Fyzici našli malou černou díru mimo Mléčnou dráhu. Pátrali po ní stylem Sherlocka Holmese

Astronomové z evropské observatoře v Chile objevili malou černou díru, jejíž existenci a polohu prozradil nečekaný pohyb blízké hvězdy. Tuto detekční metodu použili vědci k odhalení černé díry ležící mimo naši galaxii Mléčnou dráhu poprvé. Metoda bude klíčová pro pátrání po dalších černých dírách, pomůže i s objasněním jejich vzniku. O objevu informovala Evropská jižní observatoř (ESO).

Nově objevená černá díra, jedenáctkrát hmotnější než Slunce, se nachází v hvězdokupě NGC 1850, kterou tvoří několik tisíc hvězd. Leží ve vzdálenosti zhruba 160 tisíc světelných let od nás v malé sousední galaxii, Velkém Magellanově oblaku.

Černé díry pohlcují vše ve svém okolí, včetně světla, a je proto velmi obtížné je objevit. Jejich gravitační působení ale ovlivňuje pohyb blízkých objektů a právě díky tomu je možné je najít, přestože jsou „neviditelné“.

„Podobně jako Sherlock Holmes sledující skupinu zločinců na základě chyb, kterých se dopustili, i my prohlížíme každou jednotlivou hvězdu v této kupě s ‚lupou' v ruce a snažíme se najít důkazy přítomnosti černých děr, aniž bychom je přímo spatřili,“ popsala vedoucí výzkumu Sara Saracinová. „Uvedené výsledky sice ‚usvědčují' pouze jednoho z hledaných ‚pachatelů', ale když odhalíte jednoho, jste na dobré cestě najít další, dokonce i v jiných hvězdokupách.“

Jak najít neviditelný objekt

Pro odhalení existence černých děr existují v zásadě tři postupy. Obvykle astronomové zaznamenají takto malé černé díry na základě sledování rentgenového záření, které vydává hmota padající do černé díry, nebo prostřednictvím gravitačních vln vznikajících při srážce dvou černých děr. Vědecký tým Sary Saracinové jako první pracoval s dynamickou metodou, která by mohla přispět k objevu mnoha dalších černých děr.

Nový snímek Velkého Magellanova oblaku z dalekohledu VISTA
Zdroj: ESO

Evropská jižní observatoř je společná astronomická organizace 16 evropských států, včetně Česka, které přistoupilo v roce 2007. ESO provozuje tři observatoře ve velkých nadmořských výškách v Chile.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 8 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 9 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 22 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 23 hhodinami
Načítání...