Nemocných s rakovinou přibývá, nejvíc v chudších zemích. Zemře na ni každý devátý muž a dvanáctá žena, říká WHO

Počet onemocnění rakovinou celosvětově roste, v roce 2022 bylo stanoveno na 20 milionů nových diagnóz. Informovala o tom ve středu Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC), působící při Světové zdravotnické organizaci (WHO). Do roku 2050 podle odhadů WHO vzroste počet nových případů rakoviny o 77 procent na 35 milionů. Nárůst ale nebude rovnoměrný, v chudších zemích bude činit 142 procent, předpovídá agentura.

Rakovinou během svého života onemocní zhruba každý pátý člověk. Nejčastějšími diagnózami jsou přitom rakovina plic a prsu, upozornila IARC. Každý devátý muž a každá dvanáctá žena na rakovinu zemře.

V České republice bylo podle IARC v roce 2022 diagnostikováno 65 676 případů rakoviny, nejčastěji prsu a prostaty.

Za očekávaným nárůstem případů rakoviny jsou podle IARC mimo jiné celkový růst počtu obyvatel a také skutečnost, že se lidé dožívají stále vyššího věku: vznik nádorů je totiž spojený s vyšším věkem, kdy už organismus nedokáže tak dobře opravovat chyby, k nimž v buňkách dochází.

K tomu se přidávají zvýšená rizika způsobená změnou životního stylu: svou roli tu sehrávají například kouření, konzumace alkoholu, nadváha i znečištění ovzduší.

V roce 2020 bylo podle dřívější zprávy agentury se sídlem ve francouzském Lyonu diagnostikováno 19,3 milionu onemocnění rakovinou. IARC ale upozorňuje také na obtížnost přímých srovnání, protože metody sběru dat se průběžně aktualizují a vylepšují.

Jaké nádory trápí lidstvo nejvíc

V roce 2022 podle IARC na rakovinu ve světě zemřelo 9,7 milionu lidí. Nejčastějšími druhy jsou rakovina plic, prsu a střev. U žen je na prvním místě karcinom prsu, následovaný rakovinou plic a střev. U mužů je nejčastější nádorové onemocnění plic následované rakovinou prostaty a střev. IARC vychází z dat ze 185 zemí.

Rakovina plic byla předloni odhalena u 2,5 milionu lidí, což bylo 12,4 procenta všech zachycených případů rakoviny. Diagnózu rakoviny prsu si vyslechlo 2,3 milionu žen, což představuje 11,6 procenta všech případů. Rakovina střev byla diagnostikována u 1,9 milionu lidí, tedy v 9,6 procenta případů. V četnosti následují rakovina prostaty a žaludku.

Rakovina plic byla v roce 2022 i nejčastější příčinou úmrtí způsobených nádorovými onemocněními. Podlehlo jí 1,8 milionu lidí, což je 18,7 procenta všech zemřelých na rakovinu. Dalších 900 tisíc lidí zemřelo na rakovinu střev a 670 tisíc lidí na rakovinu prsu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 15 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 17 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 18 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 20 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled