Více než měsíc mrtvý samec šimpanze čego Dingo má novou naději na další mláďata. Vědcům se totiž povedlo získal jeho spermie a somatické buňky. V budoucnu se tak díky vědě může geneticky velmi cenný samec znovu zapojit do budování pojistné populace šimpanze čego v lidské péči.
Šimpanz Dingo má šanci zplodit potomky i po své smrti
Vzácný šimpanz Dingo zahynul po silvestrovských oslavách v Safari Parku ve Dvoře Králové. Příčinou bylo poranění vnitřních orgánů, zřejmě po pádu z větve nebo po potyčce s ostatními šimpanzi. Pád či potyčku podle chovatelů mohlo vyvolat leknutí a rozrušení zvířat od hluku z rachejtlí o silvestrovské noci. Ve Dvoře Králové se stal otcem čtyř mláďat, díky práci vědců se ale zdá, že jich bude moct navzdory smrti zplodit i více.
Dingo patřil k velmi ohroženému poddruhu šimpanze čego. „Pro představu: v lidské péči máme okolo dvou tisíc šimpanzů, ale z toho jenom čtyřicet patří k poddruhu čego,“ uvádí Gabriela Linhartová, která pracuje jako zooložka Safari Park Dvůr Králové. Dingovi se navíc na šimpanzí poměry podařilo za života mít jen málo potomků, takže jeho geny nejsou v šimpanzí populaci zatím příliš rozšířené. Tím jsou pro zachování různorodosti poddruhu klíčové. „Potřebovali bychom, aby se jeho genotyp dál šířil a dostal se do populace,“ potvrzuje zoologický ředitel Safari Park Dvůr Králové Jaroslav Haimy Hyjánek.
A tak v podstatě hned poté, co šimpanz uhynul, začali vědci konat. „To zvíře nám přivezli asi 12 až 16 hodin poté, co uhynulo,“ líčí Josef Fulka z Výzkumného ústavu živočišné výroby. „No a my jsme z něho ještě získali ty jeho somatické buňky,“ uvádí. Kromě nich se podařilo ze šimpanze odebrat i jeho pohlavní buňky, takže vědci jsou nyní schopni rozmnožit mrtvého lidoopa rovnou několika způsoby: jednak klasickým umělým oplodněním, kdy se sperma spojí s vajíčkem, ale nabízí se i možnosti Dinga klonovat.
Tělní neboli somatické buňky je odborný termín pro všechny buňky v organismu vyjma pohlavních buněk. U savců se tedy tělní buňkou z definice rozumí všechny buňky těla vyjma spermií a vajíček.
Zoo v mrazáku
Spermie a somatické buňky samce šimpanze čego zamíří do budované banky biologických vzorků ohrožených zvířat a jeho geny tak bude možné díky metodám asistované reprodukce předat dál, popsat Hyjánek. Vytváření banky biologických vzorků uložených v tekutém dusíku se podle něj dá označit za budování „zoo v mrazáku“.
Právě to je dlouhodobým cílem zoo ve Dvoře Králové. Nejdřív chce vytvořit genetickou banku ohrožených zvířat, která tam chovají. Už mají takto „uložené“ zebry a experimentují i s nosorožci. Metody asistované reprodukce totiž využívá i proslulý projekt BioRescue na záchranu nosorožce bílého severního, který Safari Park koordinuje. Obvyklé a často zásadní jsou ale i pro zachování unikátních plemen domácích zvířat.
Důležitost podobných aktivit stále narůstá. „Červená kniha“ Mezinárodního svazu ochrany přírody uvádí riziko vymizení u přibližně 45 tisíc druhů. S tím sílí i snahy, které by měly vést k záchraně těchto druhů a jejich zachování pro budoucí generace. Významné pokroky v technologiích molekulární biologie a asistované reprodukce umožňují chov a záchranu druhů, u kterých to bylo ještě nedávno nemyslitelné.
