Nejdéle fungující česká družice shořela v atmosféře

Česká družice VZLUSAT-1, která byla vyvinutá ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu (VZLÚ) ve spolupráci s tuzemskými společnostmi a univerzitami, shořela v atmosféře téměř po šesti letech fungování. Byla nejdéle fungující českou družicí na oběžné dráze. Poslední záznam je z 6. června, kdy se VZLUSAT-1 odmlčel.

„Mise byla velkým úspěchem. Ve své kategorii družic velikosti 2U se VZLUSAT-1 stal druhou na oběžné dráze nejdéle fungující družicí světa,“ uvedl ústav.

VZLUSAT-1 byla na oběžnou dráhu vypuštěna 23. června 2017 z Indie. Za dobu svého fungování oběhla planetu více než 33tisíckrát. Vědci dokázali získávat data z družice do posledního dne. Ačkoli její životnost byla odhadována jen na jeden rok, fungovala zhruba šest let. „Poslední kontakt družice s naší pozemní stanicí byl v pondělí dopoledne (2023-06-05 11:34:48), následně ještě VZLUSAT-1 zachytil radioamatér v Texasu ve Spojených státech,“ napsal ústav v tiskové zprávě.

Práce na VZLUSAT-1 znamenala pro VZLÚ vstup do světa družic. „Byl to pro ústav zásadní krok pro další vývoj. Získali jsme dostatek znalostí pro vývoj družic složitějších, zejména znalostí v oblasti konstrukce, elektroniky, komunikačních systémů,“ zmínil generální ředitel VZLÚ Josef Kašpar.

Přínosné jsou také poznatky v operování družice, tedy i v rozvoji pozemní stanice pod vedením Západočeské univerzity v Plzni, která zajistila téměř nepřetržitý provoz po dobu celých šesti let, doplnil vedoucí vědecký pracovník VZLÚ Vladimír Dániel, který vedl vývoj VZLUSAT-1.

Radiační štít i pro obydlí na Marsu

Družice nesla například rentgenový dalekohled nebo v Česku vyvinutý radiační štít, který ověřil své vlastnosti pro použití při stavbě kosmických lodí a obydlí i na Měsíci či Marsu. Družice vážila dva kilogramy a pohybovala se na polární dráze ve výšce 510 kilometrů.

Na družici VZLUSAT-1 navazuje projekt VZLUSAT-2. Ten na oběžné dráze funguje zhruba rok a půl. Vynesla ho raketa Falcon 9 společnosti SpaceX loni 13. ledna z floridského mysu Canaveral. Na palubě má mimo jiné dvě kamery pro pozorování Země. Je první českou družicí, která dokázala pořídit snímek České republiky ve vysokém rozlišení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 2 hhodinami

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 20 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 21 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
včera v 07:51

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
včera v 07:30

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.