Nemocných s rakovinou přibývá, nejvíc v chudších zemích. Zemře na ni každý devátý muž a dvanáctá žena, říká WHO

Počet onemocnění rakovinou celosvětově roste, v roce 2022 bylo stanoveno na 20 milionů nových diagnóz. Informovala o tom ve středu Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC), působící při Světové zdravotnické organizaci (WHO). Do roku 2050 podle odhadů WHO vzroste počet nových případů rakoviny o 77 procent na 35 milionů. Nárůst ale nebude rovnoměrný, v chudších zemích bude činit 142 procent, předpovídá agentura.

Rakovinou během svého života onemocní zhruba každý pátý člověk. Nejčastějšími diagnózami jsou přitom rakovina plic a prsu, upozornila IARC. Každý devátý muž a každá dvanáctá žena na rakovinu zemře.

V České republice bylo podle IARC v roce 2022 diagnostikováno 65 676 případů rakoviny, nejčastěji prsu a prostaty.

Za očekávaným nárůstem případů rakoviny jsou podle IARC mimo jiné celkový růst počtu obyvatel a také skutečnost, že se lidé dožívají stále vyššího věku: vznik nádorů je totiž spojený s vyšším věkem, kdy už organismus nedokáže tak dobře opravovat chyby, k nimž v buňkách dochází.

K tomu se přidávají zvýšená rizika způsobená změnou životního stylu: svou roli tu sehrávají například kouření, konzumace alkoholu, nadváha i znečištění ovzduší.

V roce 2020 bylo podle dřívější zprávy agentury se sídlem ve francouzském Lyonu diagnostikováno 19,3 milionu onemocnění rakovinou. IARC ale upozorňuje také na obtížnost přímých srovnání, protože metody sběru dat se průběžně aktualizují a vylepšují.

Jaké nádory trápí lidstvo nejvíc

V roce 2022 podle IARC na rakovinu ve světě zemřelo 9,7 milionu lidí. Nejčastějšími druhy jsou rakovina plic, prsu a střev. U žen je na prvním místě karcinom prsu, následovaný rakovinou plic a střev. U mužů je nejčastější nádorové onemocnění plic následované rakovinou prostaty a střev. IARC vychází z dat ze 185 zemí.

Rakovina plic byla předloni odhalena u 2,5 milionu lidí, což bylo 12,4 procenta všech zachycených případů rakoviny. Diagnózu rakoviny prsu si vyslechlo 2,3 milionu žen, což představuje 11,6 procenta všech případů. Rakovina střev byla diagnostikována u 1,9 milionu lidí, tedy v 9,6 procenta případů. V četnosti následují rakovina prostaty a žaludku.

Rakovina plic byla v roce 2022 i nejčastější příčinou úmrtí způsobených nádorovými onemocněními. Podlehlo jí 1,8 milionu lidí, což je 18,7 procenta všech zemřelých na rakovinu. Dalších 900 tisíc lidí zemřelo na rakovinu střev a 670 tisíc lidí na rakovinu prsu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 4 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...