OBRAZEM: Nejlepší snímky mikroskopického světa

Všední objekty, laboratorní organismy i zatím jen špatně pochopené biologické mechanismy ukazují vítězné fotografie specializované soutěže Nikon Small World. Letos se konal už její padesátý ročník.

Porotci letošního ročníku soutěže Nikon Small World vyhlásili vítěze této soutěže o nejlepší mikroskopický snímek, která oslavuje pět desetiletí vynikající kvality v oblasti mikroskopie a digitálního zobrazování. První místo letos získal vědec Bruno Cisterna, který za asistence Erica Vitriola pořídil „průlomový snímek diferencovaných myších nádorových buněk mozku se zvýrazněným aktinovým cytoskeletem, mikrotubuly a jádry.“

Tato fotografie detailně ukazuje, jak právě narušení buněčné kostry může vést k nemocem, jako je například Alzheimerova choroba a ALS. „Jedním z hlavních problémů neurodegenerativních onemocnění je, že plně nerozumíme tomu, co je způsobuje,“ komentoval výsledky Cisterna. „Abychom mohli vyvinout účinnou léčbu, musíme nejprve zjistit základní informace. Náš výzkum je pro odhalení těchto poznatků a nakonec i pro nalezení léku klíčový. Diferencované buňky by mohly být použity ke studiu toho, jak mutace nebo toxické proteiny, které způsobují Alzheimerovu chorobu či ALS, mění morfologii neuronů, a také k testování potenciálních léků nebo genových terapií zaměřených na ochranu neuronů či obnovu jejich funkce.“

Na tom, aby nejen esteticky krásná, ale zejména i vědecky důležitá fotografie vznikla, pracoval velmi dlouho. „Asi tři měsíce jsem zdokonaloval proces barvení, abych zajistil jasnou viditelnost buněk. Poté, co jsem nechal buňky pět dní diferencovat, jsem musel najít správné zorné pole, kde se diferencované a nediferencované buňky vzájemně ovlivňují. To si vyžádalo asi tři hodiny přesného pozorování pod mikroskopem, aby se podařilo zachytit ten správný okamžik. Zahrnovalo to mnoho pokusů a nespočet hodin práce, než se to povedlo,“ popsal zdlouhavý proces.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 12 hhodinami

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 16 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 19 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 20 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
9. 6. 2026

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
9. 6. 2026

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
9. 6. 2026

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
9. 6. 2026
Načítání...