Česko vyšle dvě družice. Výhledově pomohou s kosmickým smetím

Nahrávám video

Česká mise VZLUGEM vyšle do vesmíru dvě družice. Z nově otevřeného vesmírného operačního centra Space Operations Centre je budou řídit operátoři Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ). Ti budou moci družice k sobě podle potřeby například přibližovat a vyvinuté technologie poté využít k ochraně nebo k úklidu kosmického smetí na oběžné dráze, uvedli zástupci ústavu.

Projekt VLZUGEM reaguje na trend, který má u vysílaných družic do vesmíru omezit kosmické smetí. Odpad především v podobě družic totiž čím dál více zamořuje vesmír a oběžnou dráhu Země. Evropská kosmická agentura vloni zveřejnila Zero Debris Approach, tedy závazek, aby po jejích misích nezůstávalo na nízké oběžné dráze smetí. A právě to bude cílem nového českého projektu.

Jedna z družic bude představovat neznámý objekt, druhá má za úkol přiblížit se k ní a udělat zadané úkoly. „V první fázi bude cílem přiblížit se na sto metrů a tuto vzdálenost stabilizovat. Následně můžeme vzdálenost dále snižovat a přistoupit k vlastnímu pozorovacímu manévru,“ uvedl vedoucí projektu Róbert Šošovička. K řízení se využijí kamery, které budou snímat a za použití umělé inteligence vyhodnocovat vzájemnou polohu, vzdálenost a rychlost obou družic.

Nový projekt v novém řídicím středisku

Nové řídicí středisko, ze kterého budou družice ovládat, se nachází ve VZLÚ v Praze. Jsou tam místa až pro pět operátorů. Mimo zadávání pokynů řídí také komunikaci s družicemi, sledují jejich pozice na oběžné dráze, kontrolují potřebné parametry a analyzují data. Komunikace a stahování dat poté bude prostřednictvím nově vybudované pozemní stanice ve Vlkoši u Kyjova na Hodonínsku.

„Data získaná z družic operovaných přes Space Operations Centre nám mohou poskytnout podklady důležité pro správné rozhodování, a to jak v oblastech civilních, tak i v oblasti obrany,“ řekl generální ředitel VZLÚ Josef Kašpar. Dodal, že ústav před pár týdny otevřel svou dceřinou společnost na Floridě ve Spojených státech, aby rozšířil své působení.

Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) význam oboru kosmických aktivit stále roste. Uvedl, že jednou z velmi strategických schopností je možnost operovat družicemi pomocí infrastruktury, která je umístěna na území Česka.

Aktuálně budou z nového centra řídit družici VZLUSAT-2, která je první českou družicí, jež dokázala pořídit snímky území Česka v HD rozlišení. V příštích dvou letech přibude družice mise VZLUGEM a družice dalších misí AMBIC a QUVIK.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 9 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 10 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
před 15 hhodinami

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
před 16 hhodinami

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
včera v 17:00

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
včera v 16:09

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
včera v 15:00

ISS je zastaralá, soukromá stanice ji plně nahradí, věří bývalý astronaut Kopra

Soukromé společnosti už ovládly dopravu nákladu i lidí do vesmíru. A teď se zaměřují na výstavbu vlastních stanic na oběžné dráze Země. Mimo jiné i proto, že Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude fungovat už jen několik let, přestat sloužit by měla kolem roku 2030. Jednu z plánovaných náhrad ISS má na starosti exastronaut NASA Tim Kopra, který poskytl rozhovor vědecké redakci České televize. Podílí se na vývoji stanice Starlab společnosti Voyager Technologies, přičemž využívá vlastních zkušeností z pobytu na ISS.
včera v 14:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.