Český fotograf zachytil spuštění observatoře, která má odhalit záhady kosmu

V pondělí 23. června zveřejnila observatoř Very Rubinové první snímky vesmíru, které její výjimečný teleskop pořídil. Už po několika týdnech provozu dokázal najít desítky neznámých asteroidů, získat podrobnosti o vzdálených mlhovinách a slibuje také detaily o temné hmotě.

Nová observatoř sice od svého spuštění fotí vesmír, ale současně se stala sama objektem fotografů. Konkrétně českého astrofotografa Petra Horálka, který tam pořizoval snímky dalekohledu pro oficiální tiskovou zprávu. „Byla to naprosto nepopsatelná zkušenost – být u toho, cítit, že se blíží bez nadsázky nová éra pozorovací astronomie,“ uvedl pro Českou televizi. „Byl jsem i na velíně druhý den testování a zachytil jsem tam krásné emoce lidí, když jim naběhl první ostřejší snímek,“ dodal.

Celá galerie snímků se dá prohlédnout v tiskové zprávě projektu, včetně napětí i nadšení vědců, které výše popisuje.

  • Petr Horálek se narodil v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu a později v ní působil jako jeden z průvodců. V letech 2009–2017 byl vedoucím redaktorem serveru České astronomické společnosti Astro.cz. 
  • Během studií teoretické fyziky a astrofyziky na Masarykově univerzitě v Brně začal pracovat jako astronom v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR. V té době propadl astrofotografii, a proto v roce 2014 Česko na rok opustil a vydal se na pouť po celém světě, aby poznal pravou krásu tmavé noční oblohy daleko od světelného znečištění v Evropě a zlepšil se ve svých fotografických schopnostech.
  • V roce 2015 se stal prvním českým a druhým nejmladším Fotoambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). V témže roce po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek.
  • Je autorem či spoluautorem několika populárních knih, například Tajemná zatmění (2015, druhé vydání 2018), Dobytí jižního hvězdnatého ráje (2016) nebo Nebeské symfonie (2017).
  • Po návratu do Česka se věnuje zejména popularizaci astronomie prostřednictvím spisovatelské činnosti, přednáškové činnosti na školách a v knihovnách, učí fotografii na svých kurzech a pokračuje v astrofotografii, pomocí níž zachycuje (nejen) „perly astronomie“ (nejpozoruhodnější nebeské úkazy), aby se o ně vzápětí podělil s veřejností po celém světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
před 51 mminutami

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
před 2 hhodinami

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
před 5 hhodinami

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
před 7 hhodinami

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
včera v 14:25

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
včera v 12:24

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
včera v 10:55

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
včera v 07:00
Načítání...