Golfský proud je velmi stabilní. Jeho kolaps není pravděpodobný, říká nový výzkum

V posledních letech se objevují obavy, že by mohl zkolabovat Golfský proud, který „zásobuje“ Evropu teplem. Tým amerických vědců se tak pokusil zjistit, jak stabilní systém oceánských proudů je.

Světové oceány jsou v neustálém pohybu. Při pohledu na klidnou hladinu to tak sice nevypadá, ale oceánské proudy neustále přenášejí obrovské množství vody po celé planetě. Do pohybu ji uvádí více faktorů, včetně rozdílů mezi teplou a studenou vodou, ale vliv má také její slanost a spousta dalších drobnějších faktorů. Celý tento systém je nesmírně složitý, ale současně je klíčový pro život na planetě – umožňuje například, aby se teplá voda dostávala do míst, která by jinak byla chladná – a naopak jiné oblasti pomáhá chladná voda udržovat snesitelně mírné.

Tento systém se ale může proměnit, pokud se dostatečně změní podmínky na Zemi. A to se přesně nyní děje, protože rychlé oteplování planety způsobené lidskou činností tyto proudy ovlivňuje. A přibývá tak obav, že by tyto změny mohly klíčové proudy nejen zpomalit, ale dokonce úplně zastavit. Evropa se nejvíce bojí případného kolapsu Golfského proudu, který dodává kontinentu teplo.

Jedním z nejvýznamnějších a nejsilnějších proudů od hladiny k hloubce je takzvaná Atlantická meridionální cirkulace (AMOC). AMOC je systém, který zajišťuje cirkulaci vody v Atlantském oceánu a přináší teplou vodu na sever a studenou na jih – jeho součástí je i Golfský proud. Ve vědecké komunitě se už delší dobu objevují obavy, že AMOC zpomaluje.

A většina klimatologů se domnívá, že výrazné oslabení AMOC by mohlo mít za následek výraznou, možná až katastrofickou změnu klimatu. Slabší AMOC by totiž snížil přenos teplé vody na sever, což by znamenalo, že teplo zůstane v tropech a zima v polárních oblastech. Tím pádem by se teplé oblasti staly ještě teplejšími a studené chladnějšími. Tento pokles AMOC by také mohl ovlivnit srážky, zesílit bouře a zvýšit hladinu moře podél severoamerického pobřeží Atlantiku.

Vědět, jaká je budoucnost tohoto systému, je proto klíčové. Experti na oceánské proudy z Marylandské univerzity teď vydali v časopise Frontiers in Marine Science studii, kde na základě dat za šedesát let analyzovali současný stav AMOC. A analyzovali také jeho možnou budoucnost.

AMOC
Zdroj: Wikimedia Commons

Fyzika, voda, sůl. A teplo

Velmi, velmi zjednodušeně je pohyb mořské vody způsobený tímto procesem: studená slaná voda je hustá a klesá ke dnu, zatímco méně hustá teplá voda zůstává v horních vrstvách. Tyto hlubokomořské proudy nepřetržitě přenášejí husté oceánské vody v takzvaném globálním oceánském dopravním pásu, jehož je AMOC důležitou součástí. Globální oceánský dopravní pás zajišťuje distribuci tepla a energie po celé Zemi, což přispívá k celosvětovým klimatickým podmínkám.

Jak už bylo řečeno výše, AMOC zajišťuje cirkulaci v Atlantském oceánu a přináší teplou vodu na sever a studenou na jih. Součástí AMOC je Golfský proud, který proudí podél východního pobřeží Severní Ameriky a přenáší teplou vodu z Floridského průlivu do Grand Banks u Newfoundlandu, a také Severoatlantický proud, který proudí napříč oceánem směrem do Evropy. Když teplá voda přenášená Golfským proudem a Severoatlantickým proudem dosáhne subpolárních oblastí (v blízkosti Grónska nebo Antarktidy), uvolňuje teplo do atmosféry a stává se chladnější a hustší. Následně klesá do hloubky a vrací se zpět na jih, čímž vzniká vertikální „převratná“ cirkulace v celé oceánské pánvi, odlišná od horizontálního pohybu horních oceánských proudů.

