Reportéři ČT

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek oznámil, že kvůli svému střetu zájmů vložil holding Agrofert do svěřenského fondu. Významná část majetku, který spadá pod koncern SynBiol, nicméně zůstává v přímém vlastnictví předsedy vlády. Týká se to třeba slovenské společnosti Istrochem, které patří rozsáhlý areál v širším centru Bratislavy. V souvislosti s ním se už roky řeší velké znečištění. V půdě jsou tam totiž jedovaté chemické látky, které se ukládaly desítky let a dál se šíří. Vyčištění území má stát stovky milionů eur. Podle minulé slovenské vlády se na financování vyčištění měla významně podílet Babišova firma. Současný kabinet Roberta Fica (Smer) ovšem otočil a oznámil, že vše uhradí. Proti tomu však protestuje slovenská opozice. Bližším okolnostem situace se věnovala Jana Neumannová z pořadu Reportéři ČT.

V úterý uplynuly čtyři dny od chvíle, kdy Ukrajina čelí plnohodnotné ruské invazi. Napadená země se se západní pomocí brání ruským náletům, které se v posledních měsících více soustředí na kritickou infrastrukturu. Reportéři ČT v uplynulých dnech natáčeli na Ukrajině s lidmi, se kterými mluvili už při vpádu invazních vojsk. Štáb natáčel s obyvateli Charkova, Slavjansku či Kramatorsku a navštívil místa, která denně čelí ruským útokům. Lidé mluvili o únavě, ale i o odhodlání napadenou zemi bránit. Reportáž připravil Tomáš Vlach.

Aktivista a politik Lukáš Blažej (Piráti) chtěl zjistit, jaké odměny dostávají úředníci magistrátu v Ústí nad Labem. Na tuto informaci měl ze zákona nárok, jenže narazil na tuhý odpor – město mu ji několik let odmítalo sdělit. Pod rozhodnutími byl podepsaný tehdejší šéf právníků ústeckého magistrátu Miloš Studenovský, který odmítl respektovat pokyny nadřízeného úřadu. Spor trval osm let a nakonec se dostal až k soudu. Ten konstatoval porušení zákona a uvedl, že by vedení města u úředníka mělo vyvodit odpovědnost. Jenže magistrát úředníka nepotrestal, naopak ho povýšil a posílá mu rekordní prémie skoro milion korun ročně. Pro pořad Reportéři ČT natáčeli Ondřej Golis a Karel Vrána.

Místo výhledu na rybník zeď. Chatař přišel po 50 letech kvůli nové stavbě o unikátní panorama. Nový dům, zřejmě bez platného stavebního povolení, si v jeho sousedství postavila náměstkyně jihočeského hejtmana Martina Kuby (dříve ODS, nyní Naše Česko) a budějovická radní Lucie Kozlová (nestr.). Ta tvrdí, že o černou stavbu nejde. Kauzu aktuálně řeší stavební úřad. Detaily zjišťoval na místě pro Reportéry ČT Petr Vodseďálek.

Vleklá válka s Ruskem staví řadu Ukrajinců před obtížné dilema, zda opustit své domovy. Podle místních úřadů je v současnosti vysídlených 4,6 milionu lidí. Těžké rozhodnutí učinily i tři sestry z Doněcké oblasti, které prožily klidných šedesát let na svém hospodářství, než jim rodnou půdu začaly spalovat ruské útoky. Některá zvířata při útěku nedokázaly zachránit. Osud tří Ukrajinek zmapovala pro pořad Reportéři ČT zpravodajka Darja Stomatová.

Od srpna má městská firma Pražské služby postupně přebírat svoz odpadu z celé metropole. Společnost pro to ale nemá dostatek kapacit. K zajištění služeb chce využívat subdodavatele. Vypsala proto soutěž za více než čtyři miliardy korun. U některých členů pražské koalice a dozorčí rady Pražských služeb zakázka budí podezření. O sporu točili Reportéři ČT.

