Výzkumný a zkušební letecký ústav

Česká mise VZLUGEM vyšle do vesmíru dvě družice. Z nově otevřeného vesmírného operačního centra Space Operations Centre je budou řídit operátoři Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ). Ti budou moci družice k sobě podle potřeby například přibližovat a vyvinuté technologie poté využít k ochraně nebo k úklidu kosmického smetí na oběžné dráze, uvedli zástupci ústavu.

Nová evropská raketa Ariane 6 dokončila svou první misi. Nosič, který má být náhradou za téměř tři desetiletí používanou raketu Ariane 5, na nízkou oběžnou dráhu Země vynesl devět miniaturních satelitů CubeSat. Vypuštění dvou návratových modulů ani návrat horní části rakety na Zemi se však nepodařily, uvedla agentura AFP. Činitelé Evropské vesmírné agentury bez ohledu na to hovoří o úspěchu, neboť se podle nich Evropa vrátila zpět do vesmíru.

Ministerstvo dopravy ve čtvrtek oznámilo, že Česká republika spustí dvě nové kosmické mise – AMBIC a QUVIK. Oba projekty vede Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ). O výběru projektů rozhodl výbor, který řídí Rámcový projekt k implementaci podpory udílené Evropskou kosmickou agenturou.

Česká družice VZLUSAT-1, která byla vyvinutá ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu (VZLÚ) ve spolupráci s tuzemskými společnostmi a univerzitami, shořela v atmosféře téměř po šesti letech fungování. Byla nejdéle fungující českou družicí na oběžné dráze. Poslední záznam je z 6. června, kdy se VZLUSAT-1 odmlčel.

Kolmý start i přistání a zásluhou elektrického pohonu i tichý let až 300 kilometrů, to slibuje bezpilotní stroj Miya. S podporou ministerstva průmyslu ho vyvíjí Výzkumný a zkušební letecký ústav. Podle představ autorů bude sloužit k civilním i vojenským účelům. Určený je pro čtyři pasažéry.

Astrofyzici z Masarykovy univerzity v Brně připravují návrh prvního českého vesmírného dalekohledu optimalizovaného na ultrafialovou část světelného spektra.