Český dron pro čtyři osoby by mohl tiše létat v centru měst z budovy na budovu

Nahrávám video

Kolmý start i přistání a zásluhou elektrického pohonu i tichý let až 300 kilometrů, to slibuje bezpilotní stroj Miya. S podporou ministerstva průmyslu ho vyvíjí Výzkumný a zkušební letecký ústav. Podle představ autorů bude sloužit k civilním i vojenským účelům. Určený je pro čtyři pasažéry.

Zatím dron existuje jen jako vizualizace na monitoru a ve zmenšených modelech, pro důkladné měření a analýzy, jak se bude chovat skutečný letoun, to ale zatím stačí. Testy se zaměřují hlavně na chování letounu v nejrůznějších – často extrémních – podmínkách.

Model je vyroben v měřítku 1:6 a v aerodynamickém tunelu, který umí simulovat rychlost až 300 km/h, je umístěn záměrně nohama vzhůru. A to proto, že ocas letounu směřuje dolů, takže v přirozené poloze by byl v závětří úchytu, což by měření ovlivňovalo. 

Jde o český projekt, vývojáři ale vycházejí i z know-how svých zahraničních partnerů. Konstrukci plánují vyrobit z lehkých uhlíkových a kompozitních materiálů a zaměřují se hlavně na městskou dopravu.

Tichý let v centru měst

„Letoun je schopný kolmého letu a přistání, díky elektromotorům docílíme velmi tichý let, takže v budoucnu jsme schopni operovat v centrech měst,“ vysvětluje vedoucí oddělení bezpilotních systémů Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu Petr Raška.

Unese čtyři lidi, a to díky čtveřici elektromotorů, každý o výkonu zhruba 300 kilowattů. V této fázi vývoje se experti zaměřují na poslední problematické momenty. Jedním z nich je přechod z kolmého do vodorovného letu.

„Je to takové úzké pásmo přechodového režimu, kdy je křídlo natočeno přibližně na 45 stupňů,“ vysvětluje Robert Kulhánek z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu. 

Protože v křídlech jsou elektromotory, a ta tak tvoří většinu váhy, mění se při tomto přechodu výrazně těžiště celého stroje. První testy má za sebou i větší model, a pokud vše půjde dobře, na jaře by vývojáři chtěli vzlétnout s prvním modelem ve skutečné velikosti, tedy s asi patnáctimetrovým rozpětím křídel. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 2 hhodinami

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 21 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 22 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
včera v 07:51

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
včera v 07:30

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.