Chapadla medúzy se mohou oceánem táhnout až na desítky metrů. A může jich mít až dvanáct set. Právě tohoto tvora nafilmoval zcela zblízka kanadský potápěč John Roney v chladných vodách Tichého oceánu.
Když se řekne „nejdelší tvor na Zemi“, někdo si představí plejtváka obrovského, někdo jiný zase možná obří krakatici. Ve skutečnosti ale tento rekord drží zřejmě úplný jiný tvor: medúza talířovka obrovská. Právě tohoto bezobratlého tvora teď Roney nafilmoval ve vodách Sališského moře.
Protože je tento živočich pomalý a navíc nemá oči (dokáže ale svými světločivnými buňkami vnímat tmu a světlo), nechal se pozorovat a filmovat tak dlouho, že mohlo vzniknout působivé video, na němž jsou vidět detaily těla talířovky.
Lví hříva
Tento tvor je fascinující rovnou z několika důvodů. Tím prvním, výše zmíněným, jsou jeho rozměry. Internet je plný falešných fotografií, kde tělo medúzy, jemuž se říká zvon, svými rozměry zcela zastiňuje blízké potápěče. Tak velká samozřejmě talířovka není, za většinu její velikosti jsou zodpovědná chapadla.
Její zvon má u těch největších exemplářů průměr až 180 centimetrů, ale chapadla mohou podle mořských biologů měřit až neuvěřitelných 36,5 metru. Právě díky jednomu ze stovek bičovitých chapadel, jimiž talířovka disponuje, si Roney tvora při nočním potápění všiml: „Po několika minutách jsem si všiml dlouhého, tenkého chapadla, které se táhlo nad mou hlavou a sahalo daleko za hranice mého zorného pole,“ napsal na Instagramu.
Tato chapadla jsou sice o hodně tenčí než třeba chapadla krakatic nebo chobotnic, ale představují mnohem větší nebezpečí. Obsahují totiž obrovské množství buněk, které obsahují a vylučují neurotoxiny – jedy schopné škodit celému spektru živých tvorů, včetně člověka. Lidé s talířovkami nepřicházejí do styku často, protože se vyskytují spíše na chladném otevřeném moři než v pobřežních vodách.
Neexistuje žádný doložený případ, kdy by kvůli požahání touto medúzou zemřel člověk – nicméně roku 2010 narazila na mrtvé tělo tohoto bezobratlého žahavce pětačtyřicetiletá žena ve skotských vodách a zasáhly ji desítky chapadel, které se vznášely volně ve vodě. Dokázala se sice dostat ke břehu, ale pak skončila v nemocnici s poměrně vážnými zraněními.
Je s ní ale spojená smrt sice fiktivní, ale o to slavnější. Právě ona je totiž příčinou úmrtí přírodovědce Fitzroye McPhersona v povídce Arthura Conana Doyla jménem Lví hříva. S pomocí doktora Watsona to odhalí Sherlock Holmes.
Talířovkám se daří nejlépe v chladnějších vodách, právě proto bylo objevení tohoto tvora v povídce o Sherlocku Holmesovi v Anglii takovým překvapením. Zato ve vodách Sališského moře mají podmínky ideální.
