Harvard rozbouřila paradoxní kauza. Přední světová expertka na výzkum poctivosti měla falšovat svůj výzkum

Harvardská profesorka Francesca Ginová specializující se na chování a otázky poctivosti měla podle obsáhlé expertní dlouhé zprávy ve svých studiích spoustu chyb a nedostatků, pro které nemá žádné věrohodné vysvětlení. Univerzita chce, aby vědkyně univerzitu opustila.

Francesca Ginová z Harvardu byla hvězdou svého oboru. Světově respektovaná behaviorální vědkyně se specializovala na poctivost a její nejrůznější projevy. Vydala spoustu oceňovaných studií, které prošly recenzním řízením, napsala popularizační knihy, jež se staly bestsellery, a dokonce byla šéfeditorkou dvou prestižních vědeckých žurnálů. Teď ale Harvard vydal rozsáhlou zprávu, která popsala, že expertka na poctivost se dopustila ve svém výzkumu většího množství nepoctivostí.

Výsledky vyšetřování říkají, že se Francesca Ginová „úmyslně, vědomě nebo z nedbalosti dopustila nesprávného postupu při výzkumu“. Univerzita zprávu měla hotovou už vloni, ale nemohla ji zveřejnit: vědkyně na ni totiž podala žalobu za poškození své pověsti, ušlý příjem a zkažení kariéry – a vyčíslila svou újmu na 25 milionů dolarů, v přepočtu 575 milionů korun. Teď ale soudce univerzitě povolil 1300 stránek dlouhou zprávu prokazující vinu vědkyně vydat.

Talentovaná, úspěšná, bohatá

Šestačtyřicetiletá vědkyně narozená v Itálii dokázala během své kariéry přinést originální pohled na témata poctivosti, porušovaní pravidel a souvisejících fenoménů s přesahem do psychologie a k ekonomickým vědám.

Například ve článku „Temná stránka kreativity“ ukázala, že originální myslitelé, kteří dokáží vymyslet přesvědčivé zdůvodnění, mají silnější tendenci lhát. V práci „The Counterfeit Self“ zase nechala skupinu žen, aby si nasadily sluneční brýle, o nichž jim bylo řečeno, že jsou falešné kopie proslulé značky Chloé. V testu, který pak podstoupily, podváděly více než dvakrát více než kontrolní skupina, která měla brýle značkové a věděla to. V knize „Sidetracked“ pak Ginová argumentovala, že nepoctivé chování nemusí být nutně špatné. Prostě to patří k lidské osobnosti, která je velmi křehká a zranitelná spoustou vnějších vlivů.

Ročně dokázala vydat až desítku studií, což působilo na některé její kolegy lehce podezřele, ale vykládali si to tím, že je neobyčejně pracovitá. Úspěch dokázala zpeněžit: podle webu Newyorker se stala konzultantkou pro společnost Disney a za vystoupení si účtovala až sto tisíc dolarů – tedy přes dva miliony korun. „V roce 2020 byla pátým nejlépe placeným zaměstnancem Harvardu, v tom roce si vydělala asi milion dolarů – jen o něco méně než rektor univerzity,“ uvádí časopis.

A netrvalo to dlouho a profesorka Ginová prokázala, že její úvahy o nepoctivosti jsou pravdivé – manifestovala to ovšem sama na sobě.

Kauza začíná

Roku 2020 jedna ze studentek Harvardu zjistila, že některá data v jedné ze studií oslavované vědkyně nesedí. Pokusila se na to upozornit ve své diplomové práci, ale univerzita ji varovala před tím, aby oslavovanou a vlivnou Ginovou kritizovala. O rok později pak ve vlastím výzkumu našla podivností ještě víc, což ji přivedlo k tomu, že výsledky prezentované vědeckou celebritou by mohly být zfalšované.

Obrátila se proto na web Data Colada, který se pokouší odhalovat podobná selhání ve vědě. A tento trojčlenný tým podrobil výzkum Ginové detailní analýze. Trvalo jim to tři roky, ale pak, v létě roku 2023, vydali sérii článků, ve který popsali zjevnou manipulaci s daty ve čtyřech studiích, které profesorka Ginová vydala mezi roky 2012 a 2020. Všechny tyto články už byly z odborných časopisů stažené.

Ginová ale rychle přešla do protiútoku; na univerzitu i bloggery podala žalobu a chtěla od nic 25 milionů dolarů s argumentem, že ona sama neměla s chybami nic společného. Nabídla dvě možná vysvětlení, buď nešťastný omyl, anebo úmyslnou sabotáž jednoho z jejích kolegů. Tento nejmenovaný spoluautor byl podle ní přítelem blogerů z Data Colada.

Zločin a trest

Univerzita si pro obhajobu v tomto procesu nechala vypracovat obsáhlou zprávu, která dospěla ke stejným výsledkům jako vyšetřovací komise. Právníci Ginové proti vydání zprávy protestovali s tím, že obsahuje i záznamy rozhovorů s jejich klientkou, takže jsou v podstatě soukromé povahy. Soudce teď ale v polovině března tyto argumenty omítl a povolil Harvardu celý report vydat.

V něm odmítá obě vysvětlení, které Ginová předložila, s tím, že jsou vysoce nepravděpodobná a tedy i nevěrohodná. Všechny čtyři studie jsou tedy podle závěrů zprávy příkladem nesprávně vedeného výzkumu.

Komise doporučila, aby byla Ginová okamžitě propuštěna na neplacené volno, a uvedla, že by univerzita měla zahájit proces ukončení jejího pracovního poměru. Harvard zatím nepotvrdil žádná opatření, která proti jmenované profesorce přijal, ale od června 2023 je vědkyně na „administrativní dovolené“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nový přístroj nahradil plíce a zachránil život umírajícímu muži

Lidský život začíná prvním nádechem a končí posledním výdechem. Dech rovná se život – když o něj člověk přijde, nemůže žít. Tyto věčné pravdy v poslední době narušují moderní technologie. Vědci z americké Northwestern University teď přišli na to, jak dech uměle plně nahradit, a to na celé dva dny. Zachránili tím život třiatřicetiletému pacientovi, který umíral po těžkém průběhu chřipky.
před 23 mminutami

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
před 7 hhodinami

Britové vrtali do „Ledovce posledního soudu“. Experiment úplně nevyšel

Když roztaje masivní antarktický ledovec Thwaites, zvednou se hladiny oceánů průměrně o 65 centimetrů. To by stačilo k zaplavení níže položených měst a vysídlení milionů lidí. Proto mu Britská antarktická služba (BAS) přezdívá Ledovec posledního soudu a ze stejného důvodu ho detailně studuje. Její poslední pokus o zatím nejdetailnější průzkum ale skončil selháním.
před 15 hhodinami

Hořelo v areálu německého urychlovače. Vědcům obvykle slouží pro „malé Velké třesky“

Ve výzkumném centru v Darmstadtu ve středním Německu vypukl ve čtvrtek rozsáhlý požár. Zachvátil středisko pro výzkum těžkých iontů. Příčinou byl zkrat, uvedla s odvoláním na centrum agentura DPA. Podle hasičů požár napáchal značné materiální škody.
před 17 hhodinami
Načítání...