Lidské sperma je plné pesticidů. Francouzští vědci v něm odhalili glyfosát

Více než 55 procent vzorků spermatu z francouzské kliniky pro léčbu neplodnosti obsahovalo vysoké množství glyfosátu, nejběžnějšího prostředku na hubení plevele na světě. Ukázala to nová studie, která vyvolává další otázky ohledně dopadu této chemické látky na reprodukční zdraví a celkovou bezpečnost, napsal zpravodajský server The Guardian.

Nový výzkum našel důkazy vlivu této látky na DNA a souvislost mezi hladinou glyfosátu a oxidačním stresem v semenné plazmě, což naznačuje významný dopad na plodnost a reprodukční zdraví. „Ve svém souhrnu naše výsledky naznačují negativní dopad glyfosátu na reprodukční zdraví člověka a pravděpodobně i na potomstvo,“ uvedli autoři studie.

Výzkum přichází v době, kdy vědci hledají odpovědi na otázku, proč celosvětově klesá porodnost. Mnozí se domnívají, že významnou příčinou poklesu je právě vystavení toxickým chemikáliím, jako je glyfosát.

Glyfosát pomáhá i škodí

Glyfosát se v USA používá na celou řadu potravinářských plodin i v obytných oblastech. Nejpopulárnějším produktem na bázi glyfosátu je přípravek na hubení plevele Roundup společnosti Monsanto, který byl v posledních letech v centru právních a regulačních bitev.

Americký vládní výzkum z roku 2023 zjistil genotoxicitu u zemědělců s vysokým obsahem tohoto herbicidu v krvi, což naznačuje souvislost mezi ním a rakovinou, připomněl The Guardian.

Genotoxicita doslova znamená „jedovatost pro geny“. Někdy je definována jako „vlastnost chemických látek, která poškozuje genetickou informaci v buňkách a způsobuje mutace, které mohou vést ke vzniku zhoubného nádoru“, vysvětluje český Národní zdravotní informační portál.

V prosinci skupina předních amerických skupin na ochranu veřejného zdraví požádala Agenturu pro ochranu životního prostředí o zákaz tohoto přípravku, ačkoliv jeho obhájci tvrdí, že neexistuje žádný jednoznačný důkaz o jeho toxicitě pro člověka. Přesto desítky zemí jeho používání zakázaly nebo omezily, píše The Guardian.

Nejvíce zasažení jsou zemědělci

Francouzští vědci zjistili, že hladiny glyfosátu ve spermatu jsou čtyřikrát vyšší než v krvi mužů, což je podle autorů první podobné srovnání, které bylo provedeno. Své zjištění označili za „znepokojivé“. Naznačuje, že tato chemická látka je pro reprodukční systém obzvláště nebezpečná.

Oxidační stres „je považován za jeden z nejdůležitějších faktorů mužské plodnosti tím, že reguluje vitalitu a funkčnost savčích spermií“, napsali autoři, kteří zjistili „významnou vzájemnou souvislost“ mezi oxidačním stresem a hladinou glyfosátu.

Nejvyšší množství glyfosátu bylo zjištěno u zemědělských dělníků; alespoň nějaké množství studie zjistila u 96 procent farmářů. Kuřáci měli obvykle mnohem více zvýšenou hladinu než nekuřáci. Konzumace bioproduktů na množství této látky neměla zřetelný vliv, píše The Guardian.

Autoři studie napsali, že „by bylo moudré, aby regulační orgány uplatňovaly zásadu preventivní obezřetnosti“, což znamená, že by se v zájmu ochrany lidského zdraví měly přiklonit na stranu opatrnosti, dokud nebude proveden další výzkum, který by potvrdil či vyvrátil problémy zjištěné ve studii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
před 5 hhodinami

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
včera v 08:45

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
3. 7. 2026

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
3. 7. 2026

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
3. 7. 2026

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
3. 7. 2026

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
3. 7. 2026

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Evropský pohled