V Česku vznikla první tři centra vědecké excelence Dioscuri. Pomohou jim německé peníze

V Česku se v pátek 17. května otevřela první tři centra vědecké excelence programu Dioscuri, který podporuje vědce ze střední a východní Evropy. První centra působí při Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR a při Masarykově univerzitě. Vedoucí center získají na svůj výzkum v prvních pěti letech až 35 milionů korun. Peníze poskytne rovným dílem německé ministerstvo pro vzdělávání a výzkum a české ministerstvo školství.

Za programem Dioscuri stojí německá Společnost Maxe Plancka. Jedná se o unikátní mezinárodní iniciativu, která podporuje špičkovou vědu v regionu střední a východní Evropy. Cílem je vyrovnání stávajících rozdílů ve výkonnosti výzkumu mezi západní a východní Evropou a snížení odlivu vědeckých pracovníků do jiných regionů. Program se orientuje na podporu konkrétních vědeckých osobností.

Dvě centra při Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR povedou fyzičky Barbora Špačková a Helena Reichlová. Ředitelem třetího výzkumného centra bude vývojový biolog Peter Fabian, který působí na Ústavu experimentální biologie Masarykovy univerzity.

Společnost Maxe Plancka pro rozvoj vědy (německy Max-Planck-Gesellschaft zur Förderung der Wissenschaften) je formálně nezávislá, nevládní a nezisková asociace německých výzkumných ústavů.

Společnost Maxe Plancka podporuje základní výzkum v přírodních, společenských, humanitních vědách a umění, a to ve třech sekcích: biologicko-medicínské, chemicko-fyzikálně-technické a v sekci humanitních a sociálních věd.

Společnost má právní formu spolku a je financována z prostředků spolkové vlády, jednotlivých zemských vlád a ze sponzorských darů. Zaměstnává asi 23 tisíc lidí.

Zdroj: Společnost Maxe Plancka

Výzkumníci díky prvním třem centrům Dioscuri v Česku založí vlastní výzkumné skupiny na tuzemských hostitelských institucích. Reichlová chce zkoumat fyzikální jevy jako spinovou kaloritroniku a magnoniku v altermagnetech, které tvoří skupiny magneticky uspořádaných látek. Fabian povede centrum pro biologii kmenových buněk a metabolických onemocnění, kde chce se svou výzkumnou skupinou zkoumat lidské dědičné choroby pomocí zvířecích modelů. Špačková bude v čele centra pro optiku jednotlivých molekul. Ve své práci chce využít principů nanofyziky k vývoji nejmodernějších přístrojů.

Německé peníze pomohou české vědě

„Za Českou republiku i českou vědeckou komunitu mohu říci, že jsme upřímně vděční za rozšíření programu Dioscuri do naší země. Jedná se o jedinečnou příležitost přilákat k nám excelentní mladé vědce se zkušenostmi ze zahraničí, kteří posunou nejen český výzkum zase o kus dále. První výzva potvrdila atraktivnost programu a Česko je připraveno jej i nadále rozvíjet,“ ujistila vrchní ředitelka sekce vysokého školství, vědy a výzkumu ministerstva školství Radka Wildová.

Vedle finanční podpory získají centra oporu ve zkušených partnerech z Německa. Hostitelská instituce vědcům poskytuje vybavení potřebné pro výzkum i další finanční zdroje a nabízí řediteli centra dlouhodobou perspektivu.

V příštích letech vznikne na českých hostitelských institucích až pět center vědecké excelence Dioscuri. Přihlásit se do výzvy mohou i zahraniční vědci, podmínkou je ale jejich výzkum v Česku. Program Dioscuri začal poprvé v roce 2019 v sousedním Polsku, kde vzniklo dosud osm vědeckých center.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zatmění Slunce přitáhlo lidi do planetárií i hvězdáren, bylo ale za mraky

Lidé měli v planetáriích a hvězdárnách možnost pozorovat částečné zatmění Slunce, viditelnost ale omezovala oblačnost. Pořadatelé pro ně měli připravený i další program. Například do ostravského planetária v městské části Krásné Pole přišlo kolem 140 návštěvníků, do hvězdárny v Teplicích přes šedesát a v Karlových Varech asi dvě desítky.
před 14 hhodinami

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 16 hhodinami

Z rudého snu noční můra. Před sto lety zamířila do Kyrgyzie tisícovka Čechoslováků

Interhelpo bylo československé dělnické družstvo, které pomáhalo budovat socialismus v sovětském Kyrgyzstánu. Vzniklo v květnu 1923 a před sto lety, 29. března 1925, vyjel první transport jeho členů do tehdejší Kyrgyzie. Celkem tam dorazila asi tisícovka Čechů a Slováků a přestože se část z nich později stala oběťmi stalinských čistek, družstvo se významně podílelo na vybudování průmyslového potenciálu asijské republiky.
před 20 hhodinami

Před polednem nastane zatmění Slunce. Bude vidět i z Česka

V sobotu nastane částečné zatmění Slunce, které bude pozorovatelné i z Česka. Měsíc zakryje až 22 procent slunečního disku, přičemž nejvýraznější zatmění bude patrné na severozápadě Čech. Úkaz začne krátce před půl dvanáctou dopoledne a potrvá zhruba do jedné hodiny odpoledne. Půjde o jedno z nejlépe pozorovatelných zatmění v posledních letech, protože Slunce bude v době maxima vysoko nad obzorem, uvedl Pavel Suchan z České astronomické společnosti.
před 22 hhodinami

Nejstarší vanilku v Evropě našli vědci na Pražském hradě

Pražský hrad byl v době Rudolfa II. centrem evropské kultury, obchodu i umění. Dokládá to i nový objev přímo ve Vladislavském sále. Archeologové tam našli vůbec nejstarší důkaz o použití vanilky v Evropě.
28. 3. 2025

Dva týdny extrémů. Světem se prohnala mimořádná vlna horka

Tropické noci v březnu, teploty vyšší oproti průměru až o sedm stupňů a pokoření stovek teplotních rekordů v Evropě i Asii. Uplynulá vlna veder byla mimořádná rozsahem i výkyvy teplot.
28. 3. 2025

Zemětřesení v Asii mohlo připravit o život až sto tisíc lidí, ukazuje model

Zemětřesení, které zasáhlo v pátek jihovýchodní Asii, postihlo podle geologa a seismologa Aleše Špičáka nečekaně velkou oblast. V kombinaci s jeho silou to znamená velké materiální i lidské škody. Model Americké geologické služby zatím odhaduje očekávaná úmrtí na deset až sto tisíc. Pravděpodobnost, že počet obětí přesáhne sto tisíc, je v tuto chvíli dle modelu 22procentní.
28. 3. 2025

Univerzity čelí špionážím ve výzkumu

S kybernetickými útoky, pokusy o krádež počítačů nebo špionáží ve výzkumu mají zkušenosti univerzity po celém světě, především ty technologické. Vysoké školy v Nizozemsku proto spolupracují s bezpečnostními experty, kteří jim radí, jak postupovat při zkoumání žádostí nebo například během cest do zahraničí. Zkušenost se špionáží mají i další evropské instituce.
28. 3. 2025
Načítání...