Golfský proud je velmi stabilní. Jeho kolaps není pravděpodobný, říká nový výzkum

V posledních letech se objevují obavy, že by mohl zkolabovat Golfský proud, který „zásobuje“ Evropu teplem. Tým amerických vědců se tak pokusil zjistit, jak stabilní systém oceánských proudů je.

Světové oceány jsou v neustálém pohybu. Při pohledu na klidnou hladinu to tak sice nevypadá, ale oceánské proudy neustále přenášejí obrovské množství vody po celé planetě. Do pohybu ji uvádí více faktorů, včetně rozdílů mezi teplou a studenou vodou, ale vliv má také její slanost a spousta dalších drobnějších faktorů. Celý tento systém je nesmírně složitý, ale současně je klíčový pro život na planetě – umožňuje například, aby se teplá voda dostávala do míst, která by jinak byla chladná – a naopak jiné oblasti pomáhá chladná voda udržovat snesitelně mírné.

Tento systém se ale může proměnit, pokud se dostatečně změní podmínky na Zemi. A to se přesně nyní děje, protože rychlé oteplování planety způsobené lidskou činností tyto proudy ovlivňuje. A přibývá tak obav, že by tyto změny mohly klíčové proudy nejen zpomalit, ale dokonce úplně zastavit. Evropa se nejvíce bojí případného kolapsu Golfského proudu, který dodává kontinentu teplo.

Jedním z nejvýznamnějších a nejsilnějších proudů od hladiny k hloubce je takzvaná Atlantická meridionální cirkulace (AMOC). AMOC je systém, který zajišťuje cirkulaci vody v Atlantském oceánu a přináší teplou vodu na sever a studenou na jih – jeho součástí je i Golfský proud. Ve vědecké komunitě se už delší dobu objevují obavy, že AMOC zpomaluje.

A většina klimatologů se domnívá, že výrazné oslabení AMOC by mohlo mít za následek výraznou, možná až katastrofickou změnu klimatu. Slabší AMOC by totiž snížil přenos teplé vody na sever, což by znamenalo, že teplo zůstane v tropech a zima v polárních oblastech. Tím pádem by se teplé oblasti staly ještě teplejšími a studené chladnějšími. Tento pokles AMOC by také mohl ovlivnit srážky, zesílit bouře a zvýšit hladinu moře podél severoamerického pobřeží Atlantiku.

Vědět, jaká je budoucnost tohoto systému, je proto klíčové. Experti na oceánské proudy z Marylandské univerzity teď vydali v časopise Frontiers in Marine Science studii, kde na základě dat za šedesát let analyzovali současný stav AMOC. A analyzovali také jeho možnou budoucnost.

AMOC
Zdroj: Wikimedia Commons

Fyzika, voda, sůl. A teplo

Velmi, velmi zjednodušeně je pohyb mořské vody způsobený tímto procesem: studená slaná voda je hustá a klesá ke dnu, zatímco méně hustá teplá voda zůstává v horních vrstvách. Tyto hlubokomořské proudy nepřetržitě přenášejí husté oceánské vody v takzvaném globálním oceánském dopravním pásu, jehož je AMOC důležitou součástí. Globální oceánský dopravní pás zajišťuje distribuci tepla a energie po celé Zemi, což přispívá k celosvětovým klimatickým podmínkám.

Jak už bylo řečeno výše, AMOC zajišťuje cirkulaci v Atlantském oceánu a přináší teplou vodu na sever a studenou na jih. Součástí AMOC je Golfský proud, který proudí podél východního pobřeží Severní Ameriky a přenáší teplou vodu z Floridského průlivu do Grand Banks u Newfoundlandu, a také Severoatlantický proud, který proudí napříč oceánem směrem do Evropy. Když teplá voda přenášená Golfským proudem a Severoatlantickým proudem dosáhne subpolárních oblastí (v blízkosti Grónska nebo Antarktidy), uvolňuje teplo do atmosféry a stává se chladnější a hustší. Následně klesá do hloubky a vrací se zpět na jih, čímž vzniká vertikální „převratná“ cirkulace v celé oceánské pánvi, odlišná od horizontálního pohybu horních oceánských proudů.

Povrch světového oceánu se již několik desetiletí ohřívá, proto jsou podle autorů nové studie obavy o budoucnost AMOC oprávněné. Analýzy dat ukázaly, že celý severní Atlantik se systematicky otepluje. Cirkulace vody se opravdu v poslední době všude v této části Atlantiku zpomalila. Vědci zjistili, že AMOC zůstával v letech 1955 až 1994 stabilní a konzistentní, ale v posledních dvou desetiletích síla a rychlost tohoto oceánského systému poklesly. Toto zpomalení přičítají badatelé pokračujícímu oteplování povrchu oceánu a s tím souvisejícím změnám slanosti jeho horních vrstev. 

Zásadním závěrem výzkumu je, že přes nedávný pokles rychlosti AMOC je tento systém velmi stabilní. Hlavní roli v tom hraje právě Golfský proud, který je podle dat extrémně robustní. Tato jeho stabilita se nijak nezhoršuje – a to ani ve srovnání se čtyři roky starými daty. Kolaps Golfského proudu je tedy v nejbližší době krajně nepravděpodobný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 5 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 20 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
včera v 16:41

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
včera v 14:15

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
včera v 13:09

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
včera v 11:27

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
včera v 10:09
Načítání...