OBRAZEM: Nejlepší snímky mikroskopického světa

Všední objekty, laboratorní organismy i zatím jen špatně pochopené biologické mechanismy ukazují vítězné fotografie specializované soutěže Nikon Small World. Letos se konal už její padesátý ročník.

Porotci letošního ročníku soutěže Nikon Small World vyhlásili vítěze této soutěže o nejlepší mikroskopický snímek, která oslavuje pět desetiletí vynikající kvality v oblasti mikroskopie a digitálního zobrazování. První místo letos získal vědec Bruno Cisterna, který za asistence Erica Vitriola pořídil „průlomový snímek diferencovaných myších nádorových buněk mozku se zvýrazněným aktinovým cytoskeletem, mikrotubuly a jádry.“

Tato fotografie detailně ukazuje, jak právě narušení buněčné kostry může vést k nemocem, jako je například Alzheimerova choroba a ALS. „Jedním z hlavních problémů neurodegenerativních onemocnění je, že plně nerozumíme tomu, co je způsobuje,“ komentoval výsledky Cisterna. „Abychom mohli vyvinout účinnou léčbu, musíme nejprve zjistit základní informace. Náš výzkum je pro odhalení těchto poznatků a nakonec i pro nalezení léku klíčový. Diferencované buňky by mohly být použity ke studiu toho, jak mutace nebo toxické proteiny, které způsobují Alzheimerovu chorobu či ALS, mění morfologii neuronů, a také k testování potenciálních léků nebo genových terapií zaměřených na ochranu neuronů či obnovu jejich funkce.“

Na tom, aby nejen esteticky krásná, ale zejména i vědecky důležitá fotografie vznikla, pracoval velmi dlouho. „Asi tři měsíce jsem zdokonaloval proces barvení, abych zajistil jasnou viditelnost buněk. Poté, co jsem nechal buňky pět dní diferencovat, jsem musel najít správné zorné pole, kde se diferencované a nediferencované buňky vzájemně ovlivňují. To si vyžádalo asi tři hodiny přesného pozorování pod mikroskopem, aby se podařilo zachytit ten správný okamžik. Zahrnovalo to mnoho pokusů a nespočet hodin práce, než se to povedlo,“ popsal zdlouhavý proces.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 10 hhodinami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 15 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 18 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.