Chyba chlazení připravila vědce o vzorky sbírané desetiletí

Kvůli poruše chladícího zařízení, která nastala kolem vánočních svátků ve švédském Karolinském institutu, přišly vniveč vzorky získané za desítky let výzkumu. Případ byl nahlášen policii, informoval rakouský deník Der Standard. Hodnota zničeného materiálu se odhaduje na více než miliardu českých korun.

O vánočních prázdninách přestaly správně fungovat boxy, ve kterých byly uložené vzorky důležité zejména pro výzkum rakoviny. Skladované byly v nádobkách chlazených tekutým dusíkem při teplotě minus 190 stupňů Celsia. Někdy mezi 22. a 23. prosincem se nicméně zásobování šestnácti kryoboxů látkou přerušilo. Boxy se sice čtyři dny bez dalšího dusíku obejdou, v tomto případě ale nebyly dostatečně chlazené celých pět dnů. V důsledku toho byly zničeny vzorky z několika výzkumných ústavů, které si je v Karolinském institutu uložily.

Podle některých médií dosahuje hodnota zničených vzorků asi pěti set milionů švédských korun (1,1 miliardy korun). Matti Sällberg z Karolinského institutu žádný oficiální odhad dělat nechtěl, jde ale podle něj o miliony švédských korun. „Nejvíce postižení jsou vědci zabývající se leukémií, kteří vzorky od pacientů sbírali přes třicet let,“ řekl.

Na univerzitě bylo zahájeno interní vyšetřování, a přestože neexistují žádné důkazy o sabotáži, vedení nahlásilo incident také policii. „V současné době nic nenasvědčuje tomu, že by incident byl způsoben vnějšími vlivy, ale policejní zpráva byla vypracována tak, aby zahrnovala všechny aspekty,“ sdělil Sällberg.

Ztráta je podle něj největším problémem pro dlouhodobější bádání. Vzorky totiž byly určené pouze pro výzkumné účely, takže neměly žádný vliv na léčbu současných pacientů, měly ale být použity pro budoucí zkoumání. „Jedná se o vzorky, které již byly předmětem rozsáhlých studií a existovaly plány na další,“ dodal Sällberg.

Karolinský institut patří mezi nejprestižnější výzkumná střediska. Vyhlašuje Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 4 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 6 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 8 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...