Reportéři ČT

Auta s čínskými technologiemi – i některá evropská či americká – jsou schopná natáčet a odesílat všechno, co se děje kolem i uvnitř, přímo čínským úřadům. Takové varování vydal už loni Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB). Někteří politici to bagatelizují a zákonné úpravy, které by bezpečnost posílily, stále chybí. Reportéři ČT se rozhodli vyzkoušet, co všechno auta vybavená těmito technologiemi zaznamenávají. Marek Martinovský a Jana Neumannová postavili jedno takové auto postupně před ministerstvo obrany, Úřad vlády i tajnou službu.

Zařízení v bývalém hotelu Schindlerův háj na Svitavsku, kde pobývá více než dvacet seniorů, prověřuje policie kvůli podezření z neoprávněného podnikání. Podle Pardubického kraje jde o nelegální poskytování sociálních služeb. Provozovatel se hájí tím, že poskytuje pouze ubytování a stravu, nikoliv sociální služby. Podle zástupce ombudsmana Víta Alexandra Schorma může být v Česku až 150 nelegálních domovů pro seniory. Tématu se věnovali Reportéři ČT.

Poslanec Josef Nerušil z SPD neuvedl v přehledu majetku družstevní byt, když se ujal funkce, zjistili Reportéři ČT. Jde tak o další případ nepřiznaného bytu ze strany politika – před komunálními volbami v souvislosti s nesrovnalostmi v majetku rezignoval například původní uchazeč o post primátora Prahy za ANO Ondřej Prokop.

Nebezpečná kojenecká výživa se zřejmě znovu dostala do prodeje. Inspektoři Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) ji objevili ve třech městech v Česku. Vybrané šarže přitom obchodníci nesmějí od února prodávat. Úřady mají podezření, že výrobky mohou obsahovat nebezpečný toxin cereulid. Ten způsobuje zvracení a průjem, v krajních případech může vést až k selhání některých orgánů. Rodiče by podle inspekce měli zkontrolovat, zda nemají zakázané šarže doma, a případně je vrátit prodejci.

Nový nález může pomoci objasnit tragické události, které se odehrály po druhé světové válce v severních Čechách. V Postoloprtech tehdy při jednom z nejrozsáhlejších poválečných masakrů německých civilistů přišly o život stovky lidí. Při stavbě nových domů tam nyní byly objeveny lidské ostatky, které mohou pocházet z jednoho z masových hrobů. Ve městě dodnes žijí potomci obětí i těch, kteří se na masakru podíleli. S potomky aktérů tehdejších událostí natáčel David Vondráček pro Reportéry ČT.

Influencerka Karolína Kostroňová, kterou na instagramu sleduje skoro třicet tisíc lidí, a její manžel David Kostroň kolem sebe vybudovali komunitu lidí, jimž nabízejí jak placené životní poradenství, tak investice do pochybných projektů. Jedním z nich byl i Glocin, jeden z největších podvodných projektů v historii Česka. Reportéři Barbora Loudová a Petr Vodseďálek anonymně vyzpovídali lidi poškozené aktivitou Kostroňových a Kostroňovou i přímo konfrontovali.

Sedmnáct památkově chráněných budov na ploše patnácti tisíc metrů čtverečních. Manželé Konopáčovi před osmi lety koupili bývalý schwarzenberský velkostatek v Postoloprtech na Lounsku za cenu malé pražské garsonky. Chtěli chátrající barokní areál zachránit a proměnit ho v kulturní centrum. Do oprav už investovali přibližně sedmnáct milionů korun, většinu z vlastních prostředků. Na dokončení by ale potřebovali mnohonásobně víc. O jejich úsilí natáčeli Reportéři ČT.

Ruský tlak na Evropu sílí a na vlastní kůži to pociťuje i Německo, největší dodavatel vojenské pomoci Ukrajině. Rusko Evropě vyhrožuje a najímá agenty, kteří útočí na konkrétní cíle. Zároveň se podle tajných služeb snaží ovlivňovat volby v evropských zemích. V Německu nedávno proběhly dvoje zemské volby, v nichž zvítězila krajně pravicová AfD, která se netají svým odporem k pomoci Ukrajině a odmítáním protiruských sankcí. Co to znamená pro bezpečnost Německa a Evropy? Pro Reportéry ČT natáčela Helena Truchlá.

Odvolací soud bude příští týden rozhodovat o bezprecedentním případu dětského násilí. Dva mladíci – tehdy jim bylo 17 a 14 let – se pokusili podpálit synagogu v Brně. Krátce na to si podle nepravomocného rozsudku vyhlédli bezdomovce, vylákali ho na odlehlé místo a tam ho starší z nich bil až do chvíle, kdy si myslel, že zemřel. Muž ale přežil, Reportéři ČT ho našli a natočili s ním rozhovor. „(Útočník) chtěl asi mít pocit, jaké to je, když zabije člověka,“ řekl Dušan Gábor, který se měl stát mladíkovou obětí. Nakonec utrpěl mnohočetná poranění hlavy, například zlomenou očnici.

