OBRAZEM: Teleskop Euclid ukázal detaily kosmu v nebývalém detailu

Evropská kosmická agentura zveřejnila nové snímky z kosmického teleskopu Euclid. Ten odstartoval minulý rok v létě a zaměřuje se na snímání velkých částí vesmíru s nebývalou ostrostí. Od snímků si astronomové slibují, že jim pomohou pochopit, jak ve vesmíru funguje takzvaná temná hmota a temná energie. A také zjistit více informací o tom, jak se vesmír vyvíjel a jaká ho čeká budoucnost.

Nové snímky jsou součástí balíčku prvních vědeckých dat této mise. Vyšly necelý rok po vypuštění kosmického dalekohledu a zhruba šest měsíců poté, co teleskop poslal své první barevné snímky vesmíru.

„Euclid je jedinečná, průkopnická mise. A tohle jsou první soubory dat, které jsme zveřejnili; jde o důležitý milník,“ říká Valeria Pettorinová, která se na tomto výzkumu v ESA podílí. „Snímky a související vědecké poznatky jsou působivě rozmanité. Zahrnují celou řadu vědeckých aplikací, a přesto představují pouhých 24 hodin pozorování. Tohle je zatím jen náznak toho, co Euclid dokáže. Těšíme se na dalších šest let dat, která nás čekají!“

Nahrávám video

Astronomové se v prvních pozorováních zaměřil na 17 astronomických objektů, od blízkých oblaků plynu a prachu až po vzdálené kupy galaxií. Cílem tohoto průzkumu je odhalit tajemství temného vesmíru a zjistit, jak a proč vesmír vypadá tak, jak vypadá dnes. „Tento vesmírný teleskop má řešit největší otevřené otázky v kosmologii,“ dodává Pettorinová. „A tato první pozorování jasně ukazují, že Euclid je pro tento úkol více než vhodný.“

Euclid má za cíl vystopovat skryté základy vesmíru připomínající síť, zmapuje miliardy galaxií na více než třetině oblohy, prozkoumá, jak se náš vesmír formoval a vyvíjel v průběhu kosmické historie, a prozkoumá nejzáhadnější z jeho základních složek: temnou energii a temnou hmotu.

Unikátní přístroj

Snímky získané pomocí Euclidu jsou nejméně čtyřikrát ostřejší než ty, které se dají pořídit pozemními dalekohledy. Pokrývají rozsáhlé oblasti oblohy a nahlížejí daleko do vzdáleného vesmíru pomocí viditelného i infračerveného světla.

„Bez nadsázky lze říci, že výsledky, které přicházejí z Euclidu, jsou bezprecedentní,“ doplňuje vědecká ředitelka ESA, profesorka Carole Mundellová. „První snímky vydané v listopadu jasně ilustrovaly obrovský potenciál dalekohledu při zkoumání temného vesmíru a ani tato druhá várka není jiná,“ říká.

„Krása Euclidu spočívá v tom, že pokrývá velké oblasti oblohy s velkou hloubkou a podrobností a dokáže zachytit širokou škálu různých objektů na jednom snímku – od slabých po jasné, od vzdálených po blízké, od nejhmotnějších kup galaxií po malé planety. Získáme tak velmi detailní i velmi široký pohled najednou. Tato úžasná všestrannost vedla k mnoha novým vědeckým výsledkům, které v kombinaci s výsledky z průzkumu Euclidu v příštích letech výrazně změní naše chápání vesmíru,“ dodává Mudellová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 3 hhodinami

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 21 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 22 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
včera v 07:51

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
včera v 07:30

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.