Česko vyšle dvě družice. Výhledově pomohou s kosmickým smetím

Nahrávám video

Česká mise VZLUGEM vyšle do vesmíru dvě družice. Z nově otevřeného vesmírného operačního centra Space Operations Centre je budou řídit operátoři Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ). Ti budou moci družice k sobě podle potřeby například přibližovat a vyvinuté technologie poté využít k ochraně nebo k úklidu kosmického smetí na oběžné dráze, uvedli zástupci ústavu.

Projekt VLZUGEM reaguje na trend, který má u vysílaných družic do vesmíru omezit kosmické smetí. Odpad především v podobě družic totiž čím dál více zamořuje vesmír a oběžnou dráhu Země. Evropská kosmická agentura vloni zveřejnila Zero Debris Approach, tedy závazek, aby po jejích misích nezůstávalo na nízké oběžné dráze smetí. A právě to bude cílem nového českého projektu.

Jedna z družic bude představovat neznámý objekt, druhá má za úkol přiblížit se k ní a udělat zadané úkoly. „V první fázi bude cílem přiblížit se na sto metrů a tuto vzdálenost stabilizovat. Následně můžeme vzdálenost dále snižovat a přistoupit k vlastnímu pozorovacímu manévru,“ uvedl vedoucí projektu Róbert Šošovička. K řízení se využijí kamery, které budou snímat a za použití umělé inteligence vyhodnocovat vzájemnou polohu, vzdálenost a rychlost obou družic.

Nový projekt v novém řídicím středisku

Nové řídicí středisko, ze kterého budou družice ovládat, se nachází ve VZLÚ v Praze. Jsou tam místa až pro pět operátorů. Mimo zadávání pokynů řídí také komunikaci s družicemi, sledují jejich pozice na oběžné dráze, kontrolují potřebné parametry a analyzují data. Komunikace a stahování dat poté bude prostřednictvím nově vybudované pozemní stanice ve Vlkoši u Kyjova na Hodonínsku.

„Data získaná z družic operovaných přes Space Operations Centre nám mohou poskytnout podklady důležité pro správné rozhodování, a to jak v oblastech civilních, tak i v oblasti obrany,“ řekl generální ředitel VZLÚ Josef Kašpar. Dodal, že ústav před pár týdny otevřel svou dceřinou společnost na Floridě ve Spojených státech, aby rozšířil své působení.

Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) význam oboru kosmických aktivit stále roste. Uvedl, že jednou z velmi strategických schopností je možnost operovat družicemi pomocí infrastruktury, která je umístěna na území Česka.

Aktuálně budou z nového centra řídit družici VZLUSAT-2, která je první českou družicí, jež dokázala pořídit snímky území Česka v HD rozlišení. V příštích dvou letech přibude družice mise VZLUGEM a družice dalších misí AMBIC a QUVIK.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 26 mminutami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 16 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 18 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 20 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 21 hhodinami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 21 hhodinami

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
před 23 hhodinami

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
24. 6. 2026
Načítání...