Chyba chlazení připravila vědce o vzorky sbírané desetiletí

Kvůli poruše chladícího zařízení, která nastala kolem vánočních svátků ve švédském Karolinském institutu, přišly vniveč vzorky získané za desítky let výzkumu. Případ byl nahlášen policii, informoval rakouský deník Der Standard. Hodnota zničeného materiálu se odhaduje na více než miliardu českých korun.

O vánočních prázdninách přestaly správně fungovat boxy, ve kterých byly uložené vzorky důležité zejména pro výzkum rakoviny. Skladované byly v nádobkách chlazených tekutým dusíkem při teplotě minus 190 stupňů Celsia. Někdy mezi 22. a 23. prosincem se nicméně zásobování šestnácti kryoboxů látkou přerušilo. Boxy se sice čtyři dny bez dalšího dusíku obejdou, v tomto případě ale nebyly dostatečně chlazené celých pět dnů. V důsledku toho byly zničeny vzorky z několika výzkumných ústavů, které si je v Karolinském institutu uložily.

Podle některých médií dosahuje hodnota zničených vzorků asi pěti set milionů švédských korun (1,1 miliardy korun). Matti Sällberg z Karolinského institutu žádný oficiální odhad dělat nechtěl, jde ale podle něj o miliony švédských korun. „Nejvíce postižení jsou vědci zabývající se leukémií, kteří vzorky od pacientů sbírali přes třicet let,“ řekl.

Na univerzitě bylo zahájeno interní vyšetřování, a přestože neexistují žádné důkazy o sabotáži, vedení nahlásilo incident také policii. „V současné době nic nenasvědčuje tomu, že by incident byl způsoben vnějšími vlivy, ale policejní zpráva byla vypracována tak, aby zahrnovala všechny aspekty,“ sdělil Sällberg.

Ztráta je podle něj největším problémem pro dlouhodobější bádání. Vzorky totiž byly určené pouze pro výzkumné účely, takže neměly žádný vliv na léčbu současných pacientů, měly ale být použity pro budoucí zkoumání. „Jedná se o vzorky, které již byly předmětem rozsáhlých studií a existovaly plány na další,“ dodal Sällberg.

Karolinský institut patří mezi nejprestižnější výzkumná střediska. Vyhlašuje Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 16 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 17 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...