Astronomové z evropské observatoře v Chile objevili malou černou díru, jejíž existenci a polohu prozradil nečekaný pohyb blízké hvězdy. Tuto detekční metodu použili vědci k odhalení černé díry ležící mimo naši galaxii Mléčnou dráhu poprvé. Metoda bude klíčová pro pátrání po dalších černých dírách, pomůže i s objasněním jejich vzniku. O objevu informovala Evropská jižní observatoř (ESO).
Fyzici našli malou černou díru mimo Mléčnou dráhu. Pátrali po ní stylem Sherlocka Holmese
Nově objevená černá díra, jedenáctkrát hmotnější než Slunce, se nachází v hvězdokupě NGC 1850, kterou tvoří několik tisíc hvězd. Leží ve vzdálenosti zhruba 160 tisíc světelných let od nás v malé sousední galaxii, Velkém Magellanově oblaku.
Černé díry pohlcují vše ve svém okolí, včetně světla, a je proto velmi obtížné je objevit. Jejich gravitační působení ale ovlivňuje pohyb blízkých objektů a právě díky tomu je možné je najít, přestože jsou „neviditelné“.
„Podobně jako Sherlock Holmes sledující skupinu zločinců na základě chyb, kterých se dopustili, i my prohlížíme každou jednotlivou hvězdu v této kupě s ‚lupou' v ruce a snažíme se najít důkazy přítomnosti černých děr, aniž bychom je přímo spatřili,“ popsala vedoucí výzkumu Sara Saracinová. „Uvedené výsledky sice ‚usvědčují' pouze jednoho z hledaných ‚pachatelů', ale když odhalíte jednoho, jste na dobré cestě najít další, dokonce i v jiných hvězdokupách.“
Jak najít neviditelný objekt
Pro odhalení existence černých děr existují v zásadě tři postupy. Obvykle astronomové zaznamenají takto malé černé díry na základě sledování rentgenového záření, které vydává hmota padající do černé díry, nebo prostřednictvím gravitačních vln vznikajících při srážce dvou černých děr. Vědecký tým Sary Saracinové jako první pracoval s dynamickou metodou, která by mohla přispět k objevu mnoha dalších černých děr.
Evropská jižní observatoř je společná astronomická organizace 16 evropských států, včetně Česka, které přistoupilo v roce 2007. ESO provozuje tři observatoře ve velkých nadmořských výškách v Chile.