V Česku se v pátek 17. května otevřela první tři centra vědecké excelence programu Dioscuri, který podporuje vědce ze střední a východní Evropy. První centra působí při Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR a při Masarykově univerzitě. Vedoucí center získají na svůj výzkum v prvních pěti letech až 35 milionů korun. Peníze poskytne rovným dílem německé ministerstvo pro vzdělávání a výzkum a české ministerstvo školství.
Za programem Dioscuri stojí německá Společnost Maxe Plancka. Jedná se o unikátní mezinárodní iniciativu, která podporuje špičkovou vědu v regionu střední a východní Evropy. Cílem je vyrovnání stávajících rozdílů ve výkonnosti výzkumu mezi západní a východní Evropou a snížení odlivu vědeckých pracovníků do jiných regionů. Program se orientuje na podporu konkrétních vědeckých osobností.
Dvě centra při Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR povedou fyzičky Barbora Špačková a Helena Reichlová. Ředitelem třetího výzkumného centra bude vývojový biolog Peter Fabian, který působí na Ústavu experimentální biologie Masarykovy univerzity.
Společnost Maxe Plancka pro rozvoj vědy (německy Max-Planck-Gesellschaft zur Förderung der Wissenschaften) je formálně nezávislá, nevládní a nezisková asociace německých výzkumných ústavů.
Společnost Maxe Plancka podporuje základní výzkum v přírodních, společenských, humanitních vědách a umění, a to ve třech sekcích: biologicko-medicínské, chemicko-fyzikálně-technické a v sekci humanitních a sociálních věd.
Společnost má právní formu spolku a je financována z prostředků spolkové vlády, jednotlivých zemských vlád a ze sponzorských darů. Zaměstnává asi 23 tisíc lidí.
Zdroj: Společnost Maxe Plancka
Výzkumníci díky prvním třem centrům Dioscuri v Česku založí vlastní výzkumné skupiny na tuzemských hostitelských institucích. Reichlová chce zkoumat fyzikální jevy jako spinovou kaloritroniku a magnoniku v altermagnetech, které tvoří skupiny magneticky uspořádaných látek. Fabian povede centrum pro biologii kmenových buněk a metabolických onemocnění, kde chce se svou výzkumnou skupinou zkoumat lidské dědičné choroby pomocí zvířecích modelů. Špačková bude v čele centra pro optiku jednotlivých molekul. Ve své práci chce využít principů nanofyziky k vývoji nejmodernějších přístrojů.
Německé peníze pomohou české vědě
„Za Českou republiku i českou vědeckou komunitu mohu říci, že jsme upřímně vděční za rozšíření programu Dioscuri do naší země. Jedná se o jedinečnou příležitost přilákat k nám excelentní mladé vědce se zkušenostmi ze zahraničí, kteří posunou nejen český výzkum zase o kus dále. První výzva potvrdila atraktivnost programu a Česko je připraveno jej i nadále rozvíjet,“ ujistila vrchní ředitelka sekce vysokého školství, vědy a výzkumu ministerstva školství Radka Wildová.
Vedle finanční podpory získají centra oporu ve zkušených partnerech z Německa. Hostitelská instituce vědcům poskytuje vybavení potřebné pro výzkum i další finanční zdroje a nabízí řediteli centra dlouhodobou perspektivu.
V příštích letech vznikne na českých hostitelských institucích až pět center vědecké excelence Dioscuri. Přihlásit se do výzvy mohou i zahraniční vědci, podmínkou je ale jejich výzkum v Česku. Program Dioscuri začal poprvé v roce 2019 v sousedním Polsku, kde vzniklo dosud osm vědeckých center.
