto dnech je to právě 45 let, kdy Československo zažilo naprosto bezprecedentní ochlazení. Během několika hodin, často navíc v průběhu silvestrovské noci, teplota spadla z hodnot kolem 10 stupňů nad nulou hluboko pod bod mrazu. Co se vlastně tehdy odehrávalo z meteorologického pohledu?
Před 45 lety zasáhla Československo výjimečná ledová kalamita. Na silvestra se ochladilo o 30 stupňů
Náhlý pokles teploty o desítky stupňů Celsia paralyzoval na přelomu let 1978 a 1979 Československo. Ještě na silvestra bylo přes deset stupňů, v noci na Nový rok se však přes Krušné hory převalila vlna extrémně studeného vzduchu a ráno se teploty propadly až k 15 stupňům pod nulou, na horách ještě níže. Zamrzlo uhlí u elektráren i ve vagonech, doprava se zastavila a přívaly sněhu ochromily města. S následky se země potýkala téměř měsíc.
Meteorologická anomálie
Na konci roku 1978 se nad střední Evropou začalo vytvářet frontální, respektive teplotní rozhraní oddělující teplý vzduch přicházející z Atlantiku na jihu od studeného arktického vzduchu na severu.
Už 28. prosince 1978 rozdíly teplot v severní polovině Evropy přesáhly 60 °C – na severu Švédska naměřili -47 °C, zatímco ve střední Evropě teploty šplhaly nad 10 °C. 29. prosince se ledový vzduch dostal na sever střední Evropy – ve Štětíně klesla teplota na -18 °C a město zasáhlo extrémně vydatné sněžení, při kterém spadlo přes půl metru sněhu. Následně se pásmo trvalého a intenzivního sněžení rozšířilo i na sever Německa.
Studený vzduch během dne zasáhl Berlín a okolí, ale protože kvůli své teplotě byl studený vzduch velmi těžký, šířil se díky severovýchodnímu větru zpočátku pouze v tenké spodní vrstvě atmosféry. Nad ním naopak ještě ležel teplý vzduch, a tak srážky zůstávaly i při teplotách pod nulou dešťové. V Berlíně tak ještě večer 29. prosince při teplotě -5 °C pršelo.
Vývoj ochlazení v Česku na přelomu roků 1978 a 1979
To samozřejmě znamenalo tvorbu silné, často mnohacentimetrové ledovky, která ochromila dopravu. Zvětšující se rozdíl tlaku vzduchu mezitím na severu Německa a Polska vedl k prudkému větru, což vedlo k vzdutí hladiny Baltského moře a současně vysokým vlnám, což vedlo k zaplavení pobřežních oblastí. V ledovém vzduchu ale moře rychle chladlo a například u Sassnitzu během pár hodin úplně zamrzlo. Což pak znamenalo přerušení provozu trajektů na tamní ostrovy. Lidé, kteří na ně vyrazili na silvestrovské oslavy, byli odříznuti od světa. Na pevnině se pak při hustém sněžení tvořily i v nížinách mnohametrové závěje.
V noci na silvestra se nad Francií vytvořila tlaková níže, která postupovala k východu. Ta sice přechodně zmírnila některé nebezpečné projevy počasí a mráz ve středním Německu, v jejím týlu ale začal studený vzduch pronikat rychleji k jihu. 31. prosince leželo centrum studeného vzduchu nad Německem mezi Berlínem a Drážďany, kde teplota klesla na -23 °C. Mimochodem tento arktický vzduch pocházel z Ruska z oblasti severního Uralu, kde právě 31. 12. 1978 byla naměřena teplota -58,1 °C, což je dosud platné absolutní minimum na území Evropy.
Už 30. 12. se studený vzduch dostává na sever Česka, nejprve pouze na Šluknovsko, Frýdlantsko a část Liberecka a Slezska, kde tak teploty klesají pod nulu. Jinde ale až do silvestra panuje teplé předjarní počasí, s maximy často mezi 9 a 14 °C. Tehdejší předpověď sice s výrazným ochlazením na konci roku počítala už několik dní předem, ale předpokládala ho původně o den dříve, než skutečně přišlo. Upřesnění předpovědi pak u lidí možná i kvůli vrcholícím přípravám silvestrovských oslav řádně nerezonovalo.
Během silvestrovského odpoledne se studená fronta dala do pohybu k jihu a přes naše území přešla během večera a noci na Nový rok. Ochlazení bylo opravdu dramatické – pouze na 13 stanicích ze 190 se ochladilo méně než o 20 °C (ale šlo hlavně o stanice na severu ČR, kde už 31. 12. mrzlo). Často bylo ochlazení větší, a navíc velmi rychlé, někde teplota klesala o 3 až 4 stupně za pouhou hodinu. Rozdíl mezi silvestrovskými maximy a novoročními minimy byl extrémní – v Praze se ochladilo o 31 °C (z 11,8 °C na -19,5 °C v Uhříněvsi), v Městci Králové dokonce o 34 °C (ze 14,9 °C na -19,1 °C).
Třicetistupňový rozdíl hlásilo ještě dalších devět stanic. Na frontě déšť rychle přešel do sněhu a mokré povrchy rychle zamrzaly. Situaci navíc komplikoval silný vítr, který zejména v Krušných horách vedl k masivnímu poškození lesů.
Vývoj průměrných teplot na 3 stanicích v zimě 1978/79 v Česku
Rychlý postup fronty na jih ale ušetřil Česko od podobných komplikací s extrémním sněžením jako v Německu. Na Nový rok pak fronta dorazila do Alp, kam přinesla silnou vichřici s nárazy větru i přes 180 km/h. Studený vzduch zaplavil většinu střední Evropy a postupně i Balkán a Itálii. Tam se ale v následujících dnech oteplilo, zatímco ve střední Evropě se mrazy výrazněji zmírnily až po Třech králích a v dalších týdnech už mrazy extrémní nebyly.
Meteorologické drama
Dopady na tehdejší hospodářství byly dramatické. Především zamrzlo uhlí, a to jak ve skladech, tak v železničních vagónech, zamrzla i labská vodní cesta, po které se tehdy uhlí do elektráren také vozilo. Nastala tak energetická krize, neboť drtivá většina elektřiny se tehdy produkovala v tepelných elektrárnách.
V tehdejším NDR byly ale důsledky ještě dramatičtější – výpadky dodávek proudu byly velmi rozsáhlé, do boje se sněhem a ledem vyrazila armáda. Přesto si extrémní počasí vyžádalo podle některých údajů minimálně 18 obětí. Výše škod podle odhadů přesáhla osm miliard tehdejších východoněmeckých marek.
Události: Sníh a mráz před 40 lety paralyzoval Československo (zdroj: ČT24)
Šlo tedy o opravdu výjimečnou událost, kterou lze bez nadsázky označit jako ochlazení století. V dnešní době by dopady díky lepší informovanosti a včasnému varování mohly být menší, zejména pak s ohledem na možné oběti nebo zranění. Hospodářské škody by byly ale nejspíš i nyní značné.