V Česku vznikla první tři centra vědecké excelence Dioscuri. Pomohou jim německé peníze

V Česku se v pátek 17. května otevřela první tři centra vědecké excelence programu Dioscuri, který podporuje vědce ze střední a východní Evropy. První centra působí při Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR a při Masarykově univerzitě. Vedoucí center získají na svůj výzkum v prvních pěti letech až 35 milionů korun. Peníze poskytne rovným dílem německé ministerstvo pro vzdělávání a výzkum a české ministerstvo školství.

Za programem Dioscuri stojí německá Společnost Maxe Plancka. Jedná se o unikátní mezinárodní iniciativu, která podporuje špičkovou vědu v regionu střední a východní Evropy. Cílem je vyrovnání stávajících rozdílů ve výkonnosti výzkumu mezi západní a východní Evropou a snížení odlivu vědeckých pracovníků do jiných regionů. Program se orientuje na podporu konkrétních vědeckých osobností.

Dvě centra při Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR povedou fyzičky Barbora Špačková a Helena Reichlová. Ředitelem třetího výzkumného centra bude vývojový biolog Peter Fabian, který působí na Ústavu experimentální biologie Masarykovy univerzity.

Společnost Maxe Plancka pro rozvoj vědy (německy Max-Planck-Gesellschaft zur Förderung der Wissenschaften) je formálně nezávislá, nevládní a nezisková asociace německých výzkumných ústavů.

Společnost Maxe Plancka podporuje základní výzkum v přírodních, společenských, humanitních vědách a umění, a to ve třech sekcích: biologicko-medicínské, chemicko-fyzikálně-technické a v sekci humanitních a sociálních věd.

Společnost má právní formu spolku a je financována z prostředků spolkové vlády, jednotlivých zemských vlád a ze sponzorských darů. Zaměstnává asi 23 tisíc lidí.

Zdroj: Společnost Maxe Plancka

Výzkumníci díky prvním třem centrům Dioscuri v Česku založí vlastní výzkumné skupiny na tuzemských hostitelských institucích. Reichlová chce zkoumat fyzikální jevy jako spinovou kaloritroniku a magnoniku v altermagnetech, které tvoří skupiny magneticky uspořádaných látek. Fabian povede centrum pro biologii kmenových buněk a metabolických onemocnění, kde chce se svou výzkumnou skupinou zkoumat lidské dědičné choroby pomocí zvířecích modelů. Špačková bude v čele centra pro optiku jednotlivých molekul. Ve své práci chce využít principů nanofyziky k vývoji nejmodernějších přístrojů.

Německé peníze pomohou české vědě

„Za Českou republiku i českou vědeckou komunitu mohu říci, že jsme upřímně vděční za rozšíření programu Dioscuri do naší země. Jedná se o jedinečnou příležitost přilákat k nám excelentní mladé vědce se zkušenostmi ze zahraničí, kteří posunou nejen český výzkum zase o kus dále. První výzva potvrdila atraktivnost programu a Česko je připraveno jej i nadále rozvíjet,“ ujistila vrchní ředitelka sekce vysokého školství, vědy a výzkumu ministerstva školství Radka Wildová.

Vedle finanční podpory získají centra oporu ve zkušených partnerech z Německa. Hostitelská instituce vědcům poskytuje vybavení potřebné pro výzkum i další finanční zdroje a nabízí řediteli centra dlouhodobou perspektivu.

V příštích letech vznikne na českých hostitelských institucích až pět center vědecké excelence Dioscuri. Přihlásit se do výzvy mohou i zahraniční vědci, podmínkou je ale jejich výzkum v Česku. Program Dioscuri začal poprvé v roce 2019 v sousedním Polsku, kde vzniklo dosud osm vědeckých center.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Předpovědět bouřku je mimořádně složité, vysvětluje meteorolog

Léto je obdobím, kdy vrcholí bouřková sezóna. Existují celé skupiny „lovců bouřek“, kteří nadšeně sledují nejvýraznější projev atmosférické elektřiny. Pro bouřky je sice typický prudký déšť, ale rozhodně ne každá přináší lijáky, kroupy či prudké poryvy větru. Meteorologové neumí stále ještě dokonale předpovědět, jak silná bouřka bude. Proč, vysvětluje meteorolog ČT Michal Žák.
před 20 hhodinami

Pravěcí obyvatelé Filipín byli vyspělí námořníci, odhalil výzkum

Nové archeologické výzkumy na filipínských ostrovech ukázaly, že zde před 35 tisíci lety žili lidé, kteří zvládali překonávat rozsáhlé plochy oceánu.
před 21 hhodinami

Archeologové našli antický bufet. Servíroval drozdy

Mallorce dnes dominují turisté, před dvěma tisíci lety jí ale vládli Římané. Přivedli sem nejen své legie, ale také kulturu a kulinární návyky. Ty teď prozkoumal tým archeologů, který odkryl antické rychlé občerstvení.
14. 6. 2025

Kennedy jmenoval novou očkovací komisi. Je plná antivaxerů, zlobí se kritici

Když tento týden americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší odvolal celou odbornou komisi poradců pro očkování, oznámil, že je rychle nahradí. Jmenoval osm členů ze sedmnáctičlenné skupiny. A jejich jména vyvolala mezi americkou odbornou veřejností pozdvižení a kritiku.
14. 6. 2025
Načítání...