Češi se zapojí do čínské vesmírné mise, která prozkoumá nitra neutronových hvězd i černé díry

Čeští vědci a firmy se zapojí do čínské vesmírné mise eXTP. Jejich účast v přípravné fázi podpoří české ministerstvo školství příspěvkem 496 tisíc eur (12,65 milionu korun) do programu Evropské vesmírné agentury PRODEX. Češi se v projektu rentgenové observatoře budou podílet na přípravě ústředního detektoru.

Mise eXTP pro pozorování vesmíru v rentgenovém záření by mohla poprvé objasnit strukturu nitra neutronových hvězd. Zaměří se i na výzkum vlastností nejzakřivenějších časoprostorů v důsledku působení silných gravitačních polí kolem černých děr. A může zjistit i to, jak se chová světlo v silných magnetických polích.

„Družice bude ke svému výzkumu využívat nejen spektroskopická měření s vysokým časovým rozlišením, ale i polarimetrii. Takovou kombinací různých technik ve vzájemném souběhu zatím žádný jiný satelit nedisponuje,“ upozornil mluvčí Astronomického ústavu Akademie věd Pavel Suchan. Mise má být vypuštěna nejpozději v roce 2027.

Český podíl

Hlavní technologií observatoře eXTP bude detektor LAD (Large Area Detector), složený z mnoha detektorů, do kterých budou rentgenové fotony usměrněny pomocí zaměřovačů – takzvaných mikrokolimátorů.

Právě vývoje tohoto přístroje se zúčastní čeští vědci a firmy. Mají za úkol navrhnout a vyrobit mechanické upevnění detektorů a zaměřovačů s takovou přesností, aby LAD dosáhl požadované velikosti sběrné plochy. Český vědecký tým se díky tomu bude moci podílet na měření rentgenového záření, které přichází z těsné blízkosti černých děr a neutronových hvězd.

Vědcům z Astronomického ústavu podle mluvčího Suchana slíbila spolupráci i Slezská univerzita v Opavě. Do projektu se zapojí také české společnosti Frentech Aerospace, L. K. Engineering a Elya Solutions.

Mezinárodní spolupráce v jednom projektu

„Evropské konsorcium vedou Italové a na přípravě detektoru LAD se kromě Italů a Čechů budou podílet Němci, Francouzi, Švýcaři a Poláci,“ doplnil Suchan. Dodal, že nyní pokračují jednání o tom, zda do projektu vstoupí Evropská vesmírná agentura (ESA). To by mohlo spolupráci v konsorciu zjednodušit. V následujících letech musí konsorcium dodat design přístroje i vyrobit a otestovat několik prototypů.

Celkové náklady na na podporu české účasti na misi z PRODEX se odhadují na 2,1 milionu eur (53,57 milionu korun). PRODEX je program ESA určený především pro financování vývoje vědeckých přístrojů či experimentů navrhovaných výzkumníky v členských státech ESA, a to hlavně za účelem zkoumání kosmického prostoru a těles. Cílem je umožnit financování nákladných experimentů v menších členských státech i podpora spolupráce vědy a průmyslu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
5. 4. 2026

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...