Talentovaný počítačový grafik, který se prosadil i přesto, že trpí poruchou autistického spektra, dyslexií, dysgrafií a dyspraxií, se zamiloval přes internet. Profil mladé dívky z Texasu byl však falešný. A tak z mladíkových uspořených peněz z invalidního důchodu a z prodeje počítačových grafik začaly postupně mizet desetitisíce. Dobrovolně zasílané, ale i vyloženě kradené. O tom, že podvodníky může být těžké odhalit, svědčí i to, že falešné lásce přes internet podlehl mladý muž, který sám o manipulaci internetových podvodníků přednáší. Pro Reportéry ČT o tématu natáčel David Vondráček.

Vražda krále podsvětí Františka Mrázka patří k největším tajemstvím českého zločinu. Stále není jasné, kdo čin vykonal a kdo si ho objednal. Leccos mohou napovědět i nahrávky rozhovorů s Mrázkem, které pořídil před jeho smrtí reportér Dalibor Bártek. Nyní poprvé zaznívají v Reportérech ČT. Do vyšetřování, v němž nejasnou roli sehrály tajné služby, se v uplynulých letech zapojily desítky detektivů, nepodařilo se jim však získat takové důkazy, aby pachatele, byť jejich totožnost tuší, postavili před soud. „Minimum lidí bylo u zadání, minimum lidí bylo u střelby. Nula svědků, minimum stop,“ prohlásil bývalý náměstek ÚOOZ Hynek Vlas. Nyní už pachatel s největší pravděpodobností nebude potrestán, protože na konci ledna byla vražda promlčena. Radek Šmejda z Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování přesto věří, že se veřejnost dozví, kdo Mrázkovu vraždu objednal a kdo ji vykonal.

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.

Země východního křídla NATO pravidelně čelí ruským provokacím. Polsko, Litva nebo Estonsko se opakovaně potýkají s narušením vzdušeného prostoru nebo s pokusy o sabotáž. Moskva si tak testuje reakci Západu. Dotčené země proto dál zvyšují své výdaje na obranu. Estonsko se také už řadu let snaží vyřešit, jak začlenit ruskou menšinu, která tvoří pětinu obyvatel země. V Polsku a Pobaltí natáčel zpravodaj ČT Jan Řápek.

Spor špičkových lékařů s bývalým vedením otřásl před třemi lety Institutem klinické a experimentální medicíny (IKEM). Kauzu zahrnující vydírání kompromitujícími materiály, vyhrožování fyzickou likvidací i anonymní zprávy ministrovi vyšetřovala i Generální inspekce bezpečnostních sborů. Dlouhodobými neshodami dvou skupin uvnitř nemocnice se teď zabývá soud. Podle obžaloby bývalý management vydíral kardiochirurgy Jana Pirka a Ivana Netuku, aby si udržel moc nad prestižní nemocnicí. Pro Reportéry ČT natáčel Petr Vodseďálek.

Už 34 let probíhá spor s firmou Diag Human Josefa Šťávy. Během tohoto období se vystřídali čtyři prezidenti, patnáct premiérů a dvacet pět ministrů zdravotnictví. Spor začal původně na 200 milionech korun, teď končí nad 17 miliardami korun. Kauza začala v éře Občanského fóra, pokračovala za ODS a ČSSD (nyní SOCDEM) a vrcholí za vlády hnutí ANO. Spor o odškodnění pro česko-švýcarského podnikatele Šťávu za zmaření jeho obchodu s krevní plazmou z počátku devadesátých let dospěl až do obstavení účtů Česka v Lucembursku. Exekuce zasáhla i účty dvou firem patřících pod skupinu ČEZ, přes které ovládá osmdesát procent distribuce plynu v tuzemsku. O kauze, kterou vyšetřovala i Generální inspekce bezpečnostních sborů, natáčel pro Reportéry ČT Michael Fiala.

