OBRAZEM: Nejlepší snímky mikroskopického světa

Všední objekty, laboratorní organismy i zatím jen špatně pochopené biologické mechanismy ukazují vítězné fotografie specializované soutěže Nikon Small World. Letos se konal už její padesátý ročník.

Porotci letošního ročníku soutěže Nikon Small World vyhlásili vítěze této soutěže o nejlepší mikroskopický snímek, která oslavuje pět desetiletí vynikající kvality v oblasti mikroskopie a digitálního zobrazování. První místo letos získal vědec Bruno Cisterna, který za asistence Erica Vitriola pořídil „průlomový snímek diferencovaných myších nádorových buněk mozku se zvýrazněným aktinovým cytoskeletem, mikrotubuly a jádry.“

Tato fotografie detailně ukazuje, jak právě narušení buněčné kostry může vést k nemocem, jako je například Alzheimerova choroba a ALS. „Jedním z hlavních problémů neurodegenerativních onemocnění je, že plně nerozumíme tomu, co je způsobuje,“ komentoval výsledky Cisterna. „Abychom mohli vyvinout účinnou léčbu, musíme nejprve zjistit základní informace. Náš výzkum je pro odhalení těchto poznatků a nakonec i pro nalezení léku klíčový. Diferencované buňky by mohly být použity ke studiu toho, jak mutace nebo toxické proteiny, které způsobují Alzheimerovu chorobu či ALS, mění morfologii neuronů, a také k testování potenciálních léků nebo genových terapií zaměřených na ochranu neuronů či obnovu jejich funkce.“

Na tom, aby nejen esteticky krásná, ale zejména i vědecky důležitá fotografie vznikla, pracoval velmi dlouho. „Asi tři měsíce jsem zdokonaloval proces barvení, abych zajistil jasnou viditelnost buněk. Poté, co jsem nechal buňky pět dní diferencovat, jsem musel najít správné zorné pole, kde se diferencované a nediferencované buňky vzájemně ovlivňují. To si vyžádalo asi tři hodiny přesného pozorování pod mikroskopem, aby se podařilo zachytit ten správný okamžik. Zahrnovalo to mnoho pokusů a nespočet hodin práce, než se to povedlo,“ popsal zdlouhavý proces.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
před 5 hhodinami

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 8 hhodinami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 10 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
včera v 18:07

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026
Načítání...