Chyba chlazení připravila vědce o vzorky sbírané desetiletí

Kvůli poruše chladícího zařízení, která nastala kolem vánočních svátků ve švédském Karolinském institutu, přišly vniveč vzorky získané za desítky let výzkumu. Případ byl nahlášen policii, informoval rakouský deník Der Standard. Hodnota zničeného materiálu se odhaduje na více než miliardu českých korun.

O vánočních prázdninách přestaly správně fungovat boxy, ve kterých byly uložené vzorky důležité zejména pro výzkum rakoviny. Skladované byly v nádobkách chlazených tekutým dusíkem při teplotě minus 190 stupňů Celsia. Někdy mezi 22. a 23. prosincem se nicméně zásobování šestnácti kryoboxů látkou přerušilo. Boxy se sice čtyři dny bez dalšího dusíku obejdou, v tomto případě ale nebyly dostatečně chlazené celých pět dnů. V důsledku toho byly zničeny vzorky z několika výzkumných ústavů, které si je v Karolinském institutu uložily.

Podle některých médií dosahuje hodnota zničených vzorků asi pěti set milionů švédských korun (1,1 miliardy korun). Matti Sällberg z Karolinského institutu žádný oficiální odhad dělat nechtěl, jde ale podle něj o miliony švédských korun. „Nejvíce postižení jsou vědci zabývající se leukémií, kteří vzorky od pacientů sbírali přes třicet let,“ řekl.

Na univerzitě bylo zahájeno interní vyšetřování, a přestože neexistují žádné důkazy o sabotáži, vedení nahlásilo incident také policii. „V současné době nic nenasvědčuje tomu, že by incident byl způsoben vnějšími vlivy, ale policejní zpráva byla vypracována tak, aby zahrnovala všechny aspekty,“ sdělil Sällberg.

Ztráta je podle něj největším problémem pro dlouhodobější bádání. Vzorky totiž byly určené pouze pro výzkumné účely, takže neměly žádný vliv na léčbu současných pacientů, měly ale být použity pro budoucí zkoumání. „Jedná se o vzorky, které již byly předmětem rozsáhlých studií a existovaly plány na další,“ dodal Sällberg.

Karolinský institut patří mezi nejprestižnější výzkumná střediska. Vyhlašuje Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Plejtváci se pozoruhodně zotavují z desítek let velrybolovu. Vyhráno ale není

Datum 19. února 1986 se zapsalo do dějin tím, že se lidstvo rozhodlo zachránit velryby. Mezinárodní velrybářská komise toho dne vyhlásila zákaz komerčního lovu velryb. Nová data jihoafrických vědců potvrzují, že populace dvou druhů plejtváků se díky tomu začínají obnovovat.
včera v 12:01

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
včera v 11:00

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
včera v 09:13

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
16. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.