Kosmický atlas Euclid je tu. Astronomové ukázali první část mapy

Dva tisíce vědců, 300 ústavů, patnáct evropských zemí a k tomu USA, Kanada a Japonsko. To je ve zkratce mise Euclid, jejímž cílem není nic menšího než vytvořit atlas vesmíru. Prvních „pár stránek“ v tomto týdnu zveřejnili vědci z Evropské kosmické agentury (ESA).

První kousek mapy, která je obrovskou mozaikou o velikosti 208 gigapixelů, odhalili na Mezinárodním astronautickém kongresu v italském Miláně generální ředitel ESA Josef Aschbacher a ředitelka ESA pro vědu Carole Mundellová.

Mozaika je výsledkem 260 pozorování provedených letos v období od 25. března do 8. dubna. Během pouhých dvou týdnů mise zaznamenala 132 čtverečních stupňů jižní oblohy, což je více než 500krát větší plocha, než má Měsíc v úplňku. A přesto je to vzhledem k rozsahu oblohy a cíli tohoto projektu pouhý zlomek celku.

Výsledný snímek totiž představuje pouhé jedno procento toho, co mise Euclid nasnímá během příštích šesti let. Během tohoto průzkumu bude schopná pohlédnout až do vzdálenosti deseti miliard světelných let. Tím vytvoří největší vesmírnou 3D mapu, jaká kdy na Zemi vznikla. I ta ale bude stále zachycovat jen menší část oblohy.

Co mapa ukazuje

První část mapy obsahuje přibližně sto milionů zdrojů – hvězdy v „naší“ Mléčné dráze i v galaxiích mimo ni. „Tento úžasný snímek je první částí mapy, která za šest let odhalí více než třetinu oblohy. Jedná se o pouhé jedno procento, a přesto už je mapa plná nejrůznějších zdrojů, které pomohou vědcům objevit nové způsoby popisu vesmíru,“ pochvaluje si Valeria Pettorinová, vědecká pracovnice projektu Euclid v ESA.

Nahrávám video

Euclid je vesmírný dalekohled, který byl vypuštěn do kosmu loni v červenci a letos 14. února zahájil rutinní vědecká pozorování. Jde o evropskou misi, kterou vybudovala a provozuje ESA za přispění americké NASA. Snímky získané pomocí Euclidu jsou minimálně čtyřikrát ostřejší než ty, které se dají pořídit pozemními dalekohledy. Pokrývají rozsáhlé oblasti oblohy a nahlížejí daleko do vzdáleného vesmíru pomocí viditelného i infračerveného spektra.

„Krása Euclidu spočívá v tom, že pokrývá velké oblasti oblohy s velkou hloubkou a podrobností a dokáže zachytit širokou škálu různých objektů na jednom snímku – od slabých po jasné, od vzdálených po blízké, od nejhmotnějších kup galaxií po malé planety. Získáme tak velmi detailní a velmi široký pohled najednou. Tato úžasná všestrannost vedla k mnoha novým vědeckým poznatkům, které v kombinaci s těmi z průzkumu Euclidu v příštích letech výrazně změní naše chápání vesmíru,“ je přesvědčený tým, který má misi na starost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 15 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...