Reportéři ČT

V Hluboké nad Vltavou došlo ke scéně připomínající divoká devadesátá léta. Dva muži v noci ve městě zapálili auto tamního zastupitele Martina Vebera (KDU-ČSL). Pouhé dva dny před tím zastupitelstvo na bouřlivém zasedání rozhodovalo o prodeji městských pozemků, který Veber kritizoval. I když město prodej nakonec odsouhlasilo, zájemce o pozemky hned následující den svoji nabídku stáhl. A pár hodin nato Veberovi shořelo auto. Vedení radnice útok odsoudilo, o jeho motivu nechce spekulovat. Veber kritizoval také výstavbu lávky přes Vltavu dokončenou v roce 2022 a výhrady měl i ke stavbě zimního stadionu, která začala minulý měsíc. Policisté mezitím zadrželi dva žháře. Proč auto zapálili, zatím nesdělili. Okolnosti celé události pro Reportéry ČT přiblížili Michael Fiala a Karel Vrána.

V Pardubicích stojí před soudem exprimátor a někdejší člen ANO Martin Charvát. Před více než dvěma lety policie při rozsáhlém zásahu zatkla jeho a dalších osmnáct lidí a obvinila je z pokusu o ovlivňování veřejných zakázek. Postupně se vyjasnilo, že jde o dvě odlišné věci. Na jedné straně o ovlivňování menších zakázek úředníky na radnici a na straně druhé o tendr na stavbu parkovacího domu, který byl v té době už zhruba půldruhého měsíce ve výstavbě. Exprimátor, jeho někdejší náměstkyně Helena Dvořáčková a Jozef Koprivňanský z druhé větve kauzy skončili dokonce na čas v takzvané koluzní vazbě, aby nemohli ovlivňovat svědky. Kauza se týkala právě i nižších úředníků a podnikatelů, z nichž někteří se už k machinacím se zakázkami přiznali a přijali soudem potvrzený trest. O kauze, kterou pro Reportéry ČT zmapoval Tomáš Vlach, se proto mluvilo jako o pardubické chobotnici.

Zakázky na tuzemských železnicích provází kartelové dohody, vysoké ceny a někdy i omezená konkurence. Česko přitom do železnice v posledních letech pumpuje desítky miliard. Po loňské policejní akci u Správy železnic ale vyvstaly otázky, jak se s těmito penězi hospodaří a kde vlastně končí. Kriminalisté dorazili i do domu tehdejšího šéfa státní strategické organizace Jiřího Svobody a v trezoru objevili osmdesát milionů korun. O okolnostech kauzy a problémech s hospodařením Správy železnic natáčeli pro Reportéry ČT Ondřej Golis a Adéla Paclíková.

Loni se v Česku konalo rekordních 25 místních referend o větrných elektrárnách. V posledních měsících odpor proti větrným turbínám zesílil. Opírá se přitom nejen o legitimní obavy, jako je třeba tradiční ráz krajiny, ale také o strašení přehnanými či zcela smyšlenými dopady na zdraví či zvířata. V šíření dezinformací hrají klíčovou roli slovenští aktivisté, kteří od loňského podzimu přesvědčují obyvatele českých vesnic, aby větrníkům řekli ne. Tématu se pro pořad Reportéři + věnoval Jan Moláček.

Komplikace provázející přijímací řízení na střední školy se v minulosti týkaly kvality samotných přijímacích zkoušek i nedostatečné kapacity žádaných škol. Stát sliboval nápravu. Pochybnosti měly rozptýlit mimo jiné zkoušky nanečisto organizované Cermatem, který má přijímací řízení na starosti. Reportéři ČT získali zatím neveřejné údaje o jejich letošních výsledcích. Zejména testy z matematiky měly podle dat velmi špatné výsledky a děti spíše vystrašily, než aby jim s přípravou pomohly. Barbora Loudová se v reportáži zaměřila mimo jiné na to, co všechno v systému přijímacího řízení nefunguje a proč stát nedokáže zajistit spravedlivé a bezchybné testování.

