Reportéři ČT strana 4 z 5

Česko je oblíbenou zemí zločinců, kteří perou špinavé peníze. Podle Národní centrály proti organizovanému zločinu v letech 2020 a 2021 proteklo bankovními účty v Česku přibližně sto miliard korun. V praxi to funguje tak, že na účet české firmy, která do té doby nevyvíjela žádnou činnost, dorazí stovky milionů korun neznámého původu. Během pár dní peníze odcházejí do bank v západní Evropě a stávají se legálními. Přestože má policie podezření, že se může jednat o peníze ze zločinu, kvůli stávající legislativě transakcím nedokáže zabránit. Pro Reportéry ČT se tématu věnoval Dalibor Bártek

Ukrajinu čeká s přicházejícími mrazy další těžká zkouška. Už loni ruští agresoři využili chladného počasí k úderům na energetickou infrastrukturu a tyto útoky čeká Ukrajina i letos. Zpravodajka ČT Darja Stomatová pro Reportéry ČT zachytila, jak se na zimu připravuje pekárna v Pokrovsku v Doněcké oblasti, obyvatelé Avdijivky, o níž se vedou těžké boje a kde stále zůstává zhruba tisícovka lidí, i energetická společnost Enerhoatom, která vlastní čtveřici největších jaderných elektráren v zemi. Ukrajina se také snaží o diverzifikaci energetických zdrojů.

Společnost Metrostav byla jednou z firem, které soudy potrestaly za korupci v případu bývalého hejtmana Davida Ratha. Firma podle rozsudku nesmí soutěžit o veřejné zakázky. Státní zástupce Jiří Pražák, který soudu trest navrhl, ovšem připouští, že je v podstatě neúčinný. O veřejné zakázky totiž místo Metrostavu soutěží jeho dceřiné společnosti, a to zcela legálně. Tématu se pro Reportéry ČT věnoval Michael Fiala.

Když před 34 lety odstartoval zásah komunistických bezpečnostních složek proti studentům revoluci, nechyběl v Laterně magice Petr Pospíchal. Výjimečný byl tím, že byl nejmladším politickým vězněm normalizačního režimu. Přišli si pro něj do třídy na učiliště. Pak se podílel na organizaci činnosti disentu, ale jeho přátelé na něj také vzpomínají jako na nejvíce mláceného disidenta. O Petru Pospíchalovi točil pro Reportéry ČT David Vondráček.

Na neustálou pomoc druhých je odkázána část lidí s diagnózou náročného chování, například někteří s poruchami autistického spektra. Zejména oni, ale i ti, kteří jsou schopni žít samostatně, potřebují zároveň i odbornou pomoc, která však chybí. Místo dostatku odborníků a také dostatečně kapacitních terénních a komunitních služeb se jejich potíže často řeší tlumícími léky. Je to na pohled nejjednodušší, jenomže pro lidi s mentálním handicapem je to problematické jak z pohledu zdraví, tak možného budoucího rozvoje. O situaci natáčela pro Reportéry ČT Barbora Loudová.

V Česku se objevují nové formy kyberkriminality. Podvodníci se například vydávají za falešné bankéře a oběť vystraší tím, že si na ni někdo chce vzít úvěr. Nakonec se jim podaří člověka přesvědčit, aby peníze vybral a vložil na údajně bezpečný účet, který má ale pod kontrolou daný útočník. Další ze způsobů je, že se na jednu oběť nabalí hned několik na sobě nezávislých podvodníků, kteří se ji snaží obrat znovu a znovu pod dalšími legendami. U jedné takové situace natáčela i Jana Neumannová a Ondřej Golis ze štábu Reportérů ČT. Zachytili, jak útočník svou oběť přemlouvá ke sdělení citlivých bankovních údajů.

Někdejší sídlo Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) v Praze na Žižkově zůstává neobyvatelné kvůli nepovedené rekonstrukci, která vznikla za bývalého vedení. Finanční úřad pro hlavní město Prahu vyměřil instituci čtyři pokuty. Jejich zaplacení ale nebude možné ani letos, ani v roce 2024, míní náměstek ředitele ÚSTR Kamil Nedvědický. Pro Reportéry ČT o tom natáčeli redaktor Karel Vrána a kameraman Roman Šantúr.

