Česko získá nové oči ve vesmíru, spustí dvě nové kosmické mise

Ministerstvo dopravy ve čtvrtek oznámilo, že Česká republika spustí dvě nové kosmické mise – AMBIC a QUVIK. Oba projekty vede Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ). O výběru projektů rozhodl výbor, který řídí Rámcový projekt k implementaci podpory udílené Evropskou kosmickou agenturou.

„Rozhodnutí výboru vnímám jako ocenění dlouhodobé a tvrdé práce VZLÚ v oblasti komplexní družicové techniky. Se vší odpovědností přijímáme závazek spočívající v úspěšném splnění projektů AMBIC a QUVIK. V České republice dosud nebyly řešeny takto rozsáhlé projekty založené na široké spolupráci firem a univerzitních pracovišť. Je nám ctí, že můžeme tyto projekty vést,“ komentoval oznámení generální ředitel VZLÚ Josef Kašpar.

„Rád bych všem, kteří se na přípravě projektů AMBIC a QUVIK podíleli, poděkoval. Tyto projekty jsou šancí pro celou Českou republiku prosadit se v technicky náročném odvětví, které v současnosti radikálně roste a je plné obchodních příležitostí.“

České oči v kosmu

Cílem družice AMBIC (Ambicious Czech Satellite) je poskytovat obrazová data území České republiky z vesmíru a zajistit tak nezávislost České republiky na informacích z komerčních satelitů. Družice by měla sloužit jako „oči Česka ve vesmíru.“ Vědci plánují, že by se dala data z ní využívat například pro sledování skládek, monitorování krizových situací, ale třeba i pozorování koridorů určených pro budoucí výstavbu dálnic.

AMBIC
Zdroj: AMBIC

Cílem projektu družice QUVIK (Quick Ultra-Violet Kilonovae Serveyor) je připravit první český vesmírný dalekohled, který má sledovat srážky neutronových hvězd, případně neutronové hvězdy a černé díry. Dalekohled také umožní pozorování exoplanet, tedy planet, které obíhají kolem jiných hvězd, než je Slunce. V kombinaci s dalšími pozorováními z jiných observatoří tak vědci mohou zjistit, jak právě tyto planety ztrácejí své atmosféry.

Bude možné také pozorovat velmi horké hvězdy, supernovy, hvězdokupy, záření z jader galaxií, kdy super masivní černá díra roztrhne ve středu galaxie hvězdu. Pozorování mohou prozradit mimo jiné mnoho o vzniku prvků těžších než železo, které při srážkách vznikají. Mezi ně patří například zlato nebo platina. 

QUVIK
Zdroj: QUVIK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 13 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.