Češi se zapojí do čínské vesmírné mise, která prozkoumá nitra neutronových hvězd i černé díry

Čeští vědci a firmy se zapojí do čínské vesmírné mise eXTP. Jejich účast v přípravné fázi podpoří české ministerstvo školství příspěvkem 496 tisíc eur (12,65 milionu korun) do programu Evropské vesmírné agentury PRODEX. Češi se v projektu rentgenové observatoře budou podílet na přípravě ústředního detektoru.

Mise eXTP pro pozorování vesmíru v rentgenovém záření by mohla poprvé objasnit strukturu nitra neutronových hvězd. Zaměří se i na výzkum vlastností nejzakřivenějších časoprostorů v důsledku působení silných gravitačních polí kolem černých děr. A může zjistit i to, jak se chová světlo v silných magnetických polích.

„Družice bude ke svému výzkumu využívat nejen spektroskopická měření s vysokým časovým rozlišením, ale i polarimetrii. Takovou kombinací různých technik ve vzájemném souběhu zatím žádný jiný satelit nedisponuje,“ upozornil mluvčí Astronomického ústavu Akademie věd Pavel Suchan. Mise má být vypuštěna nejpozději v roce 2027.

Český podíl

Hlavní technologií observatoře eXTP bude detektor LAD (Large Area Detector), složený z mnoha detektorů, do kterých budou rentgenové fotony usměrněny pomocí zaměřovačů – takzvaných mikrokolimátorů.

Právě vývoje tohoto přístroje se zúčastní čeští vědci a firmy. Mají za úkol navrhnout a vyrobit mechanické upevnění detektorů a zaměřovačů s takovou přesností, aby LAD dosáhl požadované velikosti sběrné plochy. Český vědecký tým se díky tomu bude moci podílet na měření rentgenového záření, které přichází z těsné blízkosti černých děr a neutronových hvězd.

Vědcům z Astronomického ústavu podle mluvčího Suchana slíbila spolupráci i Slezská univerzita v Opavě. Do projektu se zapojí také české společnosti Frentech Aerospace, L. K. Engineering a Elya Solutions.

Mezinárodní spolupráce v jednom projektu

„Evropské konsorcium vedou Italové a na přípravě detektoru LAD se kromě Italů a Čechů budou podílet Němci, Francouzi, Švýcaři a Poláci,“ doplnil Suchan. Dodal, že nyní pokračují jednání o tom, zda do projektu vstoupí Evropská vesmírná agentura (ESA). To by mohlo spolupráci v konsorciu zjednodušit. V následujících letech musí konsorcium dodat design přístroje i vyrobit a otestovat několik prototypů.

Celkové náklady na na podporu české účasti na misi z PRODEX se odhadují na 2,1 milionu eur (53,57 milionu korun). PRODEX je program ESA určený především pro financování vývoje vědeckých přístrojů či experimentů navrhovaných výzkumníky v členských státech ESA, a to hlavně za účelem zkoumání kosmického prostoru a těles. Cílem je umožnit financování nákladných experimentů v menších členských státech i podpora spolupráce vědy a průmyslu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 18 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 20 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 22 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 22 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 23 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...