Vědci vylepšili dalekohled o velikosti planety. Zachytí černé díry v doposud nemožném detailu

Vědecký projekt Event Horizon Telescope (EHT) vyzkoušel vylepšenou metodu pozorování, díky které se podařilo získat přímo z povrchu Země zatím nejkvalitnější snímky vzdáleného vesmíru – tedy snímky s nejvyšším rozlišením. Je mezi nimi i nový pohled na černou díru, o padesát procent ostřejší než doposud.

„S EHT jsme získali první snímky černých děr díky detekci rádiových vln na frekvenci 230 GHz. Ale jasný prstenec, který jsme viděli a který vznikl ohybem světla v gravitaci černé díry, vypadal stále rozmazaně, protože jsme byli na absolutní hranici toho, jak ostré jsme mohli snímky udělat,“ řekl spoluvedoucí výzkumu Alexander Raymond z NASA.

„Při frekvenci 345 GHz budou naše snímky ostřejší a detailnější, což zase pravděpodobně odhalí nové vlastnosti (pozorovaných objektů, pozn. red.), a to jak ty, které byly dříve předpovězeny, tak možná i některé, které nebyly.“

Dalekohled, jaký svět neviděl

EHT je vlastně neexistující dalekohled s rozměry Země. Tento virtuální teleskop vznikl propojením několika rádiových antén po celém světě pomocí techniky zvané interferometrie. Pro získání snímků s vyšším rozlišením mají astronomové dvě možnosti: Zvětšit vzdálenost mezi rádiovými anténami nebo pozorovat na vyšší frekvenci. Vzhledem k tomu, že EHT už je vlastně velký jako celá planeta, bylo jedinou možností rozšířit její frekvenční rozsah. A přesně to teď vědci udělali.

Observatoře EHT využité k vytvoření "celoplanetárního dalekohledu"
Zdroj: EHT

Je to poprvé, co se to podařilo, změna nastavení byla ale nesmírně náročná – hlavně proto, že vodní pára v atmosféře pohlcuje vlny na frekvenci 345 GHz mnohem více než na frekvenci 230 GHz, což oslabuje signály z černých děr na vyšší frekvenci. Klíčem k úspěchu bylo zlepšit citlivost EHT, což vědci učinili zvětšením šířky pásma přístrojů a pak tím, že zkrátka počkali na ideální počasí na všech stanovištích.

Očekává se, že v důsledku těchto a dalších modernizací globální soustava zvýší množství ostrých a jasných dat, která má EHT k dispozici pro zobrazování, desetinásobně. To vědcům umožní nejen vytvářet podrobnější a citlivější snímky, ale také filmy s těmito „brutálními vesmírnými bestiemi“ v hlavních rolích.

„Úspěšné pozorování EHT na frekvenci 345 GHz je významným vědeckým milníkem,“ říká Lisa Kewleyová, ředitelka Centra pro astrofyziku na Harvardu. „Posunutím hranic rozlišení dosahujeme nebývalé jasnosti při zobrazování černých děr, kterou jsme slíbili již na začátku, a nastavujeme nové a vyšší standardy pro možnosti pozemního astrofyzikálního výzkumu.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
před 8 hhodinami

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
před 18 hhodinami

Vědci z Akademie věd vytvořili nejmenší QR kód světa. Z jednotlivých atomů

Je víc než tisíckrát menší, než je šířka lidského vlasu, a téměř osmsetkrát menší než současný držitel Guinnessova rekordu. Okem je neviditelný, k jeho spatření ale nestačí ani většina normálních mikroskopů. Tak vypadá nejmenší QR kód na světě, který vytvořili vědci Benjamin Lowe a Oleksandr Stetsovych z Fyzikálního ústavu Akademie věd s Julianem Ceddiou z australské Monash University.
před 18 hhodinami

El Niño se potká s Indickooceánským dipólem. Meteorolog popisuje důsledky

V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
před 19 hhodinami

Vzpomínky na 11. září jsou stále živé. A často nepravdivé, vysvětluje psycholog

Doba kolem roku 2000 patřila přes obavy spojené s přelomem milénia k těm nejklidnějším v dějinách lidstva. O to silnějším šokem byl teroristický útok na Světové obchodní centrum (WTC), který se odehrál před čtvrtstoletím, 11. září 2001. Vzpomínky lidí na tento den nevybledly ani po 25 letech.
před 20 hhodinami

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
10. 9. 2026

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
10. 9. 2026

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.