Reportéři ČT

Už třetím rokem Rusko terorizuje ukrajinské pohraničí. Desítky tisíc lidí si tu musely zvyknout na život v nejistotě. Pravidelné ostřelování přináší zkázu a chaos. Zničené jsou ulice, dětská hřiště i celá sídliště. Moskva do oblasti posílá rakety či naváděné pumy. I proto Kyjev žádá od svých spojenců systémy protiletecké obrany. Ukrajinští vojáci mezitím staví v pohraničí další opevnění. Následky ruských úderů přímo na východě Ukrajiny zjišťoval reportér ČT Jan Řápek.

Když v devadesátých letech vznikaly nové české národní parky, všichni to vítali. Teď má mít Česko po desítkách let už pátý národní park, a to Křivoklátsko. Situace je nyní úplně jiná – řadu jednání provázejí protesty. Není tak jasné, jestli a kdy nový národní park vůbec vznikne. Pro Reportéry ČT natáčel Karel Vrána.

Dozorčí rada DPP se v pondělí mimořádně sešla kvůli aktuálním obviněním z korupce při zadávání veřejných zakázek. Rada z funkce odvolala předsedu představenstva a generálního ředitele Petra Witowského. Ve vedení skončil také Marek Kopřiva a Jiří Špička. Vyšetřování se týká zakázky na bezpečnostní systém pro pražské metro. Policie obvinila čtrnáct osob, včetně členů vedení a podnikatelů. Reportéři ČT mapovali, o co v nyní zahájeném vyšetřování jde – kdo měl koho uplácet a proč. A že úplatky podle policejních poznatků šly až do výše mnoha milionů korun. Reportáž zpracovaly Adéla Paclíková a Jevhenija Vachničenko.

Před měsícem zasáhly velkou část republiky povodně, škody jsou v desítkách miliard korun. Voda mimo jiné ničila města a obce v okolí řeky Opavy. Krnov, Zátor, Brantice, ale také část Ostravy, přitom velká voda zasáhla už v roce 1997 – a nejméně od té doby bylo zřejmé, jaká protipovodňová opatření je nutné v oblasti postavit. Jenže za celých 27 let ta nejdůležitější nevznikla. Reportéři ČT mluvili se zástupci nejpostiženějších měst a obcí, kteří zvažují, že na stát podají žalobu a budou chtít kompletní náhradu škod. Natáčel Dalibor Bártek.

Reportéři ČT získali nové informace ohledně možné korupce v případu donedávna vlivného severočeského politika hnutí ANO Marka Hrabáče. Policisté ho v srpnu zadrželi a obvinili, mimo jiné z úplatkářství. Hrabáč následně putoval do vazby. Přišel o funkce primátora i krajského radního, z ANO ho vyloučili. Podle detektivů si nechal tajně stavět dům nebo koupit luxusní vůz. Reportéři ČT zjistili, že podezřelých transakcí kolem expolitika může být více. Natáčel Ondřej Golis.

Největší teroristický útok na území Česka, po kterém zůstali dva mrtví čeští občané a miliardové škody, zůstane bez trestu. Po letech se přišlo na to, že výbuch muničních skladů ve Vrběticích měli na svědomí důstojníci ruské tajné služby GRU. Útok ale letos skončil bez obvinění. Reportéři ČT zjistili, že vyšetřování provázely zásadní spory mezi policií a dozorujícím státním zástupcem. Ten neumožnil policistům provést domovní prohlídku u lidí podezřelých ze spolupráce s GRU, manželů Šapošnikových, kteří v celém případu hráli zásadní roli. Natáčely Jana Neumannová a Adéla Paclíková.

Obyvatelé obce Klučov ve středních Čechách už celou řadu let bojují s obřími sily firmy z holdingu Agrofert. Úřady sice rozhodly, že sila jsou lidově řečeno černou stavbou, a zakázaly je používat, to ale na jejich provozu podle místních nic nezměnilo. Přes léto fungovala stejně jako v předchozích letech. Mnozí si tak kladou otázku, jak je to možné. Pro Reportéry ČT natáčely Jana Neumannová a Zuzana Černá.

Už několik měsíců mělo fungovat zdigitalizované stavební řízení. Systém ale podle úředníků nefunguje správně, což nakonec bude stát Ivana Bartoše (Piráti) funkci ministra pro místní rozvoj i vicepremiéra pro digitalizaci. Plán na digitalizaci byl na ministerstvu připraven už od minulé vlády s tím, že bude stát až dvě miliardy korun. Bartoš označil toto řešení za předražené a vydal se levnější cestou. Narazil ale na antimonopolní úřad i na byznysové zájmy. Pro Reportéry ČT natáčeli Zuzana Černá a Václav Crhonek. Reportáž z 16. září připomínáme v souvislosti s aktuální vládní krizí.

