Harvard rozbouřila paradoxní kauza. Přední světová expertka na výzkum poctivosti měla falšovat svůj výzkum

Harvardská profesorka Francesca Ginová specializující se na chování a otázky poctivosti měla podle obsáhlé expertní dlouhé zprávy ve svých studiích spoustu chyb a nedostatků, pro které nemá žádné věrohodné vysvětlení. Univerzita chce, aby vědkyně univerzitu opustila.

Francesca Ginová z Harvardu byla hvězdou svého oboru. Světově respektovaná behaviorální vědkyně se specializovala na poctivost a její nejrůznější projevy. Vydala spoustu oceňovaných studií, které prošly recenzním řízením, napsala popularizační knihy, jež se staly bestsellery, a dokonce byla šéfeditorkou dvou prestižních vědeckých žurnálů. Teď ale Harvard vydal rozsáhlou zprávu, která popsala, že expertka na poctivost se dopustila ve svém výzkumu většího množství nepoctivostí.

Výsledky vyšetřování říkají, že se Francesca Ginová „úmyslně, vědomě nebo z nedbalosti dopustila nesprávného postupu při výzkumu“. Univerzita zprávu měla hotovou už vloni, ale nemohla ji zveřejnit: vědkyně na ni totiž podala žalobu za poškození své pověsti, ušlý příjem a zkažení kariéry – a vyčíslila svou újmu na 25 milionů dolarů, v přepočtu 575 milionů korun. Teď ale soudce univerzitě povolil 1300 stránek dlouhou zprávu prokazující vinu vědkyně vydat.

Talentovaná, úspěšná, bohatá

Šestačtyřicetiletá vědkyně narozená v Itálii dokázala během své kariéry přinést originální pohled na témata poctivosti, porušovaní pravidel a souvisejících fenoménů s přesahem do psychologie a k ekonomickým vědám.

Například ve článku „Temná stránka kreativity“ ukázala, že originální myslitelé, kteří dokáží vymyslet přesvědčivé zdůvodnění, mají silnější tendenci lhát. V práci „The Counterfeit Self“ zase nechala skupinu žen, aby si nasadily sluneční brýle, o nichž jim bylo řečeno, že jsou falešné kopie proslulé značky Chloé. V testu, který pak podstoupily, podváděly více než dvakrát více než kontrolní skupina, která měla brýle značkové a věděla to. V knize „Sidetracked“ pak Ginová argumentovala, že nepoctivé chování nemusí být nutně špatné. Prostě to patří k lidské osobnosti, která je velmi křehká a zranitelná spoustou vnějších vlivů.

Ročně dokázala vydat až desítku studií, což působilo na některé její kolegy lehce podezřele, ale vykládali si to tím, že je neobyčejně pracovitá. Úspěch dokázala zpeněžit: podle webu Newyorker se stala konzultantkou pro společnost Disney a za vystoupení si účtovala až sto tisíc dolarů – tedy přes dva miliony korun. „V roce 2020 byla pátým nejlépe placeným zaměstnancem Harvardu, v tom roce si vydělala asi milion dolarů – jen o něco méně než rektor univerzity,“ uvádí časopis.

A netrvalo to dlouho a profesorka Ginová prokázala, že její úvahy o nepoctivosti jsou pravdivé – manifestovala to ovšem sama na sobě.

Kauza začíná

Roku 2020 jedna ze studentek Harvardu zjistila, že některá data v jedné ze studií oslavované vědkyně nesedí. Pokusila se na to upozornit ve své diplomové práci, ale univerzita ji varovala před tím, aby oslavovanou a vlivnou Ginovou kritizovala. O rok později pak ve vlastím výzkumu našla podivností ještě víc, což ji přivedlo k tomu, že výsledky prezentované vědeckou celebritou by mohly být zfalšované.

Obrátila se proto na web Data Colada, který se pokouší odhalovat podobná selhání ve vědě. A tento trojčlenný tým podrobil výzkum Ginové detailní analýze. Trvalo jim to tři roky, ale pak, v létě roku 2023, vydali sérii článků, ve který popsali zjevnou manipulaci s daty ve čtyřech studiích, které profesorka Ginová vydala mezi roky 2012 a 2020. Všechny tyto články už byly z odborných časopisů stažené.

Ginová ale rychle přešla do protiútoku; na univerzitu i bloggery podala žalobu a chtěla od nic 25 milionů dolarů s argumentem, že ona sama neměla s chybami nic společného. Nabídla dvě možná vysvětlení, buď nešťastný omyl, anebo úmyslnou sabotáž jednoho z jejích kolegů. Tento nejmenovaný spoluautor byl podle ní přítelem blogerů z Data Colada.

Zločin a trest

Univerzita si pro obhajobu v tomto procesu nechala vypracovat obsáhlou zprávu, která dospěla ke stejným výsledkům jako vyšetřovací komise. Právníci Ginové proti vydání zprávy protestovali s tím, že obsahuje i záznamy rozhovorů s jejich klientkou, takže jsou v podstatě soukromé povahy. Soudce teď ale v polovině března tyto argumenty omítl a povolil Harvardu celý report vydat.

V něm odmítá obě vysvětlení, které Ginová předložila, s tím, že jsou vysoce nepravděpodobná a tedy i nevěrohodná. Všechny čtyři studie jsou tedy podle závěrů zprávy příkladem nesprávně vedeného výzkumu.

Komise doporučila, aby byla Ginová okamžitě propuštěna na neplacené volno, a uvedla, že by univerzita měla zahájit proces ukončení jejího pracovního poměru. Harvard zatím nepotvrdil žádná opatření, která proti jmenované profesorce přijal, ale od června 2023 je vědkyně na „administrativní dovolené“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 16 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.