Před deseti měsíci vypukla jedna z největších kauz posledních let, která stála funkci i politickou kariéru tehdejšího ministra spravedlnosti Pavla Blažka (dříve ODS). Stát tehdy přijal jako dar bitcoiny za necelou miliardu korun. Jak se ale záhy ukázalo, za podivných okolností je daroval dříve trestaný Tomáš Jiřikovský. Kryptoměna může podle šetření pocházet z trestné činnosti. Ministerstvo spravedlnosti bitcoiny následně vydražilo, pak se je rozhodlo získat zpátky a nyní se opět řeší, co s nimi. O dalších pochybnostech, které se v souvislosti s kauzou objevují – včetně dění na státním zastupitelství – natáčeli pro Reportéry ČT Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek.

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek oznámil, že kvůli svému střetu zájmů vložil holding Agrofert do svěřenského fondu. Významná část majetku, který spadá pod koncern SynBiol, nicméně zůstává v přímém vlastnictví předsedy vlády. Týká se to třeba slovenské společnosti Istrochem, které patří rozsáhlý areál v širším centru Bratislavy. V souvislosti s ním se už roky řeší velké znečištění. V půdě jsou tam totiž jedovaté chemické látky, které se ukládaly desítky let a dál se šíří. Vyčištění území má stát stovky milionů eur. Podle minulé slovenské vlády se na financování vyčištění měla významně podílet Babišova firma. Současný kabinet Roberta Fica (Smer) ovšem otočil a oznámil, že vše uhradí. Proti tomu však protestuje slovenská opozice. Bližším okolnostem situace se věnovala Jana Neumannová z pořadu Reportéři ČT.

V úterý uplynuly čtyři dny od chvíle, kdy Ukrajina čelí plnohodnotné ruské invazi. Napadená země se se západní pomocí brání ruským náletům, které se v posledních měsících více soustředí na kritickou infrastrukturu. Reportéři ČT v uplynulých dnech natáčeli na Ukrajině s lidmi, se kterými mluvili už při vpádu invazních vojsk. Štáb natáčel s obyvateli Charkova, Slavjansku či Kramatorsku a navštívil místa, která denně čelí ruským útokům. Lidé mluvili o únavě, ale i o odhodlání napadenou zemi bránit. Reportáž připravil Tomáš Vlach.

Aktivista a politik Lukáš Blažej (Piráti) chtěl zjistit, jaké odměny dostávají úředníci magistrátu v Ústí nad Labem. Na tuto informaci měl ze zákona nárok, jenže narazil na tuhý odpor – město mu ji několik let odmítalo sdělit. Pod rozhodnutími byl podepsaný tehdejší šéf právníků ústeckého magistrátu Miloš Studenovský, který odmítl respektovat pokyny nadřízeného úřadu. Spor trval osm let a nakonec se dostal až k soudu. Ten konstatoval porušení zákona a uvedl, že by vedení města u úředníka mělo vyvodit odpovědnost. Jenže magistrát úředníka nepotrestal, naopak ho povýšil a posílá mu rekordní prémie skoro milion korun ročně. Pro pořad Reportéři ČT natáčeli Ondřej Golis a Karel Vrána.

Místo výhledu na rybník zeď. Chatař přišel po 50 letech kvůli nové stavbě o unikátní panorama. Nový dům, zřejmě bez platného stavebního povolení, si v jeho sousedství postavila náměstkyně jihočeského hejtmana Martina Kuby (dříve ODS, nyní Naše Česko) a budějovická radní Lucie Kozlová (nestr.). Ta tvrdí, že o černou stavbu nejde. Kauzu aktuálně řeší stavební úřad. Detaily zjišťoval na místě pro Reportéry ČT Petr Vodseďálek.