Loni se Reportérům ČT podařilo natočit, jak chtějí silničáři zlikvidovat nelegální reklamu u dálnice D1 u Velkého Meziříčí, ale fyzicky jim v tom brání agentura, která na ní vydělávala peníze. Policie na místě zaznamenala dva přestupky. Jaká byla dohra? Přestupky řešil tamní městský úřad, který v srpnu udělil dvě pokuty. Ředitelství silnic a dálnic se zároveň muselo finančně vyrovnat s firmou, kterou na odstranění nelegálních reklam v obci vysoutěžilo.

O spolupráci současného ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) s komunistickou Státní bezpečností (StB) se vědělo, sám ji před lety přiznal. Nebyly však známé její podrobnosti – zda Klempíř opravdu donášel na někoho určitého a jak aktivní sám byl. Tyto informace nyní odhalily archivy Státní bezpečnosti, a to složky lidí z prostředí, o které měla StB zájem. Ukázalo se, že zprávy od Klempíře, s krycím jménem Olda, byly pro důstojníky zásadní. Udání konkrétních lidí tehdy ovlivnilo jejich další osudy. S jedním z nich mluvili Reportéři ČT.

Kněze Jana Bulu a Václava Drbolu na počátku 50. let komunisté popravili za vraždy tří funkcionářů národního výboru v Babicích. Těch se ale nikdy nedopustili. Komunistický režim je mučil a nutil, aby se vzdali své víry. Oba to odmítli, přestože by si tím možná zachránili život. Po roce 1989 je soud rehabilitoval. Čeští historici i duchovní se pak dlouhá léta snažili, aby jejich víru a odvahu ocenili i nejvyšší představitelé církve. Po 21 letech se to podařilo – papež oznámil loni v říjnu jejich blahořečení. Samotná slavnost blahořečení by se měla uskutečnit v Brně v polovině letošního roku. Případ pro Reportéry ČT připomněl Karel Vrána.

Za jeden zápas nabídka i dvacet tisíc eur pro několik hráčů. Sázkařské mafie po celém světě ve sportu operují s miliardami, často dochází k praní špinavých peněz. To, že se ovlivňují fotbalové zápasy kvůli sázkám – v uplynulých letech v Česku nejčastěji ve třetí lize –, už v reportážích několikrát zaznělo. Reportéři ČT nyní získali nová exkluzivní svědectví, která detailně popisují, jak tyto sázkařské gangy fungují. Nejde jen o ovlivňování jednotlivých zápasů. Tyto skupiny se snaží také infiltrovat celý klub zevnitř jako skrytí investoři. Takový případ objevili i v Česku. Natáčela Adéla Paclíková.

Reportéři ČT se infiltrovali do blízkosti samozvaných finančních poradců a poznali jejich techniky. Svou činnost prezentují jako marketing, provozování finančního poradenství bez licence totiž porušuje zákon. „Zaměřili jsme se na prodejce a projekty, které se sice tváří seriózně, ale u kterých to vypadá, že slibují víc, než mohou zaručit,“ přiblížil reportér ČT Petr Vodseďálek. Tématu se věnoval poslední díl pořadu Reportéři +.

Všeobecná zdravotní pojišťovna rozhoduje o tom, kam potečou stamiliardy, a její šéf Zdeněk Kabátek bývá označován za mocnějšího než ministr zdravotnictví. Kriminalisté ale vyšetřují IT zakázky pojišťovny a obvinili i jejího zaměstnance. VZP figuruje také v kauze Dozimetr a Kabátek musel vysvětlovat kontakty s kontroverzními postavami. Staronový ministr Adam Vojtěch (za ANO) už před nástupem do funkce avizoval, že pojišťovnu čekají velké změny. Situaci ve VZP mapoval pro Reportéry ČT Ondřej Golis.