V polovině září policie prohledala sídlo pražského arcibiskupství na Hradčanech. Co konkrétně vyšetřuje, nezveřejnila. Reportéři ČT zjistili, že hledala dokumenty týkající se prodeje církevního majetku. Šlo o obchody s budovami a pozemky, kterými se pořad už dříve zabýval. Státní zastupitelství potvrdilo, že církev mohla podle vyšetřovatelů při obchodech přijít o stovky milionů korun. Hospodaří přitom mimo jiné s penězi a majetkem, který v rámci restitucí získává od státu. Jak s majetkem nakládá, ale není vždy zcela průhledné. Pro pořad Reportéři ČT natáčeli Jana Neumannová a Ondřej Golis.

Česko se vzpamatovává z povodní, které na řadě míst překonaly ty z let 1997 a 2002. Škody ještě zdaleka nejsou sečtené, mnoha lidem ale voda vzala střechu nad hlavou a brala i lidské životy. Když voda opadávala, Reportéři ČT natáčeli na nejpostiženějších místech. O tom, o co přišli a jak se s tím vyrovnávají, vyprávějí sami lidé, kterým voda zasáhla do života. Natáčeli Václav Crhonek a Jevhenija Vachničenko.

Česko má za sebou mimořádně těžký víkend. Na některých místech lidé čelili katastrofálním povodním, situace byla a stále je kritická ve východní části republiky, kde skončila pod vodou řada měst i obcí. Živel bral majetek i životy. Reportéři ČT byli o víkendu v terénu a mapovali, co lidé prožívali. Byli tak svědky příběhů naděje i zklamání.

České aerolinie po 101 letech existence jako samostatná letecká společnost za pár týdnů přestanou prodávat vlastní letenky a stanou se pouze značkou v portfoliu skupiny Smartwings. Za úpadkem stály objektivní důvody, jako teroristický útok z 11. září, krize na trhu s ropou, nástup nízkonákladových dopravců nebo pandemie covidu. Na konci ČSA se ale podepsaly také ekonomické spory uvnitř firmy a politické nominace manažerů, nezkušených v letecké dopravě. Za vedení Jaroslava Tvrdíka ČSA objednaly nová letadla za miliardy, utrácelo se za poradenské služby, drahá auta, aby jen o pár let později ČSA rozprodávaly svůj majetek. Tvrdík na žádost o vyjádření nereagoval. Pro pořad Reportéři ČT téma zpracoval Michael Fiala.

Práce s drogově závislými představuje pro sociální pracovníky vysoký tlak na psychiku, ale výše jejich platů tomu neodpovídá. Ministerstvo práce a sociálních věcí tvrdí, že zlepšení finančního ohodnocení v této oblasti je pro něj prioritou. Podle zástupců sociálních pracovníků se však jedná už o několikátou vládu v řadě, která zlepšení slíbila, ale nerealizovala. Pro mnohé z nich se tak práce stává posláním místo toho, aby to byl primární zdroj obživy. Pro Reportéry ČT natáčela Barbora Loudová.

Státní zástupce obžaloval zakladatele nadace Help Ukraine Vladimíra Gergela z dotačního podvodu. Kvůli údajné zpronevěře milionových dotací určených na integraci uprchlíků mu hrozí až desetileté vězení, řekl České televizi mluvčí pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala. Ministerstvo školství poskytlo předloni nadaci na provoz komunitního centra celkem dvacet milionů korun. Na případ začátkem loňského roku upozornili Reportéři ČT.

Stát loni povzbuzoval seniory, aby investovali do svého bydlení a ušetřili na energiích. Na nová okna, solární ohřev vody nebo tepelná čerpadla vypsal právě pro důchodce a zdravotně postižené desetitisícové dotace. Toho využily i firmy ze skupiny Boson, kterou vlastní kontroverzní podnikatel polského původu Robert Zagoždžon. Od zákazníků vybral celkem desítky milionů korun. Mnoho z nich ale dodnes nemá, za co si zaplatili. A tvrdí, že firma s nimi nekomunikuje. Dotace, které senioři dostali od státu a které poslali firmě Boson, zřejmě budou muset vrátit ze svého. Pro Reportéry ČT natáčela Zuzana Černá.

Předslav na Klatovsku už tři roky bojuje s vlivným podnikatelem Zdeňkem Boříkem. Ten ztrpčuje život jak místní samosprávě, tak některým obyvatelům obce. Firmy spojené s podnikatelem se tu snaží skupovat pozemky. Pokud jim obec, firma nebo soukromník nevyhoví, musí čelit různým formám nátlaku. Podle starosty kvůli tomu nemá obec hotový územní plán nebo nový přívod vody a on musí čelit i osobním útokům. Reportéři ČT se opakovaně pokoušeli kontaktovat s žádostí o vyjádření přímo Boříka, ale neúspěšně.

