Chyba chlazení připravila vědce o vzorky sbírané desetiletí

Kvůli poruše chladícího zařízení, která nastala kolem vánočních svátků ve švédském Karolinském institutu, přišly vniveč vzorky získané za desítky let výzkumu. Případ byl nahlášen policii, informoval rakouský deník Der Standard. Hodnota zničeného materiálu se odhaduje na více než miliardu českých korun.

O vánočních prázdninách přestaly správně fungovat boxy, ve kterých byly uložené vzorky důležité zejména pro výzkum rakoviny. Skladované byly v nádobkách chlazených tekutým dusíkem při teplotě minus 190 stupňů Celsia. Někdy mezi 22. a 23. prosincem se nicméně zásobování šestnácti kryoboxů látkou přerušilo. Boxy se sice čtyři dny bez dalšího dusíku obejdou, v tomto případě ale nebyly dostatečně chlazené celých pět dnů. V důsledku toho byly zničeny vzorky z několika výzkumných ústavů, které si je v Karolinském institutu uložily.

Podle některých médií dosahuje hodnota zničených vzorků asi pěti set milionů švédských korun (1,1 miliardy korun). Matti Sällberg z Karolinského institutu žádný oficiální odhad dělat nechtěl, jde ale podle něj o miliony švédských korun. „Nejvíce postižení jsou vědci zabývající se leukémií, kteří vzorky od pacientů sbírali přes třicet let,“ řekl.

Na univerzitě bylo zahájeno interní vyšetřování, a přestože neexistují žádné důkazy o sabotáži, vedení nahlásilo incident také policii. „V současné době nic nenasvědčuje tomu, že by incident byl způsoben vnějšími vlivy, ale policejní zpráva byla vypracována tak, aby zahrnovala všechny aspekty,“ sdělil Sällberg.

Ztráta je podle něj největším problémem pro dlouhodobější bádání. Vzorky totiž byly určené pouze pro výzkumné účely, takže neměly žádný vliv na léčbu současných pacientů, měly ale být použity pro budoucí zkoumání. „Jedná se o vzorky, které již byly předmětem rozsáhlých studií a existovaly plány na další,“ dodal Sällberg.

Karolinský institut patří mezi nejprestižnější výzkumná střediska. Vyhlašuje Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ptačí chřipka je v Česku. Odpovědi na deset základních otázek

Do Česka se vrátila ptačí chřipka, podle Státní veterinární správy se vyskytla na Třebíčsku. Proč se šíří právě na podzim, může se přenést na člověka a proč se v Evropě proti ní neočkuje? Přečtěte si základní informace o této nakažlivé nemoci.
včera v 15:29

Sicílie bojuje proti ohnivým mravencům. Jejich bodnutí může zabít i člověka

Smrtící mravenec ohnivý dorazil k evropským břehům už před několika lety a jeho vpád se zatím nepodařilo zastavit. Ohniví mravenci druhu Solenopsis invicta jsou jedním z nejinvaznějších druhů a kontrolovat jejich populaci je velmi nákladné. V Evropě byl jejich výskyt potvrzen zatím na Sicílii a italské úřady se rozhodly jednat. Příliš mnoho možností ale nemají.
včera v 10:58

Kanada přišla o status země bez spalniček. Klesla proočkovanost

Kanada už nepatří mezi země, které vymýtily na svém území spalničky, píší agentury AP a AFP s odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví. Tento status země ztratila kvůli šířící se nákaze tohoto vysoce infekčního onemocnění. Počet nakažených roste kvůli poklesu proočkovanosti mezi dětmi v Severní i Jižní Americe.
včera v 10:12

Komunisté nutili disidenty k vystěhování. Vědci teď zkoumají traumata jejich dětí

Ponížení, ztráta domova a hlavně vlastní rodiny – takové pocity zažívaly oběti komunistické akce Asanace. Jejím cílem bylo donutit k vystěhování do zahraničí nepohodlné disidenty, převážně signatáře Charty 77. Příslušníci StB je postupně cílenou šikanou i násilím donutili opustit Československo. Trauma z nedobrovolného odchodu i z nesnadných začátků v nové zemi se přitom často dotklo i jejich dětí. Přenos tohoto traumatu – který se v současnosti dle odborníků může podobat i pocitům Ukrajinců prchajících ze své země – zkoumal tým vědců z Národního ústavu duševního zdraví.
včera v 06:00
Načítání...