Genetickým inženýrům se v Šanghaji povedlo výrazně zlepšit klonování. Doufají, že díky tomu budou moci tvořit desítky klonů laboratorních zvířat pro lékařské pokusy.
Nová metoda usnadnila klonování primátů. S člověkem to neuděláme, slibují v Šanghaji
Čínští vědci v úterý oznámili, že se jim podařilo naklonovat prvního zdravého makaka rhesuse pomocí vylepšeného procesu, při kterém vznikla ovce Dolly. Je to podle autorů zásadní pokrok v klonování hlavně proto, že až doposud bylo klonování primátů extrémně složité a velmi neúspěšné.
Tentokrát se podařilo uspět díky tomu, že badatelé nahradili klonované buňky, které se měly stát placentou, buňkami z normálního embrya. Věří, že jejich nová technika povede k vytvoření zcela identických makaků, kteří by se dali využít pro medicínský výzkum. Jsou optimisté přesto, že úspěšnost nové metody je stále dost nízká. Ještě větší problém ale představují etické otázky.
Dvacet let neúspěchů
Když byla roku 1996 naklonována ovce Dolly, použili na to vědci techniku známou jako přenos jader somatických buněk (SCNT). Tehdy si spousta laiků slibovala, že klonování je za rohem – a také přibývalo obav z klonování lidí. Není náhodou, že právě kolem roku 2000 zažívaly v kinech boom filmy s touto tématikou.
Jenže se ukázalo, že pokrok v tomto oboru bude mnohem pomalejší, než se předpokládalo. Podařilo se sice touto technikou vytvořit věrné kopie více než dvaceti druhů zvířat (od psů přes kočky až k dobytku a prasatům), ale stvoření klona primáta trvalo víc než dvacet let.
Naklonovat první primáty se povedlo v Číně roku 2018 na Ústavu neurověd Čínské akademie věd v Šanghaji. Jenže úspěšnost tohoto procesu byla jen dvě procenta. Stejný tým teď přišel s vylepšením, výsledky popsal v odborném žurnálu Nature Communications.
Podle analýzy byl jedním z hlavních problémů fakt, že placenty klonovaných embryí vykazovaly ve srovnání s přirozeně vzniklými makaky výrazné abnormality. A ať vědci dělali, co mohli, nedařilo se jim tuto podivnou bariéru překonat. Takže ji nakonec obešli.
Nahradili buňky, které se později stanou placentou a které se nazývají trofoblast, buňkami ze zdravého neklonovaného embrya. Buňky trofoblastu dodávají rostoucímu embryu živiny a mění se v placentu, která plodu dodává kyslík a další pomoc pro podporu života. „Tato technika výrazně zlepšila úspěšnost klonování technikou SCNT,“ informovali autoři.
Klonování lidí je nepřijatelné, ujišťují vědci
Vědci mají stále spoustu vylepšování před sebou. Dosavadní nízká efektivita jejich snah také potvrdila, že klonování člověka by bylo nejen zbytečné a eticky víc než sporné, ale pokud by se o něj někdo pokusil, tak by bylo i mimořádně obtížné.
Čínští autoři opakovaně ujistili veřejnost, „že klonování člověka je nepřijatelné za jakýchkoli okolností“. Čína je ale současně známá tím, že se tam řada etických pravidel dodržuje s mnohem menší ochotou než jinde – známým příkladem je genetická úprava lidských embryí, ze kterých se narodili dvě holčičky.
