Golfský proud je velmi stabilní. Jeho kolaps není pravděpodobný, říká nový výzkum

V posledních letech se objevují obavy, že by mohl zkolabovat Golfský proud, který „zásobuje“ Evropu teplem. Tým amerických vědců se tak pokusil zjistit, jak stabilní systém oceánských proudů je.

Světové oceány jsou v neustálém pohybu. Při pohledu na klidnou hladinu to tak sice nevypadá, ale oceánské proudy neustále přenášejí obrovské množství vody po celé planetě. Do pohybu ji uvádí více faktorů, včetně rozdílů mezi teplou a studenou vodou, ale vliv má také její slanost a spousta dalších drobnějších faktorů. Celý tento systém je nesmírně složitý, ale současně je klíčový pro život na planetě – umožňuje například, aby se teplá voda dostávala do míst, která by jinak byla chladná – a naopak jiné oblasti pomáhá chladná voda udržovat snesitelně mírné.

Tento systém se ale může proměnit, pokud se dostatečně změní podmínky na Zemi. A to se přesně nyní děje, protože rychlé oteplování planety způsobené lidskou činností tyto proudy ovlivňuje. A přibývá tak obav, že by tyto změny mohly klíčové proudy nejen zpomalit, ale dokonce úplně zastavit. Evropa se nejvíce bojí případného kolapsu Golfského proudu, který dodává kontinentu teplo.

Jedním z nejvýznamnějších a nejsilnějších proudů od hladiny k hloubce je takzvaná Atlantická meridionální cirkulace (AMOC). AMOC je systém, který zajišťuje cirkulaci vody v Atlantském oceánu a přináší teplou vodu na sever a studenou na jih – jeho součástí je i Golfský proud. Ve vědecké komunitě se už delší dobu objevují obavy, že AMOC zpomaluje.

A většina klimatologů se domnívá, že výrazné oslabení AMOC by mohlo mít za následek výraznou, možná až katastrofickou změnu klimatu. Slabší AMOC by totiž snížil přenos teplé vody na sever, což by znamenalo, že teplo zůstane v tropech a zima v polárních oblastech. Tím pádem by se teplé oblasti staly ještě teplejšími a studené chladnějšími. Tento pokles AMOC by také mohl ovlivnit srážky, zesílit bouře a zvýšit hladinu moře podél severoamerického pobřeží Atlantiku.

Vědět, jaká je budoucnost tohoto systému, je proto klíčové. Experti na oceánské proudy z Marylandské univerzity teď vydali v časopise Frontiers in Marine Science studii, kde na základě dat za šedesát let analyzovali současný stav AMOC. A analyzovali také jeho možnou budoucnost.

AMOC
Zdroj: Wikimedia Commons

Fyzika, voda, sůl. A teplo

Velmi, velmi zjednodušeně je pohyb mořské vody způsobený tímto procesem: studená slaná voda je hustá a klesá ke dnu, zatímco méně hustá teplá voda zůstává v horních vrstvách. Tyto hlubokomořské proudy nepřetržitě přenášejí husté oceánské vody v takzvaném globálním oceánském dopravním pásu, jehož je AMOC důležitou součástí. Globální oceánský dopravní pás zajišťuje distribuci tepla a energie po celé Zemi, což přispívá k celosvětovým klimatickým podmínkám.

Jak už bylo řečeno výše, AMOC zajišťuje cirkulaci v Atlantském oceánu a přináší teplou vodu na sever a studenou na jih. Součástí AMOC je Golfský proud, který proudí podél východního pobřeží Severní Ameriky a přenáší teplou vodu z Floridského průlivu do Grand Banks u Newfoundlandu, a také Severoatlantický proud, který proudí napříč oceánem směrem do Evropy. Když teplá voda přenášená Golfským proudem a Severoatlantickým proudem dosáhne subpolárních oblastí (v blízkosti Grónska nebo Antarktidy), uvolňuje teplo do atmosféry a stává se chladnější a hustší. Následně klesá do hloubky a vrací se zpět na jih, čímž vzniká vertikální „převratná“ cirkulace v celé oceánské pánvi, odlišná od horizontálního pohybu horních oceánských proudů.

Povrch světového oceánu se již několik desetiletí ohřívá, proto jsou podle autorů nové studie obavy o budoucnost AMOC oprávněné. Analýzy dat ukázaly, že celý severní Atlantik se systematicky otepluje. Cirkulace vody se opravdu v poslední době všude v této části Atlantiku zpomalila. Vědci zjistili, že AMOC zůstával v letech 1955 až 1994 stabilní a konzistentní, ale v posledních dvou desetiletích síla a rychlost tohoto oceánského systému poklesly. Toto zpomalení přičítají badatelé pokračujícímu oteplování povrchu oceánu a s tím souvisejícím změnám slanosti jeho horních vrstev. 

Zásadním závěrem výzkumu je, že přes nedávný pokles rychlosti AMOC je tento systém velmi stabilní. Hlavní roli v tom hraje právě Golfský proud, který je podle dat extrémně robustní. Tato jeho stabilita se nijak nezhoršuje – a to ani ve srovnání se čtyři roky starými daty. Kolaps Golfského proudu je tedy v nejbližší době krajně nepravděpodobný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 23 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.