Největší dotační kauza v historii tuzemského tenisu trvá od roku 2023 a stále se rozrůstá. Po obvinění vedení Českého tenisového svazu v čele s jeho tehdejším prezidentem Ivo Kaderkou jsou nově obviněny dvě firmy a dva lidé. Jde o finanční machinace se škodou přesahující dvacet milionů korun. Jedním z obviněných je bývalý blízký Kaderkův spolupracovník a bývalý profesionální tenista Vojtěch Flégl, který vlastní společnost Český tenis, přes níž mělo být zpronevěřeno přes 14 milionů korun. Druhým je daňový poradce Martin Baier, který měl falšovat účetnictví. Kvůli celé kauze bude svaz splácet pravděpodobně více než sto milionů korun, které ovšem nemá. Až bude znát přesnou částku, tak požádá o dlouhodobý úvěr, který ho může zatížit na deset až dvanáct let. Kauzou se zabývali Reportéři ČT.

Od ledna platí v Česku novela zákona, která vedle trestnosti propagace nacismu, uzákoněné už v roce 1950, zmiňuje i propagaci komunismu, včetně jeho symbolů – srpu a kladiva. Obchod s předměty, jako například trička se Stalinem, hrníčky s Leninem, plakáty s nápisem Proletáři všech zemí spojte se, ale kvete dál, zejména na internetu. Prodejci označují své zboží jako sběratelské předměty. Pravomocně odsouzen zatím za propagaci komunismu nebyl nikdo, zjistil Karel Vrána z Reportérů ČT.

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.

Místo školy čtyři stěny dětského pokoje, kontakt s kamarády jen přes obrazovku telefonu. Tak žijí tisíce dětí v ukrajinském Nikopolu. Kvůli každodenním dělostřeleckým a dronovým útokům je jejich pohyb venku téměř nemožný. Ve městě na břehu Dněpru naproti okupované Záporožské jaderné elektrárně zůstávají po ruském ostřelování téměř denně mrtví nebo zranění. Do některých ulic už nejezdí ani humanitární pracovníci. Atmosféru v těžce zkoušeném městě v posledním půlroce zaznamenával štáb Reportérů ČT.

Týrání koní hladem a dlouhodobě špatná péče – k tomu zřejmě roky docházelo ve stáji v Hradci nad Svitavou. Dva koně tam museli být nedávno utraceni. Na situaci upozornila žena ze Slovenska, která do stáje svěřila svou oblíbenou klisnu. Nakonec ji vyhublou a ve vážném stavu musela předčasně odvézt zpět. Na nedostatek krmení a špatnou péči si stěžují i další lidé, kteří tam své koně ustájili. Závažným případem se nyní zabývá Policie ČR a Krajská veterinární správa. Odebrání zvířat považují inspektoři za krajní opatření. Na statku by mělo být devět koní, poníci, mula a osel. Okolnosti chovu zjišťovali také Reportéři ČT.

Pětasedmdesátiletý Pavel Salák ze Sokolova se za poslední tři roky stal jednou z nejznámějších uměleckých osobností Karlovarského kraje. Celý život žije sám, kromě maminky nikoho blízkého neměl. Sám sebe nazývá poustevníkem z paneláku. Po její smrti ale musel byt opustit a stal se bezdomovcem. Jeho rodinou jsou fantaskní světy neexistujících měst a států a také borovice blatka, kterou už čtyřicet let vysazuje na různých místech hornického kraje. Natáčeli s ním Reportéři ČT.

Kreml zintenzivnil útoky, sabotáže a dezinformační kampaně v Evropě. Ruské tajné služby často využívají místo elitních důstojníků takzvané telegramové agenty, tedy lidi na jedno použití. Litevská prokuratura nyní zjistila, že český případ hořících autobusů souvisí s událostmi v Litvě a v Rumunsku. Adéla Paclíková z Reportérů ČT ve spolupráci s novináři z Německa, Litvy i Španělska měsíce mapovala, jak k incidentům došlo. Pátrání dovedlo investigativce až k latinskoamerickému tanečnímu studiu v Rusku.

Stát usiluje o podporu osob se zdravotním postižením dlouhodobě – větší firmy musejí takové lidi přímo zaměstnat, nebo je podpořit přes takzvané náhradní plnění, například odběrem zboží, které vyrobili. Některé společnosti to ale zneužívají.