Vysoká pec číslo 3 zůstane i přes původní plány vedení hutě Liberty Ostrava fakticky odstavena. Firma ji podle mluvčí Kateřiny Zajíčkové ponechá v teplém útlumu, kdy se ve vysoké peci udržuje teplo, ale podstatně menší než při běžném provozu. Pec číslo 3 byla poslední, kterou měla Liberty v provozu. Firma ji odstavila 23. října kvůli nedostatečné poptávce.

I hřbitov může skončit v insolvenci nebo restitučním řízení, což pak může přinášet nečekané komplikace pro pozůstalé, kteří tam mají své blízké. Své o tom vědí lidé v severočeských Roudníkách, kde se bojí, co bude s místním hřbitovem. Původně církevní pohřebiště i s kostelem skončilo před dvanácti lety v insolvenci, nyní je na prodej za 4,5 milionu korun. V jihomoravských Křídlůvkách se zase před časem spolumajitel hřbitova pokusil svou část získanou od restituentů prodat. Pro Reportéry ČT natáčel Karel Vrána.

Poprvé ve své sedmdesátileté historii ostravské hutě odstavily vysoké pece a přestaly vyrábět železo. Liberty Ostrava sice v minulých letech vydělaly miliardy korun, ty ovšem jejich majitel Sandžív Gupta vyvedl do zahraničí. Hutím teď kriticky chybí, nemají za co nakupovat základní suroviny, dluží dodavatelům a hrozí, že tisíce lidí přijdou o práci. V září navíc musel stát za Liberty uhradit 1,5 miliardy za nesplacený úvěr. Státní pojišťovna, která se za půjčku zaručila, dnes okolnosti, za kterých k tomu došlo, vysvětlovat odmítá. A nekomunikuje ani vedení firmy, zjistili Reportéři ČT.

O statisíce nebo i miliony korun přicházejí oběti kyberzločinu. Nejčastěji se hovoří o těch, kdo sami – byť nechtěně – podvodníkům své peníze poslali nebo jim dali přístup ke svému účtu. Ale přinejmenším do svého soukromí dává nevědomky nahlédnout nespočet dalších. O způsob, jak kyberzločin funguje, se zajímali Reportéři ČT Jana Neumannová a Ondřej Golis. Na internetu našli k dispozici i své údaje.

Digitalizace stavebního řízení je v ohrožení. Současný ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) zrušil tendr, který rozběhla jeho předchůdkyně Klára Dostálová (za ANO) a v němž hrál klíčovou roli Luděk Šteffel. Ten je nyní jedním z obviněných v kauze Dozimetr. Dostálová Štefflovo angažmá pro Reportéry ČT hájí s tím, že si ho vybrali odborníci na IT a ona neměla důvod jejich volbu zpochybňovat. Bartoš sice nechal vypsat nové výběrové řízení, to ale „zařízl“ antimonopolní úřad. Není tak jasné, kdy budou moci stavebníci v Česku přejít z papírových formulářů na ty digitální a potenciálně tak řízení urychlit.

Státní zastupitelství přezkoumává více než sto dvacet let starý případ vraždy Anežky Hrůzové u vsi Polná, za kterou byl tehdy na základě nepřímých důkazů odsouzen židovský mladík Leopold Hilsner. V kauze se objevily nové důkazy, které dále prokazují Hilsnerovu nevinu. Pro Reportéry ČT natáčel Karel Vrána.

Budou to tři roky, co na Pražském hradě za přítomnosti tehdejšího českého prezidenta Miloše Zemana podepsala dohodu o spolupráci česká zbrojní skupina Czechoslovak Group (CSG) a německá firma Rheinmetall. Jak teď vyšlo najevo, sliby z memoranda zůstaly nesplněny.

Běsnění teroristů z hnutí Hamás zasáhlo i Čechy pobývající v Izraeli a Izraelce žijící v Česku. První říjnová sobota, kdy útočníci pronikli na území židovského státu, aby vraždili a unášeli, jim prý navždy změnila životy. O dění na Blízkém východě, který se po obnovení židovsko-arabského konfliktu potácí na pokraji katastrofy, natáčeli Reportéři ČT.

Z éry Miloše Zemana nelze dohledat celou řadu podkladů k důležitým rozhodnutím, jako byly milosti, jmenování soudců či generálů. Podle svědectví některé klíčové dokumenty zřejmě vůbec nevznikaly. „Nejsem archivář a nevím, co na Hradě chybí,“ odpověděl bývalý prezident Zeman na dotaz Reportérů ČT. Případu se věnovaly Barbora Loudová a Zuzana Černá.

