Kosmický atlas Euclid je tu. Astronomové ukázali první část mapy

Dva tisíce vědců, 300 ústavů, patnáct evropských zemí a k tomu USA, Kanada a Japonsko. To je ve zkratce mise Euclid, jejímž cílem není nic menšího než vytvořit atlas vesmíru. Prvních „pár stránek“ v tomto týdnu zveřejnili vědci z Evropské kosmické agentury (ESA).

První kousek mapy, která je obrovskou mozaikou o velikosti 208 gigapixelů, odhalili na Mezinárodním astronautickém kongresu v italském Miláně generální ředitel ESA Josef Aschbacher a ředitelka ESA pro vědu Carole Mundellová.

Mozaika je výsledkem 260 pozorování provedených letos v období od 25. března do 8. dubna. Během pouhých dvou týdnů mise zaznamenala 132 čtverečních stupňů jižní oblohy, což je více než 500krát větší plocha, než má Měsíc v úplňku. A přesto je to vzhledem k rozsahu oblohy a cíli tohoto projektu pouhý zlomek celku.

Výsledný snímek totiž představuje pouhé jedno procento toho, co mise Euclid nasnímá během příštích šesti let. Během tohoto průzkumu bude schopná pohlédnout až do vzdálenosti deseti miliard světelných let. Tím vytvoří největší vesmírnou 3D mapu, jaká kdy na Zemi vznikla. I ta ale bude stále zachycovat jen menší část oblohy.

Co mapa ukazuje

První část mapy obsahuje přibližně sto milionů zdrojů – hvězdy v „naší“ Mléčné dráze i v galaxiích mimo ni. „Tento úžasný snímek je první částí mapy, která za šest let odhalí více než třetinu oblohy. Jedná se o pouhé jedno procento, a přesto už je mapa plná nejrůznějších zdrojů, které pomohou vědcům objevit nové způsoby popisu vesmíru,“ pochvaluje si Valeria Pettorinová, vědecká pracovnice projektu Euclid v ESA.

7 minut
Evropská kosmická agentura zveřejnila nové snímky z kosmického teleskopu Euclid
Zdroj: ČT24

Euclid je vesmírný dalekohled, který byl vypuštěn do kosmu loni v červenci a letos 14. února zahájil rutinní vědecká pozorování. Jde o evropskou misi, kterou vybudovala a provozuje ESA za přispění americké NASA. Snímky získané pomocí Euclidu jsou minimálně čtyřikrát ostřejší než ty, které se dají pořídit pozemními dalekohledy. Pokrývají rozsáhlé oblasti oblohy a nahlížejí daleko do vzdáleného vesmíru pomocí viditelného i infračerveného spektra.

„Krása Euclidu spočívá v tom, že pokrývá velké oblasti oblohy s velkou hloubkou a podrobností a dokáže zachytit širokou škálu různých objektů na jednom snímku – od slabých po jasné, od vzdálených po blízké, od nejhmotnějších kup galaxií po malé planety. Získáme tak velmi detailní a velmi široký pohled najednou. Tato úžasná všestrannost vedla k mnoha novým vědeckým poznatkům, které v kombinaci s těmi z průzkumu Euclidu v příštích letech výrazně změní naše chápání vesmíru,“ je přesvědčený tým, který má misi na starost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyl ve vzduchu trápí alergiky, může ale také přinášet déšť

Pylová sezona je aktuálně v plném proudu. Své o tom vědí hlavně alergici, nyní zejména ti, kteří jsou citliví na pyl trav. Množství pylu ve vzduchu je kromě vlastních fenofází rostlin významně ovlivněno také charakterem počasí. Zejména při slunečném, suchém a mírně větrném počasí může být ve vzduchu až mimořádné množství pylu. Nicméně pyl dokáže ovlivnit naopak samotné počasí. Účastní se procesu vzniku srážek.
před 9 hhodinami

Vědci poprvé natočili okamžik vzniku srdce

Stovky hodin příprav, desítky hodin natáčení nejlepšími existujícími přístroji a spousta lidské invence pomohly ke vzniku videa, které ukazuje, jak vypadá vznik srdce.
před 10 hhodinami

AI si o vědě vymýšlí jako bulvár, varuje studie

Většina chatbotů nedokáže shrnout vědecké studie, aniž by zkreslovala výsledky. Nejčastěji přehání a jen těžko se jí toto chování dá vymluvit. Problém je podle autorů nové studie složitější, než se zdá. Zejména proto, že čím novější verze AI, tím hůř si vedly. A navíc, když se vědci pokoušeli ovlivňovat chatboty k větší přesnosti, dosáhli tím pravého opaku.
před 12 hhodinami

Přemnožené sinice otrávily v Austrálii přes dvě stě mořských druhů

Zástupci více než dvou set druhů mořských živočichů uhynuli na jižním pobřeží Austrálie kvůli jedovatým sinicím, píše BBC. Oběťmi jsou drobné ryby, žraloci, rejnoci nebo krabi. Za nárůstem těchto jednoduchých, rychle se množících vodních organismů stojí vysoké teploty.
před 16 hhodinami

Fluorid ve vodě rozděluje USA. Kennedy je pro omezení

Zatímco většina Evropy už vodu nefluoridizuje, v USA je to stále běžné. Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se to pokouší změnit. Konec praxe může přinést problémy, zvláště mezi chudšími vrstvami obyvatel.
13. 5. 2025

Vesmír může skončit mnohem dříve, než vědci předpokládali

Na základě teorií Stephena Hawkinga přišli nizozemští vědci s novou hypotézou o konci vesmíru. Podle ní by měla trvat existence kosmu jen zlomek dříve odhadovaného času.
13. 5. 2025

Loňské záření ze Slunce vychýlilo traktory, letadla i družice

Před rokem se zástupci NASA a dalších asi třiceti amerických vládních agentur sešli, aby simulovali a řešili hrozbu z vesmíru. Tou nebyl asteroid ani mimozemšťané, ale Slunce. Šlo o první trénink, na němž se měli odborníci připravovat na silnou geomagnetickou bouři a její dopady. Jenže toto cvičení přerušila opravdová silná geomagnetická bouře s vážnými dopady. Její důsledky nyní popsala NASA.
12. 5. 2025

Nová americká vakcína zasáhne proti covidu i chřipce. Doma může mít problém

V polovině května zveřejnila společnost Moderna výsledky testů její nové očkovací látky na principu mRNA. Je unikátní v tom, že by měla chránit před covidem-19 a sezonní chřipkou současně. Vakcína s názvem mRNA-1083 má vynikající výsledky. Lidé, kteří přípravek dostali, měli lepší výsledky než ti, kdo dostali dvě samostatné vakcíny proti těmto nemocem. Přesto není jasné, jestli bude k dostání ve Spojených státech.
12. 5. 2025
Načítání...