Objev, který může pozměnit pohled na ranou českou historii, učinili vědci pod Pražským hradem. Při výzkumu hrobů pod bývalou svatovítskou rotundou vyloučili, že by v jednom z nich ležel nejstarší historicky doložený Přemyslovec, tedy kníže Bořivoj. Při zkoumání kosterních pozůstatků ze sousedního hrobu se totiž ukázalo, že v něm leží žena. Objevu se v pořadu Reportéři ČT věnoval David Vondráček.
V hrobě pod svatovítskou rotundou není kníže Bořivoj. Vědci přišli na to, že ve vedlejším hrobě leží žena
10 minut
Reportéři ČT: V hrobě pod svatovítskou rotundou není kníže Bořivoj
Historici se sto let domnívali, že v hrobech označovaných jako K1 a K2 pod někdejší rotundou sv. Víta na Pražském hradě ležel kníže Bořivoj a jeho vnuk Boleslav I. Teď se ale ukázalo, že to tak není.
Nejprve domnělou jistotou otřásli archeologové, kteří upozornili, že jsou skelety hrobů z materiálu, který se v době prvních Přemyslovců na konci 10. století ještě nepoužíval.
Výzkum DNA pak vyvrátil, že by v hrobě K1 ležel kníže Bořivoj. „Antropologicky a geneticky bylo prokázáno, že v K1 leží muž, ale k všeobecnému překvapení z holenní kosti v K2 detekoval genetik Daniel Vaněk dva chromozomy X. To znamená, že jde o ženu,“ upozornil autor reportáže David Vondráček.
Že by vedle ženy ležel Bořivoj, je vyloučeno proto, že jeho manželka svatá Ludmila je průkazně pohřbena jinde, totiž v bazilice svatého Jiří. Přesto podle dalších zjištění vědců pod rotundou opravdu spočinuli Přemyslovci, muž a žena, ale až knížata v dalších generacích.
Jako jedna z nejpravděpodobnějších hypotéz se archeologům jeví, že by holenní kost z hrobu K2 mohla patřit západofranské kněžně Emmě a že v hrobě K1 může odpočívat její manžel Boleslav II. U tohoto příslušníka Přemyslovců se dá předpokládat, že měl více žen a ta poslední byla právě kněžna Emma. Genetické sondy nedokázaly v případě hrobů K1 a K2 zjistit více než pohlaví.
Přemyslovci v sobě měli keltsko-germánské kořeny
Odborníci se také pokusili vypátrat předky Přemyslovců. Panuje totiž prakticky 100% přesvědčení, že konkrétní DNA v takzvané mužské linii Y, kterou se podařilo detekovat z kostí na druhém nádvoří Pražského hradu, patří knížeti Spytihněvovi, což byl strýc sv. Václava. Výzkum pak ukázal, že všichni Přemyslovci od Bořivoje až k Václavovi III., který je poslední z dynastie, mají R1B chromozom.
„U současné populace nalezneme největší koncentraci osob s haploskupinou R1B v západní Evropě a na britských ostrovech. A do této oblasti se také predikuje, že toto bylo místo, kde haploskupina R1B vznikla. Tady ti lidé přežívali a odtud se potom rozšiřovali dále do Evropy,“ popisuje genetik Daniel Vaněk. Podle něj je typická pro Germány a Kelty, proto se nazývá keltsko-germánská skupina.
Zakladatelé našeho státu tak v sobě měli keltsko-germánské kořeny. A přibližně 26 procent současného českého obyvatelstva má podobný původ jako svatý Václav. Co se týče zastoupení haploskupiny R1B v české populaci, tak je druhá nejpočetnější. Větší zastoupení má jen skupina východoevropská, které se někdy říká slovanská. Tu má přibližně 37 % lidí v Česku.