Zbrojní skupina CSG patří mezi nejvýznamnější české výrobce armádní techniky. Mimo jiné i díky dodávkám zbraní na Ukrajinu má za sebou koncern patřící miliardáři Michalu Strnadovi rekordní rok. Na Slovensku teď ale čelí podezření z průmyslové špionáže, které se týká nové samohybné houfnice. Ta se prý až nápadně podobá konkurenční slovenské zbrani. Spor svými výroky rozvířil velitel slovenského dělostřelectva. Pro pořad Reportéři ČT natáčel Ondřej Stratilík.

Lidé v Česku přišli při kybernetických podvodech jen za loňský rok až o dvě miliardy korun. Podvodníci mají vypracovaný velmi sofistikovaný způsob, jakým své oběti přesvědčí, aby jim svěřili veškeré úspory. Používají nejrůznější legendy, představují se jako bankéři, makléři nebo policisté. Jedná se o novodobou mafii, která je často řízena ze zahraničí, například z Afriky nebo postsovětských republik. Pro Reportéry ČT natáčeli Jana Neumannová a Ondřej Golis.

Jednadvacetiletému Václavu Roškotovi lidé v Novém Městě nad Metují přezdívají Rain Man. Je geniální, trpí ale Aspergerovým syndromem a také poruchou autistického spektra. Špatně přitom čte a jen s obtížemi si dokáže zavázat tkaničku. O handicapovaném umělci, který nelehce proplouvá životem, natáčel David Vondráček pro pořad Reportéři ČT.

Ztráta přes půl druhé miliardy je podle expertů výsledkem nevýhodného prodeje státních pozemků developerovi Luďku Sekyrovi. České dráhy s ním uzavřely smlouvu na prodej lukrativních pozemků na pražském Smíchově. Bývalé vedení Českých drah první část území prodalo výrazně pod cenou, nové vedení státní firmy se pokusilo navzdory platné smlouvě vyjednat lepší ceny. Přesto na prodeji tratilo stamiliony. Případem se zabývá policie a soudy. Pro Reportéry ČT natáčeli Jana Neumannová a Michael Fiala.

Minulý týden uplynulo 86 let od úmrtí prezidenta Tomáše Garriqua Masaryka. V Česku a na Slovensku dodnes žijí desítky jeho příbuzných. Málokdo o nich ale ví, žijí běžné životy jako kdokoliv jiný. Někteří potomci rozvětveného rodu Masaryků teď udělali výjimku a vystoupili ze stínu. Na prvního československého prezidenta a další předky zavzpomínali pro pořad Reportéři ČT. Natáčel David Vondráček.

Díra – tak se říká pozemku v centru Ústí nad Labem, kde měla původně stát kancelářská budova. Soukromý projekt budil od začátku řadu pochybností a nikdy se jej nepodařilo realizovat. Díra tak hyzdí město dál. Město nyní pozemek, který kdysi prodalo, kupuje zpět, ale za výrazně vyšší částku. Aby se zastupitelé vyhnuli riziku trestního stíhání, rozhodli se hlasovat tajně, aby nikdo nemohl zjistit, kdo byl pro. Případu se věnoval Karel Vrána z Reportérů ČT.

Solární firma Malina dluží více než miliardu korun a tisíce zákazníků čekají, co bude s jejich penězi. Nyní vyšlo najevo, že společnost už v insolvenci uzavírala smlouvy, které znamenaly platby v řádu milionů za měsíc. A to bez vědomí insolvenčního správce. Smlouvy zpochybnil i vrchní soud v Praze. Z krize má navíc firmě pomoci Libuše Barková – přítelkyně rodiny zesnulého bývalého premiéra Stanislava Grosse, jejíž minulost je přinejmenším kontroverzní. Reportérům ČT se smlouvy podařilo získat. Pro pořad natáčeli Dalibor Bártek a Zuzana Černá.

Když se před třemi lety běloruský diktátor Alexandr Lukašenko prohlásil vítězem voleb a v zemi se bouřlivě protestovalo, našel podporu u Vladimira Putina. Dnes je jeho nejvěrnějším spojencem a pomáhá mu nejen ve válce proti Ukrajině. Lukašenkův režim organizuje provokace s posíláním migrantů ke svým evropským sousedům, které se tím snaží destabilizovat. Směrem dovnitř se pak vypořádává s každým, kdo projeví sebemenší vzdor. Pro Reportéry ČT natáčel Tomáš Vlach.