Vleklá válka s Ruskem staví řadu Ukrajinců před obtížné dilema, zda opustit své domovy. Podle místních úřadů je v současnosti vysídlených 4,6 milionu lidí. Těžké rozhodnutí učinily i tři sestry z Doněcké oblasti, které prožily klidných šedesát let na svém hospodářství, než jim rodnou půdu začaly spalovat ruské útoky. Některá zvířata při útěku nedokázaly zachránit. Osud tří Ukrajinek zmapovala pro pořad Reportéři ČT zpravodajka Darja Stomatová.

Od srpna má městská firma Pražské služby postupně přebírat svoz odpadu z celé metropole. Společnost pro to ale nemá dostatek kapacit. K zajištění služeb chce využívat subdodavatele. Vypsala proto soutěž za více než čtyři miliardy korun. U některých členů pražské koalice a dozorčí rady Pražských služeb zakázka budí podezření. O sporu točili Reportéři ČT.

Talentovaný počítačový grafik, který se prosadil i přesto, že trpí poruchou autistického spektra, dyslexií, dysgrafií a dyspraxií, se zamiloval přes internet. Profil mladé dívky z Texasu byl však falešný. A tak z mladíkových uspořených peněz z invalidního důchodu a z prodeje počítačových grafik začaly postupně mizet desetitisíce. Dobrovolně zasílané, ale i vyloženě kradené. O tom, že podvodníky může být těžké odhalit, svědčí i to, že falešné lásce přes internet podlehl mladý muž, který sám o manipulaci internetových podvodníků přednáší. Pro Reportéry ČT o tématu natáčel David Vondráček.

Vražda krále podsvětí Františka Mrázka patří k největším tajemstvím českého zločinu. Stále není jasné, kdo čin vykonal a kdo si ho objednal. Leccos mohou napovědět i nahrávky rozhovorů s Mrázkem, které pořídil před jeho smrtí reportér Dalibor Bártek. Nyní poprvé zaznívají v Reportérech ČT. Do vyšetřování, v němž nejasnou roli sehrály tajné služby, se v uplynulých letech zapojily desítky detektivů, nepodařilo se jim však získat takové důkazy, aby pachatele, byť jejich totožnost tuší, postavili před soud. „Minimum lidí bylo u zadání, minimum lidí bylo u střelby. Nula svědků, minimum stop,“ prohlásil bývalý náměstek ÚOOZ Hynek Vlas. Nyní už pachatel s největší pravděpodobností nebude potrestán, protože na konci ledna byla vražda promlčena. Radek Šmejda z Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování přesto věří, že se veřejnost dozví, kdo Mrázkovu vraždu objednal a kdo ji vykonal.

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.

Země východního křídla NATO pravidelně čelí ruským provokacím. Polsko, Litva nebo Estonsko se opakovaně potýkají s narušením vzdušeného prostoru nebo s pokusy o sabotáž. Moskva si tak testuje reakci Západu. Dotčené země proto dál zvyšují své výdaje na obranu. Estonsko se také už řadu let snaží vyřešit, jak začlenit ruskou menšinu, která tvoří pětinu obyvatel země. V Polsku a Pobaltí natáčel zpravodaj ČT Jan Řápek.

Spor špičkových lékařů s bývalým vedením otřásl před třemi lety Institutem klinické a experimentální medicíny (IKEM). Kauzu zahrnující vydírání kompromitujícími materiály, vyhrožování fyzickou likvidací i anonymní zprávy ministrovi vyšetřovala i Generální inspekce bezpečnostních sborů. Dlouhodobými neshodami dvou skupin uvnitř nemocnice se teď zabývá soud. Podle obžaloby bývalý management vydíral kardiochirurgy Jana Pirka a Ivana Netuku, aby si udržel moc nad prestižní nemocnicí. Pro Reportéry ČT natáčel Petr Vodseďálek.