V Česku žijí podle nejrůznějších odhadů desítky tisíc bezdomovců. Nelichotivou statistiku se v posledních třech letech pokouší zvrátit plzeňský magistrát. Navázal proto spolupráci se sociálním spolkem K srdci a biskupstvím plzeňským. Zhruba pět set bezdomovců, kteří v západočeské metropoli žijí, tak může získat brigádu a z výdělku si zaplatit alespoň dočasné bydlení v tamních ubytovnách. Díky práci pro plzeňskou městskou policii se do „běžného“ života podařilo z ulice vrátit třiapadesátiletému Romanovi. Nyní pomáhá právě lidem bez domova, mezi něž dřív sám patřil. O jeho příběhu natáčel pro Reportéry ČT David Vondráček.

Česko má za sebou v diplomacii horký vstup do roku 2026. A to i kvůli předsedovi Poslanecké sněmovny a SPD Tomiu Okamurovi, který hned v novoročním projevu slovně zaútočil na Evropskou unii či Ukrajinu, která se už několik let brání ruské agresi. Nedlouho po Okamurovi si pak „přisadil“ i druhý muž hnutí Radim Fiala, který zpochybnil roli Ruska ve výbuších muničních skladů ve Vrběticích. Premiér Andrej Babiš (ANO) však Okamurova slova dlouho nekomentoval, vyjádřil se až po zmíněném prohlášení Fialy. Ani pak ale předseda vlády svého koaličního partnera přímo nekritizoval. O tom, jaké poměry panují ve vládní koalici v oblasti zahraniční politiky, natáčel pro Reportéry ČT Jan Moláček.

Detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) zadrželi členy gangu, který páchal masivní podvody na daních. Skupina cizinců z postsovětských zemí, která do Česka dovážela nezdaněnou elektroniku, podle obvinění stát připravila téměř o pět miliard korun. Pro NCOZ je to historicky vůbec nejvyšší škoda a je možné, že ještě naroste. Kriminalisté případ rozplétali tři roky pomocí odposlechů i sledování podezřelých, kvůli dodávkám z USA jim pomáhala i FBI. Miliardové podvody probíhaly od roku 2017 nejméně do poloviny roku 2024. Pachatelům hrozí až deset let vězení. Podrobnosti případu v pořadu Reportéři ČT rozkryl Dalibor Bártek.

Česko dohání deficit ve větrné energetice – letos se uskutečnil rekordní počet místních referend o větrnících. S jejich instalací ve své obci ale dlouhodobě souhlasí pouze kolem 40 procent lidí. S větrnou energií jsou spojené i různé dezinformace a fámy. Obnovitelné zdroje se dle odborníků také stále více stávají i cílem dezinformačních kampaní Ruska, které nemá zájem na jejich rozvoji. Stát ve snaze větrnou energetiku rozvíjet pak naráží někdy i na odpor krajů, informovali Reportéři ČT. O tématu natáčel Tomáš Vlach.

Už rok vědí české úřady o tom, že v tuzemsku má dům a firmu osoba zapojená do financování teroristické organizace Hamás. Americké ministerstvo financí na Hamída al Ahmara i na jeho firmy uvalilo sankce loni v říjnu. Úřady mají za prokázané, že hraje významnou roli ve struktuře, která zajišťuje předákům Hamásu luxusní život v zahraničí. Po stopách jemenského podnikatele pátrali Reportéři ČT v Teplicích a okolí, kde má vilu a kde také žije početná arabská komunita. Natáčel Jan Moláček.

Policie při rozsáhlém zásahu kvůli možnému předražování zakázek na železnici a silnicích objevila v trezoru šéfa Správy železnic Jiřího Svobody osmdesát milionů korun v hotovosti. Svoboda, kterého správní rada mezitím odvolala, tvrdí, že peníze patří jeho sedmaosmdesátiletému otci. Proto se i o něj nyní zajímají detektivové. Policie zamířila i k šéfovi Ředitelství silnic a dálnic Radku Mátlovi. Jemu policie zabavila telefon a počítač. Pro Reportéry ČT natáčeli Ondřej Golis a Adéla Paclíková.