Planetka, která se srazila se Zemí před 66 miliony let, způsobila celoplanetární pohromu a vyhubila kromě dinosaurů i další formy života. Vědci však v roce 2014 zjistili, že daleko větší kosmické těleso – konkrétně až 200krát větší – zasáhlo naši planetu před třemi miliardami let. Tato srážka napomohla rozvoji života na Zemi, píše ve studii vědecký tým pod vedením profesorky Nadjy Drabonové z Harvardské univerzity.
„Víme, že poté, co se Země poprvé zformovala, stále poletovala v okolním vesmíru spousta sutin, které do naší planety narážely. Zjistili jsme však, že život na Zemi byl vůči těmto obřím kolizím odolný a že ve skutečnosti díky tomu vzkvétal,“ řekla stanici BBC Drabonová.
Podle zjištění jejího týmu, který se za zbytky planetky uložené v horninách vydal do oblasti zvané Barberton Greenstone Belt v Jihoafrické republice, to platí i o gigantické planetce S2. Ta byla čtyřicet až šedesát kilometrů široká, tedy čtyřikrát až šestkrát větší než nejvyšší hora na světě Mount Everest. Mimozemské těleso sehrálo ve vývoji modrozelené planety úlohu „hnojivové bomby“. Bakterie a jiné jednobuněčné organismy zvané archea se díky srážce dostaly ke klíčovým živinám, jako je fosfor a železo.
Planetka S2 byla kromě fosforu bohatá i na uhlík. Jí podobné asteroidy a meteority vznikly v raném období Sluneční soustavy a podle odborníků obsahují řadu látek, které se v pozemských horninách vůbec nevyskytují. Zejména jsou však zdrojem aminokyselin, základních stavebních látek života.
Náraz planetky Zemi proměnil k nepoznání. Před srážkou byla vodním světem, kde z moře vyčnívaly jenom části pevnin. Život byl tehdy v počátcích a skládal se z primitivních mikroorganismů.
Mrak pršící hnojivo
Tato kolize ale způsobila hned několik zásadních změn. Silou nárazu se samotná planetka i část zemského povrchu odpařily. To vytvořilo kolem planety hustý mrak, ze kterého podle Drabonové začaly „pršet kapky roztavených hornin“. Právě tak se zřejmě dostal fosfor ve velkém na Zemi. Velká energie, která se nárazem uvolnila, zároveň oteplila podnebí natolik, že horní vrstva oceánů začala vřít a do ovzduší se začala vypařovat voda.
Dopad planetky také vyvolal nepředstavitelně obří vlnu tsunami, která se přehnala přes celou zeměkouli, rozervala mořské dno a na povrch přinesla vodu z mořských hlubin bohatou na železo, což dodalo bakteriím další zdroj energie.
„Dopady planetek na život na Zemi považujeme za katastrofální. Nejčastěji si vzpomeneme na vyhubené dinosaury. Ale před třemi miliardami let měl život daleko jednodušší formu. Mikroorganismy, které tehdy obývaly ve velkém planetu, jsou primitivní, všestranné a rychle se rozmnožují. Je to, jako když si ráno vyčistíte zuby. Zabijeme 99,9 procenta bakterií, ale večer jsou všechny zpátky,“ vysvětlila Drabonová.
Závěry nové studie podle ní přispějí ke správnosti teorie, která tvrdí, že dopady vesmírných těles na zemský povrch napomohly počátečnímu životu.
