Kosmický atlas Euclid je tu. Astronomové ukázali první část mapy

Dva tisíce vědců, 300 ústavů, patnáct evropských zemí a k tomu USA, Kanada a Japonsko. To je ve zkratce mise Euclid, jejímž cílem není nic menšího než vytvořit atlas vesmíru. Prvních „pár stránek“ v tomto týdnu zveřejnili vědci z Evropské kosmické agentury (ESA).

První kousek mapy, která je obrovskou mozaikou o velikosti 208 gigapixelů, odhalili na Mezinárodním astronautickém kongresu v italském Miláně generální ředitel ESA Josef Aschbacher a ředitelka ESA pro vědu Carole Mundellová.

Mozaika je výsledkem 260 pozorování provedených letos v období od 25. března do 8. dubna. Během pouhých dvou týdnů mise zaznamenala 132 čtverečních stupňů jižní oblohy, což je více než 500krát větší plocha, než má Měsíc v úplňku. A přesto je to vzhledem k rozsahu oblohy a cíli tohoto projektu pouhý zlomek celku.

Výsledný snímek totiž představuje pouhé jedno procento toho, co mise Euclid nasnímá během příštích šesti let. Během tohoto průzkumu bude schopná pohlédnout až do vzdálenosti deseti miliard světelných let. Tím vytvoří největší vesmírnou 3D mapu, jaká kdy na Zemi vznikla. I ta ale bude stále zachycovat jen menší část oblohy.

Co mapa ukazuje

První část mapy obsahuje přibližně sto milionů zdrojů – hvězdy v „naší“ Mléčné dráze i v galaxiích mimo ni. „Tento úžasný snímek je první částí mapy, která za šest let odhalí více než třetinu oblohy. Jedná se o pouhé jedno procento, a přesto už je mapa plná nejrůznějších zdrojů, které pomohou vědcům objevit nové způsoby popisu vesmíru,“ pochvaluje si Valeria Pettorinová, vědecká pracovnice projektu Euclid v ESA.

Nahrávám video

Euclid je vesmírný dalekohled, který byl vypuštěn do kosmu loni v červenci a letos 14. února zahájil rutinní vědecká pozorování. Jde o evropskou misi, kterou vybudovala a provozuje ESA za přispění americké NASA. Snímky získané pomocí Euclidu jsou minimálně čtyřikrát ostřejší než ty, které se dají pořídit pozemními dalekohledy. Pokrývají rozsáhlé oblasti oblohy a nahlížejí daleko do vzdáleného vesmíru pomocí viditelného i infračerveného spektra.

„Krása Euclidu spočívá v tom, že pokrývá velké oblasti oblohy s velkou hloubkou a podrobností a dokáže zachytit širokou škálu různých objektů na jednom snímku – od slabých po jasné, od vzdálených po blízké, od nejhmotnějších kup galaxií po malé planety. Získáme tak velmi detailní a velmi široký pohled najednou. Tato úžasná všestrannost vedla k mnoha novým vědeckým poznatkům, které v kombinaci s těmi z průzkumu Euclidu v příštích letech výrazně změní naše chápání vesmíru,“ je přesvědčený tým, který má misi na starost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
3. 7. 2026

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
3. 7. 2026

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
2. 7. 2026

Evropský pohled