Lidské sperma je plné pesticidů. Francouzští vědci v něm odhalili glyfosát

Více než 55 procent vzorků spermatu z francouzské kliniky pro léčbu neplodnosti obsahovalo vysoké množství glyfosátu, nejběžnějšího prostředku na hubení plevele na světě. Ukázala to nová studie, která vyvolává další otázky ohledně dopadu této chemické látky na reprodukční zdraví a celkovou bezpečnost, napsal zpravodajský server The Guardian.

Nový výzkum našel důkazy vlivu této látky na DNA a souvislost mezi hladinou glyfosátu a oxidačním stresem v semenné plazmě, což naznačuje významný dopad na plodnost a reprodukční zdraví. „Ve svém souhrnu naše výsledky naznačují negativní dopad glyfosátu na reprodukční zdraví člověka a pravděpodobně i na potomstvo,“ uvedli autoři studie.

Výzkum přichází v době, kdy vědci hledají odpovědi na otázku, proč celosvětově klesá porodnost. Mnozí se domnívají, že významnou příčinou poklesu je právě vystavení toxickým chemikáliím, jako je glyfosát.

Glyfosát pomáhá i škodí

Glyfosát se v USA používá na celou řadu potravinářských plodin i v obytných oblastech. Nejpopulárnějším produktem na bázi glyfosátu je přípravek na hubení plevele Roundup společnosti Monsanto, který byl v posledních letech v centru právních a regulačních bitev.

Americký vládní výzkum z roku 2023 zjistil genotoxicitu u zemědělců s vysokým obsahem tohoto herbicidu v krvi, což naznačuje souvislost mezi ním a rakovinou, připomněl The Guardian.

Genotoxicita doslova znamená „jedovatost pro geny“. Někdy je definována jako „vlastnost chemických látek, která poškozuje genetickou informaci v buňkách a způsobuje mutace, které mohou vést ke vzniku zhoubného nádoru“, vysvětluje český Národní zdravotní informační portál.

V prosinci skupina předních amerických skupin na ochranu veřejného zdraví požádala Agenturu pro ochranu životního prostředí o zákaz tohoto přípravku, ačkoliv jeho obhájci tvrdí, že neexistuje žádný jednoznačný důkaz o jeho toxicitě pro člověka. Přesto desítky zemí jeho používání zakázaly nebo omezily, píše The Guardian.

Nejvíce zasažení jsou zemědělci

Francouzští vědci zjistili, že hladiny glyfosátu ve spermatu jsou čtyřikrát vyšší než v krvi mužů, což je podle autorů první podobné srovnání, které bylo provedeno. Své zjištění označili za „znepokojivé“. Naznačuje, že tato chemická látka je pro reprodukční systém obzvláště nebezpečná.

Oxidační stres „je považován za jeden z nejdůležitějších faktorů mužské plodnosti tím, že reguluje vitalitu a funkčnost savčích spermií“, napsali autoři, kteří zjistili „významnou vzájemnou souvislost“ mezi oxidačním stresem a hladinou glyfosátu.

Nejvyšší množství glyfosátu bylo zjištěno u zemědělských dělníků; alespoň nějaké množství studie zjistila u 96 procent farmářů. Kuřáci měli obvykle mnohem více zvýšenou hladinu než nekuřáci. Konzumace bioproduktů na množství této látky neměla zřetelný vliv, píše The Guardian.

Autoři studie napsali, že „by bylo moudré, aby regulační orgány uplatňovaly zásadu preventivní obezřetnosti“, což znamená, že by se v zájmu ochrany lidského zdraví měly přiklonit na stranu opatrnosti, dokud nebude proveden další výzkum, který by potvrdil či vyvrátil problémy zjištěné ve studii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 20 mminutami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 5 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026
Načítání...