Povrch světového oceánu se již několik desetiletí ohřívá, proto jsou podle autorů nové studie obavy o budoucnost AMOC oprávněné. Analýzy dat ukázaly, že celý severní Atlantik se systematicky otepluje. Cirkulace vody se opravdu v poslední době všude v této části Atlantiku zpomalila. Vědci zjistili, že AMOC zůstával v letech 1955 až 1994 stabilní a konzistentní, ale v posledních dvou desetiletích síla a rychlost tohoto oceánského systému poklesly. Toto zpomalení přičítají badatelé pokračujícímu oteplování povrchu oceánu a s tím souvisejícím změnám slanosti jeho horních vrstev. 

Zásadním závěrem výzkumu je, že přes nedávný pokles rychlosti AMOC je tento systém velmi stabilní. Hlavní roli v tom hraje právě Golfský proud, který je podle dat extrémně robustní. Tato jeho stabilita se nijak nezhoršuje – a to ani ve srovnání se čtyři roky starými daty. Kolaps Golfského proudu je tedy v nejbližší době krajně nepravděpodobný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci prozatím uchránili nejstarší strom světa před novou dálnicí

Nejstarší světový strom mohl být ohrožen výstavbou dálnice. Zachránila ho prozatím ovšem kampaň vědců. Ti zdůrazňují přínos podobných velikánů k poznání ohledně změn klimatu. Ve svém článku o příběhu stromu reportoval web německé stanice Deutsche Welle.
před 16 hhodinami

Ústup očkování v USA by svědčil hlavně spalničkám, ohrozil by miliony lidí

Očkování je jednou z páteří moderní medicíny. Stačí drobné snížení proočkovanosti a dopady na společnost jsou obrovské. Vědci na základě rozsáhlého modelu pro různé scénáře popsali, jaká budoucnost čeká ohledně šíření nakažlivých nemocí Spojené státy.
před 18 hhodinami

Firma Amazon vypustila první várku svých internetových družic

Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose v pondělí tamního času (v noci na úterý SELČ) vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska. Informovaly o tom tiskové agentury s odkazem na živý přenos.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Levá, nebo pravá? Vědci zkoumali, do jaké ruky je lepší očkovat

Když lidé dostávají posilující dávku vakcíny, mnohdy si ji nenechají dát do stejné ruky jako tu první. Nový výzkum popsal, že vhodnější je očkovat do stejného místa. Výsledky by se podle autorů daly využít zejména během pandemií, během nichž je nutné očkovat v průběhu epidemické situace.
před 21 hhodinami

Do vesmíru odstartovala evropská sonda, která se zaměří na lesy

Po jedenácté hodině dopoledne odletěla do kosmu mise Evropské vesmírné agentury (ESA). Raketa Vega-C vynesla na oběžnou dráhu sondu Biomass, jejímž cílem je monitorovat biomasu na Zemi, hlavně lesy.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Čechoslovačky chtěly bojovat i na Západě. Vlastní armáda o ně ale nestála

I ženy chtěly bojovat – ale nezáleželo to pouze na jejich odhodlání. Pokud se Čechoslovačky chtěly zapojit do zahraničního odboje na Západě, musely se kromě svého odhodlání vybavit i silou čelit mnohým překážkám. Navzdory prvotním plánům se totiž nesměly do války zapojit v československé armádě, ale pouze v britských jednotkách jako cizinky. Více než dvě stě žen ochotných pomáhat v boji s Hitlerem přitom plnilo důležité úkoly – sloužily mimo jiné jako elektrikářky, opravářky optických přístrojů, šifrantky i baličky padáků. Ani válečné hrdinství jim ale uznání nepřineslo.
před 21 hhodinami

Všudypřítomný protein je trend, mnohdy ale klame

Všude samý protein, chce se říct při pohledu na regály obchodů. Obaly jogurtů, těstovin, sýrů, cukrovinek i nápojů lákají na proteiny, tedy bílkoviny, které zajišťují svalový růst, podílí se na imunitě, regeneraci či hormonální činnosti. Touhu po zdravé výživě však pohání i marketingové triky. „Utrácíme za něco, co ve skutečnosti nepotřebujeme,“ řekl ČT24 nutriční expert Martin Jelínek.
před 22 hhodinami

Robotická trojkolka Helhest může pomoci vojákům i záchranářům

Jmenuje se po koni, na němž jezdila vikinská bohyně smrti. Ale on sám by měl přinášet spíše život, pomoc a podporu. Řeč je o novém pokročilém autonomním systému Helhest, který vznikl na Českém vysokém učení technickém v Praze. Robot připomínající trojkolku by se měl podle jeho autorů dát využít pro průzkum, obranné operace i pátrací a záchranné mise.
28. 4. 2025
Načítání...