Už 34 let probíhá spor s firmou Diag Human Josefa Šťávy. Během tohoto období se vystřídali čtyři prezidenti, patnáct premiérů a dvacet pět ministrů zdravotnictví. Spor začal původně na 200 milionech korun, teď končí nad 17 miliardami korun. Kauza začala v éře Občanského fóra, pokračovala za ODS a ČSSD (nyní SOCDEM) a vrcholí za vlády hnutí ANO. Spor o odškodnění pro česko-švýcarského podnikatele Šťávu za zmaření jeho obchodu s krevní plazmou z počátku devadesátých let dospěl až do obstavení účtů Česka v Lucembursku. Exekuce zasáhla i účty dvou firem patřících pod skupinu ČEZ, přes které ovládá osmdesát procent distribuce plynu v tuzemsku. O kauze, kterou vyšetřovala i Generální inspekce bezpečnostních sborů, natáčel pro Reportéry ČT Michael Fiala.

Loni se Reportérům ČT podařilo natočit, jak chtějí silničáři zlikvidovat nelegální reklamu u dálnice D1 u Velkého Meziříčí, ale fyzicky jim v tom brání agentura, která na ní vydělávala peníze. Policie na místě zaznamenala dva přestupky. Jaká byla dohra? Přestupky řešil tamní městský úřad, který v srpnu udělil dvě pokuty. Ředitelství silnic a dálnic se zároveň muselo finančně vyrovnat s firmou, kterou na odstranění nelegálních reklam v obci vysoutěžilo.

O spolupráci současného ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) s komunistickou Státní bezpečností (StB) se vědělo, sám ji před lety přiznal. Nebyly však známé její podrobnosti – zda Klempíř opravdu donášel na někoho určitého a jak aktivní sám byl. Tyto informace nyní odhalily archivy Státní bezpečnosti, a to složky lidí z prostředí, o které měla StB zájem. Ukázalo se, že zprávy od Klempíře, s krycím jménem Olda, byly pro důstojníky zásadní. Udání konkrétních lidí tehdy ovlivnilo jejich další osudy. S jedním z nich mluvili Reportéři ČT.

Kněze Jana Bulu a Václava Drbolu na počátku 50. let komunisté popravili za vraždy tří funkcionářů národního výboru v Babicích. Těch se ale nikdy nedopustili. Komunistický režim je mučil a nutil, aby se vzdali své víry. Oba to odmítli, přestože by si tím možná zachránili život. Po roce 1989 je soud rehabilitoval. Čeští historici i duchovní se pak dlouhá léta snažili, aby jejich víru a odvahu ocenili i nejvyšší představitelé církve. Po 21 letech se to podařilo – papež oznámil loni v říjnu jejich blahořečení. Samotná slavnost blahořečení by se měla uskutečnit v Brně v polovině letošního roku. Případ pro Reportéry ČT připomněl Karel Vrána.

Za jeden zápas nabídka i dvacet tisíc eur pro několik hráčů. Sázkařské mafie po celém světě ve sportu operují s miliardami, často dochází k praní špinavých peněz. To, že se ovlivňují fotbalové zápasy kvůli sázkám – v uplynulých letech v Česku nejčastěji ve třetí lize –, už v reportážích několikrát zaznělo. Reportéři ČT nyní získali nová exkluzivní svědectví, která detailně popisují, jak tyto sázkařské gangy fungují. Nejde jen o ovlivňování jednotlivých zápasů. Tyto skupiny se snaží také infiltrovat celý klub zevnitř jako skrytí investoři. Takový případ objevili i v Česku. Natáčela Adéla Paclíková.

Reportéři ČT se infiltrovali do blízkosti samozvaných finančních poradců a poznali jejich techniky. Svou činnost prezentují jako marketing, provozování finančního poradenství bez licence totiž porušuje zákon. „Zaměřili jsme se na prodejce a projekty, které se sice tváří seriózně, ale u kterých to vypadá, že slibují víc, než mohou zaručit,“ přiblížil reportér ČT Petr Vodseďálek. Tématu se věnoval poslední díl pořadu Reportéři +.