Sbormistr v Jablonci nad Nisou zneužil jedenáctiletou dívku, od soudu odešel s podmínkou. A to přesto, že jako svědkyně vypovídala i další dívka, kterou dle jejích slov také dlouhodobě zneužíval. Tématu se věnovali Reportéři ČT, kteří mluvili také s třetí členkou dětského pěveckého sboru, kterou měl od jejích devíti do čtrnácti let rovněž sexuálně napadat. A podle svědectví otce jedné ze zneužitých dívek je obětí ve skutečnosti daleko více, jen on sám ví o devíti dívkách. Podle obětí jde o selhání systému. Pro Reportéry ČT natáčela Barbora Loudová.

Je to nejnebezpečnější místo v Evropě, tvrdí experti. Pokud Rusko zaútočí na západní Evropu, může se to stát právě tam – v Suwalském koridoru, strategicky významné oblasti spojující pobaltské republiky s centrální Evropou. Jenže koridor je důležitý i pro Rusko. Významnou evropskou spojnici totiž z jedné strany svírá ruská Kaliningradská oblast a z druhé Bělorusko. Proto se tu vojáci i civilisté na možný útok připravují. A pomáhá s tím také česká armáda. Přímo v Suwalském koridoru natáčeli pro pořad Reportéři ČT Tomáš Vlach a Andreas Papadopulos.

Nové vedení České obce sokolské (ČOS) došlo k závěru, že i bývalá starostka Hana Moučková nese osobní odpovědnost za podvod, při němž zmizelo z účtu organizace skoro padesát milionů korun. Podvodné platby totiž probíhaly přes internetové bankovnictví a byly potvrzovány z jejího mobilu. Po Moučkové a po bývalém jednateli Sokolů chce proto spolek vymáhat náhradu škody. Odpovědnost vedení spolku za podvod řeší i policie. O novém vývoji v kauze točil pro Reportéry ČT Dalibor Bártek.

Na otázku, zda byla agentkou ruské vojenské rozvědky GRU, odpovídá Elena Šapošniková, kterou v Řecku vyzpovídali Reportéři ČT, rázně: „Ne, já vůbec nevím, kde se nachází, prosím vás. Proč bych to dělala, v životě jsem nebyla ruským občanem.“ Dostupné informace mimo jiné české policie, která výbuchy v muničních skladech ve Vrběticích dlouho vyšetřovala, ukazují na to, že právě Šapošniková byla pro ruské agenty, kteří měli za explozemi stát, klíčovým kontaktem a spojkou. Dokonce měla poměrně krátce po výbuších obdržet nejvyšší ruské vyznamenání. Natáčeli Jana Neumannová a Ondřej Golis.

Hlad, nemoci, nedostatek pitné vody a strach o život. To všechno zažívali Češi a Slováci v Angole během největšího únosu v tuzemských dějinách. Oběťmi soupeření východního a západního bloku se tehdy stali českoslovenští pracovníci tamní papírny, včetně jejich rodin s malými dětmi. Ti všichni museli absolvovat 1300 kilometrů dlouhý pochod africkou divočinou. Zatímco ženy a děti angolští partyzáni propustili po třech měsících, dvacetičlenná skupina mužů se domů vrátila až po více než roce, v červnu před 40 lety. Jejich příběh pro pořad Reportéři ČT zpracoval Karel Vrána.

Před rokem zkrachoval jeden z největších solárních byznysů v Česku. Energetický holding Malina měl tehdy přes miliardu korun dluhů a nechal za sebou tisíce zákazníků bez peněz i fotovoltaiky. Zachránit situaci měla reorganizace. Do hry o Malinu ale v zimě vstoupili další dva hráči s tím, že podnikání firmy převezmou. Teď se osočují z predátorských praktik i zastrašování. Malina tak definitivně míří do konkurzu a vypadá to, že její konec je nevyhnutelný. Pro Reportéry ČT natáčela Zuzana Černá.

Policie podezřívá Elenu Šapošnikovou ze špionáže v souvislosti s výbuchy ve Vrběticích. Žena posílala informace důstojníkovi ruské vojenské rozvědky GRU, který podle policie velel pachatelům útoků. Reportéři ČT Šapošnikovou navštívili v jejím řeckém sídle. V rozhovoru odmítla jakoukoli spolupráci s GRU. O důstojníkovi Andreji Averjanovi si prý myslela, že je pouze obchodník.

Ve své reportáži Na obtíž dala Barbora Loudová hlas skupině lidí, kteří se neobejdou bez pomoci druhých. Často si ji ale v potřebné míře nemůžou dovolit a musí do ústavu. Za reportáž v květnu získala Novinářskou cenu. Loudová se v pořadu Reportéři České televize tématu příspěvku na péči chce věnovat i dál. „Jsou věci, na které upozorníme a ony se změní. To je pak pohon pro další práci,“ říká v podcastu Background ČT24.