Harvard rozbouřila paradoxní kauza. Přední světová expertka na výzkum poctivosti měla falšovat svůj výzkum

Harvardská profesorka Francesca Ginová specializující se na chování a otázky poctivosti měla podle obsáhlé expertní dlouhé zprávy ve svých studiích spoustu chyb a nedostatků, pro které nemá žádné věrohodné vysvětlení. Univerzita chce, aby vědkyně univerzitu opustila.

Francesca Ginová z Harvardu byla hvězdou svého oboru. Světově respektovaná behaviorální vědkyně se specializovala na poctivost a její nejrůznější projevy. Vydala spoustu oceňovaných studií, které prošly recenzním řízením, napsala popularizační knihy, jež se staly bestsellery, a dokonce byla šéfeditorkou dvou prestižních vědeckých žurnálů. Teď ale Harvard vydal rozsáhlou zprávu, která popsala, že expertka na poctivost se dopustila ve svém výzkumu většího množství nepoctivostí.

Výsledky vyšetřování říkají, že se Francesca Ginová „úmyslně, vědomě nebo z nedbalosti dopustila nesprávného postupu při výzkumu“. Univerzita zprávu měla hotovou už vloni, ale nemohla ji zveřejnit: vědkyně na ni totiž podala žalobu za poškození své pověsti, ušlý příjem a zkažení kariéry – a vyčíslila svou újmu na 25 milionů dolarů, v přepočtu 575 milionů korun. Teď ale soudce univerzitě povolil 1300 stránek dlouhou zprávu prokazující vinu vědkyně vydat.

Talentovaná, úspěšná, bohatá

Šestačtyřicetiletá vědkyně narozená v Itálii dokázala během své kariéry přinést originální pohled na témata poctivosti, porušovaní pravidel a souvisejících fenoménů s přesahem do psychologie a k ekonomickým vědám.

Například ve článku „Temná stránka kreativity“ ukázala, že originální myslitelé, kteří dokáží vymyslet přesvědčivé zdůvodnění, mají silnější tendenci lhát. V práci „The Counterfeit Self“ zase nechala skupinu žen, aby si nasadily sluneční brýle, o nichž jim bylo řečeno, že jsou falešné kopie proslulé značky Chloé. V testu, který pak podstoupily, podváděly více než dvakrát více než kontrolní skupina, která měla brýle značkové a věděla to. V knize „Sidetracked“ pak Ginová argumentovala, že nepoctivé chování nemusí být nutně špatné. Prostě to patří k lidské osobnosti, která je velmi křehká a zranitelná spoustou vnějších vlivů.

Ročně dokázala vydat až desítku studií, což působilo na některé její kolegy lehce podezřele, ale vykládali si to tím, že je neobyčejně pracovitá. Úspěch dokázala zpeněžit: podle webu Newyorker se stala konzultantkou pro společnost Disney a za vystoupení si účtovala až sto tisíc dolarů – tedy přes dva miliony korun. „V roce 2020 byla pátým nejlépe placeným zaměstnancem Harvardu, v tom roce si vydělala asi milion dolarů – jen o něco méně než rektor univerzity,“ uvádí časopis.

A netrvalo to dlouho a profesorka Ginová prokázala, že její úvahy o nepoctivosti jsou pravdivé – manifestovala to ovšem sama na sobě.

Kauza začíná

Roku 2020 jedna ze studentek Harvardu zjistila, že některá data v jedné ze studií oslavované vědkyně nesedí. Pokusila se na to upozornit ve své diplomové práci, ale univerzita ji varovala před tím, aby oslavovanou a vlivnou Ginovou kritizovala. O rok později pak ve vlastím výzkumu našla podivností ještě víc, což ji přivedlo k tomu, že výsledky prezentované vědeckou celebritou by mohly být zfalšované.

Obrátila se proto na web Data Colada, který se pokouší odhalovat podobná selhání ve vědě. A tento trojčlenný tým podrobil výzkum Ginové detailní analýze. Trvalo jim to tři roky, ale pak, v létě roku 2023, vydali sérii článků, ve který popsali zjevnou manipulaci s daty ve čtyřech studiích, které profesorka Ginová vydala mezi roky 2012 a 2020. Všechny tyto články už byly z odborných časopisů stažené.

Ginová ale rychle přešla do protiútoku; na univerzitu i bloggery podala žalobu a chtěla od nic 25 milionů dolarů s argumentem, že ona sama neměla s chybami nic společného. Nabídla dvě možná vysvětlení, buď nešťastný omyl, anebo úmyslnou sabotáž jednoho z jejích kolegů. Tento nejmenovaný spoluautor byl podle ní přítelem blogerů z Data Colada.

Zločin a trest

Univerzita si pro obhajobu v tomto procesu nechala vypracovat obsáhlou zprávu, která dospěla ke stejným výsledkům jako vyšetřovací komise. Právníci Ginové proti vydání zprávy protestovali s tím, že obsahuje i záznamy rozhovorů s jejich klientkou, takže jsou v podstatě soukromé povahy. Soudce teď ale v polovině března tyto argumenty omítl a povolil Harvardu celý report vydat.

V něm odmítá obě vysvětlení, které Ginová předložila, s tím, že jsou vysoce nepravděpodobná a tedy i nevěrohodná. Všechny čtyři studie jsou tedy podle závěrů zprávy příkladem nesprávně vedeného výzkumu.

Komise doporučila, aby byla Ginová okamžitě propuštěna na neplacené volno, a uvedla, že by univerzita měla zahájit proces ukončení jejího pracovního poměru. Harvard zatím nepotvrdil žádná opatření, která proti jmenované profesorce přijal, ale od června 2023 je vědkyně na „administrativní dovolené“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 1 hhodinou

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 4 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 5 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 6 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 8 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 9 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánovčera v 15:46‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
včera v 14:42‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.