Šimpanz Dingo má šanci zplodit potomky i po své smrti

Více než měsíc mrtvý samec šimpanze čego Dingo má novou naději na další mláďata. Vědcům se totiž povedlo získal jeho spermie a somatické buňky. V budoucnu se tak díky vědě může geneticky velmi cenný samec znovu zapojit do budování pojistné populace šimpanze čego v lidské péči.

Vzácný šimpanz Dingo zahynul po silvestrovských oslavách v Safari Parku ve Dvoře Králové. Příčinou bylo poranění vnitřních orgánů, zřejmě po pádu z větve nebo po potyčce s ostatními šimpanzi. Pád či potyčku podle chovatelů mohlo vyvolat leknutí a rozrušení zvířat od hluku z rachejtlí o silvestrovské noci. Ve Dvoře Králové se stal otcem čtyř mláďat, díky práci vědců se ale zdá, že jich bude moct navzdory smrti zplodit i více.

Dingo patřil k velmi ohroženému poddruhu šimpanze čego. „Pro představu: v lidské péči máme okolo dvou tisíc šimpanzů, ale z toho jenom čtyřicet patří k poddruhu čego,“ uvádí Gabriela Linhartová, která pracuje jako zooložka Safari Park Dvůr Králové. Dingovi se navíc na šimpanzí poměry podařilo za života mít jen málo potomků, takže jeho geny nejsou v šimpanzí populaci zatím příliš rozšířené. Tím jsou pro zachování různorodosti poddruhu klíčové. „Potřebovali bychom, aby se jeho genotyp dál šířil a dostal se do populace,“ potvrzuje zoologický ředitel Safari Park Dvůr Králové Jaroslav Haimy Hyjánek.

A tak v podstatě hned poté, co šimpanz uhynul, začali vědci konat. „To zvíře nám přivezli asi 12 až 16 hodin poté, co uhynulo,“ líčí Josef Fulka z Výzkumného ústavu živočišné výroby. „No a my jsme z něho ještě získali ty jeho somatické buňky,“ uvádí. Kromě nich se podařilo ze šimpanze odebrat i jeho pohlavní buňky, takže vědci jsou nyní schopni rozmnožit mrtvého lidoopa rovnou několika způsoby: jednak klasickým umělým oplodněním, kdy se sperma spojí s vajíčkem, ale nabízí se i možnosti Dinga klonovat.

Tělní neboli somatické buňky je odborný termín pro všechny buňky v organismu vyjma pohlavních buněk. U savců se tedy tělní buňkou z definice rozumí všechny buňky těla vyjma spermií a vajíček.

Zoo v mrazáku

Spermie a somatické buňky samce šimpanze čego zamíří do budované banky biologických vzorků ohrožených zvířat a jeho geny tak bude možné díky metodám asistované reprodukce předat dál, popsat Hyjánek. Vytváření banky biologických vzorků uložených v tekutém dusíku se podle něj dá označit za budování „zoo v mrazáku“.

Právě to je dlouhodobým cílem zoo ve Dvoře Králové. Nejdřív chce vytvořit genetickou banku ohrožených zvířat, která tam chovají. Už mají takto „uložené“ zebry a experimentují i s nosorožci. Metody asistované reprodukce totiž využívá i proslulý projekt BioRescue na záchranu nosorožce bílého severního, který Safari Park koordinuje. Obvyklé a často zásadní jsou ale i pro zachování unikátních plemen domácích zvířat.

Důležitost podobných aktivit stále narůstá. „Červená kniha“ Mezinárodního svazu ochrany přírody uvádí riziko vymizení u přibližně 45 tisíc druhů. S tím sílí i snahy, které by měly vést k záchraně těchto druhů a jejich zachování pro budoucí generace. Významné pokroky v technologiích molekulární biologie a asistované reprodukce umožňují chov a záchranu druhů, u kterých to bylo ještě nedávno nemyslitelné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hlubokomořská těžba může vymazat ekosystémy staré miliony let

Pokud by se začalo těžit v hloubkách kolem čtyř až šesti tisíc metrů pod hladinou, zcela by to zničilo křehké ekosystémy, které tam existují ukryté přímo v materiálech, po nichž průmysl touží. Varuje před tím nová studie.
před 4 hhodinami

Datová centra ve vesmíru by mohla znemožnit pozorování hvězd, varují vědci

Rozmístění rozsáhlých sítí datových center do vesmíru by mohlo lidem téměř znemožnit pozorování hvězd. S odkazem na novou studii o tom napsal zpravodajský server Axios. Většina obyvatel Spojených států datová centra v blízkosti svých domovů odmítá a vynesení této technologie do vesmíru vyvolává zase obavy vědců, včetně astronomů. Přesun desetitisíců počítačů pro umělou inteligenci (AI) na oběžnou dráhu totiž s sebou nese řadu nových a neprobádaných rizik.
před 7 hhodinami

Bajkal se po dekádách úpadku vzpamatovává, potvrdila studie

Jezero Bajkal vysychalo kvůli nedostatku srážek, nadměrnému odběru vody i vyššímu odparu. V posledních devíti letech se ale začala situace obracet. Vědci teď popsali proč.
před 7 hhodinami

Egyptské kočky určené bohům i faraonům živořily, ukázal výzkum

Egypťané obětovali bohům kočky, které pohřbívali společně s významnými hodnostáři a někdy dokonce i faraony. Nová studie teď naznačuje, že dokonce ani kočky určené pro panovníky a bohy nevedly ani zdaleka rozmazlený život. S tím, jak si užívají ty současné i v chudších domácnostech, se to nedá srovnat.
před 9 hhodinami

AI odhalila dosud neznámé objevy v zápisnících matematika Gödela

Umělá inteligence (AI) pomáhá vědcům porozumět zápiskům rakouského matematika Kurta Gödela, rodáka z Brna, který změnil matematiku. Jeho zápisníky mají 1009 stran a z velké části jsou psané Gabelsbergerovým těsnopisem, jenž byl zastaralý už v době, kdy si Gödel poznámky zapisoval, uvedl britský deník The Guardian.
včera v 13:31‌‌

Krokodýli přežili dinosaury, protože se drželi v teple, tvrdí vědci

Jedním z důvodů, proč krokodýli přežili následky dopadu meteoritu, který vyhubil dinosaury, je, že se vždy zarputile zdržovali v teplých klimatických podmínkách. Ukazují to výsledky nové studie.
včera v 07:00‌‌

Vesmírná loď Starship se vrátila na Zemi, přistála do záchytných ramen

Vesmírná loď Starship se po 22 hodinách letu na oběžné dráze, kde vypustila desítky družic, poprvé úspěšně vrátila na základnu v Texasu. Speciální ramena na přistávací rampě v areálu Starbase zachytila vysoko nad zemí druhý stupeň rakety, ukázala v přímém přenosu firma SpaceX. Patnáctá mise Starship se podle tiskových agentur stala „historickým milníkem v úsilí o opakované využívání raket“ při plánovaných letech nejen na oběžnou dráhu Země, ale i na Měsíc a na Mars. Mise však nebyla stoprocentně úspěšná, nosný stupeň Super Heavy se po startu zachytit nepodařilo.
14. 11. 2026Aktualizovánovčera v 00:04‌‌

Čechy byly zřejmě kolébkou keltského světa, naznačuje nová studie

Že se Keltové rozšířili po většině Evropy, se ví. Že bojovali proti Římanům a Caesarovi, vědí díky filmům a komiksům i malé děti. Až doposud se ale nevědělo, odkud se vzali. Nová studie jejich pravlast umisťuje na území dnešního Česka.
14. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.