Čeští studenti převálcovali evropskou konkurenci. Gymnazisté vyhráli prestižní vědeckou soutěž

Mladá česká věda ukázala opět svoje talenty. Středoškolskou soutěž vyhrála v konkurenci 45 týmů trojice složená z gymnazistů z Prahy a Českých Budějovic, druhý český tým skončil se stříbrnou medailí.

Evropská olympiáda experimentálních věd je prestižní soutěž, ve které se střetávají ty nejlepší týmy mladých středoškoláků z Evropské unie a Ukrajiny. Letos proběhla v Lucembursku a čeští zástupci v ní zazářili: domů přivezli zlatou a stříbrnou medaili. „Zlatí“ Češi se stali dokonce absolutními vítězi celé soutěže.

Soutěže EOES (European Olympiad of Experimental Science) se účastní vždy tříčlenné týmy složené z chemika, biologa a fyzika, kterým je maximálně 17 let. Ti společně během soutěžního týdne řeší dvě velmi náročné úlohy, které jsou zaměřené experimentálně a k jejich řešení je potřeba komplexní znalost všech tří oborů. Z každého účastnického státu jsou většinou vysílány dva soutěžní týmy.

Na mezinárodních soutěžích studentů je zvykem, že zlaté medaile se rozdávají deseti procentům nejlepších týmů, stříbrné dalším třiceti procentům a zbylé týmy získají medaile bronzové. Týmy z České republiky mají v této soutěži pravidelně skvělé výsledky, a tak už několik let za sebou získávají zlaté a stříbrné medaile. V letošním roce v konkurenci 45 týmů z 23 států Evropské unie a jednoho týmu z Ukrajiny získal český tým B stříbrné medaile za 16. místo z celkových 46 a tým A byl vyhlášen absolutním vítězem této soutěže.

Jak se stát vědeckým šampionem

Studentské týmy byly složené z nejlepších sedmnáctiletých účastníků biologické, fyzikální a chemické olympiády. Na základě soustředění, které proběhlo v Hradci Králové, byly vybrány dva týmy, v nichž byli zastoupeni studenti středních škol z Prahy, Brna, Dvora Králové nad Labem a Českých Budějovic. Českou delegaci doplňovali v roli mentorů i zástupci oborových olympiád Jan Kotek, Tereza Matějková a Jan Kříž.

Tým B, který skončil se stříbrnou medailí, tvořili Vojtěch Hojný (biologie) z Gymnázia Dvůr Králové nad Labem, Soňa Kotuliaková (chemie) z Gymnázia Matyáše Lercha v Brně a Míla Tomášová (fyzika) z Gymnázia Jana Keplera v Praze.

Tým A, který soutěž úplně vyhrál, byl ve složení Šárka Litvínová (biologie) z Gymnázia Jírovcova v Českých Budějovicích, Václav Verner (chemie) z pražského Gymnázia PORG a Vojtěch Kubrycht (fyzika) z Gymnázia Budějovická, také v Praze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
před 12 hhodinami

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
před 14 hhodinami

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
před 17 hhodinami

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
před 19 hhodinami

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
24. 2. 2026

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
24. 2. 2026

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
24. 2. 2026

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
24. 2. 2026
Načítání...