OBRAZEM: Nejlepší snímky mikroskopického světa

Všední objekty, laboratorní organismy i zatím jen špatně pochopené biologické mechanismy ukazují vítězné fotografie specializované soutěže Nikon Small World. Letos se konal už její padesátý ročník.

Porotci letošního ročníku soutěže Nikon Small World vyhlásili vítěze této soutěže o nejlepší mikroskopický snímek, která oslavuje pět desetiletí vynikající kvality v oblasti mikroskopie a digitálního zobrazování. První místo letos získal vědec Bruno Cisterna, který za asistence Erica Vitriola pořídil „průlomový snímek diferencovaných myších nádorových buněk mozku se zvýrazněným aktinovým cytoskeletem, mikrotubuly a jádry.“

Tato fotografie detailně ukazuje, jak právě narušení buněčné kostry může vést k nemocem, jako je například Alzheimerova choroba a ALS. „Jedním z hlavních problémů neurodegenerativních onemocnění je, že plně nerozumíme tomu, co je způsobuje,“ komentoval výsledky Cisterna. „Abychom mohli vyvinout účinnou léčbu, musíme nejprve zjistit základní informace. Náš výzkum je pro odhalení těchto poznatků a nakonec i pro nalezení léku klíčový. Diferencované buňky by mohly být použity ke studiu toho, jak mutace nebo toxické proteiny, které způsobují Alzheimerovu chorobu či ALS, mění morfologii neuronů, a také k testování potenciálních léků nebo genových terapií zaměřených na ochranu neuronů či obnovu jejich funkce.“

Na tom, aby nejen esteticky krásná, ale zejména i vědecky důležitá fotografie vznikla, pracoval velmi dlouho. „Asi tři měsíce jsem zdokonaloval proces barvení, abych zajistil jasnou viditelnost buněk. Poté, co jsem nechal buňky pět dní diferencovat, jsem musel najít správné zorné pole, kde se diferencované a nediferencované buňky vzájemně ovlivňují. To si vyžádalo asi tři hodiny přesného pozorování pod mikroskopem, aby se podařilo zachytit ten správný okamžik. Zahrnovalo to mnoho pokusů a nespočet hodin práce, než se to povedlo,“ popsal zdlouhavý proces.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
včera v 15:23

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
včera v 14:33

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
včera v 12:10

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
včera v 11:31

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.