Jom ha-šoa on-line. Jména obětí holocaustu si letos lidé připomínají virtuálně

Veřejné čtení jmen obětí holocaustu, Jom ha-šoa, letos kvůli koronaviru organizátoři přesouvají na internet. Pietní akce, která se koná v úterý 21. dubna, se zúčastní například velvyslanec Státu Izrael v České republice Daniel Meron, ale i příbuzní obětí holocaustu a přeživších. ČT to řekla koordinátorka akce z Institutu Terezínské iniciativy Eliška Waageová.

Zatímco loni si lidé připomínali jména obětí holocaustu na náměstích v jednadvaceti městech po celé České republice, letos se setkají virtuálně, a to v úterý 21. dubna mezi druhou a pátou hodinou odpoledne. „Myslíme si, že je důležité oběti nacistického rasového pronásledování během druhé světové války připomenout. Tato on-line forma se nám v současné situaci jevila jako nejschůdnější,“ zdůvodnila koordinátorka akce Eliška Waageová.

Akci bude veřejnost moci sledovat na webu Institutu Terezínské iniciativy. „Naším hlavním cílem je, aby se lidé na chvíli zastavili a zamysleli se nad minulostí. Aby mluvili o tom, co se stalo, a o tom, co by se nemělo opakovat,“ vysvětlila organizátorka smysl čtení.

#ctujmenanajomhasoa

Další možnost, jak se pietní akce zúčastnit alespoň na dálku, přinášejí sociální sítě. Zájemci zde mohou nahrát video, na kterém čtou jména obětí nebo jen sdílet fotografii se jmény obětí v komentáři a připojit hashtag #ctujmenanajomhasoa.

Do videokonference se podle Waageové zapojí představitelé městských samospráv, velvyslanci cizích států v České republice, představitelé českých židovských obcí, ale také příbuzní obětí holocaustu a přeživších. „Do přímého přenosu čtení budou zapojena také videa, která nám poslali lidé, kteří se chtěli připojit,“ popsala Waageová.

Veřejné čtení jmen obětí holocaustu se bude letos, ačkoliv v jiné formě, konat už popatnácté. Chuť zapojit se letos projevilo 28 českých měst, což je o sedm více než loni. „Letos se poprvé měla připojit Bechyně, České Budějovice, Čáslav, Choceň, Jevíčko, Poděbrady, Říčany a Žamberk,“ vyjmenovala Waageová.

Odkaz k varšavskému ghettu

O posouvání termínu akce kvůli koronaviru ale organizátoři neuvažovali. „Akce je navázána na datum, které odkazuje k historickému výročí. Tento den je židovskou komunitou připomínán i v jiných zemích, nejen tedy v Izraeli,“ řekla Waageová.

Veřejné čtení jmen obětí holocaustu, Jom ha-šoa, odkazuje na povstání ve varšavském ghettu v dubnu roku 1943. Den památky obětí holocaustu a hrdinství, hebrejsky Jom ha-šoa ve ha-gvura, připadá v židovském kalendáři na 27. den měsíce nisanu, tedy asi týden po Velikonocích. Připomíná šest milionů obětí holocaustu.

Od roku 2010 Institut Terezínské iniciativy spolupracuje s brněnským Muzeem romské kultury. To do seznamu doplnilo také jména Romů, kteří zahynuli v protektorátních táborech v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu, ale i v Osvětimi a dalších koncentračních táborech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 37 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 5 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 6 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...