Stát se pře s firmou Severní energetická Pavla Tykače o peníze, které mají dostat obce v bezprostřední blízkosti dolu v severních Čechách jako náhradu za poškozené životní prostředí a jiná omezení. Těžební společnost ušetřila za obnovu území dolu po jeho likvidaci a zavázala se, že tyto peníze pošle obcím na různé projekty, které místním pomohou zlepšit život. Se státem se však nemůže dohodnout na tom, o kolik peněz vlastně jde. Podle báňského úřadu o miliardu korun. Těžař počítá jen se zhruba půlmiliardou. Během léta také Tykačova firma oznámila, že končí jednání se státem a bude jednat přímo s obcemi. Sporu se věnovali Reportéři ČT.

Exekutor Dalimil Mika chystá investici v řádu desítek milionů eur do horského centra v italském Jižním Tyrolsku. České televizi to potvrdil současný majitel areálu, od něhož ho chce koupit trojice investorů. Mika je jedním z nich. Exekutoři přitom ze zákona nesmějí vedle výkonu svého úřadu vykonávat jinou výdělečnou činnost, aby se vyhnuli možnému střetu zájmů. Mika, který vede exekutorský úřad v Klatovech, ale spoluvlastní lyžařské areály i v Česku a vedle nich také průmyslové podniky, hotely a další firmy. Reportéři ČT zjišťovali, jak je to možné a co na to říká Exekutorská komora.

Někdy se stanou věci, kterým by málokdo věřil, že se vůbec můžou stát. Řeč je o regionálních kauzách, které jsou leckdy tak překvapivé, že svou zajímavostí předčí i události na celostátní úrovni. Jaké kauzy se nejčastěji v regionech řeší? Jak snášejí zvídavé otázky místní podnikatelé a politici? Také o tom je podcast, ve kterém Janě Neumannové odpovídají reportéři Karel Vrána a Tomáš Vlach. Druhý jmenovaný přidává i své postřehy z častých návštěv Ukrajiny. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.

Novinář musí být nestranný, ale to neznamená, že nesmí mít názor. Když politici lžou, je povinností novináře na to upozornit. Někteří ale lžou víc než jiní. Jaký je dopad lží a dezinformací nejen na sociálních sítích na veřejnost? Kdo ohýbá realitu ve prospěch Ruska? A proč jsou zrovna v současnosti veřejnoprávní média a jejich nezávislost mnohem důležitější, než kdykoliv v minulosti? Na otázky Jany Neumannové odpovídají reportéři Jan Moláček a Ondřej Golis. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry Reportérů ČT, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.

Na odhalování fotbalových podvodů pracuje řadu let. Letos za své reportáže na toto téma dostala i cenu Mezinárodní asociace sportovních novinářů. A v rozkrývání nekalých sázek, kvůli kterým organizované zločinné skupiny ovlivňují zápasy, pokračuje. Při nedávném natáčení ve Slovinsku čelila útoku od lidí blízkých muži, kterého s řízením podvodů spojuje česká policie. Jaké to je, když musí jako novinářka čelit něčemu takovému? Má někdy při natáčení strach? Také o tom mluví s reportérkou Adélou Paclíkovou Jana Neumannová. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.

Často se zabývá tématy, která v sobě nesou hodně emocí. Natáčí ale i s politiky, z nichž někteří ochotou odpovídat novinářům nijak neoplývají. Místo odpovědí pak někdy přichází útok překračující jakékoliv myslitelné meze slušnosti. Jak to vypadá, když politik poštve proti novinářkám své příznivce? Jak čelit útokům od představitelů veřejné moci? Také tomuto tématu se věnuje náš podcast. Jana Neumannová v něm tentokrát klade otázky reportérce Barboře Loudové. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.

K zemi jde stavba náměstkyně jihočeského hejtmana Lucie Kozlové (Naše Česko), jež si ji nechala postavit bez povolení na břehu rybníka Dehtář u Českých Budějovic. O domě se mluvilo déle než rok. Náměstkyně tvrdila, že se nejedná o černou stavbu. Dokumentaci měl na starosti její partner, který je stavařem. Patřičné povolení jim ale chybělo. Stavba však pokračovala, dokud na případ začátkem roku neupozornili Reportéři ČT. „Neměla jsem být možná tak důvěřivá. Nicméně je to moje pochybení. Zcela to pochybení beru na sebe,“ řekla Kozlová. Původní stavební povolení bylo vydané jen na rekonstrukci chaty, kterou koupili. Místo přestavby ji ale strhli a začali stavět znovu, ve větším. Nyní to vypadá, že po bourání zde nakonec zůstane jen pozemek. Kozlová zatím netuší, co s ním udělá.