Vědecký projekt Event Horizon Telescope (EHT) vyzkoušel vylepšenou metodu pozorování, díky které se podařilo získat přímo z povrchu Země zatím nejkvalitnější snímky vzdáleného vesmíru – tedy snímky s nejvyšším rozlišením. Je mezi nimi i nový pohled na černou díru, o padesát procent ostřejší než doposud.
Vědci vylepšili dalekohled o velikosti planety. Zachytí černé díry v doposud nemožném detailu
„S EHT jsme získali první snímky černých děr díky detekci rádiových vln na frekvenci 230 GHz. Ale jasný prstenec, který jsme viděli a který vznikl ohybem světla v gravitaci černé díry, vypadal stále rozmazaně, protože jsme byli na absolutní hranici toho, jak ostré jsme mohli snímky udělat,“ řekl spoluvedoucí výzkumu Alexander Raymond z NASA.
„Při frekvenci 345 GHz budou naše snímky ostřejší a detailnější, což zase pravděpodobně odhalí nové vlastnosti (pozorovaných objektů, pozn. red.), a to jak ty, které byly dříve předpovězeny, tak možná i některé, které nebyly.“
Dalekohled, jaký svět neviděl
EHT je vlastně neexistující dalekohled s rozměry Země. Tento virtuální teleskop vznikl propojením několika rádiových antén po celém světě pomocí techniky zvané interferometrie. Pro získání snímků s vyšším rozlišením mají astronomové dvě možnosti: Zvětšit vzdálenost mezi rádiovými anténami nebo pozorovat na vyšší frekvenci. Vzhledem k tomu, že EHT už je vlastně velký jako celá planeta, bylo jedinou možností rozšířit její frekvenční rozsah. A přesně to teď vědci udělali.
Observatoře EHT využité k vytvoření "celoplanetárního dalekohledu"
Je to poprvé, co se to podařilo, změna nastavení byla ale nesmírně náročná – hlavně proto, že vodní pára v atmosféře pohlcuje vlny na frekvenci 345 GHz mnohem více než na frekvenci 230 GHz, což oslabuje signály z černých děr na vyšší frekvenci. Klíčem k úspěchu bylo zlepšit citlivost EHT, což vědci učinili zvětšením šířky pásma přístrojů a pak tím, že zkrátka počkali na ideální počasí na všech stanovištích.
Očekává se, že v důsledku těchto a dalších modernizací globální soustava zvýší množství ostrých a jasných dat, která má EHT k dispozici pro zobrazování, desetinásobně. To vědcům umožní nejen vytvářet podrobnější a citlivější snímky, ale také filmy s těmito „brutálními vesmírnými bestiemi“ v hlavních rolích.
„Úspěšné pozorování EHT na frekvenci 345 GHz je významným vědeckým milníkem,“ říká Lisa Kewleyová, ředitelka Centra pro astrofyziku na Harvardu. „Posunutím hranic rozlišení dosahujeme nebývalé jasnosti při zobrazování černých děr, kterou jsme slíbili již na začátku, a nastavujeme nové a vyšší standardy pro možnosti pozemního astrofyzikálního výzkumu.“
