Česko by mohlo mít vlastní vesmírný dalekohled. Návrh vzniká v Brně

Astrofyzici z Masarykovy univerzity v Brně připravují návrh prvního českého vesmírného dalekohledu optimalizovaného na ultrafialovou část světelného spektra.

Vědci chtějí teleskop využít k výzkumu kilonov, tedy srážek a splynutí neutronových hvězd provázených gravitačními vlnami a záblesky gama záření. Výzkum kilonov může přinést nové poznatky o vzniku prvků těžších než železo. „Mezi tyto prvky patří například zlato a platina,“ řekl vědecký koordinátor mise Norbert Werner.

Vesmírný dalekohled má být umístěn na malé družici s váhou kolem 150 kilogramů. Po detekci gravitačních vln se rychle natočí směrem, odkud vlny přicházejí. Pak začne kilonovu snímkovat v ultrafialové části světelného spektra, kterou zvládá jen málo současných dalekohledů. „Jedním z nich je Hubbleův vesmírný dalekohled, který je ale velký, a získat tam pozorovací čas je velmi drahé a těžko dostupné,“ uvedl Werner.

Projekt QUVIK vede Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLU). Zatím je v přípravné fázi. Vědci nejprve zpracují detailní studii s přehledem technologií, které bude potřeba vyvinout, a zpřesněnými náklady. Nynější odhady se pohybují kolem 20 milionů eur (495 milionů korun). Od Evropské výzkumné agentury dostali na studii jeden rok, pak se rozhodne o dalších krocích.

Norbert Werner, vědecký koordinátor mise
Zdroj: ČTK

Družice by se mohla na oběžnou dráhu dostat kolem roku 2027, uvedl Juraj Dudáš z VZLU. Do studie se zapojí také výzkumné centrum TOPTEC zaměřené na kosmickou optiku a společnost Pekasat, která navrhne komunikaci s družicí.

„Naším úkolem bude připravit pozemní segment na přenos velkého objemu dat z družice a zajistit téměř nepřetržitý kontakt mezi řídicím střediskem a družicí,“ uvedl šéf Pekasatu Michal Tulek.

Kromě kilonov má dalekohled umožnit pozorování planet obíhajících kolem jiných hvězd, než je Slunce, dále pozorování supernov, hvězdokup nebo záření z jader galaxií. Kilonovy jsou ale podle Wernera priorita – skýtají značný potenciál nových odpovědí na fundamentální otázky vesmíru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyl ve vzduchu trápí alergiky, může ale také přinášet déšť

Pylová sezona je aktuálně v plném proudu. Své o tom vědí hlavně alergici, nyní zejména ti, kteří jsou citliví na pyl trav. Množství pylu ve vzduchu je kromě vlastních fenofází rostlin významně ovlivněno také charakterem počasí. Zejména při slunečném, suchém a mírně větrném počasí může být ve vzduchu až mimořádné množství pylu. Nicméně pyl dokáže ovlivnit naopak samotné počasí. Účastní se procesu vzniku srážek.
před 7 hhodinami

Vědci poprvé natočili okamžik vzniku srdce

Stovky hodin příprav, desítky hodin natáčení nejlepšími existujícími přístroji a spousta lidské invence pomohly ke vzniku videa, které ukazuje, jak vypadá vznik srdce.
před 8 hhodinami

AI si o vědě vymýšlí jako bulvár, varuje studie

Většina chatbotů nedokáže shrnout vědecké studie, aniž by zkreslovala výsledky. Nejčastěji přehání a jen těžko se jí toto chování dá vymluvit. Problém je podle autorů nové studie složitější, než se zdá. Zejména proto, že čím novější verze AI, tím hůř si vedly. A navíc, když se vědci pokoušeli ovlivňovat chatboty k větší přesnosti, dosáhli tím pravého opaku.
před 10 hhodinami

Přemnožené sinice otrávily v Austrálii přes dvě stě mořských druhů

Zástupci více než dvou set druhů mořských živočichů uhynuli na jižním pobřeží Austrálie kvůli jedovatým sinicím, píše BBC. Oběťmi jsou drobné ryby, žraloci, rejnoci nebo krabi. Za nárůstem těchto jednoduchých, rychle se množících vodních organismů stojí vysoké teploty.
před 13 hhodinami

Fluorid ve vodě rozděluje USA. Kennedy je pro omezení

Zatímco většina Evropy už vodu nefluoridizuje, v USA je to stále běžné. Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se to pokouší změnit. Konec praxe může přinést problémy, zvláště mezi chudšími vrstvami obyvatel.
včera v 16:12

Vesmír může skončit mnohem dříve, než vědci předpokládali

Na základě teorií Stephena Hawkinga přišli nizozemští vědci s novou hypotézou o konci vesmíru. Podle ní by měla trvat existence kosmu jen zlomek dříve odhadovaného času.
včera v 11:20

Loňské záření ze Slunce vychýlilo traktory, letadla i družice

Před rokem se zástupci NASA a dalších asi třiceti amerických vládních agentur sešli, aby simulovali a řešili hrozbu z vesmíru. Tou nebyl asteroid ani mimozemšťané, ale Slunce. Šlo o první trénink, na němž se měli odborníci připravovat na silnou geomagnetickou bouři a její dopady. Jenže toto cvičení přerušila opravdová silná geomagnetická bouře s vážnými dopady. Její důsledky nyní popsala NASA.
12. 5. 2025

Nová americká vakcína zasáhne proti covidu i chřipce. Doma může mít problém

V polovině května zveřejnila společnost Moderna výsledky testů její nové očkovací látky na principu mRNA. Je unikátní v tom, že by měla chránit před covidem-19 a sezonní chřipkou současně. Vakcína s názvem mRNA-1083 má vynikající výsledky. Lidé, kteří přípravek dostali, měli lepší výsledky než ti, kdo dostali dvě samostatné vakcíny proti těmto nemocem. Přesto není jasné, jestli bude k dostání ve Spojených státech.
12. 5. 2025
Načítání...