Golfský proud je velmi stabilní. Jeho kolaps není pravděpodobný, říká nový výzkum

V posledních letech se objevují obavy, že by mohl zkolabovat Golfský proud, který „zásobuje“ Evropu teplem. Tým amerických vědců se tak pokusil zjistit, jak stabilní systém oceánských proudů je.

Světové oceány jsou v neustálém pohybu. Při pohledu na klidnou hladinu to tak sice nevypadá, ale oceánské proudy neustále přenášejí obrovské množství vody po celé planetě. Do pohybu ji uvádí více faktorů, včetně rozdílů mezi teplou a studenou vodou, ale vliv má také její slanost a spousta dalších drobnějších faktorů. Celý tento systém je nesmírně složitý, ale současně je klíčový pro život na planetě – umožňuje například, aby se teplá voda dostávala do míst, která by jinak byla chladná – a naopak jiné oblasti pomáhá chladná voda udržovat snesitelně mírné.

Tento systém se ale může proměnit, pokud se dostatečně změní podmínky na Zemi. A to se přesně nyní děje, protože rychlé oteplování planety způsobené lidskou činností tyto proudy ovlivňuje. A přibývá tak obav, že by tyto změny mohly klíčové proudy nejen zpomalit, ale dokonce úplně zastavit. Evropa se nejvíce bojí případného kolapsu Golfského proudu, který dodává kontinentu teplo.

Jedním z nejvýznamnějších a nejsilnějších proudů od hladiny k hloubce je takzvaná Atlantická meridionální cirkulace (AMOC). AMOC je systém, který zajišťuje cirkulaci vody v Atlantském oceánu a přináší teplou vodu na sever a studenou na jih – jeho součástí je i Golfský proud. Ve vědecké komunitě se už delší dobu objevují obavy, že AMOC zpomaluje.

A většina klimatologů se domnívá, že výrazné oslabení AMOC by mohlo mít za následek výraznou, možná až katastrofickou změnu klimatu. Slabší AMOC by totiž snížil přenos teplé vody na sever, což by znamenalo, že teplo zůstane v tropech a zima v polárních oblastech. Tím pádem by se teplé oblasti staly ještě teplejšími a studené chladnějšími. Tento pokles AMOC by také mohl ovlivnit srážky, zesílit bouře a zvýšit hladinu moře podél severoamerického pobřeží Atlantiku.

Vědět, jaká je budoucnost tohoto systému, je proto klíčové. Experti na oceánské proudy z Marylandské univerzity teď vydali v časopise Frontiers in Marine Science studii, kde na základě dat za šedesát let analyzovali současný stav AMOC. A analyzovali také jeho možnou budoucnost.

AMOC
Zdroj: Wikimedia Commons

Fyzika, voda, sůl. A teplo

Velmi, velmi zjednodušeně je pohyb mořské vody způsobený tímto procesem: studená slaná voda je hustá a klesá ke dnu, zatímco méně hustá teplá voda zůstává v horních vrstvách. Tyto hlubokomořské proudy nepřetržitě přenášejí husté oceánské vody v takzvaném globálním oceánském dopravním pásu, jehož je AMOC důležitou součástí. Globální oceánský dopravní pás zajišťuje distribuci tepla a energie po celé Zemi, což přispívá k celosvětovým klimatickým podmínkám.

Jak už bylo řečeno výše, AMOC zajišťuje cirkulaci v Atlantském oceánu a přináší teplou vodu na sever a studenou na jih. Součástí AMOC je Golfský proud, který proudí podél východního pobřeží Severní Ameriky a přenáší teplou vodu z Floridského průlivu do Grand Banks u Newfoundlandu, a také Severoatlantický proud, který proudí napříč oceánem směrem do Evropy. Když teplá voda přenášená Golfským proudem a Severoatlantickým proudem dosáhne subpolárních oblastí (v blízkosti Grónska nebo Antarktidy), uvolňuje teplo do atmosféry a stává se chladnější a hustší. Následně klesá do hloubky a vrací se zpět na jih, čímž vzniká vertikální „převratná“ cirkulace v celé oceánské pánvi, odlišná od horizontálního pohybu horních oceánských proudů.

Povrch světového oceánu se již několik desetiletí ohřívá, proto jsou podle autorů nové studie obavy o budoucnost AMOC oprávněné. Analýzy dat ukázaly, že celý severní Atlantik se systematicky otepluje. Cirkulace vody se opravdu v poslední době všude v této části Atlantiku zpomalila. Vědci zjistili, že AMOC zůstával v letech 1955 až 1994 stabilní a konzistentní, ale v posledních dvou desetiletích síla a rychlost tohoto oceánského systému poklesly. Toto zpomalení přičítají badatelé pokračujícímu oteplování povrchu oceánu a s tím souvisejícím změnám slanosti jeho horních vrstev. 

Zásadním závěrem výzkumu je, že přes nedávný pokles rychlosti AMOC je tento systém velmi stabilní. Hlavní roli v tom hraje právě Golfský proud, který je podle dat extrémně robustní. Tato jeho stabilita se nijak nezhoršuje – a to ani ve srovnání se čtyři roky starými daty. Kolaps Golfského proudu je tedy v nejbližší době krajně nepravděpodobný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 13 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 16 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 18 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 19 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 21 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...