Česko získá nové oči ve vesmíru, spustí dvě nové kosmické mise

Ministerstvo dopravy ve čtvrtek oznámilo, že Česká republika spustí dvě nové kosmické mise – AMBIC a QUVIK. Oba projekty vede Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ). O výběru projektů rozhodl výbor, který řídí Rámcový projekt k implementaci podpory udílené Evropskou kosmickou agenturou.

„Rozhodnutí výboru vnímám jako ocenění dlouhodobé a tvrdé práce VZLÚ v oblasti komplexní družicové techniky. Se vší odpovědností přijímáme závazek spočívající v úspěšném splnění projektů AMBIC a QUVIK. V České republice dosud nebyly řešeny takto rozsáhlé projekty založené na široké spolupráci firem a univerzitních pracovišť. Je nám ctí, že můžeme tyto projekty vést,“ komentoval oznámení generální ředitel VZLÚ Josef Kašpar.

„Rád bych všem, kteří se na přípravě projektů AMBIC a QUVIK podíleli, poděkoval. Tyto projekty jsou šancí pro celou Českou republiku prosadit se v technicky náročném odvětví, které v současnosti radikálně roste a je plné obchodních příležitostí.“

České oči v kosmu

Cílem družice AMBIC (Ambicious Czech Satellite) je poskytovat obrazová data území České republiky z vesmíru a zajistit tak nezávislost České republiky na informacích z komerčních satelitů. Družice by měla sloužit jako „oči Česka ve vesmíru.“ Vědci plánují, že by se dala data z ní využívat například pro sledování skládek, monitorování krizových situací, ale třeba i pozorování koridorů určených pro budoucí výstavbu dálnic.

AMBIC
Zdroj: AMBIC

Cílem projektu družice QUVIK (Quick Ultra-Violet Kilonovae Serveyor) je připravit první český vesmírný dalekohled, který má sledovat srážky neutronových hvězd, případně neutronové hvězdy a černé díry. Dalekohled také umožní pozorování exoplanet, tedy planet, které obíhají kolem jiných hvězd, než je Slunce. V kombinaci s dalšími pozorováními z jiných observatoří tak vědci mohou zjistit, jak právě tyto planety ztrácejí své atmosféry.

Bude možné také pozorovat velmi horké hvězdy, supernovy, hvězdokupy, záření z jader galaxií, kdy super masivní černá díra roztrhne ve středu galaxie hvězdu. Pozorování mohou prozradit mimo jiné mnoho o vzniku prvků těžších než železo, které při srážkách vznikají. Mezi ně patří například zlato nebo platina. 

QUVIK
Zdroj: QUVIK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
5. 4. 2026

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...