Golfský proud je velmi stabilní. Jeho kolaps není pravděpodobný, říká nový výzkum

V posledních letech se objevují obavy, že by mohl zkolabovat Golfský proud, který „zásobuje“ Evropu teplem. Tým amerických vědců se tak pokusil zjistit, jak stabilní systém oceánských proudů je.

Světové oceány jsou v neustálém pohybu. Při pohledu na klidnou hladinu to tak sice nevypadá, ale oceánské proudy neustále přenášejí obrovské množství vody po celé planetě. Do pohybu ji uvádí více faktorů, včetně rozdílů mezi teplou a studenou vodou, ale vliv má také její slanost a spousta dalších drobnějších faktorů. Celý tento systém je nesmírně složitý, ale současně je klíčový pro život na planetě – umožňuje například, aby se teplá voda dostávala do míst, která by jinak byla chladná – a naopak jiné oblasti pomáhá chladná voda udržovat snesitelně mírné.

Tento systém se ale může proměnit, pokud se dostatečně změní podmínky na Zemi. A to se přesně nyní děje, protože rychlé oteplování planety způsobené lidskou činností tyto proudy ovlivňuje. A přibývá tak obav, že by tyto změny mohly klíčové proudy nejen zpomalit, ale dokonce úplně zastavit. Evropa se nejvíce bojí případného kolapsu Golfského proudu, který dodává kontinentu teplo.

Jedním z nejvýznamnějších a nejsilnějších proudů od hladiny k hloubce je takzvaná Atlantická meridionální cirkulace (AMOC). AMOC je systém, který zajišťuje cirkulaci vody v Atlantském oceánu a přináší teplou vodu na sever a studenou na jih – jeho součástí je i Golfský proud. Ve vědecké komunitě se už delší dobu objevují obavy, že AMOC zpomaluje.

A většina klimatologů se domnívá, že výrazné oslabení AMOC by mohlo mít za následek výraznou, možná až katastrofickou změnu klimatu. Slabší AMOC by totiž snížil přenos teplé vody na sever, což by znamenalo, že teplo zůstane v tropech a zima v polárních oblastech. Tím pádem by se teplé oblasti staly ještě teplejšími a studené chladnějšími. Tento pokles AMOC by také mohl ovlivnit srážky, zesílit bouře a zvýšit hladinu moře podél severoamerického pobřeží Atlantiku.

Vědět, jaká je budoucnost tohoto systému, je proto klíčové. Experti na oceánské proudy z Marylandské univerzity teď vydali v časopise Frontiers in Marine Science studii, kde na základě dat za šedesát let analyzovali současný stav AMOC. A analyzovali také jeho možnou budoucnost.

AMOC
Zdroj: Wikimedia Commons

Fyzika, voda, sůl. A teplo

Velmi, velmi zjednodušeně je pohyb mořské vody způsobený tímto procesem: studená slaná voda je hustá a klesá ke dnu, zatímco méně hustá teplá voda zůstává v horních vrstvách. Tyto hlubokomořské proudy nepřetržitě přenášejí husté oceánské vody v takzvaném globálním oceánském dopravním pásu, jehož je AMOC důležitou součástí. Globální oceánský dopravní pás zajišťuje distribuci tepla a energie po celé Zemi, což přispívá k celosvětovým klimatickým podmínkám.

Jak už bylo řečeno výše, AMOC zajišťuje cirkulaci v Atlantském oceánu a přináší teplou vodu na sever a studenou na jih. Součástí AMOC je Golfský proud, který proudí podél východního pobřeží Severní Ameriky a přenáší teplou vodu z Floridského průlivu do Grand Banks u Newfoundlandu, a také Severoatlantický proud, který proudí napříč oceánem směrem do Evropy. Když teplá voda přenášená Golfským proudem a Severoatlantickým proudem dosáhne subpolárních oblastí (v blízkosti Grónska nebo Antarktidy), uvolňuje teplo do atmosféry a stává se chladnější a hustší. Následně klesá do hloubky a vrací se zpět na jih, čímž vzniká vertikální „převratná“ cirkulace v celé oceánské pánvi, odlišná od horizontálního pohybu horních oceánských proudů.

Povrch světového oceánu se již několik desetiletí ohřívá, proto jsou podle autorů nové studie obavy o budoucnost AMOC oprávněné. Analýzy dat ukázaly, že celý severní Atlantik se systematicky otepluje. Cirkulace vody se opravdu v poslední době všude v této části Atlantiku zpomalila. Vědci zjistili, že AMOC zůstával v letech 1955 až 1994 stabilní a konzistentní, ale v posledních dvou desetiletích síla a rychlost tohoto oceánského systému poklesly. Toto zpomalení přičítají badatelé pokračujícímu oteplování povrchu oceánu a s tím souvisejícím změnám slanosti jeho horních vrstev. 

Zásadním závěrem výzkumu je, že přes nedávný pokles rychlosti AMOC je tento systém velmi stabilní. Hlavní roli v tom hraje právě Golfský proud, který je podle dat extrémně robustní. Tato jeho stabilita se nijak nezhoršuje – a to ani ve srovnání se čtyři roky starými daty. Kolaps Golfského proudu je tedy v nejbližší době krajně nepravděpodobný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
před 39 mminutami

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 20 hhodinami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánopřed 22 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
1. 4. 2026
Načítání...