Ani plochozemci placaté planetě mnohdy nevěří, říká český expert

Domněnka, že dezinformacím věří pouze méně vzdělání lidé, je mýtus, řekl Tomáš Koblížek z Filosofického ústavu Akademie věd. Příkladem dezinformace, které věří mnohdy i vzdělaní lidé, je například popírání klimatické změny. Je podle něj potřeba začít brát riziko dezinformací a konspiračních teorií vážně. A to podobně jako riziko nenávistných projevů, které lze ze zákona postihnout.

„Důvod, proč věříme dezinformacím, je, že se tím hlásíme k určité skupině nebo do nějakého politického tábora, například tedy popíráme fakt, že dochází ke klimatické změně. Proto také dezinformaci automaticky přijmeme,“ popsal Koblížek. Vzdělaní lidé uplatňují v takových případech své kritické myšlení pouze ve chvíli, kdy přijde informace, která se jim nehodí a potřebují ji vyvrátit, míní.

Často šířenou nepravdou a dezinformací je podle něj tvrzení, že Země je placatá. Koblížek upozornil, že je potřeba u takzvaných plochozemců rozlišovat dvě věci. Někdo hlásá nepravdu a druhá věc je, že někdo tomu věří. „Někdo může nepravdy tvrdit za nějakým účelem, aniž by tomu sám věřil. Například ti lidé, kteří říkají, že Země je placatá, tomu mnohdy nevěří nebo je jim to jedno. Vnímají to spíše jako protest proti vědě a podobně,“ dodal.

Ověřování faktů má meze

Samotná dezinformace je definována jako informace, pomocí které chce člověk někoho zmanipulovat a má zlé úmysly. Mezi dvě dezinformační kampaně významné pro výzkum patří prezidentská kampaň Donalda Trumpa v roce 2016, uvedl Koblížek. Druhou důležitou událostí byla podle něj pandemie covidu-19, která k sobě přitáhla široké spektrum falešných zpráv.

Tehdy se podle Koblížka začalo o šíření dezinformací uvažovat jako o šíření viru, zavedl se také termín infodemie. Jako jeden z nástrojů pro zvládání falešných zpráv označil ověřování faktů, ale i to má podle něj své meze.

„Znamená to, že když jste konfrontováni s nějakou nepravdou, poukazujete na fakta, jak se ty věci mají. Má ale svoje slabé stránky,“ míní. Mnohdy lidé, kterým člověk dezinformaci vyvrátí, začnou mít klamné přesvědčení, že ví o dalších nepravdách a přemýšlet, co všechno ještě nebylo vyvráceno, řekl.

Koblížek se mimo jiné věnuje také problematice nenávistného projevu známého pod anglickým názvem hate speech. Je definován jako typ projevu, který se snaží vyvolat nenávist vůči nějaké skupině lidí. Politici je používají ke sbíraní bodů, například při hanění Romů nebo Ukrajinců, uvedl.

V souvislosti s nenávistnými projevy Koblížek upozornil na zavedený pojem takzvaného efektu bezuzdnosti, kdy lidé mají dojem anonymity, nebo že se ocitají ve virtuálním prostoru, kde všechno úplně tak neplatí a vypouští nenávistné výroky, které by v realitě neřekli. „Není to jen otázka postihu ze stran projevu, ale také odpovědnosti majitelů sociálních sítí a svobody slova,“ dodal expert.

Tomáš Koblížek bude o dezinformacích a hate speech přednášet pro veřejnost na akci Týden Akademie věd ČR.

Týden Akademie věd nabídne desítky přednášek, výstavy i filmy nebo debaty s vědci. Více než 400 různých akcí se uskuteční ve 23 městech po celé Česku. Vstup na všechny události je zdarma, na některé je potřeba si místo rezervovat.

„Týden Akademie věd ČR je pro nás skvělou příležitostí ukázat lidem, že věda není nesrozumitelná, neuchopitelná, těžká a vzdálená, ale že umí být zábavná, fascinující a předně – velmi užitečná pro náš každodenní život,“ uvedla předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
před 1 hhodinou

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
před 4 hhodinami

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
před 7 hhodinami

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
před 8 hhodinami

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
včera v 16:47‌‌

Je tu GTA VI. Očekávají se stamiliardové tržby, unavené palce i kritika

Po třinácti letech vychází další díl videoherní série Grand Theft Auto (GTA). Těší se na něj desítky milionů hráčů po celém světě, ale na výsledky už čekají i ekonomové. Zisk hry by totiž měl překonat všechny filmy v dějinách. Ostatně globálním fenoménem se GTA VI stalo ještě před vydáním.
včera v 16:12‌‌

Jediná jaderná exploze na orbitě může zničit skoro všechny družice

Moderní civilizace se opírá o satelity. Předpovídají počasí, pomáhají bezpečnosti, přenášejí klíčová data, sledují každý metr zemského povrchu. V současné době je na nízké oběžné dráze asi třináct tisíc družic a každá z nich usnadňuje lidem život. Ale podle nové studie jsou nečekaně zranitelné. Pokud by někdo na nízké oběžné dráze odpálil jadernou zbraň, vyřadilo by to z provozu většinu satelitů, popsali vědci v nové, zatím nerecenzované studii.
včera v 12:53‌‌

Voyager 1 je nyní světelný den od Země

Americká sonda Voyager 1 dosáhla ve středu v 11:16 jako první lidský výtvor vzdálenosti 25,9 miliardy kilometrů od Země. Dokázala tím překročit hranici jednoho světelného dne od naší planety.
včera v 11:16‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.