Kosmický atlas Euclid je tu. Astronomové ukázali první část mapy

Dva tisíce vědců, 300 ústavů, patnáct evropských zemí a k tomu USA, Kanada a Japonsko. To je ve zkratce mise Euclid, jejímž cílem není nic menšího než vytvořit atlas vesmíru. Prvních „pár stránek“ v tomto týdnu zveřejnili vědci z Evropské kosmické agentury (ESA).

První kousek mapy, která je obrovskou mozaikou o velikosti 208 gigapixelů, odhalili na Mezinárodním astronautickém kongresu v italském Miláně generální ředitel ESA Josef Aschbacher a ředitelka ESA pro vědu Carole Mundellová.

Mozaika je výsledkem 260 pozorování provedených letos v období od 25. března do 8. dubna. Během pouhých dvou týdnů mise zaznamenala 132 čtverečních stupňů jižní oblohy, což je více než 500krát větší plocha, než má Měsíc v úplňku. A přesto je to vzhledem k rozsahu oblohy a cíli tohoto projektu pouhý zlomek celku.

Výsledný snímek totiž představuje pouhé jedno procento toho, co mise Euclid nasnímá během příštích šesti let. Během tohoto průzkumu bude schopná pohlédnout až do vzdálenosti deseti miliard světelných let. Tím vytvoří největší vesmírnou 3D mapu, jaká kdy na Zemi vznikla. I ta ale bude stále zachycovat jen menší část oblohy.

Co mapa ukazuje

První část mapy obsahuje přibližně sto milionů zdrojů – hvězdy v „naší“ Mléčné dráze i v galaxiích mimo ni. „Tento úžasný snímek je první částí mapy, která za šest let odhalí více než třetinu oblohy. Jedná se o pouhé jedno procento, a přesto už je mapa plná nejrůznějších zdrojů, které pomohou vědcům objevit nové způsoby popisu vesmíru,“ pochvaluje si Valeria Pettorinová, vědecká pracovnice projektu Euclid v ESA.

Nahrávám video
Evropská kosmická agentura zveřejnila nové snímky z kosmického teleskopu Euclid
Zdroj: ČT24

Euclid je vesmírný dalekohled, který byl vypuštěn do kosmu loni v červenci a letos 14. února zahájil rutinní vědecká pozorování. Jde o evropskou misi, kterou vybudovala a provozuje ESA za přispění americké NASA. Snímky získané pomocí Euclidu jsou minimálně čtyřikrát ostřejší než ty, které se dají pořídit pozemními dalekohledy. Pokrývají rozsáhlé oblasti oblohy a nahlížejí daleko do vzdáleného vesmíru pomocí viditelného i infračerveného spektra.

„Krása Euclidu spočívá v tom, že pokrývá velké oblasti oblohy s velkou hloubkou a podrobností a dokáže zachytit širokou škálu různých objektů na jednom snímku – od slabých po jasné, od vzdálených po blízké, od nejhmotnějších kup galaxií po malé planety. Získáme tak velmi detailní a velmi široký pohled najednou. Tato úžasná všestrannost vedla k mnoha novým vědeckým poznatkům, které v kombinaci s těmi z průzkumu Euclidu v příštích letech výrazně změní naše chápání vesmíru,“ je přesvědčený tým, který má misi na starost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 18 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
2. 5. 2026

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
2. 5. 2026

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
2. 